Povím vám jeden historický příběh z mého rodiště. Někdy kolem roku 1880 si Werner Siemens a jeho inženýři dali dohromady, že dělat ve velkém skleněné lahve je byznys budoucnosti. Lidi mají chuť na pivo i jiné nápoje, je zájem o likéry, víno se vozí na světové vzdálenosti, bude se to hodit armádě na zásobování, dá se to snadno recyklovat, v rámci dobových možností je to pevné a lehké. Pokud se lahve budou dělat továrním způsobem na místě kde je písek, uhlí a železnice, může se jejich cena snížit tak rapidně, že nezbude skoro žádná konkurence. Když se sníží cena, půjdou lahve o to víc na odbyt, což zase zvýší obrat závodu a to zase sníží cenu.
O pár let později bude o něčem podobném snít Henry Ford.
Werner Siemens to spočítal, vymyslel sklářské stroje, upravil technologii a pak s tím došel za říšskými i rakouskými bankéři a společným kapitálem postavili sklárnu v Novém Sedle, která měla na jedné straně plotu uhelný důl, na druhé straně pak křemičitý písek a ze třetí strany nádraží. Sklárna i stroje jsou tam dodnes a už sto let chrlí prakticky veškeré zelené lahve v Evropě...
Tenkrát se navíc ukázalo, že poblíž se nachází i vydatné ložisko kaolínu i další uhelné sloje a brzy vznikla další továrna - tentokrát porcelánka v Loučkách. Ta je tam také dodnes, ale slouží jen jako pračka peněz pro ruský kapitál. Pokud si doma prohrabete porcelánové servisy, jsem si jistý, že každý najdete alespoň jeden talířek či hrníček, který má dole nápis "Porcelán Loučky".
Proč to všechno píšu...
Werner Siemens si tenkrát uměl spočítat zcela bez problému, že se mu ta továrna vyplatí. Že stojí za to stavět na zelené louce, otevřít doly, postavit koleje, postavit dělnické kolonie, založit nemocnici, zajistit prostory pro hřbitov, položit vodovody z řeky Ohře, zkrátka a dobře přivézt civilizaci do naprostého vidlákova. Že ty zelené lahvinky mu to všechno zaplatí a ještě zbude na pěkné vily v Karlových Varech pro podnikové ředitele a pár nepodstatných milionů zlatých zůstane v kapse přímo Wernerovi.
Nepotřeboval k tomu žádné dotace, postačili mu normální bankéři a jeho továrna slouží a funguje dodnes.
To co platilo před sto lety, to platilo vždycky a platí i dneska. Pokud vynálezci něco vymyslí a profesoři to pak spočítají a sestaví, tak se vždycky najde nějaký novodobý Siemens i dostatek finančníků, kteří z toho udělají miliardový byznys. Pokud existuje způsob, jak něco zlevnit, není nikdy problém postavit libovolně velkou továrnu (tedy v EU to problém je, ale v Číně rozhodně ne). Stejně tak není problém postavit obrovskou loď, když to zlevní přepravu ropy, není problém postavit silnici či železnici přes celou Sibiř, když to zlevní dopravu kontejneru z Pekingu do Berlína a obráceně.
Pokud se něco nestaví, tak zpravidla proto, že se to nevyplatí. Tečka. Ještě se to nevymyslelo, nezdokonalilo, nefunguje to podle představ a tím pádem to k ničemu není.
Proto jsem skeptický k jakýmkoliv dnešním optimistickým sdělením o tom, jak zlevnila cena baterií do aut, jak se to už za chvíli začne vyplácet. Nikdo nikdy nikde nemusel optimisticky kecat, že se už brzy zlevní počítače.. ty prostě v ceně klesaly samy, protože se inovovalo a vymýšlelo. Cena klesala tak rychle, jak se stíhaly stavět továrny. IBM, AMD či Intel nepotřebovaly žádné oslavné články či velkohubé kecy v televizi. Nepotřebovaly dotace ani subvence. Za ně mluvily jejich výrobky, které byly všude a jejich cena šla rok od roku dolů a přesto si firmy stavěly stále větší ústředí a nabalovalo se na ně stále více příživníků. Protstě přišel technický průlom, vymyslelo se jak dělat maličké tranzistory a i když to chtělo brutálně velkou továrnu, ve výsledku z toho bylo hodně levných počítačů.
Henry Ford byl to samé - potřeboval brutálně velkou mnohahektarovou továrnu za příšerné peníze, ven z toho lezla levná a spolehlivá auta v takovém množství, že to tu továrnu zaplatilo a k tomu i celý Detroit.
Kdyby se cena baterií dala stlačit na onu optimistickou úroveň o které se pořád mluví, už by to dávno udělali. A jestli to neudělali, tak zpravidla proto, že jsou to kecy. Kdyby český vynálezce měl tak skvělé baterie jejichž cena je poloviční, měl by u dveří frontu bankéřů, kteří by to chtěli financovat, protože by zbylo i na ně a vůbec na všechny. Že se tak sotva protlouká a už pár let mluví o skvělých bateriích HE3DA a jak staví továrnu, ale kde nic tu nic. Přitom články o spuštění linky jsou už z roku 2016 a viděli jste někdy jedinou HE3DU někde v prodejně autodílů? Navíc kdyby něco opravdu vynalezl a i kdyby u nás továrna nevznikla, vzikla by po ukradení patentu v Číně. A vzhledem k tomu, že žluťáci s níčím nepřicházejí, tak nic není.
