Je to samozřejmě zase o covidu, ale jen okrajově.
Všiml jsem si toho už při první vlně. I když to bylo formulováno tak, že lidem chybí širší rodina, fitko, příroda, kultura, přátelé atd., tak ve skutečnosti se jednalo o to, že lidé nedokáží být sami.
Nejvíc bych to asi připodobnil k závislostem. Kubáč pěkně do detailu popisoval jak fungujou v mozku neuroreceptory, které pak drogy kopírují a mají takový a makový efekt. Pak jak se mozek snaží se s "podvodem" ve formě drogy vyrovnat, přenastavuje si citlivost a tak vzniká závislost.
To vysvětlil pro normální drogy, alkohol a nikotin, tišící prášky a nakonec zmílil i nedrogovou závislost, jako je gamblerství a vysvětlil, že to může fungovat vlastně pro všechno. Mechanismus opět stejný, jen iluzorní odměna v případě gamblerství nebyla podána ve formě drogy jenž ovlivňuje mozek, ale tělo si ji vytvořilo samo na základě iluzorního vítězství, které provokovalo tvorbu neurotransmiteru.
Takhle pak můžeme brát jako drogy skoro všechno, někde už to má pojmenování jako závislost - shopaholic, workaholic, sexoholic jindy to má jen rysy závislosti jako přejídání se, adrenalinové sporty, normální sporty, politická aktivita, neziskovkářství, sluníčkaření a spasitelství nejsrůznějších druhů, a někdy to člověka ani netrkne, jako u rodičovství a všimnete si toho třeba, až když v TV vidíte třeba vesnickou maminu 20 minut mektat o tom, jak dospělej syn ještě bydlí u rodičů (a jak by měl žít samostatně), aby pak při jeho nesmělém náznaku, že se teda odstěhuje, byla proti s tím, že tam "bude sama" a "bude jí smutno".
To "bude smutno" a "bude sama" jsou právě ty momenty, kdy "si šlehne" dobrý pocity v podobně potomkova ujištění, že u ní zůstane. Stejně tak, jako si někdo jinej jako prostředek na špatnej pocit ubalí jointa, šňupne kokain, dá crack nebo kulturně prastarý alkohol či novější nikotin. Nebo třeba něco rozmlátí, na něco nastříká své grafiti, zamachruje si v hospodě. Někde se serve - nemusí to být vždy subtilní.
Ta venkovská mamina by se nejspíš urazila či rozhádala, obvinila vás ze všech zel, kdyby se jí řeklo, že syna mentálně kastruje, ale přesně to dělá. Nechtěně, ale přeci jen napůl vědomě, protože hlavním cílem je si pomocí mladýho něco svého řešit.
Workaholici si v podobně nepříjemný moment jdou udělat nějakou práci, ne jako prostředek k dosažení něčeho, ale jako prostředek k vyhnutí se něčemu jinému. Uspokojení z udělané práce (emotivně příjemné či neutrální) zaplaší nepříjemnou myšlenku na to něco, co by hlavně měli řešit.
Práce vyžadující soustředění vás zabaví a zaměstná mozek, který se pak nemůže zabývat tím, co by měl. - Samozřejmě, že normálně to není snadno k rozeznání od člověka, co má jen moc práce (nebo se jen bojí, že to ostatní "neudělají tak dobře" a neumí delegovat), ale přeci tam je drobný rozdíl. Správně řešíte problém s dětma jako problém v práci.
Workaholic radši zůstane v práci dýl, jen aby nemusel nemusel řešit ty skutečně nepříjemné osobní problémy.
Je to pořád dokola to samé schéma.
Třeba Kopecký (se Zázvorkovou) takhle dotlačil svoji dceru k sebevraždě. Než by se jí věnovali a řešili její problémy, tak radši vysedávali po barech a hospodách s kamarádama (taky droga), Kopeckej honil děvky (droga), samozřejmě pracovali a pracovali (droga - hraní je práce, ale současně to je zábavná práce, ve které navíc předstíráte, že jste někdo jiný, takže v ten moment nejste sám za sebe). Pak ji Kopecký sem tam koupil nějakej dárek - ne jako dárek, kterým chcete dát něco pozitivního, ale jako dárek-vykoupení za něco, co jste udělali špatně. Což dcera správně chápala jako prohlášení: "Jsi otravná povinnost, rád radši draho zaplatím, abych s tebou nemusel být." Což je pro dítě drsný zážitek. Na to reagovala manifestačními sebevraždami, z nichž se poslední nedopatřením povedla díky pozdnímu příchodu matky.
Druhá jeho dcera skončila na psychiatrii a podle vlastních prohlášení se tam cítí nejlépe. (Když nic jinýho, tam aspoň chápou, že může být nasraná na, pro ostatní zábavného, tátu).
Při snaze o celkový pohled na to, co se letos děje při covidu, to vypadá, jakoby plno lidí přišlo o své drogy a zmateně a poplašeně pobíhají odnikud nikam, jako mravenčkové, jimž se kopne do mravniště.
Jakoby se už nemohli udržovat ve stavu psychické rovnováhy pomocí vnějších šidítek a horečně hledali, co by. Najednou je spousta nenápadných drog pryč, absťáky tady a každej nesmysl dobrej, ke zbavení se nepříjemných pocitú.
