Hejného metoda v praxi

Autor
Štítky

Na úvod jen pár slov k slepicování příspěvků. Pod slepicemi by se v dohledné době měla objevit ještě větička, která by to přispívání také okecala ve smyslu kolik lidí přispělo a tím pádem jaká to má procenta či tak něco. Máme s tím ale trochu problémy, neb je to v angličtině  a zatím jsme to nedonutili mluvit česky. Berte slepice jako první viditelný krok. 

Mimochodem - skoro všude je pět slepic, protože si tu opravdu všichni navzájem přidělujeme pět slepic. Na toto téma nachystám nějaký článek a následně obecnou zvyklost udělování slepic,aby to mělo nějakou logiku. Jako třeba že pět slepic udělujeme jen za výjimečný článek (nebo Vidlákovi vždycky i za naprostý brak) čtyři slepice za nadstandart, tři slepice za průměr, dvě slepice za podprůměr, jedna slepice, že se tomu dalo ještě rozumět či tak nějak. Podobně by to mohlo být i v případě komentářů. 

Udělám na toto téma článek řekněme na Silvestra, v debatě to nějak probereme a pak rozlouskneme. 

Váš Vidlák

 

Budu dnes pokračovat ve včerejším školském tématu. Vím, že mezi čtenáři máme několik učitelů, takže doufám, že mé poznatky rozšíří, případně smetou ze stolu, každopádně dnes se pověnujeme Hejného metodě výuky matematiky. Stejně jako včera nebudu rozebírat teoretické pedagogické principy ani dobré úmysly zakladatelů, ale podívám se na to pohledem rodiče, který se s tím potkal na svém dítěti. 

Jak jsem psal včera, mám v současné době tři děti na základní škole. Ta nejstarší nastoupila do normální třídy k normální učitelce, dostala normální učebnice matematiky a potýkala se s matematikou podobně jak si to pamatuju já. Žádné velké vysvětlování, ale poněkud nezáživné memorování  opakování základních počtů.   1+1=2. 1+2=3. Počítání na prstech, stovky jednoduchých příkladů za domácí úkol, tisíce příkladů ve školní hodině. 

V dalších ročních totéž s násobením, písemné sčítání, písemné násobení, dělení, písemné dělení, slovní úlohy a jejich převádění do tvaru čísel a tak dále. Opět šlo především o stovky nudných příkladů během kterých postupně ubývalo chyb, stále větší čísla se naučila počítat zpaměti, naučila se postupně všechny základní algoritmy. Přechod na zlomky, desetinná čísla a další matematické dovednosti pak už byl jednoduchý, v podstatě je matematika deset čísel, které se prohazují mez sebou.

Samozřejmě ta určitá bezduchost výuky nezůstala utajena pokrokovým matkám (a pokrokovým učitelkám) a když pak nastoupil do školy můj druhorozený, dostal se do třídy vyučující matematiku Hejného metodou. Do té doby jsem o tom párkrát slyšel v rádiu a přečetl si pár článků na internetu, celá metoda byla v plenkách a všichni teoretici oboru si pochvalovali, jak to dětem pomůže, že budou mít matematiku rádi, prospěje to pomalejším dětem, kterým to až tak moc nejde. 

Všechno tohle se v třídě mého kluka splnilo. Děti měly matematiku rádi, pomohlo to méně schopným dětem, ale pomohlo to především tím, že se děti nic nenaučily. Kdybych měl Hejného metodu zjednodušeně shrnout z pohledu rodiče který dělá s dětmi domácí úkoly, tak se vůbec nedivím, že se Hejný se svojí ptákovinou prosadil. 

Ono je to totiž demokratické víme? Hejného metoda ukáže žáčkům vícero způsobů, jak počítat. Co vícero... mraky způsobů. Ukáže jim vícero algoritmů na písemné sčítání i násobení. Ukáže jim pomocí obrázků, šipek a různých kolonek, jak nahradit čísla, jak je rozdělovat, jak je skládat. Příklady dědy Lesoně ve mně zůstanou ještě hodně dlouho. 

Teoretik Hejný si představoval, že děti si udělají matematiku hrou, ukáže se jim dvacet způsobů jak se dobrat výsledku a děti si pak demokraticky vyberou způsob, který jim vyhovuje nejvíc. V praxi to ale jednoduše znamená, že se nenaučí ani jeden. Hejného metoda je taková Cimrmanova poměnka a zapoměnka. Devět deseti výuky probíhá něco, co děti demokraticky zavrhnou a vyberou si jednu desetinu výuky. Samozřejmě tím pak nezbývá čas na memorování a procvičování příkladů, čímž je dosaženo spokojenosti pokrokových matek. Taková výuka se ani moc nedá známkovat, protože není co známkovat. Je to taková vlastivěda matematikou a protože se to nedá známkovat, tak jsou všichni dobří, všichni spokojení, akorát nic neumějí. 

A těch keců na třídních schůzkách, jak je to super, jak mají děti matematiku rády.... a pak, protože mezi učiteli je pořád ještě značné procento normálních lidí, se od Hejného metody potichu upustilo (oficiálně samozřejmě vůbec ne kvůli tristním schopnostem Hejného třídy) ale od čtvrté třídy má kluk normální matematiku.  Na ničí intervenci. Prostě se ukázalo, že děti sice mají teoretické znalosti indického násobení, ale nedovedou použít ani český ani indický způsob, dělají ve všem chyby a čísla prostě kombinují zcela náhodně. 

Dovedete se asi představit, jakou práci jsem s tím doma měl. Ještě ve třetí třídě kluk nebyl schopen vyřešit poměrně banální početní slovní úlohu. On si dovedl představit ta dvě čísla z ní plynoucí, ale jestli je má sčítat, odčítat, násobit, dělit, to šlo úplně mimo něj. Navíc neuměl počítat, takže mu to skoro nikdy nevyšlo.  

Doma se holt nastolili příslušný dril s příslušným množstvím příkladů a samozřejmě se to začalo raketově lepšit.  (dokonce jsem začal mít pocit, jestli by matematika neměla být až v pozdějším věku s vyšším počtem hodin, protože ta rychlost učení byla obrovská, nesrovnatelná s ostatními mými dětmi) Začali jsme dělat slovní úlohy s tématy jemu blízkými - produkce tanků, doba výroby letadla, doba orání pole... a ve čtvrté třídě (bez Hejného metody) se to celkem srovnalo. 

