Na úvod jen pár slov k slepicování příspěvků. Pod slepicemi by se v dohledné době měla objevit ještě větička, která by to přispívání také okecala ve smyslu kolik lidí přispělo a tím pádem jaká to má procenta či tak něco. Máme s tím ale trochu problémy, neb je to v angličtině a zatím jsme to nedonutili mluvit česky. Berte slepice jako první viditelný krok.
Mimochodem - skoro všude je pět slepic, protože si tu opravdu všichni navzájem přidělujeme pět slepic. Na toto téma nachystám nějaký článek a následně obecnou zvyklost udělování slepic,aby to mělo nějakou logiku. Jako třeba že pět slepic udělujeme jen za výjimečný článek (nebo Vidlákovi vždycky i za naprostý brak) čtyři slepice za nadstandart, tři slepice za průměr, dvě slepice za podprůměr, jedna slepice, že se tomu dalo ještě rozumět či tak nějak. Podobně by to mohlo být i v případě komentářů.
Udělám na toto téma článek řekněme na Silvestra, v debatě to nějak probereme a pak rozlouskneme.
Váš Vidlák
Budu dnes pokračovat ve včerejším školském tématu. Vím, že mezi čtenáři máme několik učitelů, takže doufám, že mé poznatky rozšíří, případně smetou ze stolu, každopádně dnes se pověnujeme Hejného metodě výuky matematiky. Stejně jako včera nebudu rozebírat teoretické pedagogické principy ani dobré úmysly zakladatelů, ale podívám se na to pohledem rodiče, který se s tím potkal na svém dítěti.
Jak jsem psal včera, mám v současné době tři děti na základní škole. Ta nejstarší nastoupila do normální třídy k normální učitelce, dostala normální učebnice matematiky a potýkala se s matematikou podobně jak si to pamatuju já. Žádné velké vysvětlování, ale poněkud nezáživné memorování opakování základních počtů. 1+1=2. 1+2=3. Počítání na prstech, stovky jednoduchých příkladů za domácí úkol, tisíce příkladů ve školní hodině.
V dalších ročních totéž s násobením, písemné sčítání, písemné násobení, dělení, písemné dělení, slovní úlohy a jejich převádění do tvaru čísel a tak dále. Opět šlo především o stovky nudných příkladů během kterých postupně ubývalo chyb, stále větší čísla se naučila počítat zpaměti, naučila se postupně všechny základní algoritmy. Přechod na zlomky, desetinná čísla a další matematické dovednosti pak už byl jednoduchý, v podstatě je matematika deset čísel, které se prohazují mez sebou.
Samozřejmě ta určitá bezduchost výuky nezůstala utajena pokrokovým matkám (a pokrokovým učitelkám) a když pak nastoupil do školy můj druhorozený, dostal se do třídy vyučující matematiku Hejného metodou. Do té doby jsem o tom párkrát slyšel v rádiu a přečetl si pár článků na internetu, celá metoda byla v plenkách a všichni teoretici oboru si pochvalovali, jak to dětem pomůže, že budou mít matematiku rádi, prospěje to pomalejším dětem, kterým to až tak moc nejde.
Všechno tohle se v třídě mého kluka splnilo. Děti měly matematiku rádi, pomohlo to méně schopným dětem, ale pomohlo to především tím, že se děti nic nenaučily. Kdybych měl Hejného metodu zjednodušeně shrnout z pohledu rodiče který dělá s dětmi domácí úkoly, tak se vůbec nedivím, že se Hejný se svojí ptákovinou prosadil.
Ono je to totiž demokratické víme? Hejného metoda ukáže žáčkům vícero způsobů, jak počítat. Co vícero... mraky způsobů. Ukáže jim vícero algoritmů na písemné sčítání i násobení. Ukáže jim pomocí obrázků, šipek a různých kolonek, jak nahradit čísla, jak je rozdělovat, jak je skládat. Příklady dědy Lesoně ve mně zůstanou ještě hodně dlouho.
