Sám se sebou | Vidlákovy kydy

Autor

Štítky

Je to samozřejmě zase o covidu, ale jen okrajově.

Všiml jsem si toho už při první vlně. I když to bylo formulováno tak, že lidem chybí širší rodina, fitko, příroda, kultura, přátelé atd., tak ve skutečnosti se jednalo o to, že lidé nedokáží být sami.

Nejvíc bych to asi připodobnil k závislostem. Kubáč pěkně do detailu popisoval jak fungujou v mozku neuroreceptory, které pak drogy kopírují a mají takový a makový efekt. Pak jak se mozek snaží se s "podvodem" ve formě drogy vyrovnat, přenastavuje si citlivost a tak vzniká závislost.

To vysvětlil pro normální drogy, alkohol a nikotin, tišící prášky a nakonec zmílil i nedrogovou závislost, jako je gamblerství a vysvětlil, že to může fungovat vlastně pro všechno. Mechanismus opět stejný, jen iluzorní odměna v případě gamblerství nebyla podána ve formě drogy jenž ovlivňuje mozek, ale tělo si ji vytvořilo samo na základě iluzorního vítězství, které provokovalo tvorbu neurotransmiteru.

Takhle pak můžeme brát jako drogy skoro všechno, někde už to má pojmenování jako závislost - shopaholic, workaholic, sexoholic jindy to má jen rysy závislosti jako přejídání se, adrenalinové sporty, normální sporty, politická aktivita, neziskovkářství, sluníčkaření a spasitelství nejsrůznějších druhů, a někdy to člověka ani netrkne, jako u rodičovství a všimnete si toho třeba, až když v TV vidíte třeba vesnickou maminu 20 minut mektat o tom, jak dospělej syn ještě bydlí u rodičů (a jak by měl žít samostatně), aby pak při jeho nesmělém náznaku, že se teda odstěhuje, byla proti s tím, že tam "bude sama" a "bude jí smutno".

To "bude smutno" a "bude sama" jsou právě ty momenty, kdy "si šlehne" dobrý pocity v podobně potomkova ujištění, že u ní zůstane. Stejně tak, jako si někdo jinej jako prostředek na špatnej pocit ubalí jointa, šňupne kokain, dá crack nebo kulturně prastarý alkohol či novější nikotin. Nebo třeba něco rozmlátí, na něco nastříká své grafiti, zamachruje si v hospodě. Někde se serve - nemusí to být vždy subtilní.

Ta venkovská mamina by se nejspíš urazila či rozhádala, obvinila vás ze všech zel, kdyby se jí řeklo, že syna mentálně kastruje, ale přesně to dělá. Nechtěně, ale přeci jen napůl vědomě, protože hlavním cílem je si pomocí mladýho něco svého řešit.

Workaholici si v podobně nepříjemný moment jdou udělat nějakou práci, ne jako prostředek k dosažení něčeho, ale jako prostředek k vyhnutí se něčemu jinému. Uspokojení z udělané práce (emotivně příjemné či neutrální) zaplaší nepříjemnou myšlenku na to něco, co by hlavně měli řešit.

Práce vyžadující soustředění vás zabaví a zaměstná mozek, který se pak nemůže zabývat tím, co by měl. - Samozřejmě, že normálně to není snadno k rozeznání od člověka, co má jen moc práce (nebo se jen bojí, že to ostatní "neudělají tak dobře" a neumí delegovat), ale přeci tam je drobný rozdíl. Správně řešíte problém s dětma jako problém v práci.

Workaholic radši zůstane v práci dýl, jen aby nemusel nemusel řešit ty skutečně nepříjemné osobní problémy.

Je to pořád dokola to samé schéma.

Třeba Kopecký (se Zázvorkovou) takhle dotlačil svoji dceru k sebevraždě. Než by se jí věnovali a řešili její problémy, tak radši vysedávali po barech a hospodách s kamarádama (taky droga), Kopeckej honil děvky (droga), samozřejmě pracovali a pracovali (droga - hraní je práce, ale současně to je zábavná práce, ve které navíc předstíráte, že jste někdo jiný, takže v ten moment nejste sám za sebe). Pak ji Kopecký sem tam koupil nějakej dárek - ne jako dárek, kterým chcete dát něco pozitivního, ale jako dárek-vykoupení za něco, co jste udělali špatně. Což dcera správně chápala jako prohlášení: "Jsi otravná povinnost, rád radši draho zaplatím, abych s tebou nemusel být." Což je pro dítě drsný zážitek. Na to reagovala manifestačními sebevraždami, z nichž se poslední nedopatřením povedla díky pozdnímu příchodu matky.

