Hybridy a osiva vůbec

Autor
Štítky

Dnešním článkem se vrátíme k zemědělství. Když jsme nedávno řešili řepku a její pěstování, v diskusi se nakousla problematika osiv. Dnes si je probereme zblízka. 

Na začátek je třeba říci, že si samozřejmě doma na zahrádce můžete vzít semena z loňské sklizně. Můžete si vzít brambory z loňské sklizně, můžete si vypěstovat cibuli na semínko, můžete to udělat s česnekem, stejně tak to může udělat i zemědělec s loňskou úrodou. A pokud nesplakal nad výdělekem, pláče dodnes. 

Aby měl zemědělec výnos, potřebuje kvalitní osivo - tedy semínka na jejichž začátku je oplodňování rostlin pomocí štětečků a pěstování v uzavřených sklenících, kam nesmí žádné cizí zrnko pylu. Z takových skleníků je pak malé množství semen, které se namnoží na poli a to se pak prodává jako osivo pro širokou zemědělskou veřejnost. V každé generaci se ztrácejí původně špičkové vlastnosti a po pátém či šestém použití je semeno už k ničemu. 

V případě běžných obilovin to funguje tak, že si firma přes osiva koupí za brutálně draho dnes už zpravidla patentovné osivo, které nechá "namnožit" u zemědělce. Chodí tam příslušní agronomové, řeší hnojení, postřiky a vůbec kontrolují průběh růstu. Slizeň se odveze na čistící stanici osiv, kde se vytřídí vadná zrnka, změří se klíčivost, zrno se šetrně a opatrně dosuší, aby vydrželo a pak se namoří, aby se do něj nedostala nějaká obilní choroba, která by uměla vyhubit lidstvo otravou chlebem. Například sněť obilná. Takové osivo se pak prodává zemědělcům na zasetí. 

Zemědělec zaseje, sklidí výnos a může si ze svého nejlepšího pole odvézt sklizeň do čistící stanice osiv, kde mu změří klíčivost a pokud je dobrá, vytřídí mu vadná zrna, namoří mu to a on to vyseje znovu. Výnos by za skvělých podmínek už byl nižší, ale protože výnos ovlivňuje především počasí, ještě to nebude znát. Zemědělec se zpravidla pokusí ještě jednou nechat udělat osivo - alespoň na krmné obilí, kde záleží víc na hmotě než na kvalitě. 

Pak začne koloběh znovu. Znovu čerstvé osivo a pak dvou až tříletý cyklus opakování. Větší zemědělec to v praxi dělá tak, že má smlouvu s Osevou a na nějakém svém pozemku pro ně množí osivo. Zpravidla mu nějaké osivo zbude, protože vyroste víc než určuje smlouva. Toto osivo si pak nechá namořit a zkontrolovat a použije ho. Každý rok tak má část nového, část staršího a část nejstaršího osiva. 

Pokaždé to ale odveze do čistící stanice, aby mu potvrdili klíčivost a pokaždé se osivo musí namořit. Jinak z toho nic není. Pod tlakem ekologů se zakázala některá mořidla (především ta na řepku) což snížilo výnosy tak, že se skoro nevyplatí to dělat. Zemědělci tomu čelí tak, že si koupí osivo, které je papírově namořené povoleným mořidlem, ale ve skutečnosti není namořené vůbec a doma si udělali malou mořičku a mořidlo si koupili z Polska. U řepky se to dělat dá, protože na hektar se vysévají zhruba 2 kg semen. U pšenice či kukuřice, které se vysévá od 200 do 600 kg na hektar, tam už si s tím doma neporadí. 

Další věcí ovšem je, že na leckterých polích se osivo stejně nedá použít dvakrát, protože další generace ztrácí určitou vlastnost, která byla rozhodující pro její použití. Například na jižní moravě bývají v posledních letech suchá jara. Pšenice funguje tak, že se na podzim zaseje, ona vytvoří mateřskou rostlinu a odnože. Těchto odnoží může být klidně deset či patnáct. Ale pokud je sucho, rostlina spotřebuje své odnože, které nechá zaschnout aby zůstala výživa na mateřský klásek.  Proto se u nás používají osiva, která mají méně odnoží, ale sejí se hustěji, aby bylo víc mateřských rostlin. Některé odrůdy ale už v další generaci tuto vlastnost ztrácejí a tak se musejí kupovat (množit) stále znovu. 