Jakoby ani problémy neuměli řešit.
Pro upřesnění, jestli se hospodkému hroutí podnikání, tak považuju za docela racionální, že protestuje (otázka je jak), ale štamgasti, co "musí" jít do hospody, tam už to racionální není.
Nikdo nemusí chodit do hospody. Ani alkoholici ne. I flaška rumu denně se dá vypít doma jako nic a nezabere to ani moc času.
Doma se dá cvičit a nikdo "nemusí" chodit do fitka.
Tohle je chlap, co sedí na ve vězení samotce a cvičí v cele. Tak jaký pohádky, že to nejde?
https://en.wikipedia.org/wiki/
Nikdo "nemusí" jet na dovolenou. Doopravdy ne. Na dovolený se nejezdí snad ani sto let. Každej může sedět doma/na chalupě. Jestli zůstanete v paneláku na Proseku, místo abyste se přestěhoval na deset dní do paneláku na Malorce, tak se pro vás nic skutečného nezmění. Jestli se válíte na sluníčku na pláži mezi spoustou dalších lidí, tak se můžete zrovna tak válet sám na karimatce na balkóně.
Doma v karanténě se dá žít bez skutečných velkých problémů. Když lidi přežijou nedobrovolně ve vězení či dobrovolně v klášterní cele, v podzemní jeskyni simulující let na Mars, odlehlém majáku, sólo pobytu v Antarktidě, přezimování na Klondaiku a další a další, tak by to měl dokázat každý. Zvláště s přístupem k internetu.
Známí, co byli v Dublinu, popisovali první dojem jako "Nikde žádní lidé". Celkem logické, když je populace rozdělená na dvě skupiny, které si jdou natvrdo po krku. Samozřejmě, že někdy vylézt musí, ale když doopravdy nemusí, radši jsou doma.
My teď vidíme kolem sebe
Venku je nebezpečí, zůstávám doma. - To je racionální.
Venku je nebezpečí, "Já to nechci slyšet" - je iracionální.
Venku je nebezpečí, "To si vymysel Babiš" - je iracionální.
Venku je nebezpečí, "Musím ven, protože... moje svoboda" - je iracionální.
Jak to je, o tom ovšem ve skutečnosti nejde nikoho přesvědčit - protože to si musí každý uvědomit sám, jak to je, a nikdo si nic za nikoho uvědomit nemůže.
Tohle je pořad ČT o lidech, kteří jsou sami, z nějakých náboženských důvodů.https://www.
Skutečně sama byla jen žena na třetí a šesté fotce. Nějaká budhistka, co doopravdy byla sama zavřená doma a meditovala.
Sama tam říká: "Během tý meditace vnímáme nádech, výdech, a když přijdou myšlenky, tak je necháme přijít, ale necháme je i odejít. Snažíme se je zachytit a nerozvíjet je a smyslem je být tam kde zrovna jsme, vnímat tu situaci tak, jak je a správně na ně reagovat a k tomu ta zenová meditace je vlastně takový tréning, k tomuhle.
Bývá to často i takovým pravidlama na těch sólo ústraních, že člověku se vynoří věci, který se mu třeba nepovedly nebo byly nepříjemný, takový problematický situace a točí se tam pořád dokola, v hlavě, jako bych lezla do nějakých zasutých šuplíků a tam... a často to byly chvíle, kdy jsem... třeba už jako dítě udělala nějakou chybu nebo někomu ublížíla, i když třeba né úplně vědomě, takže to byly takový jako docela bolestný chvilky. Ale bylo... bylo dobrý jima projít, si něco uvědomit, obrečet to třeba..."
Šla si do ústraní klidně i na tři měsíce a ani ji lidi nějak speciálně nechyběli. Po tom měla dle vlastních slov větší sebedůvěru a nezávislost.
Když pak šla na další, zase už společné meditace, tak si už uvědomovala, že když "nás něco ruší, a když tomu věnujete pozornost, tak víte, že je to něco ve vás." ... "Nás nemá co rušit. Zvuk je jenom zvuk. Pohyb je jenom pohyb. Když k tomu nepřidáváme žádný "to mi vadí, tohle mě ruší", tak tam žádný rušení není."
Taky říkala, jak "si uvědomuje, že má tendenci utíkat od věcí" (óóóó, kdyby si to tak uvědomovalo více lidí) "a stává se jí to pořád dokola. Třeba jde za něčím příjemnějším jako jít do přírody." Nebylo pro ni těžké být sama (protože i pracuje sama), "ale těžký bylo se vypořádat s tím, co uviděla ve svý mysli, co se běžně nevidí" (a co nikdo moc nechce vidět, protože by pak nevěděl, co s tím - takže radši hledá jak to rychle odpálkovat). "Běžně, když se vám objeví něco nepříjemnýho, tak od toho odejdete, je spousta příjemných věcí, podívat se na pěknej film, dát si kafíčko. Tam nemůžete (jako na meditaci), tam jste prostě s tím, co se vám děje, tak s tím zůstáváte." Podle ní je dobré si tím projít. "Strašný věci vůbec nejsou strašný, jsou malinký."