Druhá jeho dcera skončila na psychiatrii a podle vlastních prohlášení se tam cítí nejlépe. (Když nic jinýho, tam aspoň chápou, že může být nasraná na, pro ostatní zábavného, tátu).

Při snaze o celkový pohled na to, co se letos děje při covidu, to vypadá, jakoby plno lidí přišlo o své drogy a zmateně a poplašeně pobíhají odnikud nikam, jako mravenčkové, jimž se kopne do mravniště.

Jakoby se už nemohli udržovat ve stavu psychické rovnováhy pomocí vnějších šidítek a horečně hledali, co by. Najednou je spousta nenápadných drog pryč, absťáky tady a každej nesmysl dobrej, ke zbavení se nepříjemných pocitú.

Jakoby ani problémy neuměli řešit.

Pro upřesnění, jestli se hospodkému hroutí podnikání, tak považuju za docela racionální, že protestuje (otázka je jak), ale štamgasti, co "musí" jít do hospody, tam už to racionální není.

Nikdo nemusí chodit do hospody. Ani alkoholici ne. I flaška rumu denně se dá vypít doma jako nic a nezabere to ani moc času.

Doma se dá cvičit a nikdo "nemusí" chodit do fitka.

Tohle je chlap, co sedí na ve vězení samotce a cvičí v cele. Tak jaký pohádky, že to nejde?

https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Bronson_(prisoner)

Nikdo "nemusí" jet na dovolenou. Doopravdy ne. Na dovolený se nejezdí snad ani sto let. Každej může sedět doma/na chalupě. Jestli zůstanete v paneláku na Proseku, místo abyste se přestěhoval na deset dní do paneláku na Malorce, tak se pro vás nic skutečného nezmění. Jestli se válíte na sluníčku na pláži mezi spoustou dalších lidí, tak se můžete zrovna tak válet sám na karimatce na balkóně.

Doma v karanténě se dá žít bez skutečných velkých problémů. Když lidi přežijou nedobrovolně ve vězení či dobrovolně v klášterní cele, v podzemní jeskyni simulující let na Mars, odlehlém majáku, sólo pobytu v Antarktidě, přezimování na Klondaiku a další a další, tak by to měl dokázat každý. Zvláště s přístupem k internetu.

Známí, co byli v Dublinu, popisovali první dojem jako "Nikde žádní lidé". Celkem logické, když je populace rozdělená na dvě skupiny, které si jdou natvrdo po krku. Samozřejmě, že někdy vylézt musí, ale když doopravdy nemusí, radši jsou doma.

My teď vidíme kolem sebe

Venku je nebezpečí, zůstávám doma. - To je racionální.

Venku je nebezpečí, "Já to nechci slyšet" - je iracionální.

Venku je nebezpečí, "To si vymysel Babiš" - je iracionální.

Venku je nebezpečí, "Musím ven, protože... moje svoboda" - je iracionální.

Jak to je, o tom ovšem ve skutečnosti nejde nikoho přesvědčit - protože to si musí každý uvědomit sám, jak to je, a nikdo si nic za nikoho uvědomit nemůže.

Tohle je pořad ČT o lidech, kteří jsou sami, z nějakých náboženských důvodů.https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/320298380030004-sam-se-sebou/

Skutečně sama byla jen žena na třetí a šesté fotce. Nějaká budhistka, co doopravdy byla sama zavřená doma a meditovala.

Sama tam říká: "Během tý meditace vnímáme nádech, výdech, a když přijdou myšlenky, tak je necháme přijít, ale necháme je i odejít. Snažíme se je zachytit a nerozvíjet je a smyslem je být tam kde zrovna jsme, vnímat tu situaci tak, jak je a správně na ně reagovat a k tomu ta zenová meditace je vlastně takový tréning, k tomuhle.

Bývá to často i takovým pravidlama na těch sólo ústraních, že člověku se vynoří věci, který se mu třeba nepovedly nebo byly nepříjemný, takový problematický situace a točí se tam pořád dokola, v hlavě, jako bych lezla do nějakých zasutých šuplíků a tam... a často to byly chvíle, kdy jsem... třeba už jako dítě udělala nějakou chybu nebo někomu ublížíla, i když třeba né úplně vědomě, takže to byly takový jako docela bolestný chvilky. Ale bylo... bylo dobrý jima projít, si něco uvědomit, obrečet to třeba..."