Podobně důležitá je rannost či pozdnost růstu. Ranné odrůdy stihnou nabrat ještě zimní vodu, ale ohrožuje je jarní mrazík. Pozdní odrůdy se mrazíků nemusejí bát, ale zase je může poškodit jarní sucho. Jiné odrůdy zase dobře snášejí sucho, ale jak se jich dotkne prudké červnové slunce, zrno se v klásku "upeče". 

U většiny obilnin je všechno spočítáno na jednotlivé dny. Pšenici zasejete, vzejde devátý den, růžici vytvoří dvacátý den, po pětařiceti dnech odnoží, klasy metá po padesáti dnech, kvete pětašdesátý den a čtyří týdny po odkvětu je zrno zralé. Neberte mě za slovo s těmi čísly, jen demonstruji co všechno zemdělec od osiva očekává. Každá úroda to má +- pár dnů jinak a to rozhoduje její použití a pokud se výnos použije znovu na osivo, některé vlastnosti se v další generaci ztratí. 

Většina dnešních osiv jsou určitá forma hybridu.  Je to velmi podobné i u živočichů - vezmete otce Přeštické prase a matku Dánské Landrace a jejich dítě bude mít skvělé vlastnosti co do rychlosti růstu i množství masa. Ale toto dítě už žádné z těchto skvělých vlastností dál nepřenese. na to musí být dlouhý a složitý šlechtitelský program, aby vzniklo nové plemeno, které má samo v sobě vlastnosti původního hybrida. 

Osivo je to samé - skvělý otec a skvělá matka = výjimečně kvalitní potomek, který ale sám o sobě už tyto vlastnosti nepřenese dál, protože dědičnost je sviňa.  Problém je jen v tom názvu Hybrid, protože to v nevzdělaných a tupých lidech evokuje podobné pocity jako slovo Zlo. Stejně dobře by se to mohlo jmenovat Vořech - jorkšír s bišonkem je ve výsledku moc hezký pejsek skvělých vlastností, ale jak takové dva dáte dohromady, v další generaci to bude pěkná obluda.

Když vezmete prasnici bílého ušlechtilého prasete a inseminujete ji francouzským pietrainem, vznikne vám něco hodně podobného přeštickému praseti ve všech vlastnostech. Ale pokud tyto hybridy spáříte, vzejde z toho chcípáček k ničemu, byť jeho otec i matka byly kapitální, ba kardinální hovada. 

Hybridů není třeba se bát - máte prostě skvělého synka skvělých rodičů, ale ze skvělého synka a skvělé dcerky bude v další generaci degenerovaný Habsburk. Každá rostlinná odrůda i živočišné plemeno mají ale na začátku hybridní předky. Jen není tak jednoduché jejich vlastnosti udržet. Šlechtitlé pšenice i šlechtitelé Pražských krysaříků by mohli vyprávět, kolik museli pozabíjet  vyřadit z chovu nevhodných potomků, než se to povedlo. 

Takže abych to shrnul - na začátku osiva je laboratoř a kontrolované oplodňování, aby to mělo výnos a další požadované vlastnosti. Ale po pár generacích jsou tyto vlastnosti v háji a začíná se zase znovu. Takovou věc nemůže dělat zemědělec doma ve vaně, na to je zapotřebí solidní laboratorní i strojní vybavení a kupa znalostí jak o pěstování při množení, tak o skladování, třídění a moření. Je to tak složité, že se stát zatím nepokusil upravit staré původní normy, protože je tak úzkoprofilová záležitost, kde se toho dá hodně podělat, že to raději nechávají na pokoji. Lejster samozřejmě přibývá, ale stará zůstávají beze změny. 

Postačí to takto? 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (77 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Musím říct, že tenhle článek mě zaujal. Děkuji.

