Babišova řepka

Autor
Štítky

Dnešním článkem bych chtěl ještě jednou otevřít téma pěstování řepky, jak si přál Kadlas v nedělní diskusi. V té stejné diskusi se objevilo dost odkazů i fundovaných odpovědí, tak ho ještě jednou vidlácky prokydáme. 

Řepka se seje po žních jako první. Do konce srpna by měla být v zemi, aby během podzimu vytvořila listovou růžici a natáhla kořeny do dostatečné hloubky. V této fázi řepka půdu vůbec neničí, ani z ní příliš nevysává živiny, naopak rozvětveným systémem jemných kořínků půdu zkypřuje tak moc, že po řepce se většinou ani nemusí orat.  Ŕepka se kdysi dávala na pole jako poslední před pícninami.  Vojtěška se zasela na neorané ale zkypřené pole a pak se půda nechala dva roky odpočinout. 

V posledních letech máme teplo dlouho do podzimu a tak se někdy řepka zpomaluje (postřikem), aby ještě na podzim nevymetla květ. Pokud to udělá, je to v háji, takže pokud trvá dlouhé a příjemné babí léto, vyjedou postřikovače a růst zpomalí pomocí příslušného ředěného herbicidu. 

V zimě listová růžice zahyne, ale zůstane kořen nacpa ný živinami, ze kterého pak na jaře vyrazí růžice květů. Pak to čtrnáct dní vypadá hodně žlutě, následně se vytvoří malé lusky se semínky.  Výnos řepky bývá v dobrém roce okolo třech tun z hektaru. Poměrně dobře se to seká, jen kombajnová lišta musí být vybavená bočním ořezem. 

Porost řepky je velmi hustý, takže velmi dobře chrání půdu před vodní i větrnou erozí. Zároveň je řepka relativně nenáročná na vodu. Ne že by nespotřebovávala, ale z řepkového pole se málo vody odpaří pryč, právě proto, že hustý porost dobře stíní. Zároveň řepka vyhubí všechen plevel - prostě ho zadusí. 

Řepka je multiplodina, to znamená že se využívá prakticky ve všem a na všechno. Řepkový olej se používá v potravinářství i na krmení, dělá se z něj glycerín, zbytky po lisování oleje se také zkrmují. A samozřejmě - řepka je plodina ze které se snadno vyrábí tzv. MEŘO tedy metylester řepkového oleje. Řepka je skoro v každé tubě krému na ruce i na boty, je v olejem ředitelných lacích, fermeži, je ve většině léků, v dezinfekci, prostě skoro všude se potřebují olejové deriváty. 

Když se před mnoha a mnoha lety rozhodlo, že se do nafty budou přidávat biosložky (to ještě v EU ani na našich ministerstvech nikdo netušil, co to přinese), tak nikdo nenařídil, že to musí být zrovna z řepky. Do benzínu se dává biolíh a do nafty metylestery prostě proto, že to funguje a ničí to motor jen pomalu a až po záruce. 

Řepka do toho spadla v podstatě nevinněm ono se to z ní jen jednoduše a levně vyrábělo  - stačilo jen koupit hóóódně velký lis, hóóódně velký kotel, pár trubek a dalšího zařízení a tradá - už z toho teklo biopalivo. Kapitalisticky to ani jinak dopadnout nemohlo, v našich krajích z ničeho neuděláte bionaftu tak snadno a tak levně jako z řepky. 

Tehdy se toho chopil Babiš, protože na takový byznys měl prachy. V dnešní době postavit novou chemičku, to dokázal vlastně jenom on. Žádný takový podnik u nás od roku 89 nevznikl. On měl štěstí že na to měl pozemky na tom nejlepším možném místě. Zároveň měl na tu miliardovou investici i peníze (je to fakt hodně velký lis a hodně velký kotel) a tak vznikl PREOL. 

Když něco stojí miliardy, tak si dáte záležet, aby to vydělalo. To není nějaká blbá michelinská restaurace na hraní pro babišovy děti, to je byznys na nejvyšší úrovni. Výroba bionafty je vždycky dražší než výroba normální nafty z ropy a pokud by na to nebyly státní záruky, tak by to nikdo nedělal. Milan V. by měl nejlíp vědět, jestli by se postavila nějaká solární elektrárna bez státních záruk.  Miliardy se nevyhodí jen tak pro pochybný obchod z pochybného zákona. 

Výsledek máme doteď. Vlastně je docela dobře možné, že jedním z důležitých babišových motivů o vstupu do politiky byl i zájem ochránit svou investici, která je tak velká, že by mohla i koncern jako Agrofert poslat ke dnu. Nedá se proto očekávat, že by Babiš byl sám proti sobě a nechal naftu zase dělat postaru výhradně z ruské ropy. Preol se musí zaplatit, pak se uvidí. 