Podobnou věc, i když z jiného úhlu, kdysi popisoval nějaký sólo-námořník. Viděl jsem ho v osmdesátkách v kině, byl to Čech a vyprávěl, jaké to je na sólo-plavbě, měsíce sám na moři a poklidně vysvětloval mimo jiné, že tam máte klid a čas, takže se vám vybavují věci a situace z minulosti, vy máte čas si je promyslet a pak se vám stane, že se vrátíte a s někým se už ani nechcete stýkat.
Takže když zas někdy budete mít chuť si zapálit cigáro, nalejt pivo či panáka atd. nebo jen takovou prkotinu, že budete místo vakcíny budete psát vachčína, abyste si ulevili, tak můžete přemýšlet, co je vlastně za tím. - Sami pro sebe, protože vysvětlit to ostatním, to jistě budete umět perfektně. Nikdo vám to nedokáže. - To sobě se to blbě okecává.
Za covidové krize se dá vyrůst, zakrnět i pokřivit se.
Jako za všech krizí.
- Log in to post comments
Komentáře
.
co třeba šíření poplašné zprávy pomocí hromadného informačního prostředku? Porovnávat medikament, který prokazatelně zničil tisícům lidí život s vakcínou, která nic takového nezpůsobila je pěkné svinstvo.
Cenzura na Novinkách
"Porovnávat medikament, který prokazatelně zničil tisícům lidí život s vakcínou, která nic takového (zatím!) nezpůsobila je pěkné svinstvo."
On ten Contergan se dobře prodával déle než rok, než se to o něm provalilo. Do té doby to byl "vynikající lék", který "nic nepatřičného nezpůsobil!" Nejprve musela vypuknout vlna "conterganových dětí" a i pak chvíli trvalo, než se prokázala příčina. Teprve pak se ukázalo, co je to za svinstvo!
O vakcinách se zatím také nic neví... Zatím (!) se prokázaly jen nějaké alergické reakce (ty byly u Conterganu také!) Uvidíme! Dlouhodobý výzkum se dělá rovnou na lidech... Ale třeba to vyjde... (A když ne?)
Re: VS Odpověď na vaše zcela nevhodné
dotazy je jednoduchá.
Nejste v partě krásných, mladých a chytrých soudruhů.
Jinak si samozřejmě můžete na soudruhy stěžovat. Pokud máte dobrého právníka a mraky peněz, dejte je k soudu.
Pokud nic z toho nemáte, vítejte na Kydech.
Pragmatici
V Německu, Izraeli, a jinde jsou pragmatici.
Očkují se, protože mají silně proexportní ekonomiku.
Když chtějí obchodovat, musí vyrábět, cestovat.
Nemají čas na jalové diskuze ano, nebo ne?
Když zaváhají, nahradí je jiní, kteří mají rudou vlajku a žluté hvězdy.
My jsme taky nahraditelní.
bude kontrolovat
hospodský či číšník ?
Pak by museli udělit jim nějaký status, něco na způsob " veřejný činitel." No co, EU parlament je schopen sesmolit a uzákonit ledasco.
Ostatně přehlednější, konformnější by asi bylo, kdyby neočkovaní museli nosit nějaké viditelné znamení, například zelenou hvězdu, nebo žlutý trojúhelník. S tím mají Němci celkem bohaté zkušenosti, i s evidencí takovýchto osob, ba i s (End ?)Loesung takového problému.
Oni to stále někteří mají zažité hluboko pod kůží, stačí jen trošku uvolnit ventilek, najít příležitost a vandruje to znova do světa....
To, že naopak očkovaní mohou představovat zákeřnější (obdobně jako děti, ty jsou také bez příznaků, přičemž mohou být nakaženy) šiřitele nákazy, o tom ani slovo ? V těchto " diskusích" ?
Dziwny jest ten swiat....
Czeslav
Niemen ? To málokdo zná ...
Re: střelec
https://www.youtube.com/watch?v=wTjLZwpmufw
Já nemusím, já už
mám origo vinylku :-), koupenou kdysi v polským informačním centru v Práglu. To jsem byl blbej učeň a při návstěvě děvky stověžaté jsme tam mazali urazit kapesný za muziku vždycky. Taky je ho škoda :-(. Centra a hlavně Niemena.
Dík za echo a všechno nej Tobě (Vám?) i ostatním kydačům do dalšího ze sedmi neúrodnejch let. Ale třeba nebude tak zle, když tomu maličko pomůžem .
Kopecký opustil svou dceru a její matku,
když byl malé sotva rok. Než Jana Kateřina spáchala sebevraždu, stihl vystřídat několik milenek a jedno další manželství. Jaký měl na smrti své dcery podíl on, nebo její dědičná dispozice (Kopecký sám byl těžký psychotik a ono se to dědívá), to asi těžko můžete posoudit. Byť děláte dramatické závěry, jako byste s ním po řadu let sdílel společnou domácnost.
Ty Vaše občasné "psychologické" exkursy jsou sice zajímavé, ale jsou spíš z oblasti Vašich projekcí sebe sama na jiné.
Před asi dvěma lety běžel na Viasatu zajímavý dokumentární seriál o lidech, co v Holandsku a Belgii vstoupili do klášterů. Komentátor je moc nešetřil a ptal se na spoustu osobních věcí souvisejících s vnitřním životem. A oslovení mleli a mleli o "komunitě" a o bohu a o "povolání" a blablabla. Až když trochu přitlačil, tak pár z nich dokázalo přiznat, že učinili rozhodnutí, které nebylo to pravé ořechové, a že ty roky nejde vrátit a tak holt už nějak dožijí.