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

Spíš si tak říkám, jestli někde na nějakém tom úseku strategického plánování a vrchního armádního velení nepovažují osivo za strategickou surovinu? Nemyslím zrno, myslím osivo. Nějaké, co neztratí během těch dvou tří generací své vlastnosti. Třeba by mělo menší výnosy, ale že by bylo schopné fungovat i bez štětečků, kdybychom se dostali z tlustýho do tenkýho? Věřím, že nějaký "archiv genofondu" nebo "archiv zrna" je, ale ten by asi na nějakou setbu nevystačil a čekat na namnožení by mohlo trvat příliš dlouho... Jasně, asi jsem naivní. V době, kdy je všechna výroba plánována na minuty - včetně dojezdů kamionů...

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

Česká republika je zahraničím směrována a vedena jako nárazníkové pásma pro případ války mezi Západem a Východem. V případě útoku to prostě první koupíme my, a Západ bude mít čas se připravit k obraně.

Česká republika je propandou (univerzita, médii, celebritami, neziskovkami, ...) připravována na to, že nebudeme strategicky na nic připraveni. Základní postup je, že v případě nouze my naopak budeme oholeni o vše strategické ve prospěch západních států, kterým poskytneme to, v čem bude celoevropská nouze. A na nás nezáleží.

Proto se postupně zbavujeme všeho strategického: energií, surovin, strategické výroby, stejně jako zemědělství. A hlavně vojenské schopnosti obrany, to bylo první co bylo v 90. letech rozprášeno. Také je nutné, aby Češi nebyli schopní se bránit osobně, ani vytvořit domobrany.

Oni tu vlastně Češi trochu překážejí. Je třeba dokončit "Konečné řešení české otázky", jen ekonomickými, hospodářskými prostředky a hlavně mezinárodními smlouvami a závazky. Výsledek bude tentýž jako usiloval Hitler. Poslední fáze likvidace Čechů pak zvládnou v budoucnosti muslimové jako proxy vojáci. (Například skvělý výsledek podpory islámu páně Kubery v Teplicích, nebo skvělý výsledek Žít Brno v Brně.)

Průměrný počet slepic: 4.8 (43 hlasů)

Ještě bych doplnil, že je ČR pro západní státy odkladiště všeho nepotřebného, od odpadů po lidi.

Průměrný počet slepic: 5 (23 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

- leta fedrujete klause, zemany a babise abyste nakonec zjistili, ze udelali za nasi zeme odpadak. Well done!

Průměrný počet slepic: 1.2 (5 hlasů)

Scallope,
neskřípejte lasturami, je to zbytečné a jako obvykle se mýlíte. Zkuste zapojit jediný vyvinutý orgán hřebenatky, nohu, a posuňte těch několik přetěžovaných neuronů do vyšší výkonnosti.
Bohužel tábor PAL neustále staví tak ubohé kandidáty, že proti nim vyhrávají i Klaus, Zeman, Babiš. A odpaďák z ČR slibují především Vámi protěžovaní kandidáti a ani se s tím netají. Jen se pak diví, že prohrávají volby.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy tenhle klausismus-zemanismus-babismus fedrujete ze vsech svych frustrovanych sil. Mate vladu, mate prezidenta, mate vladnouci MOC v tomto state.

A vysledkem prace Vasich super kandidatu je cesky odpadak. Well done.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Archivy zrn v republice máme. V botanických zahradách, na univerzitách a dalších vědeckých institucích. Největší skladiště semen je na Špicberkách, kde by měly být teoreticky všechny rostliny uložené tak, aby semena vydržely dlouho. V naší zemi se semena pravidelně obměňují, protože postupně klesá klíčivost a další vlastnosti. Problém je spíš v tom, že už u nás moc vlastních šlechtitelských programů nemáme. Neberte mě úplně za slovo, ale jediný kompletní šlechtitelský program máme na mák - v konzumním máku jsme světová velmoc č. 1 a to myslím absolutně. U nás se sklidí víc máku než v USA. Ve všem ostatním nám dávno ujel vlak - šlechtitelé jsou z ciziny a my sami se na tom podílíme o dost méně než kdysi.
Ale je třeba říci, že za totáče jsme dost zaostali - osevní plocha cukrové řepy kupříkladu ve srovnání s rokem 1990 klesla na třetinu i méně, ale cukru se z toho vyrobí skoro stejně. To jen pro srovnání, jak se šlechtilo na Západě a jak u nás...