Šla si do ústraní klidně i na tři měsíce a ani ji lidi nějak speciálně nechyběli. Po tom měla dle vlastních slov větší sebedůvěru a nezávislost.

Když pak šla na další, zase už společné meditace, tak si už uvědomovala, že když "nás něco ruší, a když tomu věnujete pozornost, tak víte, že je to něco ve vás." ... "Nás nemá co rušit. Zvuk je jenom zvuk. Pohyb je jenom pohyb. Když k tomu nepřidáváme žádný "to mi vadí, tohle mě ruší", tak tam žádný rušení není."

Taky říkala, jak "si uvědomuje, že má tendenci utíkat od věcí" (óóóó, kdyby si to tak uvědomovalo více lidí) "a stává se jí to pořád dokola. Třeba jde za něčím příjemnějším jako jít do přírody." Nebylo pro ni těžké být sama (protože i pracuje sama), "ale těžký bylo se vypořádat s tím, co uviděla ve svý mysli, co se běžně nevidí" (a co nikdo moc nechce vidět, protože by pak nevěděl, co s tím - takže radši hledá jak to rychle odpálkovat). "Běžně, když se vám objeví něco nepříjemnýho, tak od toho odejdete, je spousta příjemných věcí, podívat se na pěknej film, dát si kafíčko. Tam nemůžete (jako na meditaci), tam jste prostě s tím, co se vám děje, tak s tím zůstáváte." Podle ní je dobré si tím projít. "Strašný věci vůbec nejsou strašný, jsou malinký."

Podobnou věc, i když z jiného úhlu, kdysi popisoval nějaký sólo-námořník. Viděl jsem ho v osmdesátkách v kině, byl to Čech a vyprávěl, jaké to je na sólo-plavbě, měsíce sám na moři a poklidně vysvětloval mimo jiné, že tam máte klid a čas, takže se vám vybavují věci a situace z minulosti, vy máte čas si je promyslet a pak se vám stane, že se vrátíte a s někým se už ani nechcete stýkat.

Takže když zas někdy budete mít chuť si zapálit cigáro, nalejt pivo či panáka atd. nebo jen takovou prkotinu, že budete místo vakcíny budete psát vachčína, abyste si ulevili, tak můžete přemýšlet, co je vlastně za tím. - Sami pro sebe, protože vysvětlit to ostatním, to jistě budete umět perfektně. Nikdo vám to nedokáže. - To sobě se to blbě okecává.

Za covidové krize se dá vyrůst, zakrnět i pokřivit se.

Jako za všech krizí.

Hodnocení

Komentáře

Proč jej musí někdo předepsat?

Už včera jsem se podivil nad nutností předepisovat u nás tento lék, když je za hranicemi, třeba v Polsku volně? Jsme geneticky jiní, než Poláci, nebo jim na životech vlastních občanů nezáleží? Vidím to spíše naopak.

Kvůli kontraindikacím

a to zejména hlídání stavu kyseliny močové (dna) a hypersensitivitě. Proto zodpovědnost lékaře za předepsaný lék konkrétnímu pacientovi.

Máte pravdu.

Když jsem vypnul blokátor reklamy, otevřelo se druhé okénko - to na vyhledání dostupnosti.
Hajzlíci jedni :o)))

V mém okolí ho inzerují čtyři lékárny skladem. Takže je, ale člověk se na něj musí buď vyloženě zeptat hubou, nebo se proklikat ke kýžené informaci.

Rozkliknu-li volbu e-recept,…

Rozkliknu-li volbu e-recept, mám k dispozici dvě volby: "Znám léky a hledám jejich dostupnost ..." nebo "Mám eRecept a chci rezervovat léky ..."
Využil jsem volbu "Znám léky ...".

koronavirová doba.

Jde o samotu,uzavření se v domovu,co člověk je ochoten,schopen provést tak týden s pochopením,měsíc jen z donucení a rok,tak je z toho pak blázen.Tady je pak jiný problém,když nás z toho bláznění,chtějí vyléčit drogou.

Dotazy :

1) je dnes 31.prosince 2020?
2) dostanu taky jednoslepici za dotaz, jako v 08:59 či 09:18?

Ale, že Vám to tam pěkně sázíme?!

A to jen proto, že Vás máme rádi!!!!!

Děkuji za pochopení Havrane57

Pochopil jste totiž správně důvod mých dotazů : nejde o odpověď, té se mi viditelně zatím nedostalo, ale o vyjádření názoru, a pravdy a lásky - jak jinak v době posthavlovské?, kliknutím.

