Beaujolais

Pocházím ze severního okraje Brd, z míst, kde se od nepaměti potkává plzeňské, rakovnické a smíchovské pivo, kde se prohání mezi Brdy a Křivoklátskou vrchovinou drsné západní větry, podnebí přeje plísním a o ovce mají delší vlnu, aby se zahřály.

O víně tu nemůže být ani řeč.

Onehdá si skupina místních nabobů založila vinohrad na jižním svahu Otmíčské hory. Výsledným produktem je světlý, mírně projímavý, octovitý nápoj křivící ústa, k němuž je vhodné přikusovat gastrogel. Nabobové čas od času pořádají ochutnávky přesně jak z mé oblíbené knížky „Jak jsem vyhrál válku“ kapitola „Boj o flašku“. Nabízeli mi, abych si koupil trať. S velkými díky jsem odmítl, ocet dělám z jablek.

Poloha, kde přebývám a to, že jsem se od mládí rozpuku dal k čundrákům a vodákům, silně ovlivnila můj vztah k vínu, který je spíš tak trochu plebejský. Vyrostl jsem na Pražském výběru, s děvčaty jsem si pochutnával na Sklepmistru, Tesavele. U vína jsem porovnával ne buket, kulatost, tón, dozvuk, ale důležitý pro mne byl vždy poměr CENA/VÝKON. Postupem času jsem tak se stal znalcem ovocných vín, kde vycházel poměr velmi příznivě.

Celkově jsem ale vínu moc nedal.

Zvrat nastal, když jsme s rodinou jeli v roce 96 prvně za teplem do Jugošky na Pelješac. Bydleli jsme v baráčku mezi vinicemi přímo u moře, furt mi tam cpali víno, tak jsem se nechal přemluvit. Bylo mnohem lepší než svíčka, vonělo a bylo drsné na jazyku, byly v něm malinové tóny. Poměr cena/výkon byl také v pořádku, tak jsem přetryskoval. Naučil jsem se ho u moře snídat. Jsem ranní ptáče, vstávám dřív, než většina ostatních. Není nad to si jít po ránu, když ještě nikdo nikde netrajdá, nasbírat fíky, pak si sednout pod borovice, upíjet víno, snídat fíky a pozorovat moře.

Potvrzuji, ona lahvinka měla obsah lepší, než dokážu sama vyrobit. I když v té mé není obsaženo víno :-)

Mám informace, že někteří vinaři jsou za méně slunce vlastně vděční, neb mohou udělat suchá vína s pitelným množstvím alkoholu pod 14 procent (asi nepůjde o rané odrůdy, jak psal Vidlák). Tak uvidíme... .c)

vyrobit archivní víno na jihu Moravy. Ve vínu se vyznám jenom tak chutná/nechutná. Ale díval jsem se do mapy Evropy a vidím, že zeměpisná šířka hranic Moravy s Rakouskem je jen něco málo severněji, než oblast kde se na severu Maďarska a jihu Slovenska pěstuje tokajské víno. A to se myslím také vyrábí jako archivní.
U nás na soutoku Labe a Ohře jsme asi uprostřed české vinařské oblasti (Mělník, Roudnice, Litoměřice, Most). Chutná mi žernosecký tramín a ten se dá koupit přímo v Žernosekách ve sklepě asi 3 - 4 roky starý. Tak to by už byly podle popisu Vidláka patoky.
A ještě jeden detail. Asi před 4mi léty jsem kdesi v bedně slyšel vyprávět Hůlku, že má kdesi na Moravě nějakého vinaře svoji sekci archivních vín. Pochybuji, že by tam dovážel nějaká italská, nebo francouzská, to by je mohl mít rovnou doma v lednici.
No ale je to Hůlka, tak to s ním a s vínem je možná jako s tím pražským sommeliérem co o něm vypráví ftip Zdeněk Izer. Tož ať mu tam trochu cvrnkne Maruška, on to nepozná.

si asi všimli (a někteří programem možná opovrhli), přesto připomínám seriál ČT na téma víno u nás i jinde v Evropě. Ještě běží.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12547656743-milovnici-vina/dily/sta…

My jsme se před 10-15 lety ve svatém nadšení vydali do proslulých vinařských míst v Itálii, Francii, Německu, Rakousku. Na Španělsko se nedostalo. Velkým obloukem jsme se kajícně "vrátili domů" a na moravská vína, bílá i červená, nedáme dopustit.
Kdo na JM poklad hledá, najde. 🙂