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

A jak moc se těmi lepšími výnosy vyčerpává půda?

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

a má úrodu podle počasí. Jiné stromy rostly na jeho místě po tisíce let a měly to stejně. Půdu nikdo nekultivoval.

Průměrný počet slepic: 2.6 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Rychleji než s horšími výnosy... :-) Ale v tom to není. Nejde o to, kolik se z půdy bere, ale kolik se tam vrací... Když se nevrací, tak jde půda do háje a žádný hybrid situaci nezachrání. Problém dneška je v tom, že do půdy umíme dodat živiny v libovolném množství i libovolníé kombinaci. Ale nevracíme jí organický materiál. Půda se stává směsí jílu a písku ve které není odumřelá organika. Taková půda je pak buď příliš prodyšná nebo příliš jílovitá. 

Svým způsobem ale není problém z hlediska živin dodat do písku totéž co obsahuje černozem. Jen bez té černé. 

 

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Biom je hlásná trouba všech těch hodných, k budoucnosti matky Země zodpovědných, kteří nám každý měsíc šlohnou ze šrajtofle pár stokorun na OZE.
Taky se tam můžete dočíst, jaké jsou "obnovitelné zdroje energie" výnosnej kšeft.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak teoreticky z CO2 a vody vzniká fotosyntézou glukoza (stavební a energetická hmota) a O2. Takže vyčerpávat se můžou minerály a další podpůrné látky. A to se zřejmě dodá hnojivy.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Nejde po něm chodit. Zaměřoval jsem trubky ve stodole, kde bylo na zemi 80-90cm máku. Dostal jsem 2 pytle a ty jsem přesunoval pod nohy. Zajímalo mě to, tak jsem šlápl vedle a byl jsem po pás, nešlo se vyhrabat. Smrt v máku by byla steašná - jako v rašeliništi, ale za sucha. Kdo nevěří, může si to zkusit.

Průměrný počet slepic: 3.7 (17 hlasů)

Byl problém v direktivách shora.
Jézeďáci dostali nařízeno dodat cukrovku, tak se selo všude.
Nekoukalo se na "špecifiká".
Ale co si pamatuju z vesnice, tak správce statku se vždycky těšil až sklidí cukrovku na následující rok, hodil po ní obiloviny měl tuny jisté.
Jenže to mu ještě krávy a bejci srali přírodní hnojivo, měl ho plnej dvůr.
A půda po cukrovce byla krásně mastná.

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

Jenomže to "nařízení" vycházelo z celostátně koordinovaných plánů, holt potravinová samostatnost, výživa národa a tak. Na druhou stranu JZD byla značně samostatná, třeba v naší vesnici na pokraji Vysočiny se rozhodli pěstovat ve velkém rybíz. Vyčlenili pole, vybudovali vedení pro keře, ty pak vysadili a pěstovalo se. Pak se ovšem ukázal problém se sběrem - nebyly na něj stroje (u nás se nevyráběly) a tak se sbíralo ručně, v sezóně povolali do zbraně úplně všechny drušstevníky a nestačilo to. Vypomáhali vězni a dokonce i sovětští vojáci z nedaleké posádky.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Jasně. To jsou takové ty archivy vědecké. Já měl na mysli spíš situaci - no, představme si, že se zhroutí stát a spadneme do takové té oblíbené postapo verze. Po fázi života ze zásob přijde fáze života ze zásob druhých, pak vzájemné masakry ap. To už jsme tu brali mockrát. A pak, nějaký properský sedlák se svou vesnickou družinou uhájí v divokých bitvách své ženy i obilí - a dojde na fázi obnovy. Je vůbec nějaká šance, že by se uživil? První rok zaseje zodpovědně ochráněné osivo. Ale druhý rok..? Nebude na tom nakonec výrazně hůř, než před tou průmyslovou revolucí? (A nemusí jít jen o sedláka, může to být vlastně kdokoliv.). To je skoro na zajímavou postapo povídku či román... "Boj o zrno..."

