Jak si možná pamatuješ, můj milý deníčku, kdysi jsem slíbil, že napíšu, jak to mám s Andrejem. Jako vždy, bude to osobní. I když si spolu povídáme, můj milý dezinformační deníčku, ty nejsi osoba; jsi jen cár papíru, nota bene cár papíru virtuálního. Zatímco já skutečná a nefalšovaná osoba jsem, se vším, co k tomu patří.
Budiž řečeno, že jsem osoba velmi sebestředná. Daleko sebestřednější, než dejme tomu pan Hrušínský, z božího dopuštění principál divadla, o němž jsem slyšel před několika dny poprvé, a jak doufám, snad i naposledy. Něco mi našeptává, že poslední kus, který tam hráli, byl Idiot od Hrušínského (nepleť si to s Fjodorem Michailovičem Dostojevským, je to jen shoda jmen), a věřme, že to byla derniéra.
Sebestřednost má špatnou pověst neprávem. Kde jinde by měl člověk hledat svůj střed, ne-li v sobě? Tuzemská politická scéna je plná lidí, kterým zdravá sebestřednost zcela chybí: hledají svůj střed ve Washingtonu (Vondra), v Berlíně (Herman), v Bruselu (Pekarová-Adamová); předtím ho měli v Moskvě (rodina Šabatova), a teď na ni plivou. Je to snad vina Moskvy, když si někdo umane, že jeho střed leží na Krásnoj plóščadi?
Nikdo mi nevymluví, můj milý deníčku, že člověk má mít svůj střed v sobě. Jsem-li sebestředný, nemusím odvozovat sebehodnocení od toho, co si o mně myslí někdo jiný. Můžu to vzít v úvahu, když se mi zachce, ale nemusím se tím řídit.
---ﬡ---
Jo, ten Andrej. Andrej si to u mě rozlil skoro hned na začátku, a pak ještě několikrát.
Když Andrej v politice začínal, potřeboval se ze všeho nejdřív zalíbit. Na svém webu měl kontaktní formulář a vyzýval čtenáře – prý, ptejte se mě, na všechno vám odpovím. A opravdu! Pod formulářem měl otázky a odpovědi; a byly to otázky nesmírně komplexní a rafinované, něco jako „Když ANO vyhraje volby, bude líp?“ a podobně. A odpovědi byly adekvátně a náležitě nesmírně sofistikované, něco jako „ANO, když vyhrajeme volby, bude líp. Jsme totiž šikovný národ, jen nás řídí nemehla,“ a podobně.
Jinde na tomtéž webu se psalo, že ANO je proevropské. Napsal jsem tedy Andrejovi otázku, co se tou proevropskostí v provedení ANO konkrétně myslí, a co si pod tím řadový občan malopodnikatel má představit.
Odpovědí bylo mlčení, a zatím na webu naskakovaly jiné rafinované otázky a sofistikované odpovědi, daleko mladší, než byl dotaz můj. Hm, řekl jsem si, asi se jim v té plejádě otázek můj dotaz ztratil, i zeptal jsem se znovu.
Co myslíš, můj milý deníčku, že se stalo? To bys neuhodl. Stalo se úplné hov..., ehm. Chtěl jsem říct, že nestalo se nic. Andrej se na můj dotaz buď rovnou vysral a ani si ho nepřečetl, a nebo se mu nehodilo do krámu na něco tak choulostivého odpovídat. Tehdy jsem ještě, pokud jde o příčinu, váhal; v každém případě jsem ale zpozorněl.
Když začal Andrej vyhlašovat, že bude stát řídit jako firmu, samozřejmě jsem mu naletěl, a nebyl jsem sám. Je veliká chyba, můj milý deníčku, soudíme-li jiné podle sebe. Andrej nás, malé podnikatele, mazaně obmanul. Naštěstí jsem na to přišel dřív, než nastaly volby.
My, drobní a trochu větší podnikatelé, jsme totiž měli za to, že Andrej hodlá řídit stát účelně a hospodárně, podobně jako každý z nás řídí svou firmu. Uvěřili jsme, že Andrej přenese podnikatelskou účelnost a hospodárnost do řízení státu.
Kdybychom své firmy neřídili účelně a hospodárně, kdybychom neobrátili v dlani každou korunu, než ji za něco vydáme, kdybychom své smlouvy o dílo nečetli velepozorně a nekonzultovali s právníky, kdybychom stokrát znovu za bezesných nocí nepromýšleli ten či onen riskantní krok (protože kdo v této zemi podniká, je jednou nohou v průseru a druhou v kriminále), naše firmy by dávno vyšly na buben a naše rodiny by nocovaly pod mostem. Na něco takového musel slyšet skoro každý, kdo to s podnikáním i touhle zemí myslel vážně.
Jenže já jsem svou ostražitost neodložil a Andreje jsem z povzdálí pečlivě sledoval. A hele: Andrej se jednou uřekl a dal se slyšet (volně cituji), že „malé podniky jsou na hovno a my potřebujeme především velké korporace“.
Tím u mě Andrej – jsem majitelem malého, ale opravdu malého podniku – ztratil skoro všechny body. Pak už to jelo hodně rychle, namátkou:
-
Čapí hnízdo. Padesát mega není ve státním měřítku žádná závratná suma (že, pane Vondro? Jsou i řádově větší záseky. Takové ProMoPro by mohlo vyprávět; škoda, že nevyprávělo). Ale byla to taková malá domů, a toho kličkování kolem! Byl to můj nejlepší nápad – Agrofert s tím nemá nic společného – nic o tom nevím – patřilo to nějakým lidem, ale já je neznám – no dobře, je to moje rodina, ale chránil jsem rodinu, to každý pochopí. Tady mně Andrej ukázal, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější. Jednak to bylo obcházení zákona, jako když vyšije, a pak: kdybych takhle mlžil ohledně dotací já nebo kterýkoli jiný řadový podnikatel, nikdo by se s námi nepáral, do smrti bychom ze sankcí nevylezli. Andrejovi to prošlo jako nic.
-
EET a korunové dluhopisy. Když Andy a jeho otylá surikata zaváděli EET, slibovali, kolik se vybere miliard a kolik za to bude mateřských školek. Vybralo se kulové (protože Lafferova křivka), což se tušilo tak nějak předem, ale když Andrej odrážel kritiku EET, pravil: „Kdo odmítá EET? Kdo odmítá EET? Jenom ten, kdo nechce platit daně!“
Ruku na srdce: ty znáš, můj milý deníčku, někoho, kdo chce platit daně? Já ne, a to chodím po světě přes šedesát let. Nevím, jestli tomu budeš věřit, ale dokonce ani velmi disciplinovaní Číňané nechtějí platit daně. Takže – co nám ten Andrej věší za bulíky na nos?
Anderjova ochota platit daně je ostatně příkladná, a příkladem jsou právě ty korunové dluhopisy. A pozor: není to o tom, že by nakoupit korunové dluhopisy za miliardu bylo nezákonné. Je to naprosto v souladu s literou zákona. Ale demonstruje to Babišovu ochotu platit daně. Zákonodárce chtěl ušetřit daňové výdaje drobným střadatelům, ne miliardářům.
Mimo jiné i v tom se projevuje Andrejovo křiváctví: on si může ošéfovat výklad zákonů sobě na míru tak, aby když on vydělá balík, daně platit nemusel. Ty si výklad zákonů sobě na míru ošéfovat nemůžeš, a když vyděláš balíček, holt daně odvedeš, a běda jak ne!