Mnohdy totiž celé to slavné "duchovno" plyne z okolností, které momentálně nelze ovlivnit a změnit. Tak si člověk najde únikovku, po které by za příznivějších okolností nikdy nesáhl. A když to přežije, tak svůj zážitek pokud možno zapouzdří a hodně dlouho nebo už nikdy o něm nemluví.
.
Já dělám závěry o dceři Kopeckého z toho, co napsal sám Kopecký do svého životopisu. Taky tam popisoval, jak někoho okradl, co si říkali s holkou, se kterou přišel o panictví a jeho vlastní názory na jeho vlastní vzhled. Nedělám závěry z toho, co bych věděl, kdybych sdílel jeho domácnost, ale z toho, co bych věděl, kdybych sdílel (na pár témat) přímo jeho hlavu.
To posuzuju já. Co posuzujete vy, nemám ponětí.
Marně dumám, co bych já zrovna do Kopeckého mohl projektovat.
Že se rozvedl s její matkou ještě neznamená, že zmizel z dceřina života a že přestala aspirovat na jeho pozornost a ani po něm nevzdechla. Každou chvíli byl vidět v TV. Děti chtěj rodiče spíš doma.
Další ignorovaná dcera naší ještě slavnější osobnosti, je momentálně každou chvíli na obálkách bulváru a taky to nevypadá na dlouhou, šťastnou plavbu životem.
Milena Dvorská šoupla mimino k babičce a šla po kariéře. Jednou dospělá, dcera jí to pak vrátila, že ji dělala na oplátku to samé. Nechtěla ji ani vidět a chlap, ochotný ji udělat kupu dětí, byl pro ni výhra v loterii. Taková chlapi neběhaj po ulicích kam se podíváte. Samozřejmě, že ji pak své děti ani nehodlala ukazovat.
Nikdy jste neviděl nic podobného u všech těch sociálních případů a disfunkčních rodin, které jste musel vídat zblízka?
Ignorované dítě je přeci klišé, co všichni vídáme pořád dokola.
Psychické problémy nemusí mít fysiologický základ. Mít otce, co vás ignoruje je trauma samo o sobě. Opuštěné/adoptovaní děti se s tím vyrovnávají celý život. Proč asi?
Jestliže se Kopeckého otec za války rozvedl s jeho matkou a tu pak (snad i kvůli tomu) odvezli do Terezína a pak do Osvětimi, odkud se nevrátila, to je taky trauma jako svině. Navíc o tom nikdy nemluvili, takže si myslím, že moc neprohádám, že to ovlinilo jeho psychiku. - Konec konců, vaše chování taky velmi silně ovlivňuje už pouhé dědečkovo vyprávění.
To "duchovno", které popisujete jako únikovku, to je přesně to, co počítám mezi drogy někam mezi sluníčkářství a spasitelství. Všechny drogy jsou únikovky. I sebevražda je únik. Nikdo nepáchá sebevraždu z radosti ze života a z přemíry optimismu ohledně budoucnosti.
Recitování motliteb a opakování rituálů, to není to samé jako při meditaci nechávat přicházet a odcházet myšleny. - To je přesnej opak. - Prvním se otupujete a bráníte si myslet, druhým víc vnímáte, co vám unikalo.
Důležité je, co se dělá, ne jakou to má právě nálepku.
Čmoudův článek vede k zamyšlení, chválím, ale ...
Nikdo, ani miliony jednotlivců snažící se chovat se jinak, nezmění základní nastavení lidí do tlup, městských či venkovských regionů, států, světadílů. Proč člověk má potřebu bránit svou chalupu, vesnici, město, zemi, světadíl, Zemi? To není jentak, to má svůj racionální základ.
Zní to provokativně, ale myslím si, že člověk který se uchýlí sám k sobě, ke svým problémům a k meditaci o nich, přijme jakékoli náboženství, obhajuje ve skupině, nejčastěji státu, momentálně nastolený režim bez výhrad, je tak trochu, ale co, hodně sobec. Vytěsní ze svého já problémy, uzavře se před nimi tím že si vytvoří nové, jiné, své vlastní které vlastně ani problémy nejsou, jen záminky ke ztrátě spoluodpovědnosti, únik od reality. Třeba ten Kopecký. Třeba statisíce mamánků, programově bezdětných žen, blbostmi živení neziskovkáři, politici ve slonové věži, dovolenkáři na Seychelách, každodenní návštěvníci barů či hospod, stále stejní zvaní komentátoři v ČT... tisíce jednotlivých ulit které člověka zbavují odpovědnosti. Kolektivismus není komunistická fikce, to je potřeba lidstva, způsob jak přežít, a problém nastal v okamžikun kde se nejen přestal hledat, ale stal se nenáviděným a opovrhovaným nepřítelem těch co jsou dnes podle svých vlastních projekcí in. Každé společenství vzniká na základě ideí, vznešených ideálů, nadějí...my jsem se tohoto dobrodiní dobrovolně vzdali a řešíme růst, domnělé nepřátele (přečtěte si výše odkazované usnesení EP), počet aut v garáži, to jak se "úspěšně" zařadit do mašinerie moci a nevybočovat nějakou svou morálkou.
