Ještě k Manchesteru

Opravdu v tom nejsem sám... Dostal jsem článek od bývalého Kosíře JF a vítám ho na svém blogu. Vy, kdo Kosu čtete si JF jistě pamatujete jako člověka píšícího s nadhledem, ale k věci. Tolik na úvod a nyní už je to jeho:

K atentátu v Manchesteru se toho už napsalo opravdu hodně. Od zasvěcených čánků, popisujících, jak a proč dříve, než oficiální britské vyšetřovací orgány, znali správné jméno a příjmení atentátníka Američané, až po více nebo méně fakty podloženč články o tom, že jde jen o další z nekončící řady útoků „pod falešnou vlajkou“. Nechyběly ani dojemné příběhy o tom, jak muslimští mladící roznášejí v Manchesteru hlídkujícím policistům balenou vodu.

Od elit, které řídí a ovlivňují náš život, jsme mohli vyslechnout spoustu řečí o solidaritě, semknutosti, o tom, že se nenecháme zastrašit, nebo dokonce o tom, že bychom si na tyto útoky už konečně mohli začít zvykat. Eifelovka se, podobně jako další význačné stavby v Evropě, oděla do britských barev. A od slušných muslimů opět slyšíme, že islám je přece náboženství mírumilovné a všichni ti sebevražední atentátnící jsou jen vzácné a nepochopitelné výjimky z pravidla. Pokud jde o mně (mluvím jen za sebe), byl bych raději, kdybych od slušných muslimů po atentátu uslyšel něco jiného. Kdyby například začali masově a veřejně prohlašovat:

• zabíjení kohokoli, nejen bezvěrců. je čisté zlo
• my muslimové nemáme a nikdy nechceme mít s tímto zlem nic společného
• dozvíme-li se, že se někdo z nás muslimů chystá vykonat toto zlo, zabráníme mu v tom, a to jakýmikoli prostředky
• bude-li imám v naší mešitě dál vyzývat ke konání tohoto zla, upozorníme ho, že se mýlí, a pokud s tím nepřestane, přestaneme ho poslouchat
• nebudou-li v Koránu opraveny výzvy ke konání tohoto zla, budeme tyto výzvy ignorovat nebo se úplně přestaneme modlit.

Totéž nebo něco podobného bych ovšem docela rád slyšel od slušných vyznavačů jakéhokoli jiného náboženství. Není dost dobře možné vyčítat muslimům dobývání Evropy a zapomínat přitom na conquistu v Jižní Americe. I když je katolické církvi nutné přiznat, že se s šířením víry ohněm a mečem v dobrém úmyslu snažila nějak vyrovnat, přesto se dodnes v celém světě stále ještě zabíjí ve jménu Božím.

Moje přání je samozřejmě beznadějně naivní a nikdy se nesplní. Už proto, že existuje stále dost vlivných sil a lidí, kterým současný stav světa vyhovuje.