Babišova řepka

Autor
Štítky

Dnešním článkem bych chtěl ještě jednou otevřít téma pěstování řepky, jak si přál Kadlas v nedělní diskusi. V té stejné diskusi se objevilo dost odkazů i fundovaných odpovědí, tak ho ještě jednou vidlácky prokydáme. 

Řepka se seje po žních jako první. Do konce srpna by měla být v zemi, aby během podzimu vytvořila listovou růžici a natáhla kořeny do dostatečné hloubky. V této fázi řepka půdu vůbec neničí, ani z ní příliš nevysává živiny, naopak rozvětveným systémem jemných kořínků půdu zkypřuje tak moc, že po řepce se většinou ani nemusí orat.  Ŕepka se kdysi dávala na pole jako poslední před pícninami.  Vojtěška se zasela na neorané ale zkypřené pole a pak se půda nechala dva roky odpočinout. 

V posledních letech máme teplo dlouho do podzimu a tak se někdy řepka zpomaluje (postřikem), aby ještě na podzim nevymetla květ. Pokud to udělá, je to v háji, takže pokud trvá dlouhé a příjemné babí léto, vyjedou postřikovače a růst zpomalí pomocí příslušného ředěného herbicidu. 

V zimě listová růžice zahyne, ale zůstane kořen nacpa ný živinami, ze kterého pak na jaře vyrazí růžice květů. Pak to čtrnáct dní vypadá hodně žlutě, následně se vytvoří malé lusky se semínky.  Výnos řepky bývá v dobrém roce okolo třech tun z hektaru. Poměrně dobře se to seká, jen kombajnová lišta musí být vybavená bočním ořezem. 

Porost řepky je velmi hustý, takže velmi dobře chrání půdu před vodní i větrnou erozí. Zároveň je řepka relativně nenáročná na vodu. Ne že by nespotřebovávala, ale z řepkového pole se málo vody odpaří pryč, právě proto, že hustý porost dobře stíní. Zároveň řepka vyhubí všechen plevel - prostě ho zadusí. 

Řepka je multiplodina, to znamená že se využívá prakticky ve všem a na všechno. Řepkový olej se používá v potravinářství i na krmení, dělá se z něj glycerín, zbytky po lisování oleje se také zkrmují. A samozřejmě - řepka je plodina ze které se snadno vyrábí tzv. MEŘO tedy metylester řepkového oleje. Řepka je skoro v každé tubě krému na ruce i na boty, je v olejem ředitelných lacích, fermeži, je ve většině léků, v dezinfekci, prostě skoro všude se potřebují olejové deriváty. 

Když se před mnoha a mnoha lety rozhodlo, že se do nafty budou přidávat biosložky (to ještě v EU ani na našich ministerstvech nikdo netušil, co to přinese), tak nikdo nenařídil, že to musí být zrovna z řepky. Do benzínu se dává biolíh a do nafty metylestery prostě proto, že to funguje a ničí to motor jen pomalu a až po záruce. 

Řepka do toho spadla v podstatě nevinněm ono se to z ní jen jednoduše a levně vyrábělo  - stačilo jen koupit hóóódně velký lis, hóóódně velký kotel, pár trubek a dalšího zařízení a tradá - už z toho teklo biopalivo. Kapitalisticky to ani jinak dopadnout nemohlo, v našich krajích z ničeho neuděláte bionaftu tak snadno a tak levně jako z řepky. 

Tehdy se toho chopil Babiš, protože na takový byznys měl prachy. V dnešní době postavit novou chemičku, to dokázal vlastně jenom on. Žádný takový podnik u nás od roku 89 nevznikl. On měl štěstí že na to měl pozemky na tom nejlepším možném místě. Zároveň měl na tu miliardovou investici i peníze (je to fakt hodně velký lis a hodně velký kotel) a tak vznikl PREOL. 

Když něco stojí miliardy, tak si dáte záležet, aby to vydělalo. To není nějaká blbá michelinská restaurace na hraní pro babišovy děti, to je byznys na nejvyšší úrovni. Výroba bionafty je vždycky dražší než výroba normální nafty z ropy a pokud by na to nebyly státní záruky, tak by to nikdo nedělal. Milan V. by měl nejlíp vědět, jestli by se postavila nějaká solární elektrárna bez státních záruk.  Miliardy se nevyhodí jen tak pro pochybný obchod z pochybného zákona. 

