Navzdory

Dnešním článkem chci reagovat na čtenáře berrnarda, který předevčírem v diskusi položil následující dotaz: 

Víte co mě fakt sere? To věčné čtení o tom, jak my Židé zde máme rozprostřené sítě a chceme ovládnout tuto planetu.
Možná někteří ano, ale většina ne.
Jak jste se většina z vás narodila? Jako Češi? A přijde vám to blbé? Asi ne.
Ale Heydrich to cítil poněkud jinak. Po nás, po cikánech, byste přišli na řadu vy.
Drtivá většina Židů tuto planetu fakt ovládnout nechce, chce pouze, aby jste je už konečně nechali bejt. Ale to vy ne! Furt jsou to sráči, kterým musíme jít po krku.
Dám příklad: potkan. hnusnej tvor, škodí, je inteligentní, obří jedinec sotva dosáhne váhy kila, ale zkuste ho nahnat do koutu, skočí vám po krku. A vy nás do toho koutu už naháníte 2000 let.

Zkusil bych to po svém... 

A začnu už ve starověku. Ti Židé byli malý a pronásledovaný národ už v Bibli. Nikdy neovládali žádné rozsáhlé prostory, už od praotce Abraháma se o svůj prostor museli dělit s dalšími národy, také se přes ně valily velmoci, byli jako národ několikrát zotročeni, mnohokrát byla jejich vlast protektorátem. Nejspíš už v předbiblických dobách se naučili za takových okolností fungovat. 

Vytvořili si úspěšnou strategii. Je to kombinace pragmatismu okořeněná náboženským fundamentalismem s přísnou sounáležtostí, semknutostí i trochy odtrženosti od ostatních národů. Už od pradávna si také nedělali iluze o tom, jak to s nimi ostatní myslí.  Bylo to tak úspěšné, že i když byli zotročení, i když byli zajatí, rozptýlení, i když měli jen svá temná gheta, i když jim zakázali lecjaká řemesla, stejně byli vždycky hlavou a ne ocasem. 

Častokrát museli otročit a staly se jim ty nejhorší věci. Zavřeli je do ghet, pořádali na ně pogromy, ale ve stejnou dobu zároveň byli i bankéři, finančníci, směnárníci a drželi si školy v době, kdy ani králové neuměli číst. V době, kdy správný evropský  negramotný venkovan patřičně pohrdal židem, v té době každý židovský kluk uměl číst, psát a počítat. V době, kdy křižáci plenili pražské gheto, ve stejné době jiní židé organizovali transkontinentální obchodní cesty. 

Židé byli a jsou ideální materiál na nenávist. Byli ideálním nepřítelem. Jednak byli prakticky všude. Tvořili na jedné straně vrstvu lidí z malých domků v temných uličkách (jeďte se podívat do kterékoliv dochované židovské čtvrti), kteří nebyli nebezpeční, ale okolí se hnusili. A zároveň tvořili vrstvu bohatých bankéřů a doktorů, kteří měli prachy a "vysávali chudáky křesťánky". Ideální na rozpoutání lidového hněvu. 

Byli uvnitř státu, ale i venku. Vždycky se z toho dalo udělat spiknutí, protože  po staletích v ghetech neměli židé moc důvod důvěřovat medovým slibům osvícených panovníků a už vůbec neměli důvod věřit lůze, která se kdykoliv ráda pustila do pogromu. Byli tajnůstkáři, věřili jen svým a spoléhali se na svoje vlastní síly. Používali zbraně, které jim zbyly - peníze, korupci, tajemství. 

Zároveň za nimi nikdy nestál velký silný stát. Když někdo zabíjel žida, nikde nepovstávala žádná velmoc a neharašila zbraněmi na jejich obranu. Ani USA za Druhé světové nešly do války za záchranu židů. Díky bankéřům byli židé nepřítelem, který se zdál být silný, vlivný a nebezpečný, ale zároveň byli vždycky malý národ a většina židů žádní bankéři nebyli. Takže to byl nepřítel, který budil strach, ale zároveň se zdál být k poražení. 

A proč právě oni a ne nikdo jiný? Inu, každý spořádaný antisemitský národ jim nemůže zapomenout, že ti šmejdi se nikdy nedali. Zavřeli je do smradlavých špinavých ghet a místo aby tam mřeli, tak oni tam prosperovali. Ba naopak díky svým hygienickým předpisům se jim vyhýbal i mor.  Dělali tam na ně pogromy, panovníci jim chodili "vybírat úly" a oni brzy nahospodařili ještě víc a k tomu vynalezli směnky, úpisy a další věci, takže za chvíli jim v podstatě sebrali jen provozní hotovost a skutečný majetek lítal po světě v papírkách, ale za těmi papírky byly podíly, továrny, polnosti, všechno. 