Můpj třetí potomek už chodí zase do normální třídy. Matematiku sice nesnáší, protože musí počítat dokolečka dokola příklady, ale umí to. 

Takže za Vidláka... pokud máte dítě na Hejného metodě, vyjadřují vám upřímnou soustrast. Čeká vás mnoho hodin bezduchého drilování dítěte, aby něco umělo nebo vás čeká vypínání vlastního mozku, abyste mohli odfiltrovat realitu, že dítě nic neumí. A nebo budete mít štěstí na geniální dítě a to samozřejmě nezkazí ani Hejný ani jiný učitel. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (61 hlas)

Komentáře

Bať.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by standa.e (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale stejně je to škoda, takto ubíjet kantory i děti,....

Zatím bez slepic

In reply to by standa.e (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ani jedno z mých dětí nemělo na základce, ani na dalších školách IVP. Možná škoda, ono někdy ani ono IQ přes 130 u jednoho dítěte nestačí na to, aby dítě pobralo to, co se v běžné škole děje, druhé dítě provokuje kantora už jen tím, že sedí ve třídě, další holt ten gympl nemělo vůbec zvládnout.
Škoda, že jsem se tehdy oné kantorky nezeptala přímo, co ji tedy vlastně za ty roky v tý svý češtině naučila a pokud měla problémy třeba i v tý matice, proč nám nedala vědět,... Neměla jsem ji při svém "tušení stínu" šetřit.
Ostatně když byl u šaten k zemi ránou zezadu sražen můj syn, drsným fyzickým atakem od jiného spolužáka, myslíte, že mne o tom škola informovala? To udělala až má bývalá třídní, která tehdy již neučila a přiměla mne něco s tím udělat. Tak jsem konala. Naštěstí spolužáci to dosvědčili. A tehdejší ředitel? Podle mne si vůbec nevěděl rady s tím, jak děcka ukáznit. Prý jako jednu z cest vidí výuku náboženství....
Jako sorry, pokud rodiče, pokud škola,... mnohé konání je naprosto nesmyslné.
A pokud si žák dovolí k zemi srazit i kantora? Škoda každé rány, která padne vedle. Aha, to se nesmí, to není v souladu - s čím vlastně? Nikdo nemá zájem děcko přizabít. Tedy pokud se jedná o normální kantory, vyjímky se asi najdou všude.
Byrokracie - má matka kdysi nosila domů plno sešitů a prvňákům vlastnoručně individuálně předepisovala, co si které to děcko má podle vzoru v písankách procvičovat. Proto nebylo moc kantorů ochotných v prvních třídách učit.
Ale jak to Vaše říkání čtu, tak to, co musíte vyplňovat nyní Vy, je naprosto proti zdravému rozumu, protože jako kantor přece snadno poznáte, co v tom kterém děcku je. Jestli některé zaslouží povzbudit i na úkor toho lepšího dostat lepší známku, nebo mu ji pro vyčůranost, nebo kamarádství s matinkou, není vhodné jen tak pro nic za nic dát, protože to děcku může uškodit, podpořit v lenosti,...
ad. PPP - kdysi, kdy to nebylo ještě příliš příliš obvyklé, byly jsme tam s první dcerkou kvůli odkladu nástupu do školy. Paní tam byla velmi solidní, její postupy odhalily, že je levák, nástupu do školy schopna, ale kvůli zdrav. stavu že doporučuje odklad nástupu. A tak se také stalo.
Jak to tam chodí dnes, netuším.
Zbytečně vynaložená energie na žáka - škoda, protože by mohla být využita smysluplně alespoň pro ty žáky, když jejich rodiče nemají zájem a naopak mnohdy si zbytečně stěžují, kantory nepodpoří, naopak podrývají i těm dobrých u dětí jejich autoritu.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

upřesňuji - ad.
"...A pokud si žák dovolí k zemi srazit i kantora? Škoda každé rány, která padne vedle. Aha, to se nesmí, to není v souladu - s čím vlastně? Nikdo nemá zájem děcko přizabít. Tedy pokud se jedná o normální kantory, vyjímky se asi najdou všude...."
Kdysi měl jeden kantor tzv. "dubovou řeč," tedy jakousi rákosku a nikdo z žáčků by si nedovolil ránou srazit k zemi. Jeho rány onou dubovou řečí nepadaly vedle a byly účinné i bez zbytečných poznámek do žákovské. Vyřešil to vždy na místě, než děcko zapomene, co provedlo.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Hejtman mne označil v diskuzi pod tématem Mnichov 38 za - parafrázuji - lháře a člověka vůbec charakterově všeobecně závadného.
Čímž mne nasral.

Jelikož se domnívám, že se mu nelíbilo mé tvrzení o zoufalém stavu čs. opevnění, zde si dovoluji vložit:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_opevn%C4%9Bn%C3%…

a
https://www.bunkry.cz/slozka/5047

Pro ty, kdo nechtějí klikat a študovat:
- ze 17 těžkých pevnostních objektů byly dokončeny 4 (jedním slovem čtyři).
- jediný kanón použitelný v opevněném prostoru měl ráži 47 mm (Škoda, vzor 36). Byl k dispozici v zoufalém počtu 268 ks a neměl náboje proti postupující pěchotě.

Zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/4cm_kan%C3%B3n_vz._36

A tohleto mělo zadržet Ádovo Wehrmacht a zlikvidovat německé dělostřelectvo s vybavené děly s dvojnásobným dostřelem a trojnásobnou ráží.

Průměrný počet slepic: 2.3 (4 hlasů)

do ... (do jiného vlákna, ka to patří)
a neplevelte tu prosím jinak zajímavou diskuzi.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

náhodou - je to i o tom, kdo koho učil, tedy třeba ani nenaučil počítat třeba i ty tanky, bunkry a různé poměry,... Takže ono i toto souvisí se vším.:-) Je sice rozdíl o mnohém se učit, ale praxe je pak úplně jiná, ve smyslu:
teorie jasná, praxe jiná, výsledky pochybné.