Co jsem vlastně chtěl říci? Asi jsem řekl méně než jsem chtěl, ale odpusťte mi to. Ne každý je rozeným filosofem.
Kolektivismus
Komunisté ve svých kolektivistických plánech nevzali v úvahu sobeckost lidí. Jinými slovy přáli si vytvořit lepšího člověka, než je vůbec možné. Měli budovat společnost méně utopickou a více využívající sobeckost lidí, protože správné nastavení pravidle ve společnosti na vyrob si sám oproti dej línému příživníkovi je jen to, kdy to ještě vyhovuje většině lidí, kteří přináší hodnoty. A každá společnost dokáže uživit jen určitý počet příživníků. EU nyní ve svém svatém nadšení pro lepší zítřky páchá stejnou chybu jako komunisté, jen ve větším měřítku. Proto budou i konce utopie jménem EU horší než rozpad RVHP a SSSR.
Úplná utopie každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb je možná jen v malých komunitách lidí do 200 osob, kdy se navzájem znají a dokáží kontrolovat. A taky tím eliminovat ty, kdo se jen vezou. Při větším počtu lidí a zvláště těch, kdy se osobně neznáme, do toho vstupují mezičlánky a některé jde zkorumpovat.
Gerde,
dám vám otázku: bylo před 1989 více nebo méně příživníků? Více nebo méně lidí kteří přináší hodnoty? Bylo těch hodnot vytvořeno tehdy více nebo méně? Kolik je naprosto zbytečných postů, institucí, institutů, televizních a rozhlasových stanic, úřadů a úředníků, rentiérů, kolik bylo tehdy?
Já jsem tu úvahu nemínil jako agitku, vy svou ano.
Ano, je problémem velká komunita, právě proto někteří odcházeli ze země "za lepším" pro sebe, stejně tak jako odchází teď.
Děláte stejnou chybu jako ti kdo straší neomarxsimem, třeba prý je v EU-institucích. Jejich počínánínemá s Marxem a jeho učením pranic společného, naopak činy a směřování EU jdou proti němu. EU je typický výplod této pohasínající fáze kapitalismu, jakožto záchrana silou, stejně jako rozšíření covidu.
Úředníci
Onehdy jsem na webu magistrátu našeho statutárního městyse otevřel telefonní seznam. A čuměl jsem. Zaměstnanců tam je 623 ! Tedy 623 kusů, nikoliv 623 faktoriál :-) .
Čím se zabývají?
Třeba tímhle (jakýsi průzkum sami o sobě pro EU):
https://www.google.cz/search?source=hp&ei=TKHtX7raHsWYlwSyv4-4BQ&q=Magi…
Bacha, má to 124 stran!
Úředníci jsou jistě potřební, ale nějak se nám namnožili. Ať žije nezapomenutelná vzpomínka na profesora Parkinsona!
Petrupavlovi
Petřepavle,
protože před 1989 bylo v ČR zhruba 10,5 milionu lidí přibližně shodně jako nyní, odpovídal by tomu i stejný počet příživníků. Jenže mezitím narostla produktivita práce, takže příživníků je více v nynější době.
Jistě Gerde :-) ,
a až bude produktivita práce na 100 %, tak budeme příživníky všichni. Škoda, že se té doby nedožiji :-( .
Kdo bude péct chleba, orat pole, kout železo, řídit tramvaj, psát romány, učit děti .. ?
100%
Na 100% se produktivita práce může dostat jedině prací robotů. Dlouhou dobu ještě ne.
Jistě Gerde,
asi tak jako stoprocentní výrobou elektromobilů se konečně zbavíme neekologické výroby elektrické energie.
200 osob?
Byl jsem nezúčastněným pozorovatelem několika schůzí myslivců (17 osob) nebo členů bytového družstva (32 osob)
a byly to stejné taktiky, lži, uplácení, protekce, známosti a bezmocnost jako při zasedání parlamentu.
Domnívám se, že už od 2 osob člověk funguje jinak. Třeba nákupy na dluh se realizují snadněji ve dvou,
protože se zodpovědnost za splacení podvědomě přesouvá na toho druhého (když onemocním nebo přijdu o práci, zatáhne to ten druhý).
Mluvíte mi z duše
Myslivcem nejsem, ale schůzí BD jsem se zúčastňoval, do doby než jsem zjistil že při účasti 32 je 32 názorů, a stejně "se" pak schválí návrh představenstva.
Nákupy na dluh : pamatuji jak jsem se naběhal a nadokladoval když jsem si půjčoval potřebných zbylých 18 tisíc na koupi auta. Nojo, jenomže to byla za té hnusné totality. Dnes je možno se svobodně zadlužit s celou rodinou i dětmi.
Tři je moc
Právě proto má být počet podílníků obchodní společnosti lichý. A tři je moc....
Lichý podílník
si přijde osamělý. Ve Skotsku (nebo Irsku?) měli pořekadlo, že tři lidé udrží tajemství, když jsou z nich aspoň dva mrtví. :-)
Poučka
Já znám poučku, že tajemství, které vědí dva, už není tajemstvím.