Výsledek máme doteď. Vlastně je docela dobře možné, že jedním z důležitých babišových motivů o vstupu do politiky byl i zájem ochránit svou investici, která je tak velká, že by mohla i koncern jako Agrofert poslat ke dnu. Nedá se proto očekávat, že by Babiš byl sám proti sobě a nechal naftu zase dělat postaru výhradně z ruské ropy. Preol se musí zaplatit, pak se uvidí. 

Co ale Babiš udělal hned... začal budovat sklady, aby byl schopen řepku kupovat přímo z Hamburku za světové ceny, které jsou nižší než ty české. V prvních letech lisování v Preolu se za řepku platilo přes deset tisíc za tunu. Teď už se platí sotva šest, tu a tam sedm. A jde to dolů, protože řepky je na světě dost a dost a Preol jí může mít loděmi po Labi stokrát víc než na co má kapacitu. 

Navíc EU zakazuje celou řadu postřiků a zakazuje mořidla na osiva. Řepku se u nás už nevyplatí pěstovat. Její výnos se stále častěji dostává pod náklady. Kdo nemá dlouhodobou smlouvu, ten už druhým  i třetím rokem přemýšlí, čím by řepku na svých polích nahradil. 

Letos už to bylo hodně markantní. Samozřejmě to nepoznáte když jedete po silnici podél pole, protože žlutý lán vás uhodí do očí, ale pokud člověk koukal do zemědělské krajiny z nějakého kopce, byla ta žlutá v krajině tak nějak rozumně zastoupená. Letos byla řepka asi na 15ti procentech ploch a příští rok to půjde zase dolů. 

Množství řepky se zřejmě v naší krajině ustálí na cca 10% ploch. To bude zhruba předrevoluční množství, které by pokrylo příslušnou potřebu olejů, margarínů, glycerínů, mýdel a krmiv. Možná to bude ještě méně, protože na mýdla se dá použít i palmový olej, který je ještě mnohem levnější a že by nadnárodní korporace koukaly na odpovědnost jinak než přes papírová brčka, o tom si nedělám iluze. 

Vidlácky bych si přál, aby se řepka používala v naší krajině jako vymezovač. Aby rozdělila velké lány polí na menší kusy prostě vysetím pruhu řepky na šířku žací lišty kombajnu. Svým způsobem by to byl rozumný kompromis. Pole by se mohlo orat klidně jako celek velkými stroji, ale po devět desetin roku by byly rozdělené mezemi z husté rostliny, která zadrží vodu, vítr a nepustí ani hlínu splavovanou vodou.  Přenastavit kombajn na řepku je dneska otázkou jednoho stisku tlačítka. A dnešní hnojení pomocí GPS by si s tím také hravě poradilo. 

Byl by to způsob jak udržet ve hře skvělou plodinu. Její množství by pokrylo potřebu, zároveň by nebyl takový tlak na její výnos, protože dotace by mohly být podobné jako dneska za zelené pruhy (greening). Vznikly by meze a zároveň i větrolamy, po čemž už dlouho volám a zároveň by nebylo nutné nějak zásadně měnit techniku. 

Já osobně dávám řepku na pole každý rok jako podzimní meziplodinu. Po bramborách je pole vždycky utužené. Sklidím brambory a vyseju řepku. Ona pole zadarmo zkypří a do kořenů nasbírá živiny. Před orbou ji zmulčuju a zaorám. Znovu už nevzejde, ale půdu mám kyprou pomalu do půlmetrové hloubky plnou dusíku, draslíku i fosforu.  Kořeny řepky pak v klidu hnijí celý další rok a uvolňují všechny látky pěkně pomalu. Po řepce dávám další rok kořenovou zeleninu, které pořádné zkypření prospívá. 

A pokud někdy budu mít věší latifundie, budu to s řepkou dělat přesně tak jak jsem popsal. 

