Dnešním článkem se vrátíme k zemědělství. Když jsme nedávno řešili řepku a její pěstování, v diskusi se nakousla problematika osiv. Dnes si je probereme zblízka.
Na začátek je třeba říci, že si samozřejmě doma na zahrádce můžete vzít semena z loňské sklizně. Můžete si vzít brambory z loňské sklizně, můžete si vypěstovat cibuli na semínko, můžete to udělat s česnekem, stejně tak to může udělat i zemědělec s loňskou úrodou. A pokud nesplakal nad výdělekem, pláče dodnes.
Aby měl zemědělec výnos, potřebuje kvalitní osivo - tedy semínka na jejichž začátku je oplodňování rostlin pomocí štětečků a pěstování v uzavřených sklenících, kam nesmí žádné cizí zrnko pylu. Z takových skleníků je pak malé množství semen, které se namnoží na poli a to se pak prodává jako osivo pro širokou zemědělskou veřejnost. V každé generaci se ztrácejí původně špičkové vlastnosti a po pátém či šestém použití je semeno už k ničemu.
V případě běžných obilovin to funguje tak, že si firma přes osiva koupí za brutálně draho dnes už zpravidla patentovné osivo, které nechá "namnožit" u zemědělce. Chodí tam příslušní agronomové, řeší hnojení, postřiky a vůbec kontrolují průběh růstu. Slizeň se odveze na čistící stanici osiv, kde se vytřídí vadná zrnka, změří se klíčivost, zrno se šetrně a opatrně dosuší, aby vydrželo a pak se namoří, aby se do něj nedostala nějaká obilní choroba, která by uměla vyhubit lidstvo otravou chlebem. Například sněť obilná. Takové osivo se pak prodává zemědělcům na zasetí.
Zemědělec zaseje, sklidí výnos a může si ze svého nejlepšího pole odvézt sklizeň do čistící stanice osiv, kde mu změří klíčivost a pokud je dobrá, vytřídí mu vadná zrna, namoří mu to a on to vyseje znovu. Výnos by za skvělých podmínek už byl nižší, ale protože výnos ovlivňuje především počasí, ještě to nebude znát. Zemědělec se zpravidla pokusí ještě jednou nechat udělat osivo - alespoň na krmné obilí, kde záleží víc na hmotě než na kvalitě.
Pak začne koloběh znovu. Znovu čerstvé osivo a pak dvou až tříletý cyklus opakování. Větší zemědělec to v praxi dělá tak, že má smlouvu s Osevou a na nějakém svém pozemku pro ně množí osivo. Zpravidla mu nějaké osivo zbude, protože vyroste víc než určuje smlouva. Toto osivo si pak nechá namořit a zkontrolovat a použije ho. Každý rok tak má část nového, část staršího a část nejstaršího osiva.
Pokaždé to ale odveze do čistící stanice, aby mu potvrdili klíčivost a pokaždé se osivo musí namořit. Jinak z toho nic není. Pod tlakem ekologů se zakázala některá mořidla (především ta na řepku) což snížilo výnosy tak, že se skoro nevyplatí to dělat. Zemědělci tomu čelí tak, že si koupí osivo, které je papírově namořené povoleným mořidlem, ale ve skutečnosti není namořené vůbec a doma si udělali malou mořičku a mořidlo si koupili z Polska. U řepky se to dělat dá, protože na hektar se vysévají zhruba 2 kg semen. U pšenice či kukuřice, které se vysévá od 200 do 600 kg na hektar, tam už si s tím doma neporadí.