A pak ti ještě nějaká svině vmete do ksichtu, že když nechceš EET, tak nechceš platit daně.
Tohle jsou důvody – zdaleka ovšem ne všechny – proč říkám, že Andrej v mých očích nikdy milost nenalezne. Ještě to zvážím; ale jestli někdy udělám puč a prohlásím se Žlutým císařem, Andrej by mohl být mezi prvními popravenými.
Andrej není hloupý, naopak. Je vychcaný jak díra do sněhu a jedná jako pravý byznysman, jímž nikdy nepřestal být. Sleduje výhradně svůj vlastní prospěch – a v tom vidím jeho nebezpečnost pro tento stát. Dokud jsou státní a Andrejovy zájmy rovnoběžné, vše je OK: Andrej si hlídá, aby stát prosperoval alespoň natolik, aby on ho mohl dojit. Aby mohl Andrej stát dojit, musí držet významnou pozici, třeba premiérské křeslo. Aby si Andrej udržel premiérské křeslo, udělá cokoli: nasliní prst a postaví se na tu stranu, odkud vítr vane. Když vítr zavane proti Evropské unii (unie je momentálně slabá), Andrej se postaví v čelo zástupů, Angele ukáže fakáč a půjde bourat europarlament, aby se zalíbil lidu. Když vítr od Bruselu zaduje mocně (unie bude silná), Andrej ukáže fakáč nám a bude první, kdo bude utahovat eurošrouby, aby se zalíbil eurokomisařům. Když zavane blizzard od Cařihradu, Andrej bude stavět mešity, Agrofert začne pěstovat halal řepku a tkát modlitební koberce a Erdogan bude nejlepším Babišovým přítelem.
Bude-li to pro něj výhodné, Andrej bude hájit národní a státní zájem jako o život. Stejně tak, bude-li to pro něj výhodné, Andrej kdykoli národní a státní zájem vymění za svůj prospěch a zbytek národa hodí přes palubu, aniž by na vteřinu zaváhal. Místo člověka, obdařeného takovým druhem morálky, snad je v byznysu, ale nikdy v čele státu. Andrej v čele státu, to je střet zájmů, jaký tady zatím nebyl.
Ještě dodám, že „střet zájmů“ v Andrejově případě je velmi laskavý eufemismus. Já bych to nazval „strategickým ohrožením státu“. A to, jak víme, Žlutý císař nepromíjí.
---ﬡ---
Otočme se, můj milý deníčku, pro tuto chvíli k Andrejovi zády a vyhlédněme z okna. Můžeme si to bez rizika dovolit, protože Andreje pořád jedním okem vidíme v odrazu skla jako v zrcadle – a sledujme druhým okem dění venku.
Venku se srocuje dav, vzývá pravdu a lásku a skanduje protibabišovská hesla. Podpoříme je? Než rozhodneme, zkusme se do těch hesel trochu zaposlouchat. – Já to zkrátím: možná se mýlím, ale zdá se mi, že esencí té záplavy hesel je: „Cokoli zlomí Babišovi vaz, je dobré.“
A to je problém. Úplně cokoli, co zlomí Babišovi vaz, dobré být nemusí. Víš, můj milý deníčku, kdesi jsem četl velice moudrou myšlenku: je naivní při volbě mezi dvěma zly zvolit to neznámé v naději, že bude menší.
Pravdoláska Babiše nenávidí; a nenávidí ho tak hystericky, že ztrácí soudnost. Je připravena proti Andrejovi použít cokoli bez ohledu na to, jaké vedlejší škody způsobí. Vidíme to třeba zrovna teď:
Babišovým zájmem je, aby národ při epidemii nevymřel a aby stát zůstal jakž-takž funkční. O jeho skutečných motivech netřeba spekulovat, ale v této chvíli Babišovy zájmy svým směřováním souhlasí se zájmem národním a státním. Je tedy účelné nechat Babiše, aby konal; házet mu v této chvíli klacky pod nohy je vpravdě protinárodní a protistátní. Jako velitel možná není nejlepší, ale nemáme jiného – či snad ano? Kdo by to mohl být? Minář? Halík? Němcová? Hřib? Fiala, Novotný nebo Trautenberk? To jsou žvanilové, to jsou žalobníčci, kteří si na své vlastní chodí stěžovat cizím; jsou to slaboši, velitel mezi nimi není žádný. Lepší velení špatné než žádné, to si pamatuj, můj milý deníčku.
---ﬡ---
Babiš jako politik je zlo; ale jeho mediálně profláknutí antagonisté nejsou zlem o nic menším, naopak – v současné době mají potenciál nadělat ve svatém protibabišovském tažení více nevratných škod než Andrej sám. Těžká volba, viď, můj milý deníčku?
Když jsem byl o něco mladší, koketoval jsem trochu s jachtingem. Plachetnice na moři, plavba mezi ostrovy, to byl můj sen. Ten sen jsem pak časem pustil po vodě a nahradil snem jiným, ale od plachetnic jsem si přece jenom něco nechal: totiž poznání, že z bodu A do bodu B jen málokdy vede cesta přímo. Musíš křižovat, někdy i proti větru, a vyhýbat se mělčinám a zrádným útesům. Někdy se od cíle i vzdaluješ, aby ses mohl k němu vrátil z nového, bezpečnějšího směru.
U voleb si na to vždycky vzpomenu – tak je to, můj milý deníčku.
---ﬡ---
Když jsem byl na vojně – poslyš, aspoň tuhle historku bys mě mohl nechat doříct, jo? – představoval jsem jednočlenný oddíl zvláštního určení. Byl jsem osobní stráží velitele naší roty.
Náš velitel se rád napil, ale to je zase takové nepřesné tvrzení; on ve skutečnosti chlastal jak duha a úkolem osobní stráže bylo dostat ho po nočním tahu celého a nepoškozeného na ubikaci, nejlépe pak uložit na kavalec do stabilizované polohy. Nebylo to právě snadné, já teď vážím dvaasedmdesát a tehdy jsem měl ještě o pět kilo míň, zatímco můj nadporučík měl bezmála kilogramů devadesát.
Byl se mnou ohromě spokojen a měl mě rád. Když jsem ho, ožralého jak zákon káže, vytahoval nad ránem ze škarpy, takto ke mně promlouval, a byl ztělesněná vděčnost:
„Alef, ty si taký dobrý chalan! Ale si taký kokot! Keby si ty vedel lepšie veleť tým chlapom, to by bolo všetko také iné...!“
Měl pravdu: všetko by bolo iné. Rotě bych velel já, a on by mohl ležet v lihu celý den. Cha! To tak! A kromě toho – ty mě přece znáš, můj milý deníčku, a víš, s jakým sebezapřením já říkám jiným, co mají dělat. Proto taky mám firmu, jakou mám, a ne tak velkou, jak má Andrej. Natož abych byl Žlutým císařem.
No řekni sám – nemá ten Andrej štěstí? Popravit ho nechá někdo jiný!
---ﬡ---
Dovětek:
Ty si možná myslíš, můj milý dezinformační deníčku, že jsem ve svém spravedlivém rozhořčení zapomněl na multikulturně-miliónový chlívek. – Ne, nezapomněl. Tyhle hochy nechá popravit Andrej Babiš, a když ne, sami naběhnou si na vidle, které po práci někdo neuklidil a nedopatřením (to zdůrazňuji!) nechal ležet v trávě.
Tak proč si za Andreje špinit ruce, ehm, že.