Pokud se ale aktivistům jejich boj proti řepce podaří dovést do konce, jen to sníží diverzitu naších polí, na kterých se díky globalizaci udrží stále méně plodin, protože jinde je na to lepší prostředí i podmínky a doprava po celém světě je za pakatel. Česká republika je příliš malý stát, než aby mohl vystoupit ze světové obchodní organizace. Je přiliš malý stát, než aby si tu udržel zemědělskou samostatnost. Boj proti řepce je v našich podmínkách jen boj za to, aby na polích rostly poslední čtyři plodiny. Pšenice, kukuřice, ječmen a slunečnice. Všechno ostatní je marginální. 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (71 hlas)

Komentáře

byly technicky slabé výrobky určené pro civilní sektor. Spousta věcí se od vojáků do civilní výroby vůbec nedostala. Anebo se výrobky vyvážely jako polotovary do zahraničí.
Viz domácké popřevratové montáže barevných televizorů z tzv. přenosných černobílých televizorů a součástek z vojenských skladů. Taky jsem měl doma jeden, poskládal mi ho ujec, který se nějakým záhadným způsobem vetřel do VOP (vojenský opravárenský podnik). Prodávalo se to pod rukou za směšné peníze.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

Tesla byla na hovno. Koupil jsem 2x rádio Tesla a ani jedno neudrželo vlnu, ač bylo pokojové a nehýbalo se. Naladil jsem, krásně hrálo, a za 5 minut jen šum. Naladil jsem znovu, krásně hrálo a totéž. Navenek bylo pěkné, moderní, plastové. Koupil jsem pro jistotu 2 stejné, to druhé jako dárek. Mělo stejnou závadu, i když chytalo vlny kilometry daleko.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Kecá, klubko vlny mi z radia taky padalo, ale ladit frekvenci stačilo dle potřeby, spotřební elektronika byl solidní průměr jen nebylo x "typů" které se lišíly kastlím a parádičkami na ní.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

užitou vlnovou délkou, na které se vysílalo. LW, neboli dlouhé vlny.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

velmi obchodně zdatný. Nic více a nic méně. Platí věta o parním stroji. Efektivněji jsme se ještě stále nenaučili elektřinu vyrobit.
Tesla možná génius byl, ale o jeho objevech a vynálezech, které by snad mohly reálně ZMĚNIT využívání elektrické energie, se pilně mlčí.
Anebo jen kecá, to nemohu vyloučit.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

První trapný vynález, který prosadil Nicola Tesla, a o kterém se trapně mlčí - je střídavý proud. Škoda, že o něm Targus nikdy neslyšel.

Nebo asynchronní motor. Opět doporušuji Targusovi, aby zjistil co to je.

Další o co se zasadil jsou jeho některé práce o rádiových vlnách, které se posléze použily jinde pro něco, co byste nepochopil, třeba rádio.

Možná by to občas Targusi chtělo nekecat jako baron Prášil. Když sebevědomí Targuse předstihne o 100 mil znalosti, je to smutné.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Mají mnoho společného. Edison totiž ukradl všechny své vynálezy Teslovi a zmenedzoval to ve svůj prospěch

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

všechny vynálezy Cimrmanovi!

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

hloupý Ládik. Milan V mi potvrdí, že autíčko bylo chytré, mladé a krásné a mělo pouze úplně zlého páníčka.
Ostatně i v chytrém článku se píše, že za bouračku může starý, škaredý a hloupý řidič, protože proto.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

V normálním autě vám něco vběhne do cesty a brzdíte dřív než si to uvědomíte.

Když neřídíte, nemůžete se soustředit řízení. Automat vás unudí k smrti a pak máte rychle reagovat?