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

A abych ještě upřesnil - ty stávající archivy na "až bude hůř" - nepočítají s tím, že "bude hůř" ve smyslu "přestanou nám fungovat postupy a plodiny", nikoliv ve smyslu přestane fungovat stát, moc, takový ten technologický background, který dnes ani nevnímáme a přijde nám samozřejmý.

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

Teď jsem se v tom úplně zamotal. Větu ""až bude hůř" - nepočítají s tím, že" opravte na: "až bude hůř" - počítají s tím, že"

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Článek je kvalitní.

Zemědělci se snaží zachovat přírodně nevýhodné potomky, které jsou v reálné přírodě zlikvidovány evolucí.

Například prase, které je mohutné = např. vyšlechtěná hormonální porucha, po které pořádně nabírá. Příroda se snaží v dalších potomcích hormonální poruchu eliminovat. Pro reálné zvíře v přírodě je taková porucha nevýhodná.

Stejně tak zvýšení výnosů znamená, že se rostlina často chová hloupě = např. věnuje semenům mnohem větší procento energie, než by to bylo rozumné pro její přežití. V reálné přírodě by taková rostlina zápasila o vyhynutí vlastním vyčerpáním se a neodolností proti různým vlivům.

A bude hůř.

Mimochodem nabízím jednoduchou metodu (a ve sklenících celého světa často používanou) jak zvýšit výnosy: Zvýšit koncentraci CO2 v ovzduší. Současná extrémně nízká koncentrace CO2 ve vzduchu 0,04 % ubírá rostlinám velice mnoho energie. Mnoho energie rostliny musí věnovat na opravy v chemických reakcích, které chybují tím více čím je nižší koncentrace CO2 ve vzduchu. Pokud by se podařilo koncentraci CO2 významně snížit (jak chce EU), tak důsledek by bylo vymření 90 % všech rostlinných druhů. Rostliny už by to neustály.

Průměrný počet slepic: 4.7 (24 hlasů)

Ve středověku za malé doby ledové byla údajně koncentrace CO2 280 ppm (0,028%), což je spodní hranice přežití. Možná měly rostliny tehdejší doby malé přírůstky nejen kvůli počasí, ale i nízké koncentraci CO2 ve vzduchu. Podle testů ve sklenících je pro rostliny 1200 ppm optimální koncentrace CO2. Vyšší obsah CO2 likviduje škůdce jako jsou moly, svilušky a další, kterým zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší škodí.
Pro člověka ovšem nejsou vysoké hodnoty CO2 optimální, doporučena je hodnota CO2 max. 1000 ppm v místnostech. V minulosti už údajně byla koncentrace CO2 kolem 550 ppm přibližně v roce 1000 n.l. http://www.osel.cz/5785-opravdu-nikdy-nebylo-vice-jak-280-ppm-co2.html

Koncentrace CO2 není tím určujícím faktorem pro globální růst teplot, a o tom se ví už od roku 2005. To byly Grétě 2 roky. Protože má zítra narozeniny (*3.1.2003) a je pátek, mohly by Fridays for Future uspořádat demonstraci. Dnes bylo pod nulou. Jsem zvědavý, kolik lidí by za mrazu protestovalo proti globálními oteplování.

Průměrný počet slepic: 5 (25 hlasů)

Jen pro zjednodušení - křížením koně a osla dostaneme mulu či mezka. Ani mula ani mezek již dále nereprodukují (řečeno technicky).

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Pěstování řepky na biopaliva je mimochodem zločin, který vyčerpá půdu - a jen pomůže zničení půdy.

Půda totiž rostlinám nedává jen energii, ale také mnoho minerálů, anorganických i organických látek. Ty se normálně účastní koloběhu. Ale pouhé spálení rostliny je prostě kravina non plus ultra, kde se vůbec nekalkuluje s tím, že jako vedlejší efekti mizí z půdy ve velkém různé látky, které rostlinu živily.