Teoretik Hejný si představoval, že děti si udělají matematiku hrou, ukáže se jim dvacet způsobů jak se dobrat výsledku a děti si pak demokraticky vyberou způsob, který jim vyhovuje nejvíc. V praxi to ale jednoduše znamená, že se nenaučí ani jeden. Hejného metoda je taková Cimrmanova poměnka a zapoměnka. Devět deseti výuky probíhá něco, co děti demokraticky zavrhnou a vyberou si jednu desetinu výuky. Samozřejmě tím pak nezbývá čas na memorování a procvičování příkladů, čímž je dosaženo spokojenosti pokrokových matek. Taková výuka se ani moc nedá známkovat, protože není co známkovat. Je to taková vlastivěda matematikou a protože se to nedá známkovat, tak jsou všichni dobří, všichni spokojení, akorát nic neumějí.
A těch keců na třídních schůzkách, jak je to super, jak mají děti matematiku rády.... a pak, protože mezi učiteli je pořád ještě značné procento normálních lidí, se od Hejného metody potichu upustilo (oficiálně samozřejmě vůbec ne kvůli tristním schopnostem Hejného třídy) ale od čtvrté třídy má kluk normální matematiku. Na ničí intervenci. Prostě se ukázalo, že děti sice mají teoretické znalosti indického násobení, ale nedovedou použít ani český ani indický způsob, dělají ve všem chyby a čísla prostě kombinují zcela náhodně.
Dovedete se asi představit, jakou práci jsem s tím doma měl. Ještě ve třetí třídě kluk nebyl schopen vyřešit poměrně banální početní slovní úlohu. On si dovedl představit ta dvě čísla z ní plynoucí, ale jestli je má sčítat, odčítat, násobit, dělit, to šlo úplně mimo něj. Navíc neuměl počítat, takže mu to skoro nikdy nevyšlo.
Doma se holt nastolili příslušný dril s příslušným množstvím příkladů a samozřejmě se to začalo raketově lepšit. (dokonce jsem začal mít pocit, jestli by matematika neměla být až v pozdějším věku s vyšším počtem hodin, protože ta rychlost učení byla obrovská, nesrovnatelná s ostatními mými dětmi) Začali jsme dělat slovní úlohy s tématy jemu blízkými - produkce tanků, doba výroby letadla, doba orání pole... a ve čtvrté třídě (bez Hejného metody) se to celkem srovnalo.
Můpj třetí potomek už chodí zase do normální třídy. Matematiku sice nesnáší, protože musí počítat dokolečka dokola příklady, ale umí to.
Takže za Vidláka... pokud máte dítě na Hejného metodě, vyjadřují vám upřímnou soustrast. Čeká vás mnoho hodin bezduchého drilování dítěte, aby něco umělo nebo vás čeká vypínání vlastního mozku, abyste mohli odfiltrovat realitu, že dítě nic neumí. A nebo budete mít štěstí na geniální dítě a to samozřejmě nezkazí ani Hejný ani jiný učitel.
- Log in to post comments
Komentáře
Rádo se stalo.
Rádo se stalo.
Máme doma 2 kusy (13+17)
(někdy 1) ve střídavé péči (nejsme rodiče) a o výukových metodách nevíme nic. Občas mě překvapí složitostí a komplexností úloh; školy s oběma vymetají matematické a sportovní olympiády, aby měly jistotu úspěchu. Hlavně ta mladší je racionální a dokáže zobecňovat poznatky. Včera povídala: víte, co mi přinesla střídavka? Umím se rychle sbalit.
Dobrej postřeh s tím balením.
To mi připomíná, jak jsme se na vejšce ptali spolužáků o ročních vejš, co se dělá na tom závěrečném výcviku u vojsk. - Pořád se převlíkáte. - Když jsme tam pak byli, tak to byla pravda, převlíkali jsme se tam tak nejmíň 8x denně.
To jsem jí říkal.
Na vojně se to nazývalo "barevná hudba" - forma šikany. Pyžamo žluté, teplákovka modrá, hadry zelené, atombordel hnědý ... a jedem jedem, všechny barvy prostřídat do 2 minut. A pak motokros 350ccm po skříních a pod postelemi. Věšáky jako řídítka.
školství
Tak jako všude se snížili nároky na dovednosti,tak i školství tomu napomáhá.
Co ale platí,máš peníze,máš titul,máš titul,máš peníze.