Jen psychopat vymyslí tenhle koncept a jen blázen to zkouší.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Já nevím, pořád mi přijde divné, že by nešlo vůbec nic proti tomu dělat. Jestliže jsou v rámci našeho civilizačního okruhu země, kteréí dělají zemědělství dobře (lépe než Babiš), měli bychom to tlačit směrem, abychom to dělali taky tak. Třeba důraznou snahou prosazení rovnoprávného postavgení ohledně zemědělských dotací v rámci EU, stejně jako by bylo třeba zlikvidovat daňové ráje v rámci EU. A i Babiš by se musel přizpůsobit a dělat to taky tak (správně) a nebo se přesunout na chemickou výrobu a zemědělství nechat drobnějším subjektům, kterým už by to umožnilo v tom přežít. Možná mě vyvedete z omylu, ale myslím si, že třeba v Rakousku nebo ve Francii zemědělství funguje lépe, jsou tam menší farmy, větší potravinová soběstačnost a přesto to všechno není jen černota, která obchází všechny předpisy a stojí mimo systém. Je rozdíl mezi zemědělcem a zahrádkářem. Normální člověk ne-zemědělec může být zahrádkářem. Může si pěstovat ovoce, zeleninu, brambory, včely, může mít slepice, králíky, nutrie a tím to asi tak pomalu končí. Pokud má člověk dobré zaměstnání, zjistí, že koupit si to všechno v Albertu vyjde výrazně levněji, než když se to snaží pěstovat sám (jen kolik stojí ten Ferramol, bez kterého bych měl už z brambor jen stopky, a to je chodím několikrát týdně po nocích obírat). A toho času, co to tomu člověk věnuje a to se bavím jen o velké zahradě. Člověk to ale nedělá pro peníze, ale pro radost a pocit určité nezávislosti, když si pěstuje svoje. Navíc je na zahradě opravdu nádherně. Ale tohle není zemědělství. Jak dělají to zemědělství jinde po Evropě? A dělají ho někde teda lépe (než Babiš)? A je kvalita jejich potravin v jejich hypermarketech lepší než kvalita Babišových potravin z našeho Alberta?

Průměrný počet slepic: 4.1 (9 hlasů)

Ono v tom samozásobení to neplatí jen při zahrádkářství a chovatelství. Já topím dřevem. Dřevo mám zadáčo. Ale když si spočítám ten čas, než to nařežu, přivezu domů, naštípám a poskládám, tak pokud bych ten čas věnoval své normální práci, tak můžu v zimě za to topit plynem s pootevřenými okny. Ale tak nějak mě baví si s tím hrát.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

berrnard.
Co jste ušetřil na samozásobení topení dřevem,tak za ty peníze,máte pěknou dovolenou u moře a o tom to je.
Tohle málokdo počítá,co si vypěstuji,vychovám sám o to víc ušetřím i když někdy jsou to jen korunky.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nejste Vy z města? Dovolená se přece bere na to, aby se stihly udělat větší věci, které byste přes rok o víkendech nestihl.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

hypermarketech je opravdu lepší, ve Švýcarsku byla pro mě vždy radost nakupovat. Jen tam člověk taky musí vydělávat, ne tam přijet jako turista z Čech

Průměrný počet slepic: 3.8 (11 hlasů)

to žrádlo ve skutečných cenách, neboli bez okrádání jiných států, a samozřejmě gastarbajtrů, byla by nabídka, jakož i samotný odbyt poněkud jiného rázu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

Je to tam na severu (zamilovali jsme si Pikardii) samé družstvo a on je asi SKUTEČNĚ družstevním odbytem. Mají tam skvělý výběr místních výrobků za přijatelné ceny (i pro nás), oddělených od průmyslových "krmiv" (ta jsou doopravdy levná a nikdo to moc nekupuje).
Dokonce mají po vesnicích "STSky" - u nás už dávno zlikvidované.

V Itálii jezdíme do oblasti mezi Milanem a Pavií. A tam i v "Lidello" (česky "Lidl" - dvě hodiny bádání a pak jsme se stejně radši zeptali :o)) ) mají a) označenou zemi původu a sortiment přizpůsobený Italům a b) kvalitnější potraviny. A to je tam "Lidl" vyloženě "proletářským" obchodem - důchodci, gastarbeiteři a chudí Italové.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

co se týká ovoce a zeleniny, na jihu Itálie vzpomínám na dodávčičky Piaggio, naložené hrozny a broskvemi a dalšími dobrůtkami, tam vypěstované a uzrálé na slunci - prodejci naloží, najedou na náměstíčko a to je radost nakupovat, nebo na tržištích. Tenhle sortiment v supermarketech byl vždy podobný tomu našemu, když na nezralé melouny jsme nenarazili nikde - na rozdíl od nás. Moc toužím ještě tam zavítat - uvidíme co "covid" a migranti dovolí.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Není nad poznatky z cestování na divoko - bez hotelů a cestovek.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Naše znalosti o lesnictví, o obhospodařování půdy a vod měly velkou a okolím uznávanou trdici
už od hodnědávna. Např. v dobách mocnářství byly na takový úrovni, že se od nás učil celej svět.
To jen tak na okraj.