Posílali je do plynových komor, sebrali jim všechno a oni stejně přežili. A přežilo jich víc než by se řeklo. I stát si zařídlili. Původně tam také měli žít z blahovůle velmocí, ale oni ti šmejdi si dovolili vyhrát válku za nezávislost a ještě to několikrát potvrdili. Dokonce si dovolí vrtět i takovou velmocí jako je USA. Podle všech výpočtů měli prohrát a oni neprohráli. Podle všech měřítek už dávno neměli existovat a oni pořád existují. A co je nejzajímavější - i kdyby opět o svůj stát přišli, budou dál existovat i bez něj. 

Nesdílím Občanovu nechuť ke státu Izrael. Státy prostě vznikají a zanikají, mění své hranice a je v tom pramálo práva. Vyhrává vůle žít, vyhrává statečnost, vyhrávají zbraně. Nikdy jsem se nesnažil obhajovat ruský zábor Krymu nějakým právem. Putin Krym prostě potřeboval pro svojí základnu, tak si ho vzal. Ze stejného důvodu nepotřeboval Donbas, tak si ho nevzal i když v obou případech jde o území osídlená etnickými Rusy a jejich práva jsou víceméně totožná. Současný arménsko- azerbajdžánský konflikt jsme už prokydali. To je totéž. Práva je v tom pramálo. Mnohem důležitější jsou základny, peníze, vliv a chyby. 

Československo také nevzniklo z důvodu nějakého prastarého práva, ale prostě proto, že se to hodilo velmocem a Masaryk v tom uměl chodit. Ty stejné velmoci, které nám daly stát, nám ho chtěly o dvacet let později zase vzít. Právo nebylo ani v jednom.  Vyhrála vůle žít. 

Stát Izrael prostě vznikl, protože se to velmocem hodilo. A stejně jako u nás, také myslely, že to budou mít pod kontrolou, ale ne, vyhrála vůle žít, vůle se usadit a ano - i vůle své území rozšířit a upevnit. Právo v tom roli nehraje. A stejně jako má Izrael své jestřáby, tak má i odnože, které vůbec neuznávají Izrael jako stát. Není síla, která by je vyhnala.

Kdybych věřil v opravdovou nechuť k Izraeli, tak bych musel cítit stejnou nechuť i k USA i Kanadě.Ti tam také přišli a s původním obyvatelstvem se příliš nepárali. Stejně tak se Rusové nepárali s Krymskými tatary nebo Číňané s Tibeťany či Ujgury. Australané se také nepárali s Abordžinci a Novozélanďané s Maory. A koneckonců Němci se nepárali s námi a my se zas pak nepárali s nimi, jen co se to otočilo. 

Izrael vzbuzuje nechuť ne proto, že mocensky obsadil území a upevnil na něm svojí vládu. To dělá někdo dnes a denně. Ale nechutné je na tom to, že to podle všech pouček a měřítek neměl dokázat. On měl být hladce zničen, vykořeněn. Měl být přemožen už jen obrovskou přesilou. Nebo to měla být alespoň dikatura kimovského typu. Ale ne. Je to slušná parlamentní demokracie a pořád je tam.  Osina v arabském zadku. Proto to pořád není uzavřené. Pořád je dost lidí, kteří věří, že Izrael bude poražen. Pořád je papírově slabý. Pořád si s nimi nikdo nechce sednout ke stolu, protože pořád věří, že tu osinu jednou vytáhnou. A když je někde osina, kterou se někdo snaží vyškrábat, není divu, že to tam hnisá. 

My Češi máme s Izraelem hodně společného. Vznikli jsme o něco dřív, ale z podobných důvodů. Také za sebou máme minulost plnou okupací, cizích králů a mocností. Také žijeme na území, které nám kdysi patřilo a také jsme na něm nebyli první. Jen ti Židé mají v takovém žití minimálně o tisíc pět set let delší průpravu. Proto jim to tak jde. Proto dokážou všechna příkoří otočit ve svojí výhodu. 

Nemyslete si, Němce také štve, že jim územně v podstatě jebeme řiť. Také jim vadí, že ti šajse čechen jsou tady pořád i když už dávno tu neměli překážet. Také je štve, že jsme proti nim zaostalí, malí, slabí, rozhádaní, ale přes tohle všechno jsme tu furt. Němci se dokážou bavit s Francií, protože ti jsou jim skoro rovní. Ale Češi? Ti kteří by měli držet hubu a krok? A ono nic... Tohle se také ještě jednou projeví. Němci nebudou bez armády napořád. A až nazbrojí, to teprve zjistíme, kolik právních norem naše existence porušuje a jaká příkoří jsme všem před sto lety způsobili. 

Měli bychom si s Izraelem rozumět... Existujeme navzdory. A jednou nám také budou předhazovat mnohem důrazněji, že jsme odsud vyhnali tři miliony sudetských němců. A budou chtít, abychom se stáhli na jiné hranice. A budou mít zhruba stejné argumenty jako mají dneska s Palestinci. Už dávno s tím začali... viď Possette.