---ﬡ---
- Log in to post comments
Komentáře
Ať je to s Babišem jak chce
Můj pocit při pozorování státu v Babišově náruči je takový, že po dlouhých létech zmaru a beznaděje je stát konečně jakž takž v pořádku a směr vývoje je pozitivní. A to sakra není málo.
Vedle toho se s vámi musím podělit o čerstvý zážitek. Po delší době jsem zkusil Události Komentáře na ČT a velmi rychle jsem byl vytočený doběla. Arogantní až uřvaný Vystrčil se stal očividným zrádcem národa ve službách bůhvíkterého nadřízeného z USA nebo EU a s jasným pokynem hodit šrapnel do Pekingu, ať to stojí, co to stojí, snažil se užaslému publiku vysvětlit, že cizí světovládné choutky pod pláštíkem jakože demokracie budou Čechům k užitku více, než poslední groš v kapse. Po něm nastoupila Jourová a s ohněm v očích školila užaslého diváka, že nepodpora vyžírků a nemakačenků deportovaných do Evropy a vydržovaných z daní našinců je jasný rasismus. A že se to bude trestat žalářem, zejména slovní povzdechy na všemožných zákoutích těžko uhlídatelného, přičemž i tak bezbřeze cenzurovaného internetu, až usvědčený našinec zčerná k nerozeznání od obětí. Což se dosud neděje a je to velká chyba.
Musím se přiznat, že jsem tuto dávku večerního brainstormingu neunesl, vypnul TV a relaxoval s knížkou o Kabale.
Dívám se na Andreje
A vidím, že co je dobré pro Andreje, je dobré pro stát. A naopak. Že, zrovna teď, se vektory protly tak, že háji naše zájmy. Měl bych se pohoršit; ale nechává mne to chladným.
Dívám se na Andreje. Ale neopájím se pouze jím. Nijak ho nemiluji, ani nenávidím. Můj zrak není oslněn, že pro strom nevidí les. Dívám se před něj, za něj, kolem něj a možná i skrze něj. Nebo se o to aspoň snažím. Vidím opozici, tetelící se nenávistí, že ji odstavil od státního koryta, kterému pouštěli vydatně žilou. Vidím pravdoláskaře, považující se za lepší lidi, protože nikdy nepracovali ve smyslu, jak tomu rozumí běžný člověk. Jen přerozdělovali hodnoty vytvořené jinými nebo klapali hubou a hráli ne sebe, ale jiné lidi. Vidím ty, kteří nechtějí stavět, chtějí jen bořit a ničit, podle poslední politické módy. Vidím vítače, vidím žalobníky, vidím práskače. Vidím ty, co se raději bídou mýlit s Velkým bratrem než mít pravdu s velkou většinou obyčejných lidí. Vidím schopné vést válku v zastoupení, vidím ty, co je pro ně národ a vlast sprosté slovo, vidím ty, co pořád ustupují, než by něco namáhavě řešili. Jejichž činnost , včetně snahy, dostat se zase k lizu, je destruktivní tak, jako by neměli pud sebezáchovy. Ty, co by pro "mísu šošovice," prodali nejen vlastní matku, ale i celou populaci lidí, celý stát.
Všechno vidím. A znám lidi. Někdy si myslíme, že vystačíme sami. Někdy se potřebujeme opřít o druhé. Jsme grandové, altruisté, idealisté, snílci, sobci, manipulátoři i lumpové. Všichni politici tvrdí, že myslí na jiné lidi, na jejich dobro. Všichni to tvrdí. A všichni lžou... Ale v něčem se liší. Tam, kde jeden udělá lumpárnu malou a má někde zábrany, tam druhý udělá lumpárnu velkou a žádné zábrany nemá.
Dívám se na Andreje. Čapí hnízdo, hento, tamto oné, bla ble bla. Je to člověk jako ostatní, čo už... nečekám zázraky. Ale tam, kde si vede obstojně, ti, co ho nejvíc kritizují, ukázali, co dokáží. Jak by to vedli oni. Už jednou jsem chtěl kvůli nim emigrovat ze "snědeného krámu". Dívám se na něj a vidím v něm člověka. Se všemi lidskými chybami, ale přesto lepšího, než alternativu. Možná i proto, že ji docela dobře osobně znám. To, co od politika žádám, plní Andrej na pár desítek procent, ale pořád lépe, než tamti.
Protože vím, že je jen člověk, jako já i ostatní, necítím potřebu se jakkoliv vymezovat. Protože znám tamty. Až se dostanou ke státnímu, poznáme, zač je toho loket, všichni. Nikdo není dokonalý a každý je nahraditelný. Ale dokud se nenajde lepší lídr nez on, zaplať Pánbu za Babiše.
Chyba je v systému,
kde se musí někdo zvolit, i kdyby to byl gauner. Volba mezi zlem a zlem není volba. Jestli je jedno zlo menší a druhé větší, to není podstatné. Volba je mezi dobrem a zlem, kde si každý volí své dobro. Zloděj si volí soudce zloděje a dobrák dobráka hospodáře. Volba 1 nebo 0. Pokud mám rozhodovat mezi 0,499 a 0,501, není to volba, ale náhoda. Máme demošku a svobodnou náhodu, kde do sčítání hlasů nesmí skrutátorovi nikdo kecat a volební lístky se za 10 dnů pro jistotu skartují.
Víte, Ládiku, já si myslím, že demokracii nemáme.
Nebudu to dlouze rozpatlávat, ale mám za to, stávajícímu systému daleko víc sedne pojmenování "zastupitelská oligarchie".
Zastupitelská oligarchie
To je docela přesné. Ale, kde je to jinak?
S článkem souhlas. Akorát bych Andreje nijak nedémonizoval.
Navíc, my, bohužel, vůbec neznáme tlaky, jaké na něj působí ze všech stran, hlavně z USA a EU. Orbán samozřejmě není a nebyl. A aby byl co nejvláčnější, na to vznikly Chvilky...
Máte pocit, že ho démonizuju?
To jsem neměl v úmyslu, ale pokud článek tak vyznívá, je to samozřejmě chyba.
V poho
každý volíme trošku jiná slova a každý vypíchneme něco trošku jiného. To je o slovíčkách. Ale s celkovým vyzněním vámi napsaného, se ztotožňuji.
Alefe, píšete "zastupitelská oligarchie". Je to trefné. Asi jste o tom dost někdy přemýšlel. Napadlo vás nebo někoho jiného, proč "demokracie" zákonitě zdegeneruje do stavu, jaký máme na západě dnes? A jestli se proti tomu dá něco dělat?
Ano, přemýšlel, a dokonce jsem o tom
i kdysi něco napsal. Jako samozvaný politolog-amatér (to jsme tady skoro každý) na to mám svou vlastní teorii - pokud jde o příčiny; řešení jsem nehledal :-)
Ten článek už není nikde dostupný - možná bych mohl zrecyklovat sám sebe a hodit to sem. Možná. Nevím.
Ale zákonitost, jak se o tom zmiňujete, tam opravdu je - není možné, aby to skončilo jinak. Demokracie je proces, který konverguje s limitou zastupitelské oligarchie.
Ano
moc jsem o tom nepřemýšlel, jen trošku :) ale je nápadné, že "demokracie" má své zákonitosti a cykly. S dynamickým obdobím a úpadkem, se setkáme i u firem, u podniků, pasionární zdvihy mají lidské skupiny, státy nebo ideologie. To se nutně střídá s obdobími úpadku. Které Západ zažívá dnes...