V Siemensově době se dávaly dotace jen na kanóny a vojenský materiál. Pokud chtěl někdo dělat civilní výrobu, musel si na ní vydělat sám. Žádné solární výpalné ani ekologická daň na neskleněné obaly ještě nebyla. Dneska to mají továrníci jednodušší. Někdy prostě stačí jen hodně kecat a díky tomu se dostat k dotacím díky kterým se pak dá dlouhá léta předstírat úspěšná výroba úspěšného produktu. Dají se dělat finanční bubliny a hrát si na kasíno, což je možná jediný účel.
Kdyby totiž existoval vymyšlený způsob, jak rapidně zlevnit baterie - ať už tím, že by se do nich vešlo víc energie nebo že by se zjednodušily nebo se dělaly víc ve velkém, už dávno by v Číně vzniklo dvacetimilionové město kolem továrny na takové baterie. Trh je totiž takřka nekonečný. Baterie by řešily nejen elektromobilitu, ale i nedostatečné sítě - mohly by vyrovnávat proudové špičky, akumulovat energii, dokonce by opravdu nemusely být atomové elektrárny - jen střechy všech domů by vyrobily dost energie i pro všechny podniky, jen kdyby byly baterie a solární články v globále za nižší cenu než přečerpávací a jaderné elektrány.
To platí i pro ostatní špičkové obory. Kdyby byla vynalezena metoda, jak na Měsíci kutat suroviny levněji než na Zemi, už by se to dávno dělalo. Kdyby existoval způsob, jak levněji dostat zboží z Číny sem, už by se dávno aplikoval. Vzhledem k tomu, že se zatím nevyplatí težit uhlí ani na Antarktidě, tak všechno o čem z hlediska dobývání kosmu mluví Elon Musk jsou jen vzdušné zámky.
Nevylučuji samozřejmě, že lidi na něco přijdou. Že skutečně budeme mít jednou levné baterie i solární články. Že se vynalezne revoluční metoda výroby, najdou se levnější suroviny, zlepší se organizace práce... ale pak se to obejde bez všech hlasatelů ekologie a společenské odpovědnosti. Takové baterie pak budou úplně všude. Tak jako najednou skoro z roku na rok měli všichni počítače, či mobily. Tak jako najednou měli skoro všichni auto.
Až to nastane, zjistíme to. Bude to totiž všude, protože to bude stát pár korun. Od toho byly vynalezeny peníze víme? Aby se dalo snadno a rychle určit, co se vyplatí a co se nevyplatí.
- Log in to post comments
Komentáře
pro pobavení
Greta připlula do Lisabonu na plachetnici "bez uhlíkové stopy" a musela se přepravit do Madridu po železnici "aby neletěla letadlem se zlou uhlíkovou stopou", tak jela vlakem, jediným přímým spojením mezi Lisabonem a Madridem - vlakem Trenhotel Lusitania, trať postavená před světovou válkou a nikdy nemodernizovaná na vysokou rychlost a dokonce v délce 120 km bez elektrifikace, takže na vlak se napojuje diesel lokomotiva, která, jak uvádí Il Giornale vyfukuje skoro stejné množství CO2 jako letadlo za jednu hodinu. Nabízeli jí elektrické auto, ale táhne sebou houf poradců, takže se rozhodla pro vlak. Dokonce prý jí nabízeli i cestu na oslech a koních, ale to odmítla. Jo život tropí hlouposti. Kdesi psali, že ale nyní již nabádá mládež, aby chodila do školy, že protesty se minuly účinkem, jelikož emise se údajně ještě zvýšily. nicméně prý ale nebude i nadále mlčet. A ještě připojím vtip z il Giornale - prosím, je to vtip!! Greta po přistání musela být hned přijata na pohotovosti, protože "to" zadržovala celých dvacet dní, aby neznečistila oceán.
“To”
musela mít až za ušima.
Já bych spíš řekl...
Já bych spíš řekl, že přímo uvnitř - v tom jinak dutým prostoru mezi ušima ...
Greta na moři
Tady jsou obrázky z plavby přes Atlantik. Katamaran La Vagabonde vlastní australský manželský pár, Gretě a jejímu otci ho majitelé s radostí poskytli. Angažovali kapitánku Nikki Henderson (26, druhá zleva), která ovšem kvůli plavbě nejdřív musela přiletět do USA z Británie. The Times a Daily Mail jízlivě poznamenaly, že tím se ale "uhlíkový přínos" Gretiny plavby výrazně snížil, možná i vynuloval.
https://www.nettavisen.no/nyheter/avis---thunbergs-klimabesparelse-kraf…
Tak mě napadlo, co udělají s…
Tak mě napadlo, co udělají s nostalgickými jízdami parních lokomotiv?