U nás se říká:
Dva jsou do hloportu moc.
oprava
do holportu
Špatný příklad. Ani myslivci…
Špatný příklad. Ani myslivci, ani SVJ není uzavřená komunita. Jsou to absolutně rozdílné subjekty, mající jen jednu věc společnou. To by musel stát osamocený dům na ostrově a všichni by bojovali společně o přežití, 200 lidí co se zná osobně a s nikým dalším se nestýkají a neobchodují. Stejně tak myslivci.
Jsou to velmi proti zásahům zvenčí uzavřené komunity
Byl jsem v sedmdesátých létech zaměstnán na ÚV ČMS a vím o uzavřenosti a svérázu té komunity své, ač nemyslivec.
Jsem členem BD.
Ano, platí pro ně obecně platná nařízení, zákony, vyhlášky, zajímavé je ale že obě komunity si dovedly prosadit do zákonů své.
Škoda, že nejsme ti, co to řídí.
Místo dohadování bychom se vsadili (ne o peníze, ty by pro nás neměly žádnou hodnotu, ale třeba o papír, na který by ten, co prohraje, napsal, že je o něco hloupější než výherce a podepíše to), kdo má pravdu.
Vysadili bychom 200 lidí na izolovaný ostrov plný sledovacích zařízení se záznamem někde na ostrově, abychom ani my nevěděli, co se tam děje, ale byla možnost dodatečně ověřit skutečnost.
Po dvou letech bychom je uvolnili a provedli vyhodnocení experimentu.
Já si myslím, že několik by jich nežilo kvůli nemocem a úrazům, několik by jich bylo zavražděných a zbytek by fungoval v obecném lidském systému: nejchytřejší a největší lump v čele, jeho silové jednotky z hloupějších lumpů a zastrašené pracující obyvatelstvo. A taky několik nově narozených dětí, jejichž tatínkem by byl boss, případně jeho pobočníci.
PS: podle mého názoru, když jde o přežití, nejdřív lidi začnou bojovat mezi sebou. Ti nejagresivnější a nejschopnější o vůdcovství, zbytek mezi sebou o přízeň vítěze.
pro Gerd 07:32
Souhlasím s tím počtem cca 200 lidí, kteří obývají nějaký společný prostor, a možná i jsou nuceni spolu vyžít. A když si nastaví nějaká pravidla a snaží se potom podle nich spolunažívat, tak to asi bude to nejlepší. Když podle svých pravidel udělají kolektivní kopanec, pak je to školení pro všechny. Když jim ale do toho nebude nikdo kafrat, pak to budou vnímat jako podnět k nějaké změně.
Vůbec by se mi líbilo (asi naivní) kdyby takto společnost fungovala. Ti kteří by nesouhlasili, by se buď podřídili většině, anebo šli do vedlejší "dvousetčlenné obce", která by měla pravidla jemu bližší.
jarynovi
jaryne,
těch 200 osob není náhoda, je to maximální počet, kdy jsou ještě všichni osobně schopni kontrolovat každého člena skupiny. Je zde nejpřímější zpětná vazba. proto taky lovecko - sběračské skupiny nepřesahují počet 200 osob a je v nich maximální míra demokracie. Pro větší počty už je systém složitější a čím je složitější, tím horší je zpětná vazba. Kvůli tomu dochází ke zhroucení přespříliš byrokratických systémů, ztrátou zpětné vazby a možnosti efektivní korekce systému byrokracie.
kolektivismu
v případě tvorby (literární ?) píše skvělým způsobem Gorkij. Mimo jiné dochází k závěru, že opuštěný měšťák nakonec zvolí takřka vždy dekadenci....
Stojí za to číst Gorkého, i jeho kritika Dostojevského (jeho projekci sebe sama ve svět bez " boha" v němž je dovoleno vše, ale mnohem zajímavěji a naproto nezáměrně, ničí např. profesor sociobiologie Wilson) je zajímavá.
Nekončící by asi byla diskuse o tom, zda je snadnější zkorumpovat jedince nebo kolektiv (co třeba lid ?). A asi i nikam nevedoucí.
Důležitý je onen tmel, takové lidi spojující, tedy společenský tmel. Většinou to bývá náboženství (je třeba umět tento pojem ale rozšířit až do kategorie religiozity , potažmo existencionalismu kognitivně-emočních forem). Většinou křesťanské, byť různě interpretované, klade se důraz někdy spíše na to, jindy na ono (Třináct kmenů například shlíží se spíše v apokalyptickém významu judejských povídaček). Tedy co se týče zdejšího civilizačního prostoru.
Kdysi takto předpovídali rozpad USA, vlastně stále se to děje. Stále je po ruce vlak proroků rozpadu USA.
Pravdu nakonec bude mít inžinýr a multidoktor Klaus, že " euro jednou skončí". ANO, jednou možná skončí i vesmír, Klaus rozhodně.
:-D)))
Ještě k čerstvému vyjádření…
Ještě k čerstvému vyjádření Blatného.