V Římě občanská demokracie pomohla získat převahu nad sousedy, poté upadla a přešla k absolutismu, který svou nepružností v konečném důsledku zapříčinil zánik celé říše.
V (rozdrobeném) Řecku demokracie přispěla k vývoji umění, řemesel a věd. I tam zákonitě skončila. Např., Atény se snažily předejít úpadku demokracie tzv. ostrakizací. Stejně za charismatického vůdce vedly válku, na kterou nestačily...
(Mimochodem, některé fyzikální nebo i na vyšší úrovni přírodní systémy, se chovají obdobně. Ideálem je dosažení nějaké homeostázy, která nikdy nenastane, protože systém rozkolísávají vnější vlivy. Ale to jen tak na okraj.)
Děkuji za odpověď :)
Kam to jdeme?
Válka proti něčemu zní sice dobře, ale je k ničemu. Válčit se musí za něco.
A když si za cíl vybereme zničení Babiše (Zemana) a vyhrajeme, srazíme ho, tak co uděláme potom? Budeme zase válčit a válčit proti jiným, mnohem horším, až do skonání světa? Nikdo z protibabišovců neřekl kým ho nahradit. Jo, protizemanovci to řekli a to je také důvod proč Zemana podporovat, když vidíme tu hrůzu, co se dere na jeho místo.
Dopracovali jsme to, dostali jsme se do role světových otloukánků. Z Ruska ilegálně dovážíme ricin, Čínu posíláme někam. Vlastní historii likvidujeme, jazyk ničíme a nakonec sem budeme muset brát pouštní připrchlíky.
Jediné co mně těší je, že naši kompradoři až to tu zničí, nebudou mít kam utéci, ani Amerika již není tím čím byla.
Jak ven z krize? Mravnost nade vše, ne lít bezcenné miliardy
Toto stojí za zaznamenání, je tam všechno potřebné poučení. Neznám politika u nás který by se dokázal poučit. Znáte někdo takového? Všichni opakují mantry poplatné systému. Babiš s jeho ANO nemá naději vzkřísit české hospodářství a českou společnost. Je to jenom iluze.
Pan Tomáš Baťa o Černém pátku a hospodářské krizi:
Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/svetova-banka-ceka-nejhorsi-rec…
Kolik tahů dopředu uvažujete ?
Jeden) Samozřejmě je špatně, aby se stát kvůli dotacím zadlužil nově 500 miliardama (tedy 50K každý z nás, tedy pár se 2 dětmi 200K, s prarodiči to dělá již 300K, pokud se tam dopočítá sousedka-matka samoživitelka se dvěma dětmi, která je na sociálce a vždy jen čerpá a část dluhu za nepřizpůsobivé či v exekuci, tak jsme tak na cca 500K, s úroky někde na 600K). Je mezi námi hodně těch, kteří na tomto vydělají, tedy dostanou víc, než si půjčí. Pár miliardářů asi ano, ale vážně je nutné tyto zachraňovat?
Dva) Jistě se může ČR chovat zodpovědně, nesekat nové dluhy, nepodporovat Smartwings, Škodovku, Hyundai, .... , hospodu, hotel, ..., házenkáře, .., účetní, překladatelku, .... vidláka, ... , studenty. A ti co si v tučných letech nenašetřili, tak zkrachují a jejich místa zaplní nové kádry. Z nich někteří budou úspěšní.
Tři) V EU ostatní státy brutálně zadotují své letecké společnosti, automobilky, hotely, házenkáře, vidláky. Cla přes které by stát srovnal podmínky neexistují, protože Brusel. Ti následně převálcují svoji veškerou konkurenci v ČR a obsadí jakýkoliv prostor. Budoucí zisky si stáhnou do svých domovských států.
Čtyři) Aby EU mohla brutálně zadotovat krachující Itálii, Francii, Španělsko, tak si půjčí 750 miliard eur (20 bilionů korun). Půjčí si jako celek, tedy i ČR, na 37 let, takže i s úrokem splatí 40 bilionú korun. A kdo to splatí - Itálie, Francie, Španělsko? Vydělají na tom možná jen ti totálně nezodpovědní, co si ještě maximálně užívají života, co se nehodlají uskromňovat a co si na tajňačku šetří na horší časy, byť se tváří, že jsou úplní chudáci. Do toho Green Deal. Kdo to zaplatí? Nebudou to ti zodpovědní, co si neustále přitahují opasky a jedou na dŕeň?
Kolečko se uzavřelo? Spíš ne, protože to bude ještě horší. Půjčky nebudou stačit, rotačky se rozjedou, další nutné dluhy, další dotace, ...
Jistě, je to tak .... upsal se čertu
„…….Ukazuje se, že premiér je na britského agenta (Koudelku) krátký. Jenže to si měl rozmyslet, když v jeho přítomnosti dostával narychlo povolaný pan Koudelka v centrále CIA v Langley „vyznamenání“. Jenže to si rozmyslet nemohl, protože právě to mu mělo zaručit beztrestnost v jeho (bažinami smyšlených) kauzách. Je to stejná bezmoc, jakou prožívají všichni rukojmí vyděračů, kteří jednou jedenkrát přistoupili na „deal“ bezskrupulózních teroristů. S teroristy se o jejich vyděračských nabídkách nevyjednává. Babiš to právě zkusil. …..“
……………….
„Bruslař
Teď se bude muset poprat s důsledky, které vůči nám Rusové (a v další fázi patrně i Čína) oprávněně uplatní. Když k tomu přičteme „zářez“ do rozpočtu – důsledek zpravodajských korona-her Koudelkových kámošů z washingtonských bažin – a katastrofu řítící se z Bruselu v podobě hospodářského diktátu na nesplatitelné zadlužení naší země… Nevím, nevím, jak z toho chce vybruslit. Chtěl být českým Trumpem, ale od velkého vzoru se zjevně příliš nepoučil. Trump by Koudelku po takovém extempore okamžitě odvolal. Babiš se pokouší bruslit.
To se mu ale nemůže povést. Brzy se zamotá do první piruety – a pak budou následovat další. Kavárně se nelze zavděčit, s tou je možné pouze bojovat na život a na smrt (z té mají kavárníci přece jen Respekt, protože v pekle čerta ukecáš jen v českých pohádkách).
A tak bude mlčet, zatímco mu vyděrač Poche před očima dosadí k Petříčkovi soudružku Marksovou. Ostatně s Petříčkem se Marksová dobře zná. Právě v době, kdy byla v letech 2014 až 2017 ministryní práce a sociálních věcí v Sobotkově vládě, si k sobě jako náměstka vzala tehdejšího asistenta europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Petříčka jmenovala rovněž do funkce politického náměstka. Tak si to teď jen prohodí. Nová Sobotkova vláda se již rýsuje.
Jestli někdy udělal Babiš kardinální chybu, pak teď.“
https://www.protiproud.cz/politika/5149-operace-ricin-na-ruske-ambasade…
10 Mega každému vidlákovi.
Re: Jste si jistí, že Babiš do toho právě nehodil vidle? Že nezadotuje každého vidláka 10 Mega, svoje firmy pár miliard, každému podle jeho potřeb třeba 200K. Ať si každý s těma prachama udělá co chce. No a tak dohnat a předehnat Řecko, Itálii, Francii, Španělsko? A potom natáhnout ruku k EU ať nás zachraňují. Co horšího se může stát, než že zkrachujeme? Protože jinak zkrachujeme sice taky, ale každý s holým zadkem.