Tak jsem Vám taky lípnul jednu silvestrovskou :o)

Ale někdo už to pokazil.

Jinak přeju hlavně zdraví Vám i blízkým a aby byl rok 2021 lepší a klidnější.

Tak nepokazil.

To si jen slepice na chvilku přesedly na bidýlku :o)

Děkuji,

Vám Občane, a všem ostatním zdejším občanům, přeji též.

Moje meditace

Moc dobře spím, ač již se mohu považovat za kmeta. Každou noc mám minimálně dva sny (už ty sny nejsou moc chlupaté) a jako na potvoru si je pamatuji. Většinou je to komprinace událostí ve světě, u nás na vesnici, či v rodině. A za nějakou dobu se "něco" stane a v ten okamžik mi vytane v mysli vzpomínka na nějaký sen a řeknu si, sakra to už jsem před nedávnou dobou viděl ve snu ( a kupodivu nemám většinový černobílý sen, ale barevný). Snář nemám žádný, třeba by ze mne byla česká baba Vanga.
Takže přeji všem "kydačům" hlavně hodně zdraví, nepropadat pesimizmu do Nového roku. Snad bude v r.21 lépe, nejen u nás, ale i na celičké zeměguli (moc tomu nevěřím). A koroňáka moc neřeším, chovám se přiměřeně situaci, jak jinak na vesnici (JM), ani kostel zde nemáme, kde by na sebe lidi prskali, hospodu nám zavřeli a v okolních lesích jsem ještě žádného koroňáka nepotkal (divočáka ano).

Tak ona

ta samota doma záleží taky na věku. V mládí člověk potřebuje partu a společnost, kvůli zábavě srandě a navazování vztahů ( sám se člověk nerozmnoží a to je základní program matky přírody, zvlášť pro holky) ,ale časem člověk přijde na to,jak pravil havran výše, že lidi jsou ochcávači a už dokáže trávit větší část času sám a pokud má rodinu, tak ani moc cizáků vlastně nepotřebuje. Protože ochcávači ubližují. Ale cvičit sam doma nebo se opalovat na balkóně to se s fitkem a plovarnou vůbec nedá srovnávat. Masturbace a skutecny sex je úplně něco jiného .
I ta snědá děcka z úchylný reklamy, co se ní nechtějí svlékat z pyžama v závěru reklamy už skáčou na pohovce,takže matka je určitě vezme někam na procházku, aby měli pohyb a nedemolovali byt.

I ta snědá děcka z úchylný reklamy ...

Je to chudá samoživitelka, na otce či dědu nezbyli "finance" a Jéžišek je nedonesl ...
Jak říkali děcka: nikdy nedonese všecko ...
Tož se mějte nej, nej, nej a PF 2021

uz nam vsem hrabe

clanek je o tom jak to ma v hlave poskladane Cmoud a o tom ze se vice ci mene poprahove snazi prizivit covidovou hysterii. Cmoud je zavysli na publikovani svych pocitu, ma to dobre, lze to i dobe karanteny.

Venku je bezpecne, primarni vektory prenosu jsou uvnitr - rodina, prace. Zalezi na davce, venku dojde k jejimu rozptylu uvnitr ne. Chodte ven, chodte na prochazky.

Samota muze byt stejne znicujici jako nezvladnuty(tj. takovy ktery neni funkcni ve smyslu zvyseni ostrazitosti a hodnoceni rizik) byt racionalizovany strach (cehoz je clanek prikladem). Samota zabiji take, zvlast u starsich lidi, u lidi kteri maji nejak problemy o kterych si potrebuji popovidat. Ja take jako Cmoud nemam problem byt dlouhodobe sam, ale nebudu z toho delat ctnost a projektovat ji do okoli.

Clanek je priklad sofistikovaneho kovidiotismu ktery je horsi nez ten primy.

Bingo !

Jak prosté, milý Watsone.

Nejsem schopen posoudit, jaké pohnutky vedly Čmouda

k napsání článku a jestli je skutečně "příživník", ale vím, jak to mám já.

Zvládám samotu, slouží mi k sebereflexi i k lepšímu poznání ostatních.

Musím se jen o to víc ovládat, když lidi tvrdí něco, čemu sami věří a já vím, že to tak není.
Že se to časem projeví, dopadne to špatně a oni se budou cítit podvedení osudem nebo lidmi kolem sebe,
aniž by byli schopni připustit, že skutečnou příčinou aktuálního stavu jsou oni sami.
Naučil jsem se jim nevyvracet jejich názory, už jim ani neříkám, že si to zavinili sami.