Další věcí ovšem je, že na leckterých polích se osivo stejně nedá použít dvakrát, protože další generace ztrácí určitou vlastnost, která byla rozhodující pro její použití. Například na jižní moravě bývají v posledních letech suchá jara. Pšenice funguje tak, že se na podzim zaseje, ona vytvoří mateřskou rostlinu a odnože. Těchto odnoží může být klidně deset či patnáct. Ale pokud je sucho, rostlina spotřebuje své odnože, které nechá zaschnout aby zůstala výživa na mateřský klásek. Proto se u nás používají osiva, která mají méně odnoží, ale sejí se hustěji, aby bylo víc mateřských rostlin. Některé odrůdy ale už v další generaci tuto vlastnost ztrácejí a tak se musejí kupovat (množit) stále znovu.
Podobně důležitá je rannost či pozdnost růstu. Ranné odrůdy stihnou nabrat ještě zimní vodu, ale ohrožuje je jarní mrazík. Pozdní odrůdy se mrazíků nemusejí bát, ale zase je může poškodit jarní sucho. Jiné odrůdy zase dobře snášejí sucho, ale jak se jich dotkne prudké červnové slunce, zrno se v klásku "upeče".
U většiny obilnin je všechno spočítáno na jednotlivé dny. Pšenici zasejete, vzejde devátý den, růžici vytvoří dvacátý den, po pětařiceti dnech odnoží, klasy metá po padesáti dnech, kvete pětašdesátý den a čtyří týdny po odkvětu je zrno zralé. Neberte mě za slovo s těmi čísly, jen demonstruji co všechno zemdělec od osiva očekává. Každá úroda to má +- pár dnů jinak a to rozhoduje její použití a pokud se výnos použije znovu na osivo, některé vlastnosti se v další generaci ztratí.
Většina dnešních osiv jsou určitá forma hybridu. Je to velmi podobné i u živočichů - vezmete otce Přeštické prase a matku Dánské Landrace a jejich dítě bude mít skvělé vlastnosti co do rychlosti růstu i množství masa. Ale toto dítě už žádné z těchto skvělých vlastností dál nepřenese. na to musí být dlouhý a složitý šlechtitelský program, aby vzniklo nové plemeno, které má samo v sobě vlastnosti původního hybrida.
Osivo je to samé - skvělý otec a skvělá matka = výjimečně kvalitní potomek, který ale sám o sobě už tyto vlastnosti nepřenese dál, protože dědičnost je sviňa. Problém je jen v tom názvu Hybrid, protože to v nevzdělaných a tupých lidech evokuje podobné pocity jako slovo Zlo. Stejně dobře by se to mohlo jmenovat Vořech - jorkšír s bišonkem je ve výsledku moc hezký pejsek skvělých vlastností, ale jak takové dva dáte dohromady, v další generaci to bude pěkná obluda.
Když vezmete prasnici bílého ušlechtilého prasete a inseminujete ji francouzským pietrainem, vznikne vám něco hodně podobného přeštickému praseti ve všech vlastnostech. Ale pokud tyto hybridy spáříte, vzejde z toho chcípáček k ničemu, byť jeho otec i matka byly kapitální, ba kardinální hovada.
Hybridů není třeba se bát - máte prostě skvělého synka skvělých rodičů, ale ze skvělého synka a skvělé dcerky bude v další generaci degenerovaný Habsburk. Každá rostlinná odrůda i živočišné plemeno mají ale na začátku hybridní předky. Jen není tak jednoduché jejich vlastnosti udržet. Šlechtitlé pšenice i šlechtitelé Pražských krysaříků by mohli vyprávět, kolik museli pozabíjet vyřadit z chovu nevhodných potomků, než se to povedlo.
Takže abych to shrnul - na začátku osiva je laboratoř a kontrolované oplodňování, aby to mělo výnos a další požadované vlastnosti. Ale po pár generacích jsou tyto vlastnosti v háji a začíná se zase znovu. Takovou věc nemůže dělat zemědělec doma ve vaně, na to je zapotřebí solidní laboratorní i strojní vybavení a kupa znalostí jak o pěstování při množení, tak o skladování, třídění a moření. Je to tak složité, že se stát zatím nepokusil upravit staré původní normy, protože je tak úzkoprofilová záležitost, kde se toho dá hodně podělat, že to raději nechávají na pokoji. Lejster samozřejmě přibývá, ale stará zůstávají beze změny.