Odpovídám si sám sobě, ale musím připojit ještě to hlavní :
Je to sice Baťou správně popsaný stav. Jev. Není však, jako vždy, pojmenováno to hlavní, to je podstata. A tou podstatou je současná společensko-ekonomická formace, tj. KAPITALISMUS. Všechna ta negativa jsou vlastní kapitalismu, tj. společnosti založené na naprosté svobodě jednotlivce /korporace/ realizované skrze egoismus k dosahování individuálního prospěchu, tj. zisku a jeho maximalizaci na úkor většiny.
Z toho vyplývá i závěr – nic na tom se nedá zásadně změnit bez změny oné podstaty, lhostejno zda evoluční /zákonnou/ cestou, nebo cestou revoluce, které odstraní hlavní podmínku onoho vykořisťování člověka člověkem, tj. soukromé vlastnictví výrobních prostředků.
Tohle už se kdysi v jedné části světa stalo a změna, k níž došlo, byla grandiózní – bohatství společnosti začalo sloužit všem, k uspokojování hmotných a kulturních potřeb, ke vzdělání, k novému přeformátování mezilidských vztahů. Žel, lidské chyby a vlastnosti mnohých, kdo tento proces vedli, jejich bafuňářství a bolševická nadřazenost /spolu s erozivním působením druhé části světa, v níž se její vlastníci cítili být ohroženi/ dovedla tuhle sociálně spravedlivou společnost do kopru.
Pyrrhovo vítězství.
Za tu REVOLUCI to tady schytáte, ale nejhorší je, že máte pravdu. Socialismus byl na startovní čáře vážně úplně jinde, než koloniální mocnosti. A ty toho logicky vy(z)neužily, ale tak, že jako vedlejší efekt, poslaly do kopru i sebe, byť o něco později. Protože se po válce tak bály vlastních pracujících, že je na dluh začaly "přeplácet" levným spotřebním zbožím (později z dovozu). Zároveň rozjely závody ve zbrojení, čímž se jim povedlo vyčerpat socialistický blok (vážně ten to nemohl ustát - to je jakoby Klabzubova jedenáctka musela hned na začátku hrát své zápasy se Spartou v Americe, a to v dresech ze zlata, tedy finančně by vykrvácela hned na začátku). Když se socialistický pracující podíval na spotřební zboží ze západu, tak mu spadla čelist, ale nikdo mu již neřekl, že je to placeno koloniemi a i hlavně na dluh. Západ rád bral zdarma vystudované doktory, inženýry apod., kterým nabídl pětinásobné platy, ale o pošahaného Tondu zájem neměl. Tak se oplotily hranice.
No a naakumulované dluhy nakonec ten Západ právě dostihly. Pyrrhovo vítězství.
Děkuji za váš názor
Takových jako vy ubývá, mnozí si totiž neuvědomují co udělá takových 30 let rozvoje techniky a vědy v možnostech vyrábět více a více a levněji a levněji, a co co takové laciné a populistické nahrazování vztahů, pohody, jistot a klidu, udělá s většinovou společností.
Těší mě jen to že už jsem dostatečně zajištěn do konce života, i to že dnešní zastánci tohoto typu uspořádání společnosti se dočkají podobného jako se dočkali nadšenci oslavující tatíčka Masaryka a jeho rádoby demokracii. Logicky pak volili v roce 1946 většinově KSČ.
Bláboly.
Bláboly.
Já jsem v té zemi byl a tu bídu jsem viděl.
Bohatství se totiž musí napřed vytvořit a za to musí tvůrci taky něco dostat a jen blázen se bude namáhat, když ho za to potrestají.
Nevidím rozdíl v tom, že bohatství kontroluje hrstka banksterů nebo hrstka tajemníků.
Co dělá rozdíl, je jak strmá je pyramida = jak silná je střední třída. Jaké možnosti nabízí.
Jak říkal Lenin: Kritérium teorie je praxe.
V praxi to zklamalo, protože to měl nedomyšlené a nechápal podstatu.
Problém není jestli kapitalismus nebo socialismus, problém je vnitřní nastavení a jak tu kdysi psal DT - jádro problému je v lidské psychice. Nemůžu mluvit na něj, ale podle mně se prost pořád dokola opakují ty samé situace, co vycházejí přímo z lidské psychiky.
Dá se jim sice předcházet, ale je potřeba se taky trošku namáhat a to se jen tak někomu nechce.
Socialismus zkrachoval ekonomicky, byla to slepá cesta. I když uznáme, že komplot a Lorenz a Jakovlev, stejně nakonec dojdeme k tomu, že je systém nebyl schopen uspokojit a tak ho sami zničili. Jinak kdyby to šlo dál samospádem, tak by se došlo až na Jelcinovskou úroveň a pak by byl tedy konec.
Je to 30 let. Už byste to měli mít pochopený. Zas to není takový vypětí.
A co prosim Batovi neslapalo…
A co prosim Batovi neslapalo, docela by me zajimalo co mel tak spatne, ze prestoze to nefungoval vytvoril co vytvoril...
U mne dobrý!
Za mne trefa na komoru, system KAPITALISMUS a vše, co se zde řeší,
jsou jen a pouze důsledky a často záměna následků s příčinou.
Jen to "NIC se nedá změnit"...., lze "realisticky" uchopit - ale dá, k horšímu!
A Evropa se do touto cestou hrne jako blázen, našich vlečených "vedoucích" včetně.
Ale v kontextu Vámi psaného máte dle mne pravdu.
Kolik tahů dopředu uvažujete ?
Bohužel,zdůrazňuji - bohužel s Vámi musím naprosto souhlasit.
V případě Bati mluví o morálce jen neználci
a Baťové sami o sobě. Moje babička u něj pracovala asi rok a poté začala sama podnikat raději než u Bati zůstat a celé rodině nařídila, že žádné z jejich dětí nikdy k Baťovi pracovat nepůjde.
Na vysvětlenou uváděla svůj zážitek. Baťovo designéři a technologové vyvinuli novou botu a poslali ji do třebíčského závodu v Borovině do výroby. Dělníkům řekli, že si mohou vydělat kolik chtějí normy, nenormy. A tak chudáci plnili původně sestavené normy na 150% a po nějaký čas brali pěkné peníze. Asi po půl roce, když už měli technologové jasno, kde udělali normy měkké, výrobek z Boroviny převedli do Zlína a tam nastavili normy tak, že co dřív bylo 100%, najednou bylo 50%.
To byla morálka podle Baťů.
Poslední obrázek o morálce předvedl syn Tomáše Bati, tzv. Tomík, když okradl spolu se svou matkou svého nevlastního strýce Jana Antonína o firmu.
Nemluvte prosím o morálce, když jde o rodinu Baťů!
Chápu Mlynáři co máte na mysli
Zato vy nechápete co jsem chtěl tou citací říci. Prostě vyřčené paltí, bez ohledu kdo to řekl.
I Babiš dnes přece říká sladce znějící slova. Ovšem činy ...
Bez ironie - kolik bylo tehdy babičce?
Takhle to přeci funguje úplně všude a jen mladý ucha čekaj něco jinýho.
Už jste viděl firmu, kde vám po šesti hodinách řeknou, že jste si svoje už oddělal, tak ať jdete domů? Neexistuje - a za socialismu to taky tak nebylo. Co bylo to věčný zvedání plánu. Co byli všichni ti normovači, co vám se stopkama měřili čas a fázovali operace? To bylo přesně jak za Bati, kapitalismus nebo socialismus.