Zatím bez slepic

práce je živá
řopík je bytelný
Áda se dívá.
To je krásná linie
ladná její křivka
čas to všecko překryje
zůstane jen pifka.

Zatím bez slepic

Na kopci 300 metrů nad mořem,
krásnej řopík v betonu dosud stojí.
Na výběžku v betonu zabetonovali i kříž,
kdo ví, kým sponzorovaný.
Výhled daleký,
dát tam kvalitní zbraň,
dostřelí na Pálavu,
odstřelí zámek v Mikulově.
Zamíří hravě na Vídeň,
či Znojmo,
nebo kousek vedle atomové Dukovany,
Sice ne vše, ani Brno přesně okem nevidět,
ale navigace z vrtulníků
směr střelby napoví.
Dříve krajem pěšky putovali lovci mamutů,
dnes je vše sledováno jiným okem,
okem přístrojů.
Snad nikdo čudlíky nedopatřením nezmáčkne
ani ta pifka by pak nic nezmohla.

Zatím bez slepic

Výborně! Děkuji Vám za Váš pokrok. Takže už netvrdíte, že v opevnění nebyly žádné těžké zbraně, jen jich bylo málo. A už netvrdíte, že v opevnění nebyly žádné pancéřové prvky, jen ne ve všech objektech. A úspěšně dokládáte, že těžké opevnění bylo v říjnu 1938 místy ještě velmi nedokončeno, s čímž samozřejmě souhlasím. Jen trochu opomíjíte těch skoro 10 000 lehkých objektů (vz. 36 a "řopíky") kolem celých ohrožených hranic, v několika sledech a také před Prahou (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1ra)...
Mimochodem, kde já tvrdím toto: "A tohleto mělo zadržet Ádovo Wehrmacht a zlikvidovat německé dělostřelectvo s vybavené děly s dvojnásobným dostřelem a trojnásobnou ráží." ?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hejtmane, ale tohle je fakt slovíčkaření, nemyslíte? Zvlášť, když pak používáte slova jako "lhář". Se vším respektem k vám i k Targusovi.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Pokud Vy nevidíte rozdíl mezi tvrzeními: "Ve vnitrozemí žádné obrané linie nebyly!" a "Vnější obrana Prahy je budována od roku 1936.", potom chápu, že se Vám to zdá jako slovíčkaření. Když už jsme u těch slovíček, kde jsem napsal slovo lhář?

Zatím bez slepic

Hejtmane, tohle vypadá na zaseknuté kolovrátky na všech stranách. Jádrem Targusova tvrzení bylo, že dané pevnostní linie nebyly dobudovány a jejich smysl tak byl v září 38 diskutabilní ještě víc, než kdyby dobudovány byly. To bylo to podstatné.

Ano, Targusův styl obecně je velmi sebevědomý, užívá věty plné definitiv, ale mně osobně třeba přijde daleko horší než psát o "vlhkých snech" psát (parafrázuji): "Targusi, lžete, když říkáte, že nebylo nic." Lež je prostě extrémně silné slovo - a jste-li vystudovaný historik, měl byste si sakra dobře uvědomovat rozdíl mezi tvrzením lživým a tvrzením - například - z neznalosti, či z neúplné znalosti.

Je mi skutečně líto, že se toho slovíčkaření tak urputně držíte. Ano, slovo "lhář" jste nenapsal. "Jen" jste v souvislosti s Targusem psal: "to je lež", "urputně a arogantně lžete", "užívá (...) lži"... viz:

https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1869826#comment-1869826
https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1869837#comment-1869837
https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1869902#comment-1869902
https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1870085#comment-1870085

Myslím, že opakovaně takto někoho osočovat ze lhaní, je o dost hustší útok, než fanfarónská a (pravda poněkud zbytečně) buranská hláška o "vlhkých snech". (Pravdou je, že to "fanfarónství" a "buranství" je natolik součástí Targusova stylu, že mu nepřikládám nijak významnou váhu.) Protože pokud o někom řeknete, že lže, pak tím samým dechem říkáte, že je lhář. I kdybyste se pak milionkrát hájil, že jste slovo "lhář" nikdy nepoužil.

Víte, přemýšlím, co bylo pro uvedenou diskusi přínosnější - jestli Targusovo chybné paušalizování, nebo vaše hra na detail bez dopovězení všech souvislostí. To si holt musí zvážit každý kydař. Pro mě jeden za osmnáct...

Ale jestli mohu prosit, už to neřešme. Hlavně ne tady. Targus není malé děcko a nerozpláče se v koutku, vy, předpokládám také ne. A myslím, že i Gerd (jeho reakci https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1869646#comment-1869646 osobně oceňuji.) si s Targusovskou rétorikou umí poradit. Pro mě je to jednoduše stín na jinak zajímavé diskusi a mrzí mě, že k němu vůbec došlo.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Dobře, tedy pro uklidnění diskuze již netvrdím, že Targus o našem opevnění, našich tancích, Maginotově linii apod. píše lži. Pouze používá věty plné definitiv a tvrzení, ve kterých k těmto tématům dokazuje své neznalosti, či neúplné znalosti. Lepší? Můžete tomu říkat chybné paušalizování, ale na skutečnosti, že zde urputně hájí svá tvrzení a když mu někdo napíše, že se mu zdá (řečeno s Jirotkou), že o jejich správnosti by se dalo úspěšně pochybovat, dočká se osobního útoku, to nic nezmění.
Omlouvám se, pokud jsem zvolil málo diplomatický tón, ale nejsem člověk zvyklý na tento fanfarónský a buranský styl jinak, než v nadsázce (tam mi nevadí a beru jej). A tady už jsme v rovině osobních útoků, kde jsou argumenty protistrany ignorovány (mimo jiné o VOP).