Plyšák zemědělství převzal ve velmi dobrý kondici. Že by se najednou z našince staly úplný trdla???
Docela by mě zajímalo, jak by u nás v těchhle nám naordinovanejch podmínkách ten Frantík
tak vysněně prosperoval. Co by jsme od něj asi tak okoukali za zázraky.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Změny v zemědělství po 1989:
- zemědělské kvóty (např. na cukr, rozlohy vinohradů)
- dotace rozdílné pro Francii a pro ČR
- změna podnebí - sucho

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Máte téměř ve všem pravdu. Zapoměl jste okomentovat kvalitu, která i přes uvedené zvýšené náklady je podstatně lepší.Mám to po utržení okamžitě hned na stole(dnes je doba salátová,jahody a nastává doba třešňová atd.).To je důvod proč se v současné době prudce rozjíždí zahrádkářství a chovatelství. Peníze v tom také hrají podstatnou roli. Ale hnutí"vypěstuj si svou vlastní mrkvičku" hodně oslovilo současnou mladou generaci. Všichni jsou z internetu poblázněni, jak jsou kupované potraviny nezdravé. Ony jsou, ale v mezích tolerance.
Totéž kachna z vlastního chovu, nebo králík od souseda, to skutečně chutná jako kachna či králík.Náklady na přípravky se dají minimalizovat. Feramol nekupuji po krabičkách,ale udělám sdruženou objednávku za všechny zájemce z vesnice a koupím u výrobce 50 kg a úplně za jinou cenu. Udělám to přes zahrádkáře, protože mají IČO a mohou fakturovat.
Přísada. Nesmím kupovat,ale všechno vysadím sám ze semen i pro sousedy, v rámci výměnného sousedského styku. Já třeba pro široké okolí produkuji papriky a rajčata, protože mě to tak nějak roste lépe. A ty měním za to, co mě chybí.Letos jsem ve dvou vlnách vypěstoval cca 250 paprik, i když sám pro sebe potřebuji asi 50-60 ks.Rajčata nepočítám, to je takový lepší plevel, rostou samy.
Takže takovým způsobem lze produkci zlevnit, ale ta práce se do toho musí každopádně investovat.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

víš, čemu nerozumím?

Tvůj článek je: Ne, 07. 06. 2020, 00:00

Pod ním: Napsal uživatel vidlak dne Út, 02. 06. 2020, 11:33
Napsal uživatel Banny (neověřeno) dne Út, 02. 06. 2020, 11:53
Napsal uživatel Puck (neověřeno) dne Út, 02. 06. 2020, 11:37

Jaký je vliv řepky olejky na časoprostor?

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

In reply to by Tekutý Prd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vidlák dal tento článek 2.6. omylem na obrazovku ještě s jiným článkem a po pár hodinách ho stáhnul s tím, že tento článek měl vyjít později - což je dnes (to později). Tak si to aspoň pamatuju, ale třeba je to jinak...

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

Před časem sem četl o kříženci pýru a pšenice, Kernza. Koření do hloubky pěti metrů a je nafurt. Mikroflora v pětimetrový hloubce, gdo to má. Stačí pré jednou vysadit a pak už jen sklízet.

Na Ukrajině zas mají speciální Amaranty, výnosy biomasy se můžou vidlákům jen zdát. A dá se z teho dělat olej, ale né do motorů. A eště sem četl o ječměni, kerej strašně rád odnožuje. Že ho stačí vysejt na začátku léta a nechat ho na podzim spaást aby vydržel přes zimu a sklizeň je pré dvojnásobná. A na Slovensku je jeden zemědělec co má agrokruhy. Ten se zabývá zeleninou a ták.