Kdyby tam babička dělala dýl, tak by třeba zjistila, že tam za další půl roku přišla další bota na udělání norem - a že má vlastně štěstí, že je v testovacím podniku a že normovači jsou paka nešikovný, protože by tu botu jinak udělali sami.
Pohlreich to jednou vysvětloval polopaticky jednomu hospodskému "takypodnikateli", že lidi dělaj zaměstnance, protože chtěj mít jistotu příjmu. Takže na výplaty musí mít vždycky. Taky musí mít na kvalitní suroviny pro hosty. Pak všechny provozní náklady a zbytek je jeho zisk či ztráta.
Vaše babička si vybrala zaměstnání, tak si vybrala jistotu zastropovanýho příjmu bez velkejch rizik. Pak chtěla větší příjmy, tak šla dělat víc, brát větší rizika a tak mít možnost mít větší výdělek.
To není nic o Baťovi, to je obecný pravidlo na celým světě. Naše platy tady jsou daný tím, co se platí po okolí, ne jak moc my makáme.
Morálka u Bati byla, že ten podnik nikde nezprivatizoval, nevytuneloval, ale vybudoval sám se svým bráchou z dílničky o 6 zaměstnancích. I přes zkušenost vaší babičky svý lidi platil víc než jinde.
Baťa makal. Ne, že si vozil prdel v RR koupený za to, že prodal stroje do šrotu a budovy na suť. V tom je jeho morálka. Až vybudujete podnik jako on, přijďte vyprávět, jak jste to udělal morálněji.
Jeho kancl byl strohej.
Konec konců, vaše babička byla jako on, protože se dala na podnikání.
Koncept u Bati byl, že ve 40 byste se měl tak jako tak udělat pro sebe. - Jak to vidíte dnes? - O socialismu ani nemluvě, protože tam vás za soukromý podnikání zavřeli. Pokud jste nebyl Vietnamec.
Takze meli testovaciprovoz a…
Takze meli testovaciprovoz a k soku babicky dle neho nastavili finalni linku :D
Hele deda tam taky delal, a protoze byl zvykle delat za mala v lese, tak mel na "pracovni tempo" jiny pohled jak tvoje babicka, ktera docela z testovaciho provozu vyvodila jak cely system pracuje, nezlob se, Laco ty bys mel vedet rozdil "testovaci vs skutecny prvoz", babicka mohla mit jine priklady, ktere uznam,, ale vybrat ten nejhorsi od nekoho, kdo ma praxu a chce, abych prijal testovaci provoz = system, tak promin to nee...
Jenon dodam, otec vypravel …
Jenon dodam, otec vypravel (jako zlo), ze poslal inzenyri na veletrh, aby okopirovali stroje a packu dali misto nalevo, napravo a pak prodavali jako batuv vyrobek. Jinak receno, kdyz se nekde neco osvedcilo, okamzite prebral technologiu a misto aby platil predrazenej vyrobek, tak vyrobil sam. Prakticky kopie toho co bylo za nemecka v 19 stoleti, kdy knizky a ochrana dusevniho vlastnictvi v anglii utlumila mezi lety 1800-1900 prumysl a nemecko, kde se na "dusevno" tak trochu prdelo, rozjelo průmysl, moderni priklad mas cinu, ale i spojene staty, kde Holywood co dneska breci nad pravy za filmy je postaven, ze pred autorskym pravem utekl z NewYorku do Californie...
Takze asi tak, nerikam, ze byl lidumil/strycek z pohadky, ale jako vzdy pravda je nekde jinde, tak nejak uprostred mezi temi co ho meli na pjedestalu a temi co ho chteli povesit. A dodavam, myslim toho prvniho ne jeho brachu, co to zdedil, to byl kokot a jeho potomek to vede ted, a ten co prisel po revoluci, byl jeho potomek, toho mam za kokota taky, ty vybudovali prd, pod jejich vedenim dosahli "vrcholu" jak dojel system co nastavil jeho bracha a pak to slo do kopru...
Sebestředně
Sebestředně vám, Alefe, sdělím, že jsem četl váš text a jako bych četl sám sebe. Jen bych to nenapsal tak čtivě, tak logicky, tak...tak jako vy.
Forma by byla jiná, nejspíš horší. Ale obsah skoro identický.
Vlastě to platí i o dexxovi a strejdovi. Ostatní ještě spí.
Už jednou jsem se, myslím, podivoval
nad tím, že ač jsme odborně/profesně ze zcela odlišných končin, nakonec docházíme k velice podobnému pohledu na věc. My technici to zdůvodňujeme tak, že podobný problém vede k podobnému řešení.
A je to zvláštní: kompliment, který by zněl podobně jako "Jen bych to nenapsal tak čtivě, tak logicky, tak...tak jako vy" bych směrem k Vašim textům taky rád vyslovil - jen jsem nedokázal najít tak elegantní formulaci jako Vy. Předběhl jste mne.
nespí, ale
někteří - sorry jako - si říkají, že opravdu do mezidobí od současného marasmu (zprndlahrndla zaslouženého, protože naivně klíči vycinkaneho) k normální společnosti nám byli přiděleni relativně dobře vybavení vedoucí i když ne vždy vědouci.
A tak si dovolím souhlasit s většinou toho, co napsali mí ctení předklábosnici, i když to neobsahuje nic o cestě ven.
Potřeb fcil ani tak dle mého netřeba, jako spíše morálních hodnot(mh).
Co to je? Ale to přece drtivá většina cítí bez soupisu. Vnímá to vnitřně tehdy, když jsou mh porušovány. A ať si to přiznáme nebo ne, tak u současné vládní garnitury semtam mh problesknou. Jsou to možná jen kapičky, ale předtím byla poušť mh. A každá kapka 💧 se počítá.
Tož tak to vidí jeden naivní blázen, který si je navíc jistý, že se brzy rozprsi.
Cituju z textu názor autora…
Cituju z textu názor autora na andreje, se kterým neosuhlasí "Andrej se jednou uřekl a dal se slyšet (volně cituji), že „malé podniky jsou na hovno a my potřebujeme především velké korporace“."
Fakt to lze brát doslova nebo, že je potřeba vybudovat velké korporace, které ČR chybí, protože bez nich budeme pouze a jenom kolonií co se vysává???? Alefe, pokud to Andrej myslel tak, že malých podniků už májme dost a je potřeba pro tento stát k tomu vybudovat i velké korporace, které tomuto státu chybí jak prase drbání, pak má 100procentnbí pravdu. Jak chceš dělat věci jako auta/letadla/nákladní auta" apod., když tam je fakt bohovsky komplexní velká základna, aby se to dalo dělat na úropvni a ne garážovým kusovým stylem?
Jestli fakt zrovna toto myslíš, že Andrej nemá pravdu, tak máš dost mimo představy jak může fungovat ekonomika v dnešní době...
Z celýho Alefova textu
mě taky asi nejvíc zaujala právě tahle jeho "volná citace" Babiše. V tomhle konkrétním případě bych opravdu
radši preferoval samotnou "citaci" a ještě radši (to už ale přemrštěně zvyšuju svý nároky) okolní kontextový
věty ..... tentokát klidně i "volně citovaný".
Patrně jde o tohle:
https://zpravy.tiscali.cz/babis-lobbuje-za-velke-a-malym-naklada-byrokr…
"...před pěti lety jako ministr financí v jihomoravském inovačním centru v Brně. Poučoval tamního ředitele:
"Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tady má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd!""
Vztahuje se to k tomuto:
https://www.penize.cz/zamestnani/268983-super-ale-na-prd-babis-ma-s-pod…
A v tom má Babiš naprostou pravdu.