Postačí to takto?
- Log in to post comments
Komentáře
Pár rad Vám dám Kadlasi …
Pár rad Vám dám Kadlasi
Pokud si chcete koupit sadbu, kupte si odrůdu Impala. Nebudete litovat. Jinak ale by vám stačio navšívit kohokoliv na Vysočině a připravit ho o pytel brambor. U brambor je důležité, aby šly z horšího podnebí do lepšího. To funguje ještě lépe než ušlechtilá sadba.
Pokud chcete jet metodou v listí slámě a podobně, tak brambory pokládejte na lehce zkypřenou zem, případně dejte trochu hlíny na dno, aby se brambora měla čeho chytit v první fázi. Brambory je při tomto pěstování nutno pravidelně a často zalévat a to dešťovou vodou. Pokud použijete vodu ze studny nebo vodovodu, nevypěstujete skoro nic. Nejsnazší je bramborovký keřík neustále obsypávat posečenou trávou ze sekačky. Keřík neproroste dolů do hlíny, proto si musí vytvořit hlízová patra směrem vzhůru. Vždy když to povyroste, musíte to zase obsypat.
Já pěstoval jednou dobu brambory ve starých pneumatikách. Do první jsem nasypal hlínu se sirnatým hnojivem - brambory mají velkou spotřebu síry. Do hlíny jsem dal brambory a zaléval. Jak se objevilo zelené lupení, dal jsem kolem další pneumatiku. Keřík povyrostl a pneumatiku jsem naplnil posečenou trávou. Pravidelně jsem zaléval a dodával další trávu. Jak keřík povyrostl, dal jsem další pneumatiku a pak další. Zpravidla to vyrostlo výškově na čtyři gumy, v dobrém roce i na pět. Pak jsem to rozebral a každá guma byla jedno hlézové patro. Výnos z jednoho keříku vzešlého z jedné brambory byl plný kýbl.
Funguje to
Dělal jsem jako kluk něco podobného. Jen ne v pneumatikách :)
Co by to udělalo v pařeništi…
Co by to udělalo v pařeništi, nebo ve skleníku? Tam by asi hrozily plísně...
Odrůda IMPALA
Impalu pěstujeme už několik let a vřele doporučuju. Jde o velmi ranou odrůdu. Dlouho jsme hledali brambory, co stihnou dospět ke sklizni dřív, než je sežere mandelinka, nebo napadne hniloba. IMPALA toto vše splňuje. Pro oblast Vysočiny a okolí skvělá.
Nabízí ji většina e-shopů z této oblasti a u některých tamějších dodavatelů ještě probíhají rezervace.
Impalu
jsme pekli v JARu na tahokovu
Mňam mlask
10 slepic 😄
Bramborová sadba
Pro loňský rok jsem přivezl sadbu od
Sevesa a.s.. Starodvorská 352, 395 01 Pacov. Tel. (+420) 565 44 2485 – spojovatelka,. Fax: (+420) 565 44 2666. Ředitel: Ing. Petr Laštovička
s vynikajícím výsledkem. Nevýhoda: prodej v pytlích po 25kg.
Hybridní setba
Hybridní setbu s rychlým růstem a bohatým odnožováním je možno u poddruhu homo nonsapiens vypěstovat během pouhé jedné generace:
→ v Kyjevě a dalších ukrajinských městech si náckové všech typů a druhů pochodem s pochodněmi připomněli 111. výročí narozenin Stepana Bandery… válečnému zločinci k „narozeninám“ popřál i FREE OLEH Sencov, který nedávno, po propuštění z ruského vězení, převzal v Bruselu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení… fascinující (T.S.)
My máme na tvorbu kvalitní hybridní setby ukrajinsko-hitlerovského osiva šlechtitelskou stanici v Řeporyjích. Miliónovou.