Takže nařízení upravují jen veřejný prostor a jinde nejsou žádná omezení (vyjma zákazu vycházení). Tak to mohli říct dřív, když to platí obecně a ne jen na Silvestra. Dost hospod, fitness, ...., dokonce i kadeřnictví je zkolaudováno jako neveřejný prostor a můžou mít tedy otevřeno. Budou mít docela výhodu proti konkurenci, která funguje dle kolaudace ve veřejném prostoru. Ale co, Blatný vyhlásil, je třeba se přizpůsobit.
hned jsem klidnější
Takže dnes se v neveřejném prostoru s kamarády slušně picneme, ale slibujeme, že nebudeme podnikat žádné rizikové činnosti, jako je např. tato:
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/stezka-korunami-stromu-lip…
Čmoude 5 slepic.
Včera ve mně Targusův článek spustil duševní autodiskuzi na téma:
"My lidi jsme fakt parta ochcávačů. Malí ochcávači ochcávají ostatní malé ochcávače a všichni dohromady demokraticky volí do čela ty největší ochcávače, kteří super ochcávají malé ochcávače, aby miliardy a moc a malí ochcávači ochcávají koho jde, aby přežili, ... Neumím latinsky ale líbilo by se mi místo homo sapiens něco jako urina sapiens."
A abych tu diskuzi bez konce ukončil, vypral jsem a pověsil a vyměnil baterie ve 20 náramkových hodinkách (dvoje hodinky ještě šly a troje jsou automaty). Jak napsal Čmoud, unikl jsem tím duševnímu sebetýrání.
PS: Vyměnit baterie je většinou snadná záležitost, ale může být okořeněna výstřelením šroubku M0,8 x 1 mm z pinzety cca 1,5 m daleko do prachu a ocelových špon pod ponkem a následným 3 hodinovým válením se po zemi. Opět jsem si ověřil, že aby člověk mohl být hodně šťastný, musí být před tím kurevsky nešťastný. Ovšem, nesmí to neštěstí trvat dlouho a moc často se neopakovat, aby se neproměnilo v depresi.
Nejsem si jistý, zda je z komentáře jasné, jak jsem to myslel.
Targusi, Vy jste ten dobrý a ti "nejlepší z nás" jsou pěkné sfině.
Tak jen, abyste to pochopil správně, když jsem to napsal tak trochu nepřehledně.
Re: Havran57 Vy jedna sfíňo, budete mít za trest
na nástěnce černý puntík v průběžném hodnocení, bo jste vůbec nenapsal, že jsem krásný a mladý.
Napsat "nejlepší z nás", to už je málo. Musíte mi podkuřovat mnohem víc!!!
Byl jsem včera na chatě,
včerejší diskusi jsem přečetl teprve dnes. Hlava mi jde z ní kolem, tolik rad a snahy pomoci nevidět, užasná spolupráce, a přesto nevím co bych dělal kdyby někdo v mém blízkém okolí onemocněl těžkým covidem. Pomíjím otáku jde-li to vůbec.
P.S. Neví někdo kam zmizel ten zázračný Remdesivir?
Protože včerejší diskusi už…
Protože včerejší diskusi už nejspíš nikdo nečte, dovolím si zkopírovat svoji odpověď na Targusovo lkaní o Práglu a dostupnosti Isoprinosine.
Zkusil jsem zadat pobočky Český Těšín a okolí.
Skladem - Karviná, Český Těšín, Jablunkov, Ostrava, Bohumín a mnoho dalších.
Jestliže mám recept, tak si Isoprinosin můžu podle stránek www.drmax.cz rezervovat na pobočce a pak si pro něj dojít.
Lék může předepsat jakýkoliv doktor viz
https://www.prolekare.cz/tema/hpv-condylomata-ari/detail/isoprinosine-n…
Pardon Targusi, ale váš článek je asi staršího data a situace se zatím změnila.
Nesleduji novinky v poskytování lékařské péče,
ani tu vymoženost s e-receptem, proto tedy dotaz Šmodrchelovi : kdo mi napíše recept na Isoprinosin pro mou (imaginární) tetu které není dobře, má teplotu, sama vylučuje chřipku či třeba počínající zápal plic, má podezření či dokonce pozitivní (nevěrohodný) test na covid? A chce se vyléčit, ne se jen nechat připoutat na covidové lůžko na JIPce.
Recept musí napsat lékař …
Recept musí napsat lékař ...
Článek od Targuse pojednával mimo jiné i o nedostupnosti léku na recept. Zastávám názor "důvěřuj, ale prověřuj", proto jsem se namátkou dotázal jak dr.Maxe tak strýčka Googla. Prezentuji pouze jejich odpovědi, ze kterých pro mne vyplývá jiná skutečnost, než je v článku popisována.
Vzhledem k tomu, že mému obvoďákovi stačilo do telefonu popsat příznaky: kašlu, mám rýmu, horečku nemám a obratem napsal neschopenku a nevyžadoval ani moji fyzickou přítomnost ani test, předpokládám, že i recept vystaví na požádání. Tu neschopenku ukončil po deseti dnech na moji žádost, zase bez mé fyzické přítomnosti. Ano, ani jednou mne neviděl a já s ním komunikoval pouze telefonicky.