Malé podniky mohou úspěšně dělat nějakou superspeciální vymyšlenost PRO velké koncerny (třeba udělátor pro klimatizace do tramvají a jiných vagonů), kterým se nevyplatí založit pro její výrobu vlastní pobočku/dílnu/provoz. NEBO něco pro lokální trh (třeba plastové popelnice, květináče a nádrže - na úrovni okresu nebo kraje).
Ale vždy budou buď subdodavatelem, nebo místním dodavatelem. Nikdy se na velkém trhu neuplatní SAMOSTATNĚ. Nemluvě o schopnosti ochrany patentů a autorských práv; to by bylo na dlouhý článek.
Než došlo k likvidaci průmyslových koncernů Dlouhým a spol., byly to právě ony, kdo byl páteří NAŠEHO průmyslu a EXPORTU, inovací a správy duševního vlastnictví. Protože konkurenceschopné.
PROTO byly po plyšáku zlikvidovány jako první.
Nahradilo je něco?
NE.
Je dnes v ČR podnik schopný dodat někam investiční celek?
NENÍ.
Díru po nich okamžitě zaplnila zahraniční konkurence, řvoucí smíchy nad naší blbostí.
A "start-upy" (česky "rozjezdy") placené státem (jedno zda přímo, nebo zprostředkovaně)?
Naprostý nesmysl. Buď by v nich musel mít majoritu a rozhodovat o tom zda, jak a komu je prodá a jak bude vypadar správa duševního vlastnictví, nebo je to jen obrovský tunel do erárních financí.
Svého času náčelník Bílá Brada blábolil o tom, jak mají izraelské university patenty. No, mají - místo nesmyslných grantů a dotací INVESTUJÍ formou záruk a úvěrů do komerčních "rozjezdů" a když se to povede, tak škola MAJORITNĚ SPOLUvlastní patenty a práva a má z toho vejvar. Rozjížděč menšinově taky spoluvlastní a je happy. Když to nevyjde, má škola místo "know-how" leda "how-no", které ale zatáhne z rezerv z úspěšných projektů.
Zatímco v ČR má erár (stát, školy) z úspěšných rozjezdů hovno na kvadrát, bo s tím má ještě papírování a buzeraci z Brusele.
Takže Babiš měl ZASE pravdu.
U mě samozřejmě jasnej plnej souhlas
Já jen jak ta Alefova "volná citace" vypadá v porovnání s prostou "citací".
Bez urážky Alefa, pro mě s úplně jiným smyslem.
Občane dík.
@ ass, Honys, Občan
Kluci, vy jste buď četli nějaký jiný text, nebo jste četli můj článek přes špatné (nobo ideologické?) brýle. Na bázi postulátů, které hrnete, nemá diskuse s vámi žádný smysl.
Ano, to bylo ono,
děkuji za tu práci, kterou jste si dal a našel.
Dovolím si tři poznámky: 1…
Dovolím si tři poznámky:
1. Přesná charakteristika Babiše s jeho povahovými rysy.
2. Obcházení zákona. Zákon se nedá obejít, jen dodržet nebo nedodržet.
3. Lafferova křivka je logický nesmysl hojně používaný. Dokonce i ekonomy.
Druhý bod mě mate.
Co pak znamená termín "Pohybuje se na hraně zákona"? Že skoro zabil, skoro znásilnil, skoro ukradl, ..? A co je potom bezpečná vzdálenost od hrany zákona?
Ano, zákon se nedá obejít, jen dodržet nebo nedodržet a vše by bylo jasné, pokud by ovšem zákon byla železobetonová zeď.
Tomu však mnou pozorovaná realita neodpovídá.
Zákon bude spíš asi jako guma. Správná formulace by pak měla znít: "Dotyčný má dostatečné prostředky a moc, aby zákon vypružil na tu či onu stranu, aby i bez jeho obcházení buď zůstal na beztrestné straně, popřípadě dostal protivníka na stranu mimo zákon, aniž by se tento kamkoli pohnul."
Důležité ale pro "právní stát" je, že zůstane zachováno: "Zákon se nedá obejít, jen dodržet nebo nedodržet."
zákon
Havran57
Pokud je nutno zákon nedodržet,tak se upraví,aby vyhovoval záměru.
Tak sem dám ten zákon o dani z převodu nemovitého majetku,proč ho asi tato vláda navrhla.
Každopádně to není k vůli občanovi,co si kupuje nemovitost.ale po této vyvolané krizi koronáčem,dojde k převodu majetky v mld. částkách,také si mnozí převedou majetek z různých pochybných společností na sebe.
Vylepšení
"Dotyčný má dostatečné prostředky a moc, aby "jinými špatně vymyšlený a formulovaný" zákon vypružil...
Přijde mi licoměrný v naší zemi plné tunelů za bilióny, vyčítat Babišovi Čapí hnízdo za 50 mega, ať už tam nějakej podvod byl nebo ne (s právníkama, co má pochybuju).
Dotace samotné jsou podvod a tunel ze samé podstaty (že pane Polívko z Valašska).
Babiš
Pane Čmoud.
To neznáte psychologii kapitalistu.
Když se mne povede podvod s jednám milionem,tak částku zvyšuji,když se to povedlo s padesáti miliony,tak se pak nemůžeme divit,že to jsou mld.ve formě dotací.
-
Jenže je to moc málo, když má dost, aby ty prachy vytáhl skrze advokáty. Což nejspíš taky udělal.
Vypadá to jako účelovka. Jako když měl Clinton aféru Whitewater. Vysírali s tím léta a nic tam nebylo.
Ještě otázka
Proč nevadí ty stamiliardové tunely, kterých tu je habaděj.
Na Letné by se přeci klidně mohlo řvát Fuj Babiš, Fuj Bakala, Fuj Havel, Fuj Kocáb atd.
Proč jen Babiš?
Pravděpodobně
si nikdy nebudeme rozumět.
Vy nevíte, co je obcházení zákona?
Ale to je jednoduché! Obcházení zákona je aplikace zákona takovým způsobem, jaký si úředník, který má nad vámi moc, vůbec, ale vůbec nepředstavoval.
K bodu 3: to by mě zajímalo - můžete rozvést? Děkuji.
Zákon schvalují zákonodárci,…
Zákon schvalují zákonodárci, dodržování hodnotí soudci. Co s tím má společného úředník?
Pokud jste názoru, že s menší výplatou si koupíte víc, pak je bezesporu ona křivka platná.
Úředník zákon prakticky provádí,
vy jste nikdy nebyl na úřadě?
Připomínám, že já jsem si termín "obcházení zákona" nevymyslel, ale ze strany úřadu jsem se s ním setkal (naštěstí ne na vlastní kůži).
Zpravidla je to nastaveno tak, že úředník zastupuje stát, vy (nebo váš zmocněnec) zastupujete sebe. Jestliže si zákon vyložíte a použijete tak, aby to přineslo výhodu vůči státu vám (třeba snížení daňového základu, typický případ), uředník zaujme postoj, jehož esenci bych vyjádřil takto: "Nene, holenku! Takhle ten zákon nebyl myšlenej, a žes dodržel literu zákona, to vůbec nevadí. Tímhle způsobem ten zákon prostě aplikovat nebudeš - a basta." Formálně vám pak bude vytknuto obcházení zákona.
