Brambory

Dnešní článek bude téměř jmenovitě pro Kadlase, který se pustil do pěstování brambor, ale z jeho pravidelných reportů zde na Kydech jsem pocítil potřebu mu trochu pomoci. Což platí pro všechny, kteří se rozhodli nenechat naše hospodářství náhodě a po vzoru šití roušek vzali do vlastních rukou i zásobování na příští zimu.

Ale než ještě začnu, odpovím Rodákovi na jeho dotaz. V diskusi se ptal, čím byl "ostříknut". Má zahrádku vedle řepkového pole a při odpolední siestě byl zasažen postřikovačem, který cosi aplikoval. 

Milý Rodáku. s velkou pravděpodobností jste byl zasažen koktejlem insekticidů a funkicidů. Jinými slovy, byl jste zadarmo odvšiven a zadarmo se vám postarali o plíseň na nohou. Zemědělský boj byl veden proti Rýhonosci řepnému a plísním na řepce, které se teď mohou objevit. Samozřejmě všechny studie tvrdí, že aplikace jedů je náramně zdravá, zdraví neškodná a vlastně jste si to měl sám dobrovolně vmíchat do čaje. Stejně tak je podle všech studií renomovaných vědeckých pracovišť jasné, že  rýhonosce to zabije, ale včelám se nic nestane, naopak jejich med bude chutnější a zdravější.  Obzvlášť rodičky a těhotné by podobný sajrajt měly dobrovolně pít. Ale dost srandy... 

Zemědělec měl tento postřik aplikovat v noci, protože to teoreticky nelítají včely. A rozhodně ho neměl aplikovat z větru. Pokud víte o kterého zemědělce šlo, zašel bych za ním a domluvil si na zimu půl tuny ječmene a pšenice jako kompenzaci.  Místo pergoly bych dal deset slepic a mnul si ruce, že jsem pro rodinu zajistil všechny důležité látky pro přežití. Ve vajíčku je totiž úplně totálně kompletně všechno. Podobně to funguje i s kaviárem, ale ten je poněkud dražší. 

A teď k bramborám... 

V našich krajinách se brambory sázejí do hrobků. Nedávají se nijak hluboko, místo toho se řádek brambor přihrne sypkou hlínou. Brambora dělá hlízy, pokud je kolem rostliny kyprá zemina. Přihronování hrobků se dá několikrát opakovat. Pomáhá to odnožení dalších kořenů a hlíz. Slehlá země = malý výnos. 

Rozumný člověk zasadí brambory v půce dubna. Tečka. Ano, sázejí se i dřív, ale to proto, aby se co nejdřív dalo hrábnout do země a uvařit si čerstvé žluťoučké brambůrky. Zhruba za měsíc (v červnu)  už budouo první hlízy k vytažení. Ale je to samozřejmě riziko. Nať může zmrznout a zpravidla také zmrzne. Jen výjimečně se to povede. 

Pokud chce zemědělec mít slušný výnos a primárně se nesnaží o ranný gurmánský zážitek, dává brambory do země v půli dubna. Do květnových ledových mužů pak většina odrůd ani nevykoukne a tak se vyhne poškození od mrazů.  Úrodu pak může očekávat podle odrůdy někdy mezi koncem července a koncem září. 

Kadlasovy Impaly vyrostou jako jedny z prvních, Marabelky si dají načas, ale ty jsou na uskladnění. Že ještě nekoukají ze země v této chvíli nic neznamená. A pokud koukají, vypadají docela chcípácky. Nic se neděje, dejte tomu čas. 

Brambory vyrostou vždcky, všude a každému. Velikost úrody je ale dána především dostatkem vody a přihrnováním. Ale i když člověk neudělá nic, vždycky tam něco bude mít. Voda je základ. 

Já osobně postupuji následovně: 

Mám samozřejmě perfektně připravenou půdu už od podzimu. Mám zaoraný hnůj ideálně tak v půlce listopadu, v zimě jsem pole poprášil vápnem a v půlce dubn jsem připravil mělké hrobky pro brambory. Zasadil jsem brambory cca 20 - 25 cm od sebe. Úplně na tom nezáleží, protože keřík vyživí jen omezené množství hlíz, Pokud se dá sadba hustěji, každá rostlina má má prostě méně hlíz. Pokud je řidší, hlíz je více. Svým způsobem, pokud jsou keříky alespoň 40 cm od sebe, nestojí za to si s tím dělat hlavu. 