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Přiznám se, že v té odpovědi cítím jistý nádech ironie až sarkasmu, ale protože mezi námi dvěma nic osobního není, tak to nechám jen v té rovině zdání. To je ostatně vždycky riziko psaného textu, že ho člověk vyhodnotí spíš podle své představy o úmyslech proti strany, než podle toho, co protistrana míní skutečně. A to píšu fakt bez ironie. Jen na vysvětlenou. Dík za vstřícnost.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Mimochodem ke zbrani L1 (protitankový pevnostní kanón ráže 47mm spřažený s těžkým kulometem): Podle Vás nárazové granáty nejdou použít proti pěchotě? Já na vojně nebyl, tak se rád nechám poučit :)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nechci zde plevelit diskuzi, tak dám jen jeden příspěvek na téma pevnostní kanon L1 ráže 47 mm. Zbraně byly dodávány tempem 28 kusů za měsíc a poslední kanony byly dokončeny v dubnu 1938. Celá objednávka byla však splněna až v srpnu 1938 dodávkou posledních záložních hlavní, které byly spolu se střílnou součástí kompletu zbraně. Čili v září 1938 už byly dodány všechny objednané kanony.
Nárazový granát je typu tříštivotrhavý, a je určen proti pěchotě.

https://delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz/clanky/pevnostni-de…
https://www.securitymagazin.cz/historie/protitankovy-pevnostni-kanon-vz…

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

dostřel v km?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Vážně Vás to zajímá? :)
Maximální 6 km, rychlost střelby až 40 ran za minutu, průbojnost 30 stupňů skloněného pancíře 52mm na 100m, za druhé světové dodávány (pro Němce) nové protipancéřové náboje s průbojností 100mm za stejných podmínek. Na 500m stále ještě 58mm.
V opevnění instalován jako zbraň L1 (se spřaženým těžkým kulometem vz.37 ráže 7,92mm), takže proti pěchotě (a lehce pancéřovaným cílům, jako jsou například obrněné automobily) použitelná velmi dobře i bez kartáčového střeliva...

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

a vámi? Naprosto žádný.
Proti živé síle můžete samozřejmě užít i podkaliberní nebo kumulativní střelivo, akorát vám to bude k úplnému hovnu.
Na živou sílu se užívají tzv. kartáče, tedy něco podobného, jako jsou účinky brokovnice v ručních zbraních.

Zatím bez slepic

U nás je možné počítat i s efektem odražených broků (nejen), pokud myslivec netrefí, střela se odrazí od skály a trefit může. I to se tu již na honu stalo :-)

Zatím bez slepic

Děkuji Vám za přínosný příspěvek v diskuzi, kde jste mi vysvětlil, že jsem dle Vás blbý, jako troky :) Vzhledem k Vašim ostatním výrokům k tématu (Vnější obrana Prahy, neexistující těžké zbraně a pancéřové prvky v opevnění), předpokládám, že i tento vznikl na základě nedostatku studia relevantních informací a v pravdivosti se blíží nule... Ovšem rozhodně již netvrdím, že lžete!
Tedy proti živé síle je zbraň L1 vybavena nárazovými (tříštivotrhavými) granáty a těžkým kulometem, tedy absence kartáčů by zřejmě nebyla na překážku jejího úspěšného použití v boji proti nepřátelským jednotkám. Jak už jsem řekl, jsem nevoják a mnohým věcem opravdu nerozumím, ale přijde mi, že jako L1 byla ve druhé světové vyzbrojena většina věží tanků. Ví prosím někdo, kolik tanky vozily kartáčové munice? Děkuji

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

si vědom, že bych napsal jedinou čárku o opevnění okolo Prahy.

Dále pokud chcete považovat kanónek ráže 4,7 mm za těžkou zbraň, jste docela k smíchu. Tedy pokud tušíte, co je to ráže, když jste prý nebyl na vojně.
Srovnejte třeba s německým Flakem 88, o kteréím Gerd tvrdí, že vlastně nebyl, a když omylem byl, Němci nevěděli, co s ním.

Nárazové granáty vybuchují při dopadu, což je při dělostřeleckém přepadu pěchoty k hovnu, protože naprostá většna střeliva exploduje na zemi nebo v zemi, pokud je tato měkčí. Jestliže granát vybuchne např. půl metru pod zemí, střepiny, které mají onen potřebný smrtící účinek, vylétají z místa exploze pod úhlem dejme tomu pouhých 150°, na každou stranu 75°. Zbytek pochytá zemina, která zároveň tlumí i rázovou vlnu nad zemí, coby sekundární ničivou sílu. Proto vojáci při přepadu dopadovým střelivem uléhají na zem, protože střepiny mají smrtící účinek pouze, když letí šikmo vzhůru. Při pádu na zem již smrtící nejsou. Když to trošku přeženu, pokud ležíte, granát ráže 47 mm vás nemá šanci zabít ani v případě, že bouchne dva tři metry u vás, pokud dopadá do kypré zeminy a ne na skalní desku.
V porovnání s tím granát, který exploduje těsně před dopadem, tedy nad zemí, eliminuje živou nekrytou sílu v celém svém perimetru, protože střepinám nestojí v cestě vůbec nic.
Proto se např. ruční granáty dělají mnohem častěji s časovým zpožďovačem a nikoli s dopadovým iniciátorem. Zkušený voják odhadne čas letu granátu vzduchem a háže tak, aby granát vybuchl před dopadem a střepinám neclonily v letu přírodní překážky.

Stran TT munice ještě jednu poznámku. Zcela běžně byla vyráběna s časovým iniciátorem, nabíječ ji musel před zasunutím do závěru nastavit vedoucí řízení palby musel spočítat, jak dlouho střela poletí. Dělalo se to např. patřičným natočením kroužku na tělese střely.
Mrkněte ve wikině na heslo šrapnel.

Zatím bez slepic

Vy jste o VOP nic nenapsal, máte pravdu, Vy jste totiž napsal:
Napsal uživatel Targus (neověřeno) dne Čt, 26. 12. 2019, 09:21In reply to Počasí by Gerd (neověřeno)Trvalý odkaz
Re: Gerd Další opevněná linie
existuje pouze ve vašich vlhkých snech.
A já jen dokládám, že Gerdovy "vlhké sny" jsou na rozdíl od Vašeho tvrzení pravdou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1ra
Asi Vás překvapím, ale přestože jsem nebyl na vojně, vím, co je ráže. Ona totiž tato definice není vojenským tajemstvím a proto ho známe i my civilové :)

Zatím bez slepic

furt se chcete ztrapňovat.
Zde výtah z jedné práce, jejíž autor za ni dostal patřičný titul.