Průměrný počet slepic: 4.1 (9 hlasů)

měli by všichni játra z křemene.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Ján Šlinský – Revoluční bio farmaření
Zveřejněno 28 února 2014 autorem FreePub

Farmár, autor jedinečného systému ekologického pestovania a distribúcie zeleniny Agrokruh.

Je presvedčený, že zelenina ako zdraviu prospešná a nenahraditeľná zložka výživy človeka nesmie byť pestovaná s použitím jedov, hrubej sily a bezcitnej vypočítavosti. Tvrdí, že kráča k vytvoreniu trvalo udržateľného systému pestovania a odbytu BIOzeleniny. Ing. Ján Šlinský, autor konceptu Agrokruh, je inšpiratívny človek svojimi myšlienkami, prístupom k prírode aj svojim prejavom.

zdroj: tedxbratislava2010.sk/sk/recnici/slinsky-jan

http://www.freepub.cz/2014/jan-slinsky-revolucni-bio-farmareni/

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Super odkaz, děkuji. Toto je rozhodně cesta správným směrem, jak nezatěžovat zbytečně půdu, a přitom vytvořit permakulturní biotopy s minimálními náklady. Když uvážíme, že zdraví určuje kvalita a složení potravin,ne léky, ale obyčejné složení stravy a kvality, tak to je cesta jak dosáhnout obého.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Moje babička zemřela v roce 1955 v necelých 60 letech na rakovinu tlustého střeva. Celý život jedla to, co v rámci rodiny na svých polích vypěstovali, plus vlastní slepice, husy, prase. Kupovalo se pouze hovězí maso, a to výměnou za vajíčka. Pamatuji se, jak jsem s ní chodila k pekaři s ošatkou se surovým chlebem, aby jí ho v chlebové peci upekl. Pro mléko a smetanu jsem chodila s konvičkou do ne moc vzdálené chalupy, kde měli krávu.
Skoro to vypadá, že ty plísně, námel a podobné, čistě přírodní jedy, byly horší, než ta dnešní chemie.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Právě problém byl asi ve složení stravy.Byla určitě celkově jednotvárná. Zelenina se téměř nejedla a syrová už vůbec ne, maso se konzervovalo uzením a zde je asi ten problém, Hodně se jedly moučné výrobky a zde opět máme námel a další plísně.Uvádí se, že jednou z hlavních příčin nízkého dožití ve středověku byly kontaminové obiloviny a špatný způsob mletí.
A samozřejmě velký podíl tučných masových výrobků, protože se šetřit muselo a nikdo by nezabil 120kg prase jen k vůli šunkovému masu. A v kombinaci to všeho + těžká celoživotní dřina, se musel výsledek dostavit- rakovina tlustého střeva. Dnes se ví, že je způsobena nevhodnou stravou a přítomností karcinnogeních látek.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Odkaz od Sasína se týká pouze zelinářství, tedy hlavně syrová nebo jen lehce upravená zelenina ke konzumaci, nic více. Stále na jídelníčku v průměrné české rodině je zeleniny málo. Hlavně těstoviny, brambory, ale že by někdo měl jako hlavní chod oběda jen různě upravené saláty a k tomu vajíčko natvrdo, tak se tady nestravuje téměř nikdo. Typický greek salata, nebo spíše xoriatiki, není u nás moc populární a zde máme problém.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Koupil jsem 6 okurek
v Úvalně za Opavou
zasadil je do ďurek
měly mi být potravou.

Záhon prostý plevele
připravený s láskou
dvě pošly! do prdele
zimou krasnojarskou.

Říkala to sousedka
co jí všecko roste
já mám Boha za svědka
mráz to nebyl, prosté.

Ty čtyři, co zbyly
mají menší listy
nelákají motýly
asi mají hlísty.