Co ale Babiš udělal hned... začal budovat sklady, aby byl schopen řepku kupovat přímo z Hamburku za světové ceny, které jsou nižší než ty české. V prvních letech lisování v Preolu se za řepku platilo přes deset tisíc za tunu. Teď už se platí sotva šest, tu a tam sedm. A jde to dolů, protože řepky je na světě dost a dost a Preol jí může mít loděmi po Labi stokrát víc než na co má kapacitu. 

Navíc EU zakazuje celou řadu postřiků a zakazuje mořidla na osiva. Řepku se u nás už nevyplatí pěstovat. Její výnos se stále častěji dostává pod náklady. Kdo nemá dlouhodobou smlouvu, ten už druhým  i třetím rokem přemýšlí, čím by řepku na svých polích nahradil. 

Letos už to bylo hodně markantní. Samozřejmě to nepoznáte když jedete po silnici podél pole, protože žlutý lán vás uhodí do očí, ale pokud člověk koukal do zemědělské krajiny z nějakého kopce, byla ta žlutá v krajině tak nějak rozumně zastoupená. Letos byla řepka asi na 15ti procentech ploch a příští rok to půjde zase dolů. 

Množství řepky se zřejmě v naší krajině ustálí na cca 10% ploch. To bude zhruba předrevoluční množství, které by pokrylo příslušnou potřebu olejů, margarínů, glycerínů, mýdel a krmiv. Možná to bude ještě méně, protože na mýdla se dá použít i palmový olej, který je ještě mnohem levnější a že by nadnárodní korporace koukaly na odpovědnost jinak než přes papírová brčka, o tom si nedělám iluze. 

Vidlácky bych si přál, aby se řepka používala v naší krajině jako vymezovač. Aby rozdělila velké lány polí na menší kusy prostě vysetím pruhu řepky na šířku žací lišty kombajnu. Svým způsobem by to byl rozumný kompromis. Pole by se mohlo orat klidně jako celek velkými stroji, ale po devět desetin roku by byly rozdělené mezemi z husté rostliny, která zadrží vodu, vítr a nepustí ani hlínu splavovanou vodou.  Přenastavit kombajn na řepku je dneska otázkou jednoho stisku tlačítka. A dnešní hnojení pomocí GPS by si s tím také hravě poradilo. 

Byl by to způsob jak udržet ve hře skvělou plodinu. Její množství by pokrylo potřebu, zároveň by nebyl takový tlak na její výnos, protože dotace by mohly být podobné jako dneska za zelené pruhy (greening). Vznikly by meze a zároveň i větrolamy, po čemž už dlouho volám a zároveň by nebylo nutné nějak zásadně měnit techniku. 

Já osobně dávám řepku na pole každý rok jako podzimní meziplodinu. Po bramborách je pole vždycky utužené. Sklidím brambory a vyseju řepku. Ona pole zadarmo zkypří a do kořenů nasbírá živiny. Před orbou ji zmulčuju a zaorám. Znovu už nevzejde, ale půdu mám kyprou pomalu do půlmetrové hloubky plnou dusíku, draslíku i fosforu.  Kořeny řepky pak v klidu hnijí celý další rok a uvolňují všechny látky pěkně pomalu. Po řepce dávám další rok kořenovou zeleninu, které pořádné zkypření prospívá. 

A pokud někdy budu mít věší latifundie, budu to s řepkou dělat přesně tak jak jsem popsal. 

Pokud se ale aktivistům jejich boj proti řepce podaří dovést do konce, jen to sníží diverzitu naších polí, na kterých se díky globalizaci udrží stále méně plodin, protože jinde je na to lepší prostředí i podmínky a doprava po celém světě je za pakatel. Česká republika je příliš malý stát, než aby mohl vystoupit ze světové obchodní organizace. Je přiliš malý stát, než aby si tu udržel zemědělskou samostatnost. Boj proti řepce je v našich podmínkách jen boj za to, aby na polích rostly poslední čtyři plodiny. Pšenice, kukuřice, ječmen a slunečnice. Všechno ostatní je marginální. 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (71 hlas)

Komentáře

In reply to by TO (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale zabíjí je ta chemie, která se používá a kterou používá i Babíš.
Táta včelařil, měli jsme na zahradě 15 úlů,
veškeré postřiky a chemie u nás byly zcela zakázané, kvůli včelám.