Hybridní setba
Je fascinující, že US a evropským demokratům fašismus nevadí, pokud je na "správné naší" straně.
Když Hitler začínal, bylo to také tak.
Na hybridní válku platí…
Na hybridní válku platí jenom hybridy! Poslankyně EU za české Piráty Gregorová vyzývá v boji proti Rusku, protože se v Rusku dostal Člověk v plísni do stavu nežádoucího. Prý od něj chytaly ostatní kultury tíseň. Nebo plíseň? Nebo pravdivé a láskyplné myšlenky? https://www.forum24.cz/ceska-europoslankyne-vyzvala-eu-k-boji-s-ruskem-…
Za normální situace by Praha a ti europoslanci stačili, aby se piráti odebraly za TOP09 - ale je fakt, že je udrží stejný efekt jako Babiše - nikdo jiný zde pro jejich stávající voliče není.
Na hybridní válku platí, naší vepři boubelatí
A Gregorová.
Mluví se o ní, zviditelňuje se. Je jedno, jak. Na Řeporyjce ještě nemá, ale co není, může být. Už svůj potenciál prokázala i písničkou :)
Vidláku,
dík za dnešní článek!
Jste výborný popularizátor.
Pokud by se z Vašeho dnešního článku (plus několika důležitých Trumpových komentářů) udělal článek do učebnic, vydal by za mnoho stránek rozbředlých vysokoškolských skript. Vždyť podrobnosti a detaily si každý zájemce v případě potřeby najde sám, důležitý je pro začátek celkový pohled a upozornění na základní problémy.
Jen by bylo dobré připojit podobně napsaný článek o genetice a - nyní znovuobjevované - epigenetice. Jenže na to tady asi nemáme odborníky...já tedy mezi ně ani náhodou nepatřím.
(já v ovládám jen malovýrobu přírodního dusíkatého hnojiva)
Vysokoskolska skripta nejsou…
Vysokoskolska skripta nejsou navod k obsluze bramboroveho pole. Vy jste to tak meli alespon na zakladce? Treba stavbu kralikarny a biologii kraliku dohromady?
To snad nemyslíte vážně!
To je výborně položená otázka !!!
Navzdory tomu, že je položená sarkasticky!
Odpovím: Bohužel jsme to na základce takto většinou neměli - výjimkou byli tak asi dva-tři učitelé, kteří se o něco podobného pokoušeli.
Na gymplu to bylo o něco o chlup lepší.
Z vysokých jsem si odnesl (a nejen já) nejvíc z přednášek několika pedagogů - (psycholožka, právník, lékař a dva fyzici) kteří při výkladu postupovali VELMI podobně, byť ani jeden bohužel nepřednášel o králicích.
Naprosto geniální, proslulý, milovaný i (mnoha odborníky) nenáviděný byl v tomto ohledu nositel Nobelovy ceny Richard Feyman.
Vřele všem bez rozdílu věku, barvy pohlaví a politického přesvědčení doporučuji Feymanovu knihu s názvem TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ !
Mimořádné soustředění věnujte pasážím o jeho VŠ pedagogické misi do Jižní Ameriky.
Soryjako: FeyNman! n,n, N!
.
Koukl jsem se na nej na…
Koukl jsem se na nej na wikipedii a pusobi sympaticky, do tech knizek se podivam.
Dik
https://www.databazeknih.cz…
https://www.databazeknih.cz/knihy/to-snad-nemyslite-vazne-91322
Dick
Děkuji za připomenutí, krásná kniha. Když jsem ji četl, naladil jsem se tak, že jsem četl i další. Snad ti nedělají starosti cizí názory byly taky dobrý, ale pak jsem začal číst přednášky z fyziky, ne že by to nebylo zajímavé, ale tam už mě to často začalo přerůstat, odnesl jsem si z toho dojem vlastní blbosti :-)).