Hranice ČSR s Německem před anšlusem Rakouska byla 1.150 km dlouhá, po anšlusu 2.108km.
Výstavba opevnění byla ve svých počátcích započata na různých místech našeho státu v blízkosti hranic, tzn. ve značné vzdálenosti od hlavního obranného pásma. Byla to kulometná hnízda vz.36, stavěná bez většího taktického zámyslu. Směrem do vnitrozemí byla budována od r. 1935 linie pěchotních srubů, na několika místech zesílená tvrzemi. Následovala linie kulometných hnízd vz.37 /"Řopíky"/, a to ve dvou sledech.
S ohledem na rozsáhlost prací byla výstavba plánována na tři období.

1. období - plánované ukončení 1941

Odra-Krkonoše délka 225km náklady 2.818 milionů Kč
předmostí Bratislavy 9km 21 milionů
mosty Komárno, Parkáň, Čop 20 milionů
Dolní Hron 9km 30 milionů
Krkonoše-Labe 120km 1.500 milionů
J. Slovensko 100km 500 milionů
Kruš.Hory-Cheb-Český les-Šumava 280km 1.700 milionů
Těšínsko a S. Slovensko 90km 1.425 milionů
J. Morava 80km 1.000 milionů
J. Čechy 200km 1.000 milionů

Rozpracování 2. /1942-45/ a 3. /1946-50/ období nebylo podrobně provedeno.
Ve 2. období výstavby měla být zesílena tzv. Pražská čára a úsek Jablunkov-Olše, zajišťující polskou hranici.
Ve 3. období mělo být vybudováno těžké opevnění na dalších úsecích jižní a severní hranice.
V osudovém roce nebyl čs. pevnostní systém dokončen, a to mnohde ani dokonce v hrubém zdivu.
Ze 13 plánovaných tvrzí v nejohroženějším úseku Odra-Krkonoše bylo stavebně dokončeno pouze 5 /Smolkov, Adam, Výšina, Bouda, Hanička/.
Podobná situace byla ve vybavení opevnění příslušnou bojovou technikou a zbraněmi - nebyly instalovány pevnostní houfnice ráže 105mm /v r. 1938 jen v prototypu/, dělové a minometné otočné věže. Z těžkých specializovaných zbraní bylo na celý úsek hranice dodáno pouze 227 pevnostních kanonů ráže 40mm. Tato krize se řešila umisťováním klasického dělostřelectva, často ráže 75-100mm do polních postavení okolo objektů, často před nimi.
Bunkry vz. 36 a 37 byly lehkými objekty s železobetonovými stěnami, poskytujícími ochranu proti střelám z lehkých děl, ručních zbraní a střepinám. Osádku tvořilo 4-6 vojáků, vyzbrojených kromě ručních zbraní 1 lehkým kulometem.
Pevnůstky středního typu měly zesílenou čelní stěnu, opatřenou svrchu i ze stran kamenným a zemním záhozem, který je maskoval a zároveň zvyšoval jejich pasivní ochranu. Osádku tvořil jeden poddůstojník a 6 mužů, vyzbrojených podle typu objektu kromě svých ručních zbraní 2 lehkými kulomety, někdy i těžkými. Ochranu vchodu zajišťovala zvláštní střílna pro palbu pistolemi a puškami, hluchá místa byla pokryta granátovými skluzy. Větrání bylo ruční, pro pozorování byly určeny periskopy. Spojení s ostatními pevnůstkami mělo být prováděno signalizací, hlavně světlicemi. Do těchto objektů, stejně jako do bunkrů vz. 36 a 37, musela být donášena voda, neměly sanitární zařízení a svítilo se petrolejkami nebo svíčkami.
Pěchotní srub byl rozsáhlou a odolnou /sic/ budovou. Osádku a zbraně chránily železobetonové stěny o síle 1,5 - 3,5m, které měly vydržet dva přímé zásahy kalibrem 150mm do téhož místa. Sruby, stavěné na zvlášť exponovaných místech, byly stavěny s odolností proti ráži až 305mm a více. Byly to rozlehlé stavby s velkými požadavky na stavební prostor a užitý materiál /1.200-2.000m3 betonu, 1-1,6t železné armatury/. Srub měl posádku 20-50 mužů, vlastní studnu, motorový generátor pro osvětlení a ventilaci, ochranu proti bojovým plynům, telefonní ústřednu a radiostanici nebo stanici zemní telegrafie. Ve výzbroji byly lehké a těžké kulomety a měla být i speciální pevnostní děla, jimiž r. 1938 opevnění prakticky vybaveno nebylo. Obranu srubu doplňovaly střežené drátěné zátarasy v okruhu 50m a protitankové příkopy. Zásoby střeliva a potravin měly v případě obklíčení vydržet 9 dní. Pozorování a blízká ochrana spočívaly na otočných pancéřových zvonech s lehkými kulomety /též nebyly usazeny všude/. Každý ze srubů se kryl palebnými sektory se svými sousedy. Vybudování a vybavení srubu trvalo asi rok od počátku stavby, příprava stavby cca 3 měsíce.
Nejmohutnější byly dělostřelecké tvrze, budované na zvláště exponovaných místech. Tvrz byla tvořena skupinou pěších a dělostřeleckých srubů. Hlavní výzbrojí měla být speciálně konstruovaná rychlopalná pevnostní děla ráže 80 - 100mm v bočních kasematech. K ochraně předpolí a ke střelbě do všech stran měly sloužit výsuvné otočné dělostřelecké a minometné pancéřové kopule. Ani děla, ani kopule nebyly do r. 1938 zhotoveny a tudíž nebyly na svých místech. Jednotlivé sruby tvrze byly navzájem spojeny podzemními chodbami, v podzemí se nacházela skladiště munice, potravin, nafty aj., strojovna s naftovými motory a generátory pro osvětlení a ventilaci pohon elektrické podzemní dráhy a muničních výtahů. výstavba vyžadovala 3-4 roky, příprava stavby 1 rok.
Nejtěžší opevnění se v r. 1938 nacházelo na linii Opava-Náchod.

Myslím, že to stačí.