Chemie zabíjí včely, kůrovec ničí jehličnany, ne listnáče.
Takový šot na twitru mohl udělat jen kavárník-chvilkař, co zná přírodu jen z okna kavárny.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

Bohužel entomologové nevědí, že kůrovci ničí jen jehličnany.
Já to sice věděl, ale už čtrnáct dní to taky nevím.
V rádiu mluvil odborník, který zná pětset druhů kůrovců, z nichž náš oblíbený kůrovec smrkový je jen jedním z nich.
Někteří kůrovci žerou bohužel i listnáče. ZATÍM u nás nepáchají takové škody.... ale kdoví, co bude za pár let...
Nicméně se už u nás začíná objevovat jakýsi sibiřský druh kůrovce, proti němuž by byl ten náš smrkový a u ochránci budoucí šumavské pouště přísně chráněný kůrovec smrkový docela neškodný.
Kůrovci různého druhu se teď mohutně šíří s převáženým pokáceným a chemicky neošetřeným napadeným dřevem i do dosud nenapadených oblastí.

(Jestli existuje i kůrovec kaktusový nevím. Jestli ano, mohlo by to přibrzdit imigraci pouštních nomádů do budoucí hladem vyhynulé kotlinky. Pozitivem by ovšem bylo, že pouštní včely nikdo postřiky ohrožovat nebude. Může to být silný argument pro doporučení Evropské komise co nejrychleji desertifikovat Evropu.)

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kůrovec je vážný problém, ale obecně se moc neví, že současná skladba lesů je kromě jiného způsobená kalamitami listnatých lesů přes bekyni a scolutus. Tehdy byly všechny porosty silně poničené, ale i smrkové. Proto se začala preferovat výsadba smrků, i z důvodů potřeby v dolech, a máme zde pro změnu kůrovce. Budeme sadit listnáče a opět při oslabení lesa nastoupí bekyně.Potřebuje ke svému množení sem tam smrk, ale housenky žerou všechno včetně dubů,borovic . Bekyní je více druhů, ve dvacátých letech řádila bekyně mniška.V listnatých lesích také řádil obaleč dubový.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kůrovec sibiřský k nám přicestoval z Polska, kam se dostal ze Skandinávie. A takový lýkohub jasanový taky řádí. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kurovec-radi-uz-i-v-ceskych-mestech-… Špatná je jakákoliv monokultura, budeme se muset naučit pěstovat různorodé lesy. Budeme mít více křivého palivového a méně rovného stavebního dřeva.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

dík za článek!
Podle diskuze to možná vypadá, že téma tady skoro nikoho nezajímá.
Ono to tak vůbec není, prostě jen k tak zasvěcenému článku - po teoretické i praktické stránce - těžko co laicky dodat !

Takže prostý grafomanský kydač zdejšího typu, nadržený po celonoční nemožnosti cokoli napsat,
protože i spát je občas nutno,
pocítí po přečtení takto zasvěceného článku psaveckou frustraci. Někdy to jde dokonce tak daleko, že začnou pátrat, ke kterému oslizlému kameni se přisála přetížená škebla.

A někteří prý jsou dokonce nuceni svými partnerkami, partnery a partnerky v přestávkách mezi popůlnočním psaním komentářů do Kydů k občasnému sexu pod zámimnkou udržování kondice. Ne každý má to štěstí domluvit drahému polovičkovi, polovičce či čtvrtce brigádu sousedovic Toníčka!

Takže- dík za článek!
Zase jsem o něco chytřejší.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

ad. ječmen - tsampa z ječmene je pokrm, který prý pokryje spolu s ovocem a dalšími přídavky vše, co člověk k výživě potřebuje.
https://www.protibet.cz/tsampa/

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

a nemůžu se zbavit dojmu, že si ze čtenáře někdo dělá nezřízenou prdel, promiňte to slovo. Campa (tsampa) je pokrm chudých tibeťanů, kde by se na Tibetské náhorní plošině vzaly jahody, kakao, hruška, švestky a skořice.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Jedl jsem to v reále a určitě tam nebylo nic než rozvařený ječmen a jačí máslo. O nějakém ovoci, nebo co se v tom receptu inzeruje jsme nemohli zdát ani ve snu.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

ječná mouka - úplný základ, ze kterého se připravuje skoro všechno. A s tím jačím máslem a čajem se jí syrová (hlavně na cestách; a chudí asi furt).
Kaše, polévky a pečivo spíš když jsou lidi doma nebo jinde pod střechou.
Koukal jsem, že jídelníček mají tamní horalé docela rozmanitý, ale strašně chudý na suroviny. Vlastně jen ta ječná mouka a pečivo, olej, máslo, maso, mléko, tvaroh, sýry, jogurt, trocha čočky a zelí. A rakytník (ten by se snad dal považovat za ovoce).
Cukr, med, ani sladkosti asi neznají (vyjma importu).