Po zasázení mám mělké hrobky. Počkám do Ledových mužů. To mi zpravidl už kouká nať ze země. Pak přihrnu hlínu, aby keříky skoro zmizely. Před deštěm posypu pole síranem amonným. Bambory pro svůj vývoj spotřebují hodně síry. 

Počkám opět až keříky povyrostou a někdy na začátku června přihrnnu hlínu ještě jednou. Pokud je dost vody, mám výnos kolem 40ti tun na hektar. Samozřejmě já pro sebe nesázím celý hektar. Přepočítáno na zahrádkářskou míru platí, že dvacetimetrový řádek by měl dát v dobrém roce cca 70 kg brambor.

Samozřejmě zavlažuji a to hodně, ale nepříliš často. 

Co se týče škůdců - v našich podmínkách se bramborová plíseň téměř nevyskytuje. Pokud použijete sadbové brambory, je to téměř vyloučené. Plíseň bramborová se šíří "zevnitř" a málokdy se objeví. Pokud by se díky vlhku a teplu přece jen objevila, pomohou přípravky Acrobat nebo Ridomil.  

Podotýkám, že na plíseň bramborovou nepomáhá žádné biozeměděství ani žádné babské rady, ani nic jiného. Jen klasická chemie. Pokud ale koupíte sadbové brambory a objeví se vám plíseň bramborová, vsaďte si sportku. Podobné štětí mít znovu nebudete. 

Mnohem vážnější škůdce je mandelinka. Pokud pěstujete brambory v zemědělsky nezasaženém regionu, můžete se jí vyhnout. Ale pokud se jednou objeví, už se jí nikdy definitivně nezbavíte. Na mandelinku existuje biometoda - sehnete se do řádku a sbíráte. A sbíráte, sbíráte a sbíráte a děláte to až do sklizně. Je jednoduchý způsob kontrolovat, zda to dělát dobře. Projděte řádek a důkladně ho vysbírejte od mandelinek. Pak ho projděte znovu a pokud najdete na každém metru jednu mandelinku, jste v háji, děláte to blbě a o úrodu přijdete. Doporučuji si to zkusit. Zjistíte, jaké to je být biozemdělcem. 

Na mandelinku existuje samozřejmě jednoduchá chemická metoda - postřik. Je nutné ho pravidělně opakovat po čtrnácti dnech, ale úrodu zachráníte.  Poslední postřik aplikujete, až začne nať zlehka žloutnout. Při trošce štěstí vám mandelinka nať z pole sama zadarmo uklidí. 

Sklizeň - nať zežloutne, uschne a v té chvíli je třeba brambory včas vyndat. Pokud ně ně naprší, začnou klíčit. Ideální je, pokud se vyndají za sucha a tepla a hned se přenesou do studenějšího sklepa. Pokud je sklidíte za vyšší a uložíte za nižší teploty, máte vyhráno a většina odrůd vám vydrží až do jara. Problém je, pokud je to obráceně. Sklízíte v  září, venku je šest stupňů na d nulou, sychravo, nevlídno a vy  dáte brambory do sklepa kde je  12 - 15 stupňů... do prosince jsou všechny shnilé. 

Při vybírání brambor je rovnou třídíme. Všechny poškozené se dají zvlášť a rozdělí se i podle velikosti. Ty malé se buď zkrmí a nebo zkonzumují jako první. Ty větší se mohou uložit. Neukládáme je ve velké vrstvě, vždycky musejí být v suchu a temnotě. Pokud začnou klíčit, je zapotřebí klíčky ulámat a to včas. Klíček vysává bramboru zevnitř a pokud se nechá růst, máte z brambory takovou kožnatou svraštělou zeleninu, která se hodí tak akorát pro prasata. 

Pokud brambory trefí mráz - zčernání nati - znovu obrazí. Ale výnos už je menší. 

Pokud máte obrovskou zelenou nať, ale málo hlíz, měli jste málo vody. 

Pokud jste měli nízkou nať, ale hodně hlíz, dělali jste to dobře a víc zřejmě z vaší půdy nevytřískáte.

Nezapomeňte vytrhávat plevel, který hlízám upíjí vodu. Ale pokud přihrnujete, plevel nebývá problém, protože zajde jak pohnete s hlínou. Pak už brambory vyrostou, zakryjí plochu a plevel celkem nemá šanci. 

Přeji s pěstováním hodně štěstí. Začátečníci ho většinou mívají a tak bych věřil, že letošní první panenský rok pro Kadlase dobře dopadne. Příští tok bude horší.