Zatím bez slepic

Nevím, kdo toto napsal a kdo mu za to dal jaký titul, ale má tam faktické chyby a nepřesnosti:
"Z těžkých specializovaných zbraní bylo na celý úsek hranice dodáno pouze 227 pevnostních kanonů ráže 40mm." (Pokud pominu, že zde autor píše o těchto zbraních jako těžkých, což Vy jste velmi vehementně rozporoval a já s ním souhlasím - ráže této zbraně je ve skutečnosti 47mm! Byl sice označován, jako 4 cm kanón, ale z důvodu utajení!)
"Bunkry vz. 36 a 37 byly lehkými objekty s železobetonovými stěnami, poskytujícími ochranu proti střelám z lehkých děl, ručních zbraní a střepinám. Osádku tvořilo 4-6 vojáků, vyzbrojených kromě ručních zbraní 1 lehkým kulometem." (Bunkry vz. 36 a 37 byly vyzbrojeny i těžkými kulomety vz.24, vz.37).
Tzv. Pražská čára (VOP) byla ve skutečnosti budována již od roku 1936 (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_%C4%8D%C3%A1ra) Pokud dle Vámi citované práce měla být budována až od roku 1942, kde se tam tedy vzaly dochované objekty? To je postavili Němci za Protektorátu?
"Hranice ČSR s Německem před anšlusem Rakouska byla 1.150 km dlouhá, po anšlusu 2.108km." Chce nám autor práce tvrdit, že jsme měli s Rakouskem hranici dlouhou téměř tisíc km? (Československá republika měla společné hranice s Německem v délce 1545 km, s Polskem v délce 984 km, s Rumunskem v délce 201 km, s Maďarskem v délce 832 km a s Rakouskem v délce 558 km. Celková délka hranic činila 4120 km.)
"Ani děla, ani kopule nebyly do r. 1938 zhotoveny a tudíž nebyly na svých místech." Pavel Šrámek, Československá armáda v roce 1938, Brno-Náchod 1996, str.67: Celkem pancéřových zvonů a kopulí osazených do objektů těžkého opevnění: 383ks.
Odpusťte Targusi, ale furt se jenom ztrapňujete Vy!

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

nejen písmenka, ale i význam slov?
Citace
"Ve 2. období výstavby měla být zesílena tzv. Pražská čára..."

K vašemu problému s počítáním km na nových hranicích bych si dovolil vás odkázat na podrobné mapy. Spadne vám brada.

Ten váš Šrámek buď mele hovna, anebo vy neumíte číst. Jedná se o kopule spojené s provozem děl (střílny a spol.), nikoli o pozorovací a technické zvony. Btw. kdybyste líp gůglil, že těch zvonů mělo být necelých 800. Proč asi?

Zatím bez slepic

Výtečně, takže už jste pochopil, že existovaly i další opevněné linie ve vnitrozemí RČS, to je u Vás velký úspěch v pochopení psaného textu :)
Takže také již uznáváte, že naše opevnění mělo pancéřové prvky, o kterých jste tvrdil, že neexistovaly? :)
Máte pravdu, z délky hranice s Rakouskem téměř tisíc km (dle Vámi citovaného autora) mi opravdu brada spadla :)
K ostatním mnou citovaným nepřesnostem máte něco nového, nebo jen Vaše obvyklé vulgarity?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hejtmane,
Targusovi nevysvětlíte, že to údajně nefunkční opevnění pomohlo Wehrmachtu se úspěšně bránit před útokem Rudé armády v dubnu 1945. A to bylo nedodělané a s vytrhanými střílnami a zvony. Lepší příklad k dispozici není, a to byl Wehrmacht v dubnu 1945 už v rozkladu a Rudá armáda výrazně lépe vyzbrojena než Wehrmacht v 1938.
I přes všechny nedostatky bylo opevnění funkční a prokázalo svou kvalitu v testech Němců po zabrání pohraničí i v boji, což je více, než se dá říci o Siegfriedově linii nebo jiných opevněních.
Těch řopíků bylo prý tak málo, že když si je najdeme na http://mapa.opevneni.cz/, tak asi špatně vidím, protože jich vidím hustou linii.
Ale to není možné vysvětlit.

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli mne to zajímá? Ale tak spíš jen pro představu - pokud by něco takového bylo v tom našem blízkém vojenském bunkru (odkud je vidět skutečně daleko), jak daleko bych se musela nacházet, aby mne to nezasáhlo, případně v jakém jiném bunkru se schovat, aby člověk přežil. Normální podzemní sklep by nám podle Vašeho popisu asi nestačil, vzdušnou čarou je to nedaleko.
Jak ten bunkr byl zařízen za války, netuším, musela bych se poptat, ale kontrolovat odsud šel dost velký prostor a nejspíš nebylo snadné se k místu samotnému přiblížit a dobít ho. Tedy byli jsme součástí zabraných Sudet.
Ale dnes jsou i jiné zbraně, které zvládnou zničit daleko více, ale to raději ani přesně nevědět, i když občas nad námi lítají a cvičí vrtulníky, a ty dokáží zaměřit cíle pro střelce perfektně.

Zatím bez slepic

Maginotovy linie, musel bych zkusit pohledat, jestli mi náhodou na nějaké flešce nezůstala nějaká knížka. Měl jsem vše v kompu, o který jsem přišel při letošní nehodě.
V obrovské zkratce:
Němci zahájili bombardování vyhlédnuté pevnosti, případně použili zadýmovací munici, takže obránci nic neviděli a nemohli opětovat palbu. K tomu připočítejte letecké přepady, pokud dovolilo počasí.

A dopíšu vám to večer, přišel pro mě kluk, jdem do garáže.