Díky samotě jsem vyrovnanější (samozřejmě ne úplně vyrovnaný), obsahuju méně hněvu
a lidi se v mojí přítomnosti cítí celkem spokojeně.

Ale když se mě někdo, zvláště po nepříjemném mezilidském zážitku, zeptá, jak to dělám, že dokážu být sám a že by on chtěl být taky sám, odpovím, že prostě takový jsem a on že je ale jiný. A on v samotě bude trpět a dopadne velice špatně.
Že to je možná naopak. Já jsem ten slabý a zbabělý, který nezvládá být s někým a on je ten silný a odvážný, kdo dokáže existovat ve vztahu. A když se vztah zhroutí, nerezignuje a vybuduje další.

..

Venku a uvnitř beru jako vně a uvnitř soukromého prostoru. Nikoli jakékoli budovy. - Jde o to, kde jste mezi svými a kde mezi cizími. Pak je váš dvorek, kam se nikdo cizí nedostane, uvnitř, a supermárket vně i když v budově. Jasnější?

Strach z covidu mám asi jako z elektřiny. Nepotřebuju si sahat na každý holý drát, abych si dokázal, že elektřina neexistuje či není nebezpečná. - Jestli máte pocit, že zrovna tohle je iracionální, tak prosim. Já beru jako iracionální zase váš přístup.

Když někdo začne mluvit o covidu, klidně ho to nechám doříct. Nekřičím, že to nechci slyšet.

Samota zabíjí ty, kteří mají závislost na ostatních. Babči a dědečky z domova důchodců, se kterejma se tam hrajou hry tak na úrovni "paci, paci, pacičky" a o moc dál než k vnoučkům jejich obzor nesahá.

Pochybuju, že někdo jako býval vysoce vzdělaný profesor Dvořák hodiny vykládající o umělcích a umění se bude hroutit, protože neuvidí vnoučka naživo, ale přes skype.

Podivoval jsem se však spíš tomu, že s tím zůstat chvilku sami, mají problém i třicátnící a čtyřicátníci.

k očkování ještě

Nezaznamenal jsem,jestli je dávkování vakcíny,úměrné třeba k váze člověka?
Pak se mne zdála,nějak dlouhá jehla,že to píchne až do kosti.

Dávkování léku by určitě mělo být ...

... podle váhy člověka. Ale zřejmě není - nepamatuji se, že bych to někdy někde viděl. Třeba na krabičce prášků. U koronavirové "vakcíny" to je určitě také tak. (Viz ty diskuse o 5, 6 dávkách z ampulky.) To je hodně zvláštní! Já občas "opravuji" nějakého ježka, který se mi dostane pod ruku. A pokud potřebuje odčervit (Ivomec, Caniverm) nebo potřebuje antibiotika, počítá se dávka vždy podle jeho váhy!

dávkování

Pokud je to lék na předpis,tak Vám to učí lékař.
Když je to lék volně dostupný,tak je to napsané v příbalovém letáku.
I na doplňky stravy,je to určitě napsané.
Právě u těchto vakcín,stejná dávka pro 100 kg chlapa,jinak působí,než na třeba ženě o váze 50-60 kg.

Ano, když je to na předpis, ...

... tak dávku píše doktor. To máte pravdu. Já jsem byl u doktora naposledy asi před čtyřiceti roky, tak jsem si to neuvědomil. Ale u těch prášků, co jsou volně: teď jsem konzultoval šuplík s léky (asi 10 krabiček). Většinou je tam formulace typu: "1-2 tablety 2 až 3 krát denně" - to ale vazba na váhu člověka není. Ta tam byla jen na jediné krabičce - na Paralenu.

Ještě k té dlouhé jehle: tak jako účelem strkání klacku hluboko do nosu je poškozování čichového nervu (+ možná i něčeho dalšího - ve starověkém Egyptě se takto trestali vzpurní otroci), tak to zapichování dlouhé jehly má určitě nějaký svůj skrytý účel.