Myslím, že tomu odzvonilo.
Titul bude mít každý a peníze mít všichni nebudou. Všichni s titulem by měli být ve vedoucích pozicích... ale koho by vedli? Jedině sami sebe, chytnou se kolem ramen, semknou se a skočí do propasti jako lumíci z útesu. Možná ne všichni, ale dělat někdo něco bude nakonec muset. A muslim to nebude, ten je na kebab.
Titul
Spíše to dopadne tak, že se bude hledět na původ diplomu, na jaké škole byl získán. První zkušenosti získávají plzeňští studenti právnické fakulty, kteří trpí studiem neschopných politiků, co získali titul na stejné fakultě. A doplatili i na to, že nikomu neodebrali diplom, když se aféra provalila. Bere se to tak, že titul z práv v Plzni má výrazně nižší hodnotu oproti jiným právnickým fakultám.
Právě
A to normální studenty dusili natvrdo.
Jenže ono je to už i s titulem z UK. Jak vidím někoho s diplomem z UK (mimo doktory), tak už jsem podezřívavej, jestli to je zase nějaká ta další recitující rychlokvaška bez znalostí.
Jan Ruml
Když se zkoušet na přijetí na plzeňskou právnickou fakultu účastnil Jan Ruml, došlo v tom roce ke snížení hranice pro přijetí na asi 45 bodů ze sta (Ruml měl myslím 48 bodů). Takže tehdy přijali asi 2500 studentů (srovnejme s předchozími roky s 200 přijatými studenty). Pak jich většinu vyházeli, ovšem politici ty čistky zázračně přežili.
Ohledně vzdělání existuje vtip:
Baví se dva inženýři: "Když si vzpomenu, jak jsem studoval a jaký jsem inženýr, mám strach zajít k lékaři."
tituly
Ládik!!!
Ládiku,píšete o čase budoucím a vidím to podobně.
S tou prací také tak a jen ti,co něco pochytili po rodičích.
Á tak syn naznal, že někdo…
Á tak syn naznal, že někdo také musí pracovat rukama. Ono na zaměření, vyrobení a postavení dobré zimní zahrady je také třeba um a zručnost. A že nemá papír na maturitu? No, vyučil se na samé 1, škola přišla o studentíka, který jí mohl dělat v práci čest.
Titul - jde o to, jak se kdo umí v praxi prosadit. Mé různě titulované dcerky dávají přednost dobrému kolektivu a zajímavé, možná i nepříliš dobře placené práci, před dobře placenou nezajímavou prací.
Ale stejně když si ta nejmladší sedne do traktoru a popojíždí na poli, když je třeba, říkám si, talenty jsou různé, jen je umět najít a využít :-))))
Nejpřínosnější vzdělání je to,
se kterým lze absolvovat mise v Afghánistánu nebo jinde po boku našich věrných přátel. To se opravdu vyplatilo a úsilí přispívajících generací nepřišlo nazmar... třeba umí i hejně počítat.
Tsss, jeden takovej zelenej…
Tsss, jeden takovej zelenej mozek z rodiny se mi chlubil, jak čte knížku a učí se, jak přežít v přírodě - umět si chytnout do oka zajíce,....nebo co všechno ještě.
Stačila mi jedna věta - k čemu ti bude chycený zajíc zasažený radiací.
Avšak když byl v jakési patrole, nebo jak se tomu říká a v údolí se začalo střílet, uměli perfektně a rychle zalehnout, aby je kuličky z flintiček nezasáhly a nemuseli je v těle počítat.
.
V promořené oblasti Černobylu příroda jen bují, radiace neradiace.
Všechny ty zrůdičky, co by se mohly vyskytnou rychle sežerou ti šťastnější, co si s radiací dovedou poradit.
Nevím jak moc je na tom pravdy, ale jeden doktor to vysvětloval, že záleží jen na množství steroidů, co kdo má. Konec konců, vás tam sice nepustěj, ale starý báby a dědky odtamtud nevyhnali úplně, takže si tam pěstujou brambory, chovaj králiky a kozu, choděj na houby a dělaj, že radiace neexistuje.
ona tam ta radiace existuje,…
ona tam ta radiace existuje, ale pokud žijí, jejich tělo si asi na ono radiační pozadí nějak zvyklo.