Rozumíme si? Když to vztáhnu na daně, abychom měli konkrétní příklad: zákon byl napsán proto a tak, abyste daně platil, to byl záměr toho, kdo zákon vytvořil. Tvůrce zákona ovšem nemohl/neuměl/nechtěl (nehodící se škrtněte) postihnout celou šíři situací, jaké při aplikaci zákona mohou nastat, proto je zákon vždycky tak trochu "děravý". A když vy objevíte nějakou z těch děr a pokusíte se jí využít ve svůj prospěch, e.g. využíváte formulace zákona takové, jaká je, ve svůj prospěch, řeknou vám, že zákon obcházíte (a napaří vám sankce). To je obcházení zákona, jak mu rozumím já.
Je zjevné, že formálně je konečné rozhodnutí na straně ouřadu, jestli vám únik dírou v zákoně dovolí, nebo ne. A tady přichází ke slovu to, co píšu v textu: před zákonem jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější. U těch rovnějších se na průsak peněz dírami v zákonech tolik nehledí.
---
Ad Lafferova křivka: přiznám se, že vám pořád nerozumím, což může být i tím, že mám dlouhé vedení.
Pokud vím, L.k. je grafickým vyjádřením jakési teoreticé závislosti výtěžku výběru daní na míře zdanění. Hutně shrnuto: L.k. říká, že onen výtěžek roste jen po určitou mez míry zdanění, pak se zvyšujícím se zdaněním naopak klesá. To se vysvětluje tím, že dokud jsou daně únosně nízké, lidem se daňová optimalizace nevyplatí: prostě zaplatím státu menší výpalné a mám pokoj, nač platit daňového poradce (efekt "nechci slevu zadarmo"). Ale když stát žádá a bere příliš mnoho, už je to na zváženou: mám zaplatit 70 tisíc, nebo 15 tisíc? Když dám poradci 20 tisíc, celá akce mě přijde na pětadvacet, bude to zcela legální a právně neprůstřelné - to už se, holenku, vyplatí. - O tom a o hledání onoho kritického bodu, kdy se přístup plátce daně láme, vypovídá Lafferova křivka.
Konkrétní příklad z praxe: v jisté obci řádově (!!!) snížili poplatek ze psů. A co byste čekal, že se stalo? Vybrali stejně jako předtím. Že by si najednou tolik lidí nově pořídilo psa? To asi ne; prostě se lidem náhle nevyplatilo s psím poplatkem kličkovat.
Vy tohle všechno asi víte a já se vám omlouvám za nošení mouky do mlejna. Napsal jsem to proto, že nevidím spojitost mezi výše uvedeným a tím, co jste napsal vy: "Pokud jste názoru, že s menší výplatou si koupíte víc, pak je bezesporu ona křivka platná."
Což rozhodně neznamená, že tam spojitost není. Proto jsem vás prosil o objasnění, a pokud vás to nebude obtěžovat, tak poprosím znovu, o něco podrobněji.
Předem děkuji :-)
Oprava, chyba součtu:
Když dám poradci 20 tisíc, celá akce mě přijde na pětaTŘICET,...
"Takhle ten zákon nebyl…
"Takhle ten zákon nebyl myšlenej, a žes dodržel literu zákona, to vůbec nevadí."
Nevím jak si vysvětlit ono zákon nebyl myšlenij. Ať si každý myslí co chce, podstatné je: co je psáno, to je dáno.
Představte si stav, že v zákoně je stanovena nějaká daň ve výši 20% a finanční úředník řekne, ne, bylo myšleno 22%, tak do honem doplať. No, udělat to může, leč nakonec přijde správní žaloba a tam bez jakýchkoli problémů obhájím, že si úředník může myslet co chce, ale zákon stanoví 20%, tudíž zaplatím jen daň v této hodnotě a troufnu si na jedno sto procent tvrdit, že uspěji.
Často se zde skloňují "korunové" dluhopisy jako obcházení zákona. Zákon takový postup umožňuje, a kdo ji využil, využil ji v mezích zákona. Že se to někomu nelíbí, kdy Babiš ročně uspoří kolen 100 milionů a poblázněnci poukazují na obcházení zákona, je zbytečné a naprosto mimoběžné.
Pokud mám neznalosti v daňové problematice, a využiji služeb k tomu určených a licencovaných daňových poradců, přece neznamená obejití zákona. Nebo mi snad chcete říct, že poradce má nějaké nadpřirozené schopnosti jak "TO" zařídit, aby se platilo méně? Dokonce, pokud by mi poradil něco, co vybočuje mimo zákon, mohou přijít sankce a ztráta licence.
Ale jo, pokud vám vyhovuje stav, kdy jsou vaše představy v takovém rozpoložení, že jde obejít zákon, nějakou záhadnou právní, či jinou kličkou, souhlasím, ponechte si tu myšlenku.
K L.k.
"lidem se daňová optimalizace nevyplatí".
Tak především většina je zaměstnána a tudíž k nějaké optimalizace nemá příležitost. Využije všech odpočtů co zákon umožní a tím to také i skončí. Nejvýš zváží, zdali by se mu nevyplatilo použit poradce ke kontrole, zdali jsou odpočty o kterých neví.
Patrně jste ale na zaměstnance nemysle, ale naopak na podnikatele. Existují smlouvy o zamezení dvojího zdanění a také daňové ráje. Proto se například daní na Kypru. No a na podnikateli je, aby zvážil, kde je danění nejvýhodnější a tak tam "naleje" zisk a tam také daní. Určitě se nejedná o malé podnikatele. Ti jsou rádi, že mají nějaký zisk a s tím se také pochlubí domácímu FU.
Právně jste napsal "To se vysvětluje tím", a já dodám, je to spekulace neodpovídající realitě.
V uzavřeném celku, a předpokládám, že zem s její ekonomikou má konečný rozměr, je konečná suma daní v takovém celku skoro konstantní, tudíž je jen a jen otázka na kolik stanovím daně, aby se přelilo více daní na toto místo.
Ono je to spíš spojeno s Pareto optimálním stavem. Mám li dva protichůdné jevy, pak jejích průběh tvoří spojitou křivku s jedním maximem. Tudíž je to otázka stanovení optimálních sazeb daní, aby se vybralo tolik, aby z toho obě strany měli co největší úžitek.
L.k. je spíš myšlena tak, že když snížím daně, přilákám ty, co by jinak danili jinde a tudíž se vybere více. Pokud jinde sníží daně, půjdu danit zase tam, tudíž výběr daní se na původním místě opět sníží, ač jsem v předešlém daně snížil.
Ale, nechme i zde filozofování. Kdo věří L.k., nechť věří. Nakonec víra tvá tě uzdraví.
Když myslíte.
Ano, co je psáno, to je dáno: správně by to tak samozřejmě mělo být, jenže není. Ale myslíte-li, že s tím na úřadě pořídíte, tedy - hodně štěstí.
Váš výklad k L.k. je pozoruhodný, děkuji, že jste si dal tu práci :-D
Babiš
Pane Alef Nula.
Jak píše pan Godot,já bych to také tak dobře a čtivě nenapsal.
Ještě budeme překvapeni Babišem,ale v tom špatném smyslu.
Jak jsem psal,Babiš všechno vsadil na Trumpa a od toho se bude odvíjet politika a hospodářství u nás.
Jak víme,Trump jde po Rusku a Číně,takže si můžeme doplnit,co to přinese.
Také lze říci,že je stejný režisér,jak u milionu chlívek,tak u ricina,na úrovní první z.školy.
Proto bude také tvrdit,Babiš je ve střetu zájmů,když si na cokoliv může dát razítko.