samota

správně myslím Gerd připomněl, že je velký rozdíl mezi samotou a osamocením. Já musím říci, že jsem docela ráda sama, po rušném životě rodinném i pracovním jsem vždycky měla touhu, přijít domů a být už jen sama a nemuset mluvit a komunikovat a "kéž by nikdo nezazvonil a něco nechtěl", /neznalí lidé se posmívají učitelské profesi, ale když se bere doopravdy, je to fakt vyčerpávající/. I když děti odešly z domova, je mi samota pořád milá, ale taková, jakou si sama naordinuju. Rozhodně by mne asi deptalo být sama bez kontaktu s lidmi /výhoda stařeckého věku je, že si ty lidi už můžete vybírat/ a být sama z něčího rozhodnutí, to mi tedy vadí. Cítím u řady mých přátel, jak se ve strachu uzavírají před světem a já si tedy netroufám je navštěvovat, abych je neohrozila. Samota je tedy pro mne příjemná, pokud je to moje volba. Osamocení musí být hrozné - chápu lidi, kteří nemají nikoho z rodiny a ani nikoho blízkého, takový stav by mohl vést k depresím a případně sebevraždě.

Insegnante, jo.

Jsem rak a potřebuju mít kam zalezt, ale nesmím být zbaven možnosti zase vylézt.
Moje oblíbené kategorie lidí jsou dvě:
- ti, které mám rád a o kterých vím, že mi nechtíc nebo nedejbůh z dobrých úmyslů neublíží
- úplně cizí - ti jsou pro mne jako nové exoplanety pro nadšeného astronoma

PS: často si uvědomuju, že činnost, která vyplňuje moji samotu (a samota potřebná pro činnost), by mě nebavila, kdyby nakonec výsledky činnosti/samoty nedošly naplnění mezi lidmi - motorka, hodiny, ..., myšlenky a nápady.
Kdyby zmizeli lidi, samota by se pro mne změnila v osamocení a já bych skončil.

Být sám nedovedu, ale občas si zalézt

Být sám nedovedu, ale občas si zalézt do koutku a uspořádat si myšlenky potřebuje asi každý.
K pořádnému životu potřebuji okolo sebe lidi, komunikovat a spolupracovat. Domnívám se, že díky tomu vznikla lidská společnost(dobrý název) Samotáři jsou jiní, společnost nepotřebují a taky jí nic nedají.
Přeji Vám insegnante ale i všem okolo ze společnosti Kydy svobodný nový rok a okolo sebe hodně lidí, veselých, komunikativních a bez roušek.

po půlnoci

jsem napsal reakci, která se teď při pohledu na sklo nějak neobjevila. Bylo to něco hodně hluboce filosofického až mystického a tudíž neopakovatelného.😀
Určitě tam ale byla pochvala za článek, který považuji za to nejlepší, co jsem od Cmouda četl, a proto jsem dal po těch rychlých sedmí jednokurech za pět, i když s některými drobnostmi moc nesouhlasím. Ale to je můj názor potažmo problém. A v souvislosti s tím jenom doporučení pro ty, kteří by pobyt ve tmě chtěli zkusit. Kniha Jaroslava Duška Tva-ry-tmy. Není to tak o samotě, jako o duševní hygieně a snad i o pochopení sama sebe.

Pěkný Silvestr všem.

Moje zkušenost

Jsem více než sedm let vdovcem a prožil jsem jak osamění,tak nyní samotu.Ono to opravdu není to samé.Sorry Čmoude,s rádoby oslavou samoty, jak v článku adorováno, bytostně nesouhlasím.Člověk je od prvopočátku tvorem společenským,žijícím v tlupě.Když prožijete téměř 45 let v nádherném vztahu,kterému jste podřídil vše co bylo předtím a pak to najednou přijde,tak se dostaví tma a naprostá bezradnost jak dál.Proto,po vlastní trpké zkušenosti doporučuji všem:Zachovat si společenské kontakty nad rámec rodiny.Prostě pravidelně v týdnu vypadnout někam třeba na mariáš,nebo kuželky,atd.,atd. a jednou za čas strávit s kamarády z mládí weekend v přírodě.Tak se ten první pocit osamění určitě lépe překoná,než v mém případě.No a pak přijde život v samotě.Ano i tak to jde a zřejmě okolí,které mne posuzuje soudí,že úspěšně,ale je to blbost.Je to život v kruhu-vzpomínky,vzpomínky a zase vzpomínky na život a události,které již proběhly a byť by se jeden napřemýšlel do aleluja tak na tom co bylo,pranic nezmění.K dalšímu plnému životu,jsou potřeba nové události,nové vzruchy,nové situace,nové příhody a hlavně kontakt s lidmi.Věřte laskavě mé zkušenosti,je to zkrátka tak.

...

Ono to nebylo zamýšleno jako oslava.

Spíš jako upozornění, že se to přeci dá vydržet a podiv nad tim, co je s tím tolik cirátů. Schopnost snášet samotu je jen další faktor pro přežití.