Tu míní město řešit uran ve vodě, a já si říkám, pokud se nějak dramaticky podíl nezvýšil, jsme na toto pozadí zvyklí a naše těla by mohla fungovat i nadále. Horší jsou myslím pesticidy,...
Tak je to otázka priorit…
Tak je to otázka priorit. Jestli vám DNES hrozí smrt hladem, nebudete řešit, zda vás POZÍTŘÍ zabije radiace v jídle. Když NYNÍ umíráte žízní, neřešíte, zda se ZA DVĚ HODINY z té vody v louži nepoděláte...
Viděl jsem kdysi rozhovor s přeživším z Hirošimy. Přežil hlavně díky tomu, že byl tak slabý, že se nedokázal ani doplazit ke kašně plné "černého deště". Ti, kteří to dokázali, do týdne umřeli strašlivou smrtí, protože s tou vodou vypili i všechen ten radioaktivní prach v ní...
No ano, člověk potřebuje…
No ano, člověk potřebuje jíst i pít.
Teda také si dám tabulku čokolády, i když mne velmi rychle prožene, ...
Počkat, já myslel že…
Počkat, já myslel že čokoláda staví!
Já také :-) Možná žlučník :-…
Já také :-)
Možná žlučník :-) Neřeším to :-)
žlučník
matka.
Mohu jen říci i tak se zkouší funkce žlučníku,čokoládou a pak hurá na kudlu.
Nepodceňte to.
Nepodceňte to.
Patřilo pod matku.
Patřilo pod matku.
jj, dávám pozor, ale…
jj, dávám pozor, ale zažívání mám křehčí celý život :-)
slípky
Jedna poznámka k přidělování slepic, o které ale Vidlák jistě ví.
Po ohodnocení diskuze mi obrazovka odroluje na úplný začátek, což mě nutí hledat, kde jsem to vlastně skončil?
Ale vím, že přinutit kód, aby dělal, to co chci, je většinou strašně těžké.. žena je webdesigner, takže to mám z první ruky.
Už ať je po svátcích!
Máme tolik lidí, že si asi půjdu lehnout do Ikey, aspoň na 3 hodiny.
Když už je to o vzdělání
Taky jste měli nějakého spolužáka, kterej byl blbej na nějakej předmět, tak tak že prolezl - a po pár letech ho potkáte a on to má najednou perfektně zvládnutý a dokonce se tím živí?
Například totální matematickej antitalent nakonec skončí jako učitel matiky na tom samým gymplu, kde ho nechali prolízt jen z milosti a ještě se zaťatejma zubama.
Chezky
... Děti měly matematiku rádi, pomohlo to méně schopným dětem, ale pomohlo to především tím, že se děti nic nenaučily. Kdybych měl Hejného metodu zjednodušeně shrnout z pohledu rodiče který dělá s dětmi domácí úkoly, tak se vůbec nedivím, že se Hejný se svojí ptákovinou prosadil.
Niekedy to budem citovat :D :D :D Jadro pribehu.
Je to pořád o tom samém viz. článek 18.7. loni
Bohužel jsme přešli z fáze fanatického zavádění US školství po 89. do fáze, kdy už bývalí kantoři, kteří učili před sametem už používají svůj tvrdě odpracovaný důchod a nyní jen suplují když jsou mladí, perspektivní kantoři na dalším školení. Ti se pak chytají za hlavu. Bohužel nová generace jede podle nových metod a pravidel a vyrábějí čím dál, tím větší blbce. Děti nyní vyrůstají v rodinách, kde už i rodiče absolvovali podobnou školu, takže to už ani rodina nezachrání. Další zrychlující ranou je ta zatracená inkluze. To už snad nedá nikdo dohromady. Jak jsem psal tenkrát v diskuzi: "Brzy přijde doba kdy naši potomci nebudou rozumět funkci věcí, které jsme jim po sobě zanechali." No ještě nás čekají zajímavé časy.