Ale dodnes si pamatuju závěrečnou větu z doslovu od "Dickova" žáka - neprozradím, přečtěte si.
Feyman
Tak toho já miluju skoro 30 let co vyšla u nás jeho první kniha, která je z těch 6 co u nás vyšly a co mám , nejlepší. Tu první, původní, knihu nemám, protože jsem ji půjčil panu profesorovi x.K z VŠE, kterému se líbila a nestihl ji vrátit protože za 6 let umřel:-(
Pro mě to bylo jako zjevení, nejen o jeho misi do Brazilie, ale už od počátku, jak z obyčejnýho kluka, který umí myslet, nikdo ho neindoktrinuje volovinama, se stane geniální fyzik. Více než tu brazilskou anabázi, která je pro nás dnes poučná, ale i zábavná, je pro dnešek daleko zajímavější informace z kapitoly "Hodnocení knížek podle obálek" Feynman měl tou dobou špatné svědomí (to bylo po válce, tedy už tehdy), že nespolupracuje s vládou, protože byl vyzván ke spolupráci a tak řekl, jo. Tenkrát začala nová metoda vyučování, jak píše, kterou nazývali NOVÁ matematika...O tomto problému se nedávno zmiňoval Vidlák a u Feynmana se dočteme, že to je 70 let stará rakovina, ne volovina, ale kancer. Ale to si musí každý přečíst sám, takhle je to zcela, stejně jako zkušenost, nesdělitelné
Gdyž něco chceme vylepšit,…
Gdyž něco chceme vylepšit, měli bychom vědět že na jakej úkor to vylepšení vylepšíme. A gdyž je něgdo málo nápaditej, vyleze z baráku a de do přírody. Může třeba narazit hlavou do stromu a jak se bude škrábat na hlavě třeba mu dojde jak to Ramcha s tím stromem vlastně vyvedl. Že jak to tomu stromu pěkně točí. Že gdyž je něgde nějakej vlhkej ďůlek je kolem něj bitka o všechny životodárné jevy, keré ten ďůlek vyrábí. A je teho spousta. Gdyž pochopí, že aji v přírodě se daří lépe všem na chráněných místech může ho aji napadnout, že si rostliny nakonec taky vyberou svůj flek, svůj domov, gde se chtěj usadit natrvalo.
No a tupani z města jim furt vysvětlují, že neprodejný podíl na půdě a bezpodmínečné vyživení na trvalém místě je nepřípustné dle za kona a začnou těm rostlinným státům zvedat žaludek, různě je poscávat nějakýma dovezenýma srajdama, a gdyž to přežijou (že sou konečně vyšlechtěný), všechno vyklučí, odvezou na trh a po kultuře zbyde holina, do keré přiveze chytrej vidlák imigranty aby měl další rok novou kulturu, ze keré nadrbe peňáze na další kulturní likvidaci. Takoví šílení zemědělci zháněj kulturu bárs po celým světě a totálanálfekálně je nezajímá z jakých podmínek ta kultura je, hlavně že vynese letos bankocetle na dovolenou, dluhy a "investice" na jinou kulturu.
A Ramcha kroutí hlavou, no tak gdyž seš taková sketa, budeš mít každej rok menší ourodu, víc se kolem teho naběháš dokud ti nedonde na jakej úkor sis to přisvojil a zneuctil. A dyž už ani Ramcha nepomáhá, že co s blboněm, zbývá už jen vysomrovat dotácu a vrazit do země pluh, že šak to viděl u Přemysla Voráča a pořádně té matce zemi zvedne kufr a všechny vnitřnosti jí zpřevracá. A všechno co bylo dole je teď nahoře, šak to tak dělaj i papaláši aby lidi nemohli kulturně dospět. No a tak si tady hrajem se vším, hlavně aby nic nezůstalo dlouho na svém místě, že to si ze zištných důvodů jako nemůžeme dovolit. Heh
Pamatuju si, jak se blboni…
Pamatuju si, jak se blboni hádali na jistém webovém splachovači o palcách, že to počítá blbě a že to nééní spravedlivý, že si každej může nadrbat kolik hlasů chce a tak sem to zkusill, že esli je to o něco inteligentnější. takže ten druhej hlas, a to sem si dal rovných pět giveitů, vyšlo mi give it 4/5 a průměr to vyhodilo na 3,5 slepice.
keller a paradox
Jaký byl uplynulý rok z vašeho pohledu pane Kellere?
