Převzetí moci

Situace v Sýrii se opravdu vyjasňuje. A je to takový veletoč, že se tomu až nechce