Nevím co je Hejného metoda
Nevím co je Hejného metoda a nehodlám o tom pátrat,nicméně při čtení Vidlákova článku jsem si živě vzpomněl jak můj prvorozený před více než čtyřiceti léty nastoupil do první třídy,to se zrovna začínalo blbnout u tak malých žáčků s množinami.No a když jsem se o Vánocích vrátil ze světa,tak jsem ke své hrůze zjistil,že kluk po téměř čtyřech měsících výuky neuměl spočítat 3 jablíčka + 3 jablíčka.Vždycky když dostal obdobné zadání,tak spustil jako na kafemlejnku množina něčeho je podmnožinou čehosi..a tam skončil.Takže nenásledovala žádná vánoční idyla,ale tvrdý otcovský dril s názornými ukázkami (jablíčka,ořechy,cukroví,atd.).No a že to nakonec dobře dopadlo a kluk nebyl od narození hňup o tom svědčí,že úspěšně ukončil VŠ-strojárnu,takže je inženýr a již několik let řídí českou dceru velké německé firmy.Tudíž jakékoliv novoty v tomto směru jsou pouze proto,aby rádoby "vědci"měli plný krmelec nejlépe proložený konferencemi a stážemi v zahraničí.
Ještě k tomu (v)zdělávání
Dalším nástrojem debilizace národa se stal "Comenia Script". Jeho výuka totiž vede k funkční negramotnosti, kdy oběti takové výuky se nenaučí přečíst (a používat) vázané psané písmo, takže si nepřečtou ani dopis od babičky.
O kurvení ruky psaním tiskacím písmem ani nemluvím.
Naštěstí (!!!) se tvůrci tohoto (amerického, jak jinak) paskvilu ukázali být natolik nenažranými, že si u MŠMT vyhudrali monopol jak na licenci, tak na veškeré výukové pomůcky, takže na ně školy nemají (jsoutě až třikrát dražší než běžné písanky, slabikáře a pod.) a výuku se díky tomu nepovedlo prosadit jako plošnou. ZATÍM.
Písmo
Ano, znám jeden 25letý výsledek současného školství, co nedovede přečíst psané písmo.
Jazyky
DT. - Například dítě se v určitém nízkém věku naučí jakýkoli lidský jazyk jako rodilý mluvčí - nemá cizí přízvuk. Dospělý to nikdy nezvládne, okno se dávno zavřelo. Těch oken na učení se schopností je mnoho, a otvírají se jedno po druhém.
-
Dospělí se učí jazyky strašně blbou metodou. Malý děti se učej jazyk poslechem. Ještě nezná žádný slova, ale žvatlá si ty svý vymyšlený úplně dokonalou intonací. Dospělýmu hodí zmínku o intonaci sem tam, v záplavě gramatiky a slovíček k memorování. Děti taky nemají pocit, že ze sebe dělají debila, když nějak kroutí pusou, to dospělí jo. Spolužák, co mu ruština nešla, tak najednou vysekl perfektní ruskou větu, když se chtěl Rusům a ruštině posmívat a říkal přesně to, co slyšel. Slovíčka se děti učí z reálu a dospělý ze slovníku, takže dítě si spojuje čaj s tím teplým, sladkým, co má v hrníčku a dospělej jen s jiným slovíčkem ve svém jazyce. Každej kdo se naučil cizí jazyk jako adolescent/dospělej, tak má slovíčka, který se naučil přímo z reálných situací a ty se snad ani nedaj zapomenout. Děti mluvěj, jak slyšej a gramatika jim pak dochází a začnou začnou dělat chyby, kdy vyjímky, co říkali správně, začnou říkat špatně, protože podle gramatického pravidla.
Dospělí znají slovíčko napřed napsaný a pak hledají jak ho vyslovovat, často zase podle popisu nebo z nějaké nahrávky, která je ale často zavádějící. Dítě slovíčko jen slyší a psaní se nechává na později. Jsou lidi, co se učili jazyk odposlechem a naučej se mluvit perfektně a za pár měsíců.
Na VŠ se jazyk naučíte, ale tak neživě. Au-pairka, co si našla práci v bance za chvíli seká věty jako "I have flat viewing today." dokonale aktuální angličtina. Absolvent VŠ vám bude dokazovat, že to není o znalosti všech slovíček, což je pravda, jenže vy potřebujete ty běžný a současný, který on nezná.