„Uplynulý rok byl tak trošku paradoxní. Ekonomicky se dařilo, nezaměstnanost téměř nulová, výdělky rostly, tržby byly rekordní, ale stovky tisíc nespokojených lidí v ulicích fakticky požadovaly pád vlády,“ shrnul minulý rok Jan Keller.
A rok 2020 …
„Pro příští rok bych si přál, aby se lidem nezačalo dařit hůře v případě, že politická destabilizace poroste a ekonomická stabilita pomine,“ má přání pro tento rok Jan Keller.
Česnek
V článku je zmínka také o česneku. Tak jen pro ilustraci. Moje maminka(dej jí Pánbůh nebe) nikdy nepoužívala mořenou sadbu. Vždycky si vystačila s naklíčenými stroužky(žádná semena). A vždycky měla paličky jak pěst a bylo téměř nemožné to za syrova (kvůli síle)pozřít. Ačkoliv jsem to dělal, páč mám azbestovou hubu. Ale já jsem jen starý, škaredý a hloupý. Třeba mě z toho někdo vyvede.
četl sem, že néjen mák je u…
četl sem, že néjen mák je u nás chlouba, že aji česnek s náma rád spolupracuje a že umí plnit normy kvality na nejvyšší úrovni. Že náš česnek je nám tak drahej, že si ho kvůlivá ceně naši synové a dcery od naší mámy už ani nemůžou dovolit a proto jim hážou do žlabu ten vymočenej čínskej. Ale říkaj, že si mají lidi kvůlivá kvalitě utrhnout kousek huby aby se dosyta nažrali aji z mála. Že se kvalita prostě vyplatí. Že esli chcou vypadat jako honorace, maj zajít do nejdražší hospody, dát si tam bublovatou vodu za stovku a dělat inteligenta při placení a nechat mastný dýško. Heh
Dotaz na Vidláka
Chápu to dobře, že bez šlechtění by byly výnosy nižší, ale pořád by to za něco stálo? Jinými slovy, jak se to dělalo dřív? Osev větší plochy s nižším ziskem, ale při dodržení postupů pořád kvalitní?
Od pradávna se vysévala zrna…
Od pradávna se vysévala zrna z nejlepšího pole... Hospodář šel se srpem a když narazil na abnormálně krásné klasy, udělal z nich zvlášť označený snop, který se pak vymnul ručně, nemlátilo se do toho cepem, zrna se pečlivě vzla přes síto, aby zůstala ta největší a nejlepší. Ty se pak příští rok vysely.
Druhým historickým krokem je výměna sadby. Hospodáři si navzájem vyměňovali pytle se sadbou a to pokud možno na co největší vzdálenost. Obilí se moc nepřepravovalo, bylo by to drahé, ale sadba se přepravuje už od středověku.
Dalším postupem bylo to, co funguje u brambor - musejí jít z horšího do lepšího. Některé rostliny to mají obráceně, jiným prospěje střídání typů půdy a podobně. tyhle postupy byly zpravidla historicky vyzkoušené, zakuté do přísloví a byly tak běžné, že se o tom dobová literatura zmiňuje jen jako o banální pravdě.
Ale... ve středověku byl průměrný výnos cca čtyřnásobný, pětinásobný a ještě ve dvacátém století byl výnos tak desetinásobný. Na hektar se seje cca 200 kg osiva a výnos je dneska průměrně kolem osmi tun. To je čtyřicetinásobek.