Zatím bez slepic

Ještě zkuste ropiky.net
http://mapa.opevneni.cz/?n=48.931465&e=17.892468&r=1a955000010&z=7&m=t&…
Wehrmacht počítal se ztrátou útočících jednotek 80% na dobytí bunkru při útoku ve dvou slepých úhlech s útokem za mlhy nebo pod kouřovou clonou. Dnešní tříštivé granáty podobné ráže 40 mm mají účinek na živou sílu (= vojenský ekvivalent k zabíjení lidí) do 200 m od dopadu. Sklep by Vás před střepinami ochránil vyjma přímého zásahu. U dostřelu 6 km byste musela utéct do vnitrozemí.
Přiblížení k bunkru ve dvou úhlech možné bylo, byly slepé. Ovšem slepé úhly měla pokrýt střelba ze sousedního bunkru. Bunkry lehkého opevnění vz. 36 vyčnívaly nad úroveň terénu 100 cm, nebyly snadno rozeznatelné. A není nijak lehké zasáhnout cíl do 1 m nad terénem (spousta překážek v dráze střely ji může vychýlit a vadí každý hrbol v terénu). Trefit se do bunkru shora (malý cíl) je snazší až v dnešní době. V roce 1938 to byl dost obtížný úkol.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě by bylo dobré připomenout, že mezi těmi bunkry byly také zákopy (dnes již zasypané) obsazené pěchotou.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Našla jsem to v interaktivní mapě.

Zatím bez slepic

králíkům a pokud máte normální barák, do sklepa by prošel projektil snad jen oknem, určitě ne přes základovou stěnu, anebo přes betonový strop.

Němci dobývali fracouzské opevnění poměrně jednoduchým způsobem, vlastně kombinací několika způsobů útoku.
1/ při útoku zahájili palbu dýmovými granáty, čímž omezili rozhled obrany. To ovšem udělali, až se jejich dělostřelci "zastříleli" a získali potřebná data k opakovaným zásahům opevnění, tedy aby mohli střílet bez tzv. "oprav". Následovalo přiblížení techniky na vzdálenost, kdy granáty používané ráže byly schopny způsobit škodu na trčících hlavních pevnostních zbraní, uzavíracím systému střílen a vstupu do opevnění.
2/ hustá a dlouhotrvající dělostřelecká palba byla kombinována s leteckými útoky na stropy opevnění, v nichž byly střelecké a pozorovací zvony, anebo s výsadkem, jehož členové měli za úkol eliminovat větrací systém opevnění, bay tam odsud nebylo možno vyvětrat zplodiny ze střelby.
3/ zároveň výsadky ničily telefonní dráty a tzv. sapy, což jsou propojky mezi jednotlivými bunkry, případně plnily funkci návodčích, to jest osoby, které kontrolují účinky palby z nejbližší možné vzdálenosti a hlásí střelcům tzv. opravy, neboli úpravy náměru a odměru, aby granáty létaly přesně.
4/ pokud nestačily k umlčení pevnostních zbraní salvy z těžkých děl, výsadky útočily z bezprostřední blízkosti pomocí výbušnin a plamenometů s cílem poškodit střílny a optiku zaměřovačů.
5/ finále pak bylo takové, že Němci po vyřazení spojení (telefony) a střelecké techniky vedli tzv. udržovací palbu, která měla jediný cíl - nedovolit, aby se obránci vychrápali. Zkuste týden nespat, nikam se nedovolat, nikam nedojít.

Zatím bez slepic

O tom lhaní Targus napsal kohikovi v 16:15:

"Německé tanky by prostě horami nejely. Co je na tom složitého pochopit? Jinak jak jsem psal, v r. 40 při likvidaci Maginotovy linie neměli Němci jiné zbraně, než ty, které měli zařazené ve výzroji už na podzim 38. A přestože se tvrdí, že ML byla obejita, není to pravda. Proražení linie, resp. vytvoření bezpečných průjezdů trvalo asi týden, eliminace palebné síly proběhla v řádu desítek hodin, až jednotek dnů.
Co na tom nechápete?"

a Hejtman k tomu napsal:

"To je lež. Na bojích o Maginotovu linii se na straně Wehrmachtu podílelo bývalé čs. těžké dělostřelectvo!"

Skutečnost je taková, že Wehrmacht měl těžké dělostřelectvo zakázáno Versaillskou dohodou. Rozvíjet se začalo až od 1933. Díky nedostatečnému počtu děl nemohli němečtí dělostřelci cvičit a cvičili jen podporu pěchoty, ne boj proti bunkrům. Výzbroj německého dělostřelectva tvořily převážně houfnice, takže nemohlo vést přímou palbu proti opevněným objektům (jako to umí kanony). Vhodný kanon, který měl Wehrmacht ve výzbroji, byl pouze těžký polní kanon vz. 18 ráže 100 mm. Tento se nacházel v menších počtech v rámci dělostřelectva zálohy hlavního velení, a i využít ho pro přímou palbu proti čs. opevnění bylo velmi problematické - byl by vystaven okamžité soustředěné palbě zastříleného čs. dělostřelectva. Větší dostřel tohoto kanonu (cca 20 km) nešlo uplatnit.
Protiletadlový kanon ráž 88 mm nebyl používán kvůli nízké životnosti a přesnosti dané rychlým opotřebením hlavně (spojené s vysokou úsťovou rychlostí) = prostě se generálům nelíbilo snížení přesnosti použitím kanonu proti čemukoliv jinému než letadlům (hmotnost 7 407 kg, délka při přesunu 5,791 m, silueta vysoká 3 m, dostřel 14 860 m).

Němci skutečně použili ukořistěné čs těžké dělostřelectvo k dobývání Maginotovy linie, a takové ráže v září 1938 před obsazením ČSR neměli. Přesněji šlo o houfnici M.17 ráže 420 mm dokončený na konci WWI, který ale nedorazil k armádě a zůstal ve Škodě jako památník. V roce 1940 byla houfnice uvedena do bojeschopného stavu a použita s německým střelivem 420 mm pro moždíř Gama k dobývání Maginotovy linie (tvrz Schoeneburg). Viz Vladimír France, Československé zbraně ve světě, strana 112
Moždíře 210 mm bojovaly proti Francii v 1940 (1590 granátů) a také hrubá houfnice Škoda K4 ráže 150 mm vz. 37 bojovala v počtu 186 ks na západní frontě (čs armáda je nestihla převzít, Němci ji převzali u výrobce). Není doloženo, zda moždíře 210 mm a houfnice 150 mm byly použity při dobývání Maginotovy linie.

https://books.google.cz/books?id=IF98CgAAQBAJ&pg=PA108&lpg=PA108&dq=n%C…

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/mobilizace-1938-ceskoslovenska-o…

Němci měli v září 1938 k dispozici pouze typy polních děl GebK15, leGebIG18, liIG18, leFH18, sFH18, sK18. Měli ještě 21 moždířů (Mörser 16 a Mörser 18).