Z druhé strany, cizinec, který spravně řekne a použije výrazy "hustý" "kurva" "bramborový salát" působí líp než někdo, kdo mluví plynně česky, ale takovou už trochu zestárlou češtinou jak z Čapka či Kundery.
A stejně se 99,99999 %…
A stejně se 99,99999 % dospělých - i když se bude učit jazyk jakoukoli metodou - nenaučí jazyk tak dobře, aby rodilý mluvčí nepoznal, že není rodilý mluvčí.
Na druhé straně stačí, aby se maličké dítě pár měsíců setkávalo s cizím jazykem, aniž by mu porozumělo. A občas si žvatlalo i ten cizí jazyk. Pak když se ten jazyk naučí později v dospělosti - je schopen dosáhnout perfektivní výslovnosti a zmást i rodilé mluvčí. Ale bez té indoktrinace v raném věku to nejde.
Nemyslím si, že dospělí lidé se učí jazyk blbou metodou. V takové angličtině se čtením ani slovníkem stejně nenaučíte mluvit, neb čtená a mluvená angličtina jsou skoro dva různé jazyky. Jsou jednoduše schopnosti, které jsou otevřené jen v raném věku. Třeba naučit se perfektně jazyk na úrovni rodilého mluvčího.
Když budete blbnout s nějakými alternativními moderními metodami ála Rudolf Steiner, Hejný, a X jiných paznechtů - tak ta okna pro ideální učení akorát promarníte blouznivými představami určitých osob, jak se dítě učí.
***
Závěr: Dítě (v každém věku) jede svou cestou, jak se učit. Cesta je to pokaždé drsně odlišná od myšlení dospělého člověka. Proto máte jako dítě možnosti, které nemusíte už mít k dispozici jako dospělý. Jako dospělý máte možnosti, které nemá vždy dítě.
Ještě mnoho škody a miliónů zničených/poškozených dětí/lidí bude, než si lidé uvědomí, že "podle sebe soudím tebe" není dobrá metoda pro vyvíjení učebních metod pro děti. Mám podezření, že mnoho osob si řeší svoje školní trauma - a snaží se ho vyřešit tak, že zmrví všechny děti tím, že ho zbaví jeho vlastního traumatu - ať je to Eleonora Smékalová, Nováčková, Hejný, Rudolf Steiner. Je to styl, kdy znásilněná žena zachrání všechny ženy tím, že všechny ženy na světě připraví o sex a možnost se milovat.
"Z druhé strany, cizinec,…
"Z druhé strany, cizinec, který spravně řekne a použije výrazy "hustý" "kurva" "bramborový salát" působí líp než někdo, kdo mluví plynně česky, ale takovou už trochu zestárlou češtinou jak z Čapka či Kundery."
Čeština je obětí komplexu méněcennosti Brňáků.
Kdykoli se nějaký jazyl etabloval, a kodifikoval svou spisovnou formu - jako základ se bralo nářečí středu země, nebo nejrozšířenější nářečí. Tak je to rozumné.
Čeština je výjimka, protože Ústav pro jazyk český a vědci z něho předvedli své nejhorší povahové vlastnosti. Pražský a brněnský Ústav pro jazyk český mezi sebou bojovali, a brněnský Ústav pro jazyk český si vydupal, že základem češtiny bude moravské okrajové nářečí. Protože brněnští vědci byli pod vlivem komplexu méněcennosti a nutnosti vyhrát. Čeština tím utrpěla. Debilita na entou. Základem spisovné češtiny se tak stalo 12 vesnic tuším někde kolem Blanska.
Takže spisovná čeština je v zásadě okrajové moravské nářečí s moravskými koncovkami -é, ale reálně tak mluví minimum lidí. Je to výsledek debility a nekompetence Ústavu pro jazyk český. Ovšem to je unikát v češtině, že jako spisovný jazyk se kodifikovalo něco, čím drtivá většina lidí reálně nemluví. Proto nemůžete češtinu a její mluvu srovnávat s jinými jazyky.
.
Správnou angličtinou RP mluví asi tak 2% lidí a Londýn to rozhodně není. Tam se to mění i po čtvrtích, přesně jako to použil J.B.S v Pygmalionu. Novoangličani maj navíc svoje svoje vlastní přízvuky.