Ano, je možné se vrátit ke starým metodám přirozeného šlechtění, vyměňování sadby a podobně. Ale výnosy klesnou o 75% na ten původní desetinásobek na počátku 20. stol. Pak se skutečně žádná řepka pěstovat nebude. Všude bude pšenice, protože jinak umřeme hlady....
Osobně si myslím, že to zpět nejde. Na středověké zemědělství je nás na planetě už moc. Ale samozřejmě bez problémů by šlo pokračovat ve šlechtění, dokonce i ve zvyšování výnosů, jen by to chtělo vracet půdě to, co si z ní vezmeme. Jednoduše řečeno - pokud na pole vyvezeme všechna naše hovna, tak to bude přesně to, co jsme si předtím z pole vzali. Nic víc... stačí všechny naše odpady znovu dostat tam, odkud jsme si je v jiné podobě vzali. A i do tak jednoduché věci se nikomu nechce. Nechat do odplout po vodě je levnější.
A já furt myslel, že jen ten…
A já furt myslel, že jen ten blbej sedlák může vypěstovat ty velké brambory. A to jsem vlastně původem"ze selského"
Radu uložím a asi i vyzkouším.
Brambory
Navrhuji zeptat se Scallopa, jak velké má brambory. :-)
vše na pole z5
Vždyť my jsme to tak dělali 😀😀:)
Bramborová nať byla do pasu, smaragdově zelená se širokými listy.
Prostě, dusíku jak nas....
Nevím, asi to není moc zdravé.
Pokrok nezastavíš. Přešli jsme na granule a každý podzim hořčici nebo ohnici jako zelené hnojení a proti plevelům.
Řepku nikdy! Ani nevím, proč...
Děkuji!
Děkuji!
hovna po vode
co se asi tak deje s kaly z cisticek vod ? co myslite
nekde se hromadi a hromadi ? ne delaji se testy ve spouste laboratori na tezke kovy a vse mozne a potom kdyz vyhovi tak jdou taky na pole
urcite se s tim nezasypavaji doly
jde to na pole, jen nejhorsi jde na skladku nebo do spalovny,
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/co-se-deje-s-k…
citace
---
Shrabky z česlí se ukládají na skládkách komunálních odpadů, nebo se spalují ve spalovnách. (Nevím v ČR o výjimce).
Odpadní písek končí většinou také na skládce, zřídka se přidává do průmyslových kompostů nebo zavážek zvláštních objektů, nebo se (v zahraničí) pere ve speciálních pračkách a potom používá k méně hodnotným účelům ve stavebnictví, například na zásypy rýh apod.
Stabilizovaný kal má několik možných způsobů využití, které závisí na jeho vlastnostech, tedy především na obsahu škodlivin (např. těžké kovy).
Kaly s nejnižším obsahem škodlivin mohou být použity přímo ke hnojení polí, pokud odběratel splňuje podmínky zákona o odpadech.
Kaly nízkým obsahem škodlivin mohou být použity jako přísada při výrobě kompostů a potom použity pro hnojení nebo rekultivace.
Kaly s obsahem škodlivin vyšším než jsou zákonné limity se obvykle ukládají na skládky nebo se pálí ve spalovnách. Kvalita kalu je obvykle kolísavá, protože provozovatelé ČOV nemohou kontrolovat vše, co kdo do kanalizace vypustí. Z tohoto důvodu se dnes u nás většina kalů z komunálních ČOV ukládá na skládky. Spalování se u nás teprve rozvíjí, v západní Evropě je však již běžné.