Děkuji,
nestačím se divit jak se dnes léčí. Ještě že jsem mladý(necelých 80) a lékaře defacto nepotřebuji.
lek na predpis
Ochota lekaru predepisovat lek je ruzna, v ramci prevence vesmes nulova. Prevecne znamena medikace dle protokulu co jsme tu uz posilal v pripade ze jsete v kontaktu s clovekem ktery ma covid v praci nebo v rodine delsi dobu ( ne v obchode). Ochota predepisovat pri priznacich / potvrzenem covidu take neni velka. To uz je uplne spatne, protoze nikdo dopredu nevi jaky bude prubeh ( choroba ma vice stadii, jsou i dny kdy se jakoby zlepsi, znam pripady kde se nesledky dostavili az po odezneni viru dle testu), takze v ramci obecne prevence vaznych nasledku je vhodne ho nasazovat vsem (kdo neni kontraindikovan) kdo maji zajem a brzo. Zarven se tim znacne zkrati delka nemoci a tudis i doba po kterou je nemocny infekcni. Tim se snizi i spolecenske a ekonomicke dopady covdidu.
A to snad chceme ne ?:)
Protoze to tak nefunguje musi se kazdy snazit sam, byt si plati zdravotni pojisteni a ma narok na nejlepsi dostupnou lecbu. Financne dostupna je, jedine co ji brani je statni byrokracie a neochota Babise, Primuly, Blatneho a dalsich hajzlu se tim zabyvat i jen na urovni sirsi studie.
Šmodrcheli máte pravdu.
DrMax má Isoprinosinu plno a kdekoli. Tedy na internetu. Po zkušenostech s informacemi na různých eshopech zajdu do lékárny a jen tak ze zvědavosti se zeptám na dostupnost přímo lékárnice (doufám, že na mne vyjde některá z těch, co se mi líbí).
V některých eshopech jiných lékáren jsem ho sice našel, ale bez uvedení dostupnosti. A uvidíme.
Děkuji ...
Děkuji ...
Re: Šmodrchel Já vám mohu pouze znovu odepsat, že
dne 28. 12. t. r. můj příbuzný tento lék, či jakoukoli jeho substituci nesehnal, tudíž musel vyrazit do Polska.
Více k tomu nemám co dodat.
Ostatně pokud jste si projel diskuzi, snadno byste si zjistil, že Isoprinosine prostě skladem nebyl, a to poměrně dlouhou dobu. Minimálně v řádu měsíců.
Ano, předchozí nedostupnost…
Ano, předchozí nedostupnost nerozporuji.
Váš článek mne pouze donutil překonat lenost a zjistit si aktuální stav na internetu.
Šmodrcheli, znovu se zeptám -
Vy už ten recept máte?
Protože bez čísla receptu se do rezervačního systému DrMax vůbec nedostanete a tudíž ani nic nezadáte a nezjistíte, kde Isoprinosine mají či nemají.
Zkusil jsem to třikrát se stejným výsledkem - bez čísla receptu nelze.
Moje praktická lékařka mi bez základního vyšetření napíše léky a pošle na ně elektronický recept, které beru dlouhodobě. MOŽNÁ by mi teď napsala i Isoprinosine (nevím, nezkoušel jsem to), ale určitě by mi nenapsala nic nového nebo antibiotika nebo nějakou specialitu, aniž by mě viděla a poslechla a proměřila.
Tím jsem si dokonale jist, ačkoli se známe 30 let a navzájem si věříme. Protože kdyby se ve mně něco semlelo jinak než by mělo, mohla by mít docela vážný problém s pojišťovnou.
Občané
mně to v rezervaci nabídlo dvě možnosti (volně popsáno):
- "Znáte název léku a chcete zjistit jeho dostupnost?"
- "Zadejte č. receptu a my vám to zjistíme?"
Ale možná jsem to špatně pochopil a nebo 1. možnost je pouze PR a uvedená dostupnost je pouze propagační
a teprve 2. možnost je realistická.
PS: Ještě je jsem u DrMaxe nebyl, protože se mi nechce vylizovat z baráku, ale v sobotu tam skočím na průzkum.
Re: Havran57, Šmodrchel a spol.
Dal jsem si tu práci a obvolal jsem Maxíkovy rozdělovny jedů v okruhu 50 km.
Pokud mi bylo odpovězeno, Isoprinosine, anebo jeho substituci neměli. Význačná část mluvčích, tedy blbců, kteří mi to zvedli a byli ochotni se mnou předstírat komunikaci, se mne snažila zbavit odkazem na tytéž stránky, které uvádíte.
Neboli řečeno po česku - blbečku, jestli NEMÁŠ recepis, neotravuj zcela nevhodnými dotazy.
Neboli spoleh na to, že mi ho doktor nepředepíše a vnutí mi jinou MAX-isračku, která na skladě zrovna je.
Myslím, že dál to nemá cenu rozvádět.
Ještě k tomu receptu.
Předepisovat isoprinosin by měl specialista. Jestli ale o recept ukecáte obvoďáka, pak je to lékárně šumák a lék vydá. Nelíbit by se to mohlo zdravotní pojišťovně.
Dosud je SUKLem isoprinosin indikován zejména k léčbě imunodeficitních stavů a tudíž příslušným specialistou je zde především imunolog, též neurolog, nebo dermatolog (indikace herpes), možná gynekolog či venerolog (indikace condylomata acuminata).
Indikaci na COVID prý už SUKL řeší (to mám ale jen z doslechu), tak nevím.