Článek nebyl o tom, jak zvládat truchlení po zesnulé manželce, ale dočasné truchlení, spíš absťák po fitku a hospodě, které stejně za chvíli otevřou.

A s těma vzruchama. No vemte to tak, že normální lidé mají mraky vzruchů, kterejma se vůbec nezabývají, protože to v reálném čase nejde dělat.

Článek nebyl "To bylo a už to není" ale "ono to vlastně nebylo takové, jak se to zdálo."

Jenže...

Pokud je samota dobrovolná, pak ji člověk nemusí snášet ani vydržet. Prostě se do ní uchýlí, když má potřebu, a opustí ji, když už potřebu být sám nemá.
Snášet samotu a nějak ji vydržet musíte, když jste do ní uvržen nedobrovolně a eventuálně časově neomezeně. A to je průšvih.
No, a velký průšvih je osamělost. Přičemž osamělým může být i člověk obklopený lidmi, jemuž "jenom" nikdo nenaslouchá a nezajímá se o jeho sociální potřeby.
Nejsmutnější jsou opravdu osamělí lidé, které už nikdo nechce, nikdo si na ně neudělá chvilku času, nebo třeba pozbyli schopnost/sílu/vůli se zapojit. To je největší malér a pořád jich přibývá.

Smutek po hospodě/společné akci etc. je průda, ale nic víc. Jednou to skončí a zase se budeme moci stýkat neomezeně. Mezitím lze komunikovat a vídat se jinými způsoby. Má to vlastně i určitý přínos, protože se ukáže, kdo o koho opravdu stojí.

Arture, přesně

Cítím to stejně. Myšlenky, vzpomínky a doměnky. To nemůže člověk zvládnout sám. Pokud tomu předcházel plný život.

byl prvním papežem, který

se prý nechal vozit ve zlatém kočáře. Není tedy co v civilizaci, které se hrdě hlásí ke Křesťanství..... není co slavit, spíše bychom měli smutnit a žalostnit.

Malá epizodní zajímavůstka. pro mě celkem novum, tak s tím běžím ven ještě za tepla.
Jan Hus ve svých kázáních a traktátech (např. De sanguine Christi) mj. také káral a odsuzoval ty, kteří chodí na některé kopce (např. Blaník) , očekávají tam zázraky či zjevení a vykonávají modloslužby (on sám se ale modlil např. ke kříži). Ještě před sepsáním traktátu uvedeného v závorce UDAL.... eh, upozornil na tyto věci arcibiskupa Zbyňka " Abecedu" , který nařídil 15. 6. 1404 všem duchovním v okolí Blaníku , aby pod pohrůžkou exkomunikace zakázali lidem tuto horu byť jen navštěvovat.
Hus ale i tak ještě 5.3. 1411 pronáší v Betlémské kapli kázání, ve kterém osočuje ty, kteří pořádají obřady mimo posvěcená místa, na horách (později sám na horách káže).Uvádí kromě Blaníku ještě vrch Gestrzebye a Mirica. Hus mluví o těch, kteří " subiacent cultui ydolorum", oddávali se kultu model...." hic in Boemia visitaverunt et etiam in Blanyk" - a také zde v Čechách navštěvovali Blaník.
Tedy " pravda" ano, drž pravdu, braň pravdu, umři za pravdu...ale tu jejich, katolickou (dejme tomu že evangelicko- křesťanskou).
Takže i onen nápis na prezidentské standartě je de facto heslem totalitním, pokud přihlédneme k historickým realiím a odůvodněním jeho původu objektivně, v rámci univerzální morálky. Slušelo by se tam mít napsáno : " Pravda vítězi ", tak by byl obsah totoho sloganu přece jen o něco pravdivějším. I co se týče dneška.

Pravda vítězi,

skvělé, to si musím zapamatovat. Dějiny v kostce.

.

vskutku nejpravdivějším heslem na naši standartu presidentskou připadne mi : "Pravda vyděsí"

Predikce GP na rok 2021 - výklad od VK

https://aeronet.cz/news/svet-v-roce-2021-se-podle-predikce-the-economis…

přejeme si šťastnější Nový rok, ale ...

http://casopisargument.cz/?p=33369

Přání

všem kydajícím, i těm, kteří se ještě neodvažují aktivně vstoupit, přeji hlavně pevné zdraví, veselou mysl, zdravý pohled, rozum a svobodu pohybu v novém roce.
Ať nás neopouštějí naši příbuzní, přátelé a známí.
Pokud to jen trochu půjde, těším se na naše první osobní setkání. Vidláku, kromě toho všeho, Vám hodně sil a invence při jeho přípravě.

setkání

Pane Dan.
Sice nezaruji,že na to setkání přijdu i když bych rád viděl,Vidláka a všechno to o čem píše.
Proto bych navrhl,nepředstavovat se jménem,ani nickem,jestli by se dali poznat jednotliví,podle řeči,oblečení,vizáže,třeba tak hodinu a pak to Vidlák vyhodnotit.