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)

Všecka organická hmota se dostane do atmosféry (spálením rychleji); anorganická hmota se vrátí do půdy deštěm taky. Jenom jinde. A pořád dokola.

Průměrný počet slepic: 4.3 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

začínají svrbět vousy, když se s nimi nic nedělá a 35. den se začínají rozpadat ponožky, když se neperou.
Obilí bych pěstoval v rovníkovém pásu, tam jsou 3 úrody ročně a naší půdu bych ponechal germanizaci pod vedením milionu chvilek.

Průměrný počet slepic: 3.4 (9 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

To chcete obyvatele rovníkového pásu uštvat? Pracuje se jen pár hodin denně. Pasení koz celý den znamená většinou polehávání. A jít denně 20 km pro vodu je z říše pohádek.

Průměrný počet slepic: 3.5 (10 hlasů)

V úrodných podmínkách žijí sběrači, bo pohyb se děje cestou nejmenšího odporu. Proto nevěřím, že by se namáhali plavat do mírného pásu z vlastní vůle.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

nedosáhnete. Když tak tam obilí otočíte 2x a můžete to zabalit. Ještě dnes v Asii nebo Africe existuje kočovné zemědělství. Vykácíte prales, 3 roky pěstujete a jdete dál. Lateritické zvětrávání, vysoký obsah železa a hliníku. Rychlý rozklad organiky v teple, takže jílovitý charakter a živiny vylouhované. Fosfor nedostupný, dusík a mikroelementy fuč.
Dá se to zlepšit hnojením, ale odsaď pocaď. Navíc jsou půdy mechanicky nestabilní. Eroze. (Výjimka rýžoviště, s extrémními nároky na lidskou práci.) Nejkvalitnější zemědělské půdy najdete v mírném pásu, tedy i u nás. Nejlépe na místech bývalých stepí na spraši, lesní půdy jsou vlivem huminových kyselin a fulvokyselin degradované. Ale pořád úrodnější než tropické půdy. V tropech to roste, ale je to o rychlosti oběhu prvků, daném vysokou teplotou, než o úrodnosti.
Když plošně vykácíte prales, vystavíte půdu teplu, začne rychlý rozklad organických sloučenin a první déšť to nemnoho živin vyplaví pryč.
Záleží i na původu půd. Ze sopečných hornin a ve vyšší výšce jsou úrodnější, nivní půdy, ukládající živiny z výše položených oblastí, taky. Nejhorší v amazonské pánvi - sterilní proplachovaný písek z And.

Do mírného pásu obyvatelstvo tropů migrovat bohužel musí. Mlékem a strdím, tedy sociálními dávkami a slučováním rodin překypující západní země toho nejsou primární příčinou. Je to pouze současná epizoda. V tropech se obyvatelstvo namnožilo a je závislé na dodávkách základních potravin, jako pšenice, kukuřice nebo rýže, z mírného pásu.
A má exponenciální křivku růstu, kdežto rozloha půd v mírném pásu je konečná, takže...
Nejvyšší růst počtu obyvatel je dnes v tropické Asii, tamtéž i v muslimském,většinově vegetačně druhotně aridním pásu, od Sinaje přes Arábii a Turecko po Pákistán a Střední Asii, v Latinské Americe a hlavně v Africe.
Úvahy, že tamní obyvatelstvo své problémy vyřeší, jako např. dříve Čína, (protože má geneticky podmíněnou životní strategii, která nepočítá s tím, že bytosti z mírného pásma vymýtí tropické choroby a dovezou potraviny) patří do říše snů...

S tím osivem. U těch kříženců se jedná o HETEROZNÍ EFEKT. Je znám i z přírody. V druhé filiální generaci se polovina potomků vyštěpí na čisté rodičovské linie, polovina zůstanou kříženci. Tedy menší výnos po každé F generaci. Základní mendeliánská genetika. Aby čert nespal, k "únavě" v čase dochází i u zmíněných kříženců. Z hlediska výnosu. A u intenzivně prošlechtěných odrůd. Jejichž výnos spolehlivě ničí regionální odrůdy, Klondike genů pro šlechtění v budoucnu. Proto mimo jiné, se zakládají semenné banky... proto např. jezdí agenti západních firem po Asii a skupují slepice z domácích neprošlechtěných chovů ... ale to je na dlouhé lokte.