---
Mám návrh pro zmástera…
Mám návrh pro zmástera. Dorazily aji do našich luhů a hájů takové vymoženosti, třeba řazení slintů podle čerstvých nebo starých kydů. To říkám jen proto, že někeré blboně zajímají třeba i novější kecy a nejsou schopni se v tom tratolišti slintů vyznat, tak píšou tam gde jim padne kurzor, třeba myši, ale jen pro informaci nerozumím proč tady objevujete objevené, dyk těch hotovejch šablon na webu je plná prdel. Dokonce byste mohli mít i vidlácký rádio. Někeří webátoři to řaděj rovnou od nových až po starý, že nejhorší sou kydy den nebo dva dny starý, že to slepice už nezajímá, chtěj si zahrabat v něčem čerstvějším, no ale proti gustu žádnej dishputat. Heh
Off topic
Vždy jsem se domníval, že věta psaná i mluvená je sdělením myšlenky. Pokud věta či soubor více vět připomíná chumáč koudele, je známkou podobného chumáče i v mysli autora, nebo snahou být originální za každou cenu před zírajícím publikem. Dnes mne Sasin překvapil, že z chumáče upletl i provázek.
Co se Hejtmana týče, ač je možná výtečně obeznámený v problematice stavu armády RČS v r. 38, vnesl do tohoto blogu způsob, či dříve nevídané manýry, charakteru spíše úrovně P&L, než tohoto dvorku. A kyselý způsob omluvy, či spíše výmluvy byl náramnou tečkou. Targus má totiž širokou a laskavou duši, ač "trochu zvláštní zdá se" a mně je po něm velice teskno..
Vaše duše, pane Hejtmane, ač oplýváte možná encyklopedickými znalostmi, se krčí v koutku zhrublého ega.
Howgh.
Zas Targus není malé dítě. …
Zas Targus není malé dítě. "Tak jsem se vydejchal, chlapi a zase mě tady máte" jde také říct.
Targus
Jde a na to spoléhám ;-))
Targus
Jejda, já zde zase nějaký ten týden nebyl. Hejtmana pamatuju, ten furt chcél táhnúť na Němčúra. 80 let po válce je každý hejtman.
Něco se Targusovi stalo??
Mnichov
Ale kdepák, nikam jsem táhnout nechtěl, jen jsem zauvažoval nad tím, jak by naše obrana v osmatřicátém pomohla okolí, bez ohledu na náš výsledek. A pak se to zvrhlo :)
Němci
Nikdo nikam na Němce táhnout nechtěl, jen už je té nepravdivé adorace síly Wehrmachtu v roce 1938 trochu mnoho. O rok a půl až dva roky už Wehrmacht silný byl, ale na podzim 1938 ještě ne. Ostatně povídačky o Hitlerových plechových tancích se objevily po anschlussu Rakouska v březnu 1938.
Němci
Bože, už zase.
Duše
Děkuji Vám za analýzu mé duše i ega na základě mých komentářů :)
P&L
Vidíte Peku a já až dosud měl za to, že je to s P&L opačně. Tedy pokud já dávám citace z odborné literatury a má diskuzní protistrana je bez podkladů cupuje na kousky s tvrzeními, která jsou alternativně pravdivá... A že na tomto blogu je spíše vítán přístup střízlivě reálný... :)
Targusi,
snad jsi v cajku
nenecháš přec vlajku
Gorolie ležet na hnoji
dyť není po boji...
drahoš dělá kožky
bureš tají složky.
Nebo řídíš Roman Diesel
a vydusil tě fízl?
Nebo ve svěráku z werku
tetuješ si kerku?
Nesežral jsi jaky maras?
Nebo si moc loknul naráz?
Snad jen Jahoda a Pinokio…
Snad jen Jahoda a Pinokio
přesně ví,
kde je Targus
a tuší proč mlčí...
Źe se na něj zdejší těší?
Nevím, jestli o to ví
a jak s tím naloží....
Nicméně zdravím
a za první přidělené slepice
zde děkuji.
Tehdy jsem si nebyla jista
je-li to urážka, nebo co vlastně.
Čest to pro mne byla,
to jsem až dodatečně pochopila.
A děkuji za to,
nestává se mi to často,
je to velmi vzácné koření.