Na setkání se těším

a zemědělce přece musím poznat:-)

zde před nedávnem

požadoval , aby se vědecky vyhodnotily možnosti šíření covid v různých prostředích (malé obchody, velké obchody atd.).
V Brazílii učinili experiment, je zmíněn i v tomto textu : "Zpívali, tančili a měli roušky. Na testovacím festivalu se virem nikdo nenakazil" z aktualně.cz.

Nic, jdu nakrmit ptactvo (to zatím nemusí nosit roušky) . Zatím baj.

Bylo to v Barceloně.

Tedy ve Španělích. Tančili i zpívali (m ěby zajímalo, jak se dá s rouškou na ksichtu zpívat).

Re: Pardon Zpívat se dá, ovšem blbě. Huhňáte. Ovšem

na druhé straně jsou tací interpretové, u kterých nepoznáte, zda zpívají s rouškou, či bez ní.
A na třetí straně jsou interpretové, jejichž zpívání je žádoucí právě s rouškou...

Targusi, zapomněl jste na moji kategorii:

ZPĚVÁČCI S ROUBÍKEM!!!

Vážení přátelé, vzhledem k…

Vážení přátelé, vzhledem k tomu, že o půlnoci budu dávno spokojeně spinkat, jako ostatně každý rok, děkuji vám za krásné počtení za celý rok a přeju vám napříště jako Goethe :

Mehr licht. Více světla.

PF21

http://imgway.cz/s/2oHC

Ladiku!!!

já, jako totální realista bych tvůj, pro mne příliš optimistický text doplnil o dvě slova:
"Aby nebylo O MOC hůř, než letos ..................".

Pěkného Silvestra a zdařilý rok 2021

všem :-)

covid pas

uz je to predem jasne

viz document

----------
https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/12/Strategie_ockova…

Prvním pilotním projektem snahy pod vedením WHO, který by měl být realizován koncem května 2021, bude digitálně ověřitelný mezinárodní očkovací průkaz, jehož cílem bude poskytovat certifikát o očkování proti COVID-19, umožňovat verifikaci očkovacích certifikátů, monitorovat míru proočkovanosti a v neposlední řadě rovněž sbírat data o dodavatelském řetězci a pro potřeby farmakovigilance.
Na úrovni EU byla současně zahájena koordinace s cílem nalezení shody nad minimálním souborem údajů, který by měl být základem pro vzájemné uznávání takovýchto certifikátů, včetně jedinečného identifikátoru.
Minimální soubor údajů, které bude obsahovat EU očkovací průkaz:
− Jméno
− Pohlaví
− Účel vakcíny (tj. vakcína proti COVID-19)
− Název vakcíny
− Datum vakcinace
− Autorita vydávající certifikát
− Země, v níž vakcinace proběhla
− Jedinečný identifikátor
Minimální soubor údajů pro systém monitoringu efektivity a bezpečnosti vakcíny8:
− Jméno
− Datum narození
− Pohlaví
− Účel vakcíny (vakcína proti COVID-19)
− Název vakcíny
− Číslo šarže
− Datum vakcinace
− Číslo dávky
− Datum vakcinace další dávkou
− Název společnosti, která očkování provádí
− Země, v níž vakcinace proběhla
− Autorita vydávající certifikát
− Datum platnosti certifikátu (v případě, že půjde určit)

Timeline
− 21. prosince 2020: odsouhlasen minimální set údajů pro očkovací certifikáty a jedinečný identifikátor
− Do 31. ledna 2021: bude vyvinut systém pro monitorování efektivity a bezpečnosti vakcíny pro země EU
− Do 28. února 2021: budou ve spolupráci s WHO vytvořeny pokyny pro e-certifikáty
− Jaro 2021: dojde ke spuštění pilotního projektu technického řešení na úrovni EU
− 31. května: bude spuštěn pilotní program WHO – digitální mezinárodní očkovací průkaz
− Během roku 2021: každý stát EU musí vytvořit kompatibilní imunizační informační system