Francouzi mají za správnou francouzštinu tu z okolí Loiry.
Ale Paříž je na severu země a Londýn na jihu.
ÚJČ pro mne skončil
"vysvětlením" skloňování Odolena Vody.
Vám se nelíbí, že je to…
Vám se nelíbí, že je to vlastně Pánova voda, Pánovy Vody, Pánově Vodě, Pánovu Vodu, Pánovo Vodo, Pánově Vodě, Pánovou Vodou? Protože Odolena je ve své podstatě genitiv (dříve Odolenova)? ;)
Matematika nebo počty?
Můj tata byl učitelem na obecné, teda základní škole, a učil žáky počty, ne matematiku, ta je o logice a ne o počítání. Pro ten začátek se sčítáním a odečítáním je to naučil dobře - na penězích. Vymyslel pro ně bankovky i mince, a děti počítaly s penězi. Všiml jsem si po dlouhé době, že počítat na penězích umí i cigáni, vlastě rómové. Tata k tomu potřeboval méně didaktických pomůcek než Hajný.
Ale "učit se matematiku" od první obecné zní líp.
Beze srandy...
Děkuji Vidlákovi za téma
a mračím se na ty, kdož prostor zavalili rezavým válečným šrotem.
Ať by byl totiž potenciální německo-československý konflikt trval do konečné plánované porážky československého vojska týden nebo měsíc, neměl by dnes kdo oslavovat toto Pyrrhovo vítězství. Alespoň ne česky.
Dějiny píší vítězové a většinou je píší naněkolikrát.
Dnes se ukazuje, že ve 2. světové válce zvítězili rukou společnou Němci společně s Židy, Angličany, Američany a Řeporyjci proti věčně a nenapravitelně rudým (zpětně) agresivním Rusům.
Takže buďme rádi za čtyři - pět generací národní existence.
Dnes se na našem území bojuje za naši národní NEexistenci mnohem sofistikovanější a zhoubnější zbraní než je zastaralé dělo nebo tank!
Jmenuje se "Školství stokrát blběji než včera".
Šrot
Omlouvám se za zavalení válečným šrotem, ale nedá mi to a položím svou kacířskou otázku:
Který národ poražený ve druhé světové válce Německem přestal existovat? Poláci tu jsou, Židé také...
Možná teprve v důsledku 2…
Možná teprve v důsledku 2. světové války některé národy přestanou existovat.
Důsledkem 2. světové války byla především likvidace chytrých a schopných lidí. To je velký dar Němců Evropě, že každého schopného a kvalifikovaného buď donutili emigrovat (nejčastěji do USA), nebo ho zholokaustovali. Důsledek se začíná projevovat až nyní - v tom, jací hlupáci jsou v Bruselu, Německu i jinde. A co vše se pokouší zavést do našich životů.
Postupně tak význam Evropy upadá, a mnoho lidí sem tahá kdejakou kriminální selanku a fanatické muslimy. Ti nakonec pár národů zcela dorazí. A pár států zcela určitě.
Dalším důsledkem 2. světové války je feminismus, protože při nedostatku mužů po válce musely zaujmout jejich místa. Například genderové vědy, nebo prosazování současné úradkové podoby školství by bez feminismu jako řemen nebylo vůbec možné.
.
Hitler obdivoval islám, ale jeho znalosti byly dost povrchní, Myslel si, že by Německo s isláme dobylo snadněji svět. Jen mu nedošlo, že by před tím zblbli na standartní úroveň. Když uviděj TV nebo smartphone, tak po nich samozřejmě chmátnou, ale vynalézat něco, co prorok zakázal, to by prostě nešlo.
Feminismus po jiným jménem začínal už v 19 století. Neff o tom psal ve Sňatkách v rozumu. Náprstek se kolem toho už motal.
Ženský šly dělat do mužských povolání už za první světový a pak už nechtěly dělat v domácnostech služky. Proto po první vymysleli tolik domácích strojů - vysavače, pračky, mixéry atd. A mezi válkama začlo aspoň v Británii hnutí sufražetek.