Více zde: https://rok1938.webnode.cz/nemecka-rise/situace-v-roce-1938/tabulky/

Tím bych ten spor o lež nebo pravdu Targuse doporučil uzavřít, názor na argumenty obou stran si každý udělá sám.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://cs.wikipedia.org/wiki/88mm_kan%C3%B3n_Flak

FlaK 18, 36 a 37

Délka v palebném postavení: 7620 mm
Šířka: 2305 mm
Výška: 2418 mm
Délka hlavně: 4930 mm
Ráže: 88 mm
Hmotnost v bojovém postavení: 5000 kg
Hmotnost během přepravy: 7400 kg
Odměr: 360 °
Náměr: -3 ° až +85 °
Úsťová rychlost: 820 m/s
Úsťová rychlost protitankového granátu: 795 m/s
Dostřel dálkový: 14 860 m
Dostřel výškový: 10 600 m
Rychlost střelby: 15-20 výstřelů/min.
Nábojnice 88 x 571R (R111) byla společná i s 8,8cm KwK36 L/56 v PzKpfw V Tiger, jen zápalkový šroub pro FlaK byl perkusní C12, pro KwK byl elektrický C22

Já dodávám, že výška byla 2,4 metru, nikoli vámi uváděné 3 metry.

Ale furt budete mlít hovna, že Targus je lhář a kokot.
Nazdar bazar.

Zatím bez slepic

Mně šlo o to, že dovléct 7 407 kg se siluetou 3 m výšky do palebného postavení pod palbou nepřítele je docela oříšek v kopcovitém terénu. Jednak jej útočníci táhnou daleko (čím? tahačem, kterých bylo málo? koňmi?) a taky se zřejmě ocitne v dostřelu nepřítele. TTD kanonu v palebném postavení neříkají nic o výšce nebo délce při přesunu. A dokonce ani hmotnosti.

Nikdy jsem Vám nenadával, jako ostatně nikomu zde vyjma elfů. A rozhodně jsem netvrdil, že Targus je lhář a kokot. Ten Targusův výrok je lživý.

Vzniká nám zajímavý lingvistický oříšek, protože po poslední Targusově větě, která je nesprávná, by výrok o tom, že je Targus lhář, už byl pravdou. Čímž by se potvrdil první Targusův výrok, že jej nazývám lhářem, s následným koloběhem tvrzení a protitvrzení.

Takže se Vám omlouvám, že na návnadu neskočím a lhářem Vás nenazvu ani nyní, kdy nemluvíte pravdu.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Chlapi, domluvte si sraz, dejte si do huby a pak se společně opijte. Už to je fakt jak u malých kluků na pískovišti...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Nemám chuť někoho fyzicky napadat jen z důvodu, že se mnou nesouhlasí. Ale nehodlám přejít mlčením, když dotyčný oponent napíše, že o něm tvrdím, že je lhář a kokot, přestože jsem nic takového neprohlásil..

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

To byla nadsázka, Gerde, stím "dát si po čuni a pak do čuni". Jde mi spíš o to, že takhle se stejně nikam nedostanete a jen budete otravovat sebe i fórum. Přijde jiné téma, přeskočí jiskřička a už zas budete v sobě... Nestojí to za to. Ani jednomu z vás. Ani jednomu z nás.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Připadám si jak ČSR v 1938. Sice jsem tu diskuzi off topic zde nezačal a ani ji moc nekomentoval, ale nějakým záhadným způsobem jsem na vině já. A mohu také za to, že Targus si myslí, že si údajně myslím, že je lhář a kokot, i když jsem nic takového nenapsal ani nenaznačil.
Existuje jediné logické vysvětlení, Targus se tu záhadnou taktiku přenesení viny naučil od neznámé ženy!

Zatím bez slepic

To bude těžké, zásadně se neperu (jen kopím, či sudlicí :)) a co horšího, mám zásadní povahový nedostatek: Jsem abstinent :(

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

z wikiny. Co tam máte dalšího? Že jsem zabil sousedovic kočku a žeru syrové žížaly?

Zatím bez slepic

Ne, ale lžete, když prohlašujete, že jsem prohlásil, že Targus je lhář a kokot. Neprohlásil.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

sedmitunový přívěs nebyl nijak výrazný problém. Nákladní auta tehdy zcela běžně tahala přívěsy o c. m. 10 tun. A tvrdit, že Němci neměli k dispozici tahače pro děla začleněná do běžné bojové sestavy, to můžete snad jen vy.
Můj dědek tahal vleky po Itálii např. s tímhle:
Faun L900D567
Hmotnost: 9,2 t, rozměry: délka 10,40 m, šířka 2,50 m, výška 2,60 m, pohonná jednotka: vznětový 6válec Deutz F6M517 o výkonu 150k ( 111,8 kW )

Zatím bez slepic

To je další manipulace, tvrdil jsem, že Wehrmacht měl k dispozici malý počet automobilů a byl motorizován pouze z 10 % oproti čs armádě motorizované ze 40%. Uvedený FAUN L 900 se začal vyrábět v 1937. Nikde jsem nenašel, kolik jich v Opelu stihli vyrobit a dodat Wehrmachtu do září 1938. Stejně si nedovedu představit, jak s tím táhnou do palebného postavení flak k odstřelení řopíku. Žádný obránce snad nebyl tak nezkušený, aby čekal v řopíku, až jej Němci rozstřílí, aniž by nepovolal vlastní dělostřelectvo.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

- opevnění nebylo dostavěné a vyzbrojené, stálo to hafo peněz. které by se jinak mohly vrazit třeba do těch "excelentních a nedostižných" tanků a letadel a výcviku jejich posádek.
- Avia B-534 byl korupcí protlačený zastaralý zmetek. Jistě, bylo to elegantní éro, bohužel se zvažnými konstrukčními vadami, které stály životy několika pilotů.
- tanky, které pomáhaly Německu sjednotit Evropu, byly v době mnichovského diktátu teprve ve výrobě.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)