Úspěšné mezidruhové křížence, kde se cizí podíl genů časem stabilizoval, najdeme i v přírodě.
Zubr je kříženec otce bizona a matky tura. Dál křížený samci bizona.
Nebo obyčejný skokan zelený. Ale to není hybridizace, ale hybridogeneze. Díky unikátním vlastnostem genů jednoho z rodičů, se ty potvůrky udržují pořád v první filiální generaci. Stabilně v čase.

A my v Evropě máme několik % genů neandertálce.
Možná spouštějí i altruistické chování ;))

Téma osivo a zahraniční firmy, je zajímavé.
Ale zahraniční firmy, zvláště z USA, kde, na rozdíl od Evropy nejsou téměř žádné hygienické normy, si najímají pozemky od našich zemědělců a aplikují svoje pesticidy. Kvanta pesticidů. Jako pokusy, které jsou každý rok vyhodnocovány. Zemědělec ani stát do toho nevidí. Tohle jede v docela velkém měřítku. Znám lidi, co to dělají. Tady vidím možný velký problém...
Kdyby o tom někdo věděl něco víc...

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

Příspěvek neoznačuji za kvalitní, neb jsem ho schopen posoudit jen v úzce vymezené míře. Určitě stojí ale za přečtení a proto dávám pět slepis.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jedna teorie říká, že v roce 2040 se potká těžba fosforečných hnojiv s křivkou nárůstu lidské populace, a to bude limitující faktor pro pěstování potravin. Zásob fosforu znečištěného kadmiem je dost, jen nikdo ještě nevymyslel levný způsob, jak kadmium odstranit.
https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Atraktivnější než obilí jsou africké květinové farmy, odtud se kamiony a letadly dopravují růže do Nizozemska na květinovou burzu. Ty krásné růže na dlouhých stoncích v našich obchodech mají za sebou cestu dlouhou několik tisíc kilometrů.
Nevím, jak je to s vodou, spotřeba musí být značná, také chemií se zřejmě nešetří, ale přes velké náklady se asi pěstování květin kolem rovníku vyplácí víc, než pěstování obilí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

Vyvezete růže, které pěstují pro vás kvůli zisku, nebo suroviny, které pro vás kutají a dovezete tam základní potraviny, které přestali pěstovat, protože pěstují růže nebo těží suroviny.
A když levně (dnes už ano) vymýtíte tropické choroby, barbarské zvyky, kmenové války a hlad, které populaci držely statisíce let na uzdě, bude jich víc a vyděláte víc.

To nemá chybu.

Ale když se zástupy dají na pochod na sever, odserou to lidé v tamních zemích. Tyto země prodělají regresi na úroveň Afriky s drastickými následky pro původní obyvatelstvo.

A ti, co kontrolují finanční toky, vydělají ještě více...

Průměrný počet slepic: 4.4 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
U té pšenice jste měl dodat,zimní klid.jinak by si někdo mohl myslet,že jsou žně v březnu dubnu.
U jarního setí to odpovídá.
Jsou firmy,co se tomu věnují,od přípravy osiva,setí,postřiků,až záruka dobré sklizně.
Pamatuji padesátá léta,kdy se jen používalo osivo z domácí sklizně,pšenice se mořila,ale ječmen jsem neviděl mořit.
Jistě,tolik se nehnojilo,nestříkalo i ty výnosy byly menší,ne jak v současnosti,honba za co nejvyššími výnosy.

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jste pamětník. Kdybyste stručně zachytil své vzpomínky, co se u vás používalo, jaké postupy, jak se to osvědčovalo a porovnání s dneškem.. vaše vzpomínky budou mít cenu.
Za 10 nebo 20 let to už nikdo z praxe nebude vědět.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

doporučuji knihu - Deník milotického hospodáře. Tam je všechno - dvacátá léta za První republiky... ideální zdroj. Mně samotnému to hodněkrát posloužilo. 