Zvěsti jdou, že do toho silně investovali bansteři - jako do jiných sraček.
Tahle otázka není kacířská,…
Tahle otázka není kacířská, ale spíš lehce - ne snad nutně manipulativní, ale zavádějící určitě, protože:
a) významnou roli hraje to, kdo vyhrál NAKONEC
b) Židé byli rozptýleni v diaspoře - Hitler nedosáhl na všechny.
Národ
Vrátím se k otázce (vyprovokované úvahami typu: Je dobře, že jsme se v osmatřicátém nebránili, jinak už tady náš národ není.):
Který národ byl za druhé světové zničen?
Možná byste se měli zeptat,…
Možná byste se měli zeptat, co bylo skutečným cílem 2. světové války, kdo za ní stál, a kdo jí podporoval.
Británie, Francie, Maďarsko, a x dalších států - svou budoucnost a politiku stavěla na podpoře Hitlerovi a na předpokladu, že Hitler vše vyhraje. Pomáhali mu, jak se jenom dalo. Jejich zahraniční politika byla jasně na straně Hitlera.
Mnoho států velice rozzuřilo, když Sovětský svaz Hitlera začal pořážet. Byla to čára přes rozpočet a jejich plány. Navíc řada států udělala a dělala mnoho sviňáren ve prospěch Hitlera - a teď byli v nutnosti to kamuflovat. Jejich propaganda musela tyto sviňárny natřít na bělostnou andělskou bělobu, a vydávat za akce proti Hitlerovi.
***
Když budu drsně nekorektní:
Židé si 2. světovou válkou zajistili nekritizovatelnost, a mnohé výhody. Část Židů obětovalo jiné Židy. Takový Žid George Šoroš sám pomáhal při nacistické likvidaci jiných Židů, ani se tím netají.
USA se 2. světová válka vyplatila excelentně. Ovládli trh Evropy díky Marshallovu plánu. Učinili dolar světovou měnou, z čehož pohádkově profitují. Donutili Francii, Anglii a další vzdát se většiny svých kolonií, tedy svou konkurenci neuvěřitelně oslabit.
A tak bychom mohli jít stát po státu.
A komu se vyplácí invaze
muslimů do Evropy, různá muslimská jara a podobné předem připravené akce.
No komu asi? Musíte ale…
No komu asi? Musíte ale zapomenout, že hlavní subjekty jsou státy.
A která svině chce
vymýtit naše národní tradice? Dokonce přes sdělovadla? Přes školství? Proč to tolik hňupů žere?
Národ dělá národem jazyk,…
Národ dělá národem jazyk, kultura, tradice, sounáležitost, jeho historie, víra, jeho hrdinové a hrdinky, všechny jeho úspěchy a vědomí těchto úspěchů, vědomí vlastní hrdosti na národ a předky, vzdělání, jeho schopnosti.
Protože národ porazíte buď válkou, a nebo tím, že mu vezmete všechno co dělá národ národem. Když to postupně naleptáte, má to stejný výsledek jako genocida národa. Jen je to levnější, neteče u toho krev.
1) Vezměte si ten seznam v prvním odstavci - a dívejte se, jak jedou přesně podle něho při likvidaci českého národa.
2) Proč to tolik hňupů žere? Protože svoboda. Protože úpadek je vždy příjemnější než něco budovat. A když vás v tom úpadku někdo vhodně podpoří v tomto prasečím instinktu zvířátka.
- Je příjemnější ojet x chlapů/žen (dle vašeho pohlaví a preference), než odpovědně se starat o rodinu, děti - a snášet i zlé časy.
- Je příjemnější se ve škole flákat a nic nedělat, než dřít a získávat vzdělání.
- Je příjemnější mít za hrdiny hňupy, vlastizrádce a pazgřivce (Havel, Kalousek, Fiala, Novotný, ...), protože pak i většina lidí je hvězda a hrdina. Zato stát tváří v tvář opravdovému hrdinovi vyvolává nehezký pocit při srovnání se s ním, zejména pokud jste poněkud horší osobnosti.
- Je příjemnější jít s cizím národem, který zrovna kolonizuje váš národ a zradit svůj.
Atd.
Já bych
to tak slušně napsat neuměl.