Vloni jsem ze sazečky
vypěstoval bonsaje.
Hodím švestky do bečky
to mi můj žal odsaje.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Není všechno v pytli
rajčata se chytly.
Libeček mi vytlouk srnec
a vody mám plný hrnec
teče do něj voda z rýny
taky se mi daří plyny
když vysadím kobzole,
místo nich dám fazole.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

Potkalo mě totéž. Krásně mě vzešly ve skleníku okurky a po přesazení na záhonek a sibiřském počasí úplně stejný výsledek. Už roste druhá sadba.Snad již bude počasí vhodné pro okurky.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Zahrada pozemských rozkoší
Hijeronyma boše;
obuju se do galoší
nahromadím si groše.

Zasadím řepku na záhon
budu z ní lisovat olej
nezapomenu na mahon
když budeš potřebovat, volej.

Vypěstuju ti, co bys ráda
třebas i malé kvaky
zeptám se Edy kamaráda
ten má zahradu taky.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidláku, jsem schopen pochopit, že po sklizni by se měla zasít řepka nebo vojtěška.
Co mi v článku chybí, je ekonomické zhodnocení uvedeného postupu, které je zřejmě likvidační, protože tento postup vůbec nikdo nedodržuje. Tož bych prosil ekonomický nástřel - řepka stačí.
Druhá věc - budu mluvit za sebe, nepamatuju si, že bych někdy něco takového, jako je osívání ploch v pozdním létě, registroval co by dítě školou povinné. Dotaz - to už tak špatně hospodařili ji soc prc kolchozníci, anebo to bylo dáno tím, že jsem pozoroval zemědělskou výrobu v místě, které se hodí akorát k pěstování plevelů a lišejníků? Trochu přeháním, ale sklizeň obilí v srpnu u nás byla naprosto normální, hned po zrní se lezlo do erteplí, neboli česky řečeno do kobzolí.

Na závěr poznámečka - jedna stará tetka mi říkala na to téma, že takové věci, jako je osev pole dvěma plodinami naráz, anebo osev pole ihned po sklizni, si dobře pamatuje, nicméně páčit z ní vzhledem k věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu (nějaké mírné výpadky paměti už tam jsou, číslovka věku začíná číslem "8") mi připadlo zbytečné, zejména proto, že v kopcovitém Gorolistánu prožila jen část svého dlouhého života.
A Gorolistán je kraj nejen rázovitý, ale zcela na hovno, co se týká zemědělství, protože já pro změnu pamatuju, že se zaorávala celá pole s tzv. "úrodou", která jednoduše shnila, protože celé léto propršelo. Totéž seno, které nebyl schopen nikdo i měsíc usušit, bo do pokosené trávy z nebe denodenně slintalo.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

chtěli vjet do ječmene v říjnu, ale nasněžilo, tak ho na jaře zaorali.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

bo kolem toho pole jezdím každé ráno.
Nejdřív tam měli kukuřici a pak zaseli ječmen. A vyšlo jim to. Bylo hodně dlouhé léto, dozrál a sklízeli ve druhé polovině října. Sázeli jsme se, jestli to stihnou :o)

Jinak se tu docela rozmohlo (okem zemědělského laika!), že na podzim zasejou "něco", na jaře to zaořou jako zelené hnojivo a dají slunečnice nebo kukuřici.

Jo, a řepky je už třetím rokem opravdu stále méně. Přibylo slunečnic, obilí a objevil se zase mák; a dokonce i len!

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Svět se v kravskou prdel obrátil. Len býval vždycky na horách. Třeba Karol Plicka v jeho monumentu Slovensko má krásné lněné fotografie.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Takže to možná je nějaký nadšenec nebo "Mičurin".
Ale nás to potěšilo, protože třeba bude k sehnání české plátno pro naše historické hobby.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

žádný Kolín, Sadská nebo Žehuň. Klasické hory. A u nás to samé. Nebo v polabí vyrostly hory? Dlouho jsem tam nebyl a je to klidně možné. Třeba nad Hořovicemi vyrostl Matterhorn a má tam být i sjezdovka. Bohužel je to hora odpadků.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Pane Targus.
Skutečně to nejde na horách,ale Polabí,Jižní Čechy,Jižní Morava,ale i Haná,tam ta možnost je.To se nasel ječmen a jikev na zelené krmení a po sklizni se to oselo řepkou a na podzim se to zaoralo.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)