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Není to spíše časopis Milotický hospodář? O knize nevím, zda existuje.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

S lidskymi hybridy je to to samy. Nevedi kam patri.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Bohužel se mi tady nedostalo zatím uspokojivé odpovědi, takže dávám dotaz znovu. Od příštího jara začínám pěstovat (zatím pokusně na maličkém záhonu) brambory a to metodou pěstování ve spadaném listí zakrytém slámou. Otázka je, kde získat kvalitní sadbu brambor - v Praze. Chápu, že můžu při pěstování udělat řadu chyb, může to v listí uschnout, může to vyrůst jen do velikosti angreštu z nedostatku živin, můžou v tom rejdit myši tak, že to brambory zničí, můžou to sežrat mandelinky a jistě mnoho dalších důvodů by se našlo. Prostě uvidíme, jak to v těchto podmínkách na tomto místě zafunguje. Rád bych proto vyloučil ten důvod, že se to nepovede už proto, že prostě použiju blbou sadbu. Poraďte.

Průměrný počet slepic: 4.9 (34 hlasů)

Pane Kadlas.
Pro takhle možný experiment,škoda dobrou a drahou sadbu.
Stačilo na trhu koupit brambory,uskladnit v chladnu a temnu.
V únoru je přemístit do teplejšího prostoru a sledovat klíčivost.
V hodná je taková střední velikost a pokud vyklíčí tak pět klíčků
V současnosti jsou většinou poloraná sadba v malém množství to uspíšíte větším naklíčením,jen pozor při sadbě,neulámat klíčky..

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy jste mi připomněl scénu z filmu, kde se Vozáb rozněžňuje nad sadbovými brambory a jejich klíčky :)

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

Brambory z obchodu asi je možné použít, nechat naklíčit a pokud budou klíčit tak zasadit.
Pokud byste chtěl jen pár kg, můžu Vám nechat svoje, poproste Vidláka o mail na mě.
Také jsem zkoušel pěstovat část brambor jen zakrytých slámou, nebo senem.
Tam, kde jsem brambory moc přikryl, vekou vrstvou sena, nebylo nic, protože nevylezly.
Lepší je naklíčené brambory přikrýt tak, aby klíčky koukaly ze slámy ven a pak přidávat další vrstvy slámy.
Takto vypěstované brambory byly pěkné, velké, nicméně bylo jich méně než těch co jsme pěstovali klasicky.

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Koukám, že sadba se dá koupit v eShopu za naprosto přijatelné peníze. Vyzkouším odrůdy Adela a Marabel a uvidím, jestli bude ve výsledku nějaký rozdíl.

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)

In reply to by Kadlas (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nenapsal jste, pane Kadlas, kde je chcete pěstovat, oblast, nadmořská výška... Znám pár regionálních odrůd vhodných do teplých sušších oblastí, ale nevím, jestli nejste třeba z Vysočiny :)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Praha (jih Prahy). :)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Kadlas (neověřeno)

Trvalý odkaz

To by mohlo bejt. :) My jsme pěstovali Adélu a Rohlíčky. Výnos dobrý, ale jsou výnosnější. Měli jsme je kvůli nutričním vlastnostem, které běžné konzumní kupované brambory nemají. Jedli jsme hodně bramborový salát ;)

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

Asi máte nadbytek slámy a nedostatek hlíny, jinak si to nedovedu vyložit. :-)
Vy mi, pane Kadlasi, připomínáte mé rodiče, jide jsem psala, jak jeden rok pěstovali podle Receptáře bambory v hloubce 1 m. Vždy prý stačí jedna brambora nebo kousek s klíčkem, pak dosypávat a prý po stranách vyrostou postupně hlízy brambor (jako na rajčatech). No, na podzim našli na dně vždy jen seschlou bramboru, kterou tam vložili.
Přeji vám, ať máte více úspěchu než pan Eda, soused Ládika. :-)

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Pestovali brambory v hlounce jednoho metru? Tam uz neni ornice. Jak dlouho zvladali je tam zakopavat?

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)