Vinu samozřejmě nevztahuje na sebe takřka žádný občan či občanka ze zemí, které stále drží sankce (i plošné sankce - tedy projev uznání principu kolektivní viny) proti Rusku. Které tyto sankce aspoň během trvání údajné koronakrize nepozastavily, nezmírnily.
Tuto vinu, když už, tak přisuzují takoví občanky a takové občané pouze svým fuhrerům a fuhrerkám, potažmo těm, kterým říkají " naši zástupci". Ti nesou odpovědnost za to, pokud by umíralo v Rusku sankcionovaném více lidí, než by tam umíralo v zemi nesankcionované. My nic, my to jen pozorujeme a bavíme se o tom (pokud tedy zrovna se místo viny nebavíme o vínu). My jsme v tom nevíně. Co tam máš dál ? Výdajové okenko se zbraněma a střelivem ? Těch je více třeba jak houslí či klarinetů, nebo dětských bot. Co je na tom nenormálního ?!??
Táhni už, my tady máme pohodičku pohodu, hezky si povídáme, hřejivé je to a líbezné....
Smrade slovanský...více ses měl učit ve škole.

Zejména pokud obsah vztáhneme k roli (a působení té role) sociálních medií.
Proč to přebírají , ptá se pan Staněk.
Dle mé maličkosti proto, že je to pro ně výhodné, dokážou tím cílit na dodatečný a možná i nemalý tržní segment konzumistický. Tedy přinesou tak dodatečné peníze svým fuhrerům a svým mecenášům (inzerentům). A tak sobě zajistí další své fungování, v tomto druhu byznysu. Ba snad i nějakou tu dodatečnou ohlodanou kost, co jim byznysmeni (byznyswomenky prominou) hodí pod stůl.

Aha, ten článek : "Čím může být užitečná zpráva o nenávisti pana Novotného k paní Schillerové"

(no a vidíte, jak je ten svět absurdní, paradoxní....vlastně se také teď také spolupodílím na šíření této pseudoudálosti....nu, snad dojde v myslích slepiček a kohoutků k pohybu takovým, že se stanou porozuměním, že pochopí proč ...moc tomu nevěřím...)

Prosit !
:-D))))

mladá vína nejsou žádná sláva. Pila jsem dvě dobrá, dvě obstojná a jinak mi připomínají rok 2014. Hodně chlorofylu, chybí vůně a ovocitost. Jinak souhlasím částečně, že se mají pít u nás vína mladá, ale ryzlinky, chardonky a rulandy bych ponechala dva tři roky, jsou pak mnohem chutnější. Veltlíny, sauvignony a müllery, neuburky, sylvány, včetně dnes oblíbeného hibernalu, ty je potřeba vypít mladé, nejdéle do dvou let.
Ta dvě dobrá mladá vína jsou svatováclavské a pet nat od Špalků, trochu se dá mladý od Lahoferů a mladé bílé od Waldberků. Nechutnala jsem Líbala, Hanzel má hibernal moc sladký.

něco o specifiku výroby bulharských vín, která jsou chuťově snadno rozpoznatelná i pro dřeváky z Gorolistánu.
Bulhaři totiž hrozny jen rozdrtí a nechávají je kvasit i se slupkami a peckami. Teprve po vykvašení se víno zbaví pevných součástí a stáčí se z beček do lahví či jiných beček.
Jestli je to dobře nebo špatně, netuším, ale je to tak. Nedávno koupila Jahoda jakýsi červený hampejz a já s překvapením bez brejlí zjistil, že pochází z Bulharska, což jsem si vzápětí potvrdil na etiketě.

.... a teď jsem si to celé skoro hotové smazal.
Kurva, kurva, kurva!
Znovu to psát nebudu.
Tak na zdraví.... :-(

Ve vinařství v itošce koupím pár flašek po 30-50€, jako dárek pro někoho. Na JM jsem byl ve sklípku jednou se zájezdem někdy v 85, to víno byl hnus a navždy mě to poznamenalo. Zkrátka nejsem vinař a nenechám se vodit za nos. Předloni jsem byl ve Věstonicích pro burčák, 4 litry - vybíral jsem ho podle keců lidí před sklípky. Určitě to bylo z révy a bylo to OK. Člověk (nevinař) musí mít na JM asi osobní známost, aby nedostal patok. Vybírat podle ceny JM vína bych si nedovolil. Absolutní nedůvěra. A to nejsem pražák.