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Hlavně ve vyšších polohách. Tam tak leda nějaké bobule z keřů. Ale v širších říčních údolích v nižších polohách asi budou růst jabka, hrušky, snad i švestky a meruňky. Otázka je, jestli se to dostane do hor; možná sušené...

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Ovoce se dá dovézt. V jednom himalájském městeču jsem kupoval mango za 5 rupií kus, banán za tři. K nejbližšímu výskytu manga to bylo několik stovek kilometrů a šest pětitisícových průsmyků. V Kyrgyzstánu jsem trhal chutné meruňky v nadmořské výšce 2 000 m

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Nic nebrání vyrobit si tsampu de luxe.
To máte jako vařené brambory: já coby důchodce - masochista si je uvařím v páře a jím nemaštěné, jen mírně osolené.
po několika dnech si do nich přidám tatarku, pokrájený uherák, sýr, kyselé okurky, kapie, tři druhy koření, vařená vejce, vinný ocet, víno, kyselinu akorbovou, asi deset tajných přísad - ale furt jsou to vařené brambory.

Nic zbohatlým Tibeťanům nebrání zajít do Lidlu, uvařit tsampu, přidat do ní jahody, kakao, hrušky, švestky, skořici, kaviár, ananas, najemno pokrájené ústřice a pro jistotu ozdobit několika tabletkami živočišného uhlí.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

"sekerová polívka" :o)))

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Jak píšete, nadmořskou výšku zřejmě řeší Lidl. Pak je tsampu de luxe.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

že dezinformace šíří i média, od kterých by to člověk nkdy nečekal; o to je to zrádnější.
Od nepaměti do nás hustili, jací to jsou v Tibetu chudáci - a podívejte! Ejhle campa, jak si žerou. Kdoví, jestli pod tou omáčkou v misce není schovanej plátek uzenýho. Například já bych si ho tam určitě dal, a pak bych vykládal, že se živím jen campou.

Jediné, co mě uklidňuje, je fakt, že Brusel vyčlenil miliardy na boj s dezinformacemi. Říkala to soudružka Jourová.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Ať to v Bruselu udělají jako s každým problémem, prostě dezinformace zakážou, protože jsou fuj fuj. Ušetřené miliardy mohou věnovat na něco jiného, i když mám tušení, že by je stejně vyhodili na New Green Deal.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

No jo no, to ovoce a další přísady jsou spíš pro lidi mimo Tibet.
Ale je to další možnost, jak vystřídat brambory, kdyby se někomu přejedly. I když brambory uvařené, s trochou sádla, posypané paprikou a trochou rozdrceného česneku, ... nejsou špatné. Teda ty naše už se začínají ve sklepě scvrkávat, tak počkáme pár dnů na nové, na poli už kvetou, ty co zkouším ve květináči s pytlem navrch, už mají zaděláno na květy,...

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

jsem v životě nejedla

Zatím bez slepic

Ty brambory jsou fajn :-)
No a ta tsampa? To jsem nejedla, ale zkusit se má vše, tak uvidím,...i když nevím, co na to mé zažívání ...

Zatím bez slepic

rýžový nákyp ale z něčeho jiného. Brambory mastim máslem na sádle jen bramboraky

Zatím bez slepic

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Většinou dávám přednost sádlu, byť jen na omaštění jídla. Máslo není to, co bývalo. I když domácí máslo jen do buchet, syrové mi nevoní.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Микола Петрович Как мы собираем амарант 2017
https://www.youtube.com/watch?v=aAk9kf9rLfY

AMARANT - HRANA BOGOVA I ŠTA JE JOŠ PETAR VELIKI ZABRANIO RUSIMA
https://www.youtube.com/watch?v=fGJlzQ15ckU

Growing the Mighty Orange Giant Amaranth
https://www.youtube.com/watch?v=_kOhUjz3MEw

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

možností výživy je dost, z netradičních např. i slzovka, bulgur, tarhoňa, kus-kus a mnoho dalších,...

Zatím bez slepic

to se týká amarantu?
Až tak přesně to nesleduji, jaký je z čeho výnos. A jaká je výživová hodnota, je-li to vhodné pro člověka,...
Něco je jen pro radost, aby měl člověk změnu (chia - semínka)

Zatím bez slepic

Ale myslím, že je bezlepkový, to znamená vhodný pro všechny, kdo mají s lepkem potíže.

Zatím bez slepic

to bych musela gůglit, co to je, jestli je lépe pěstovat amarant, nebo to získávat z žraločích jater,...
Antioxidanty, hydratace pleti,...eh, někdo si koupí na hydrataci noční košili z chitosanu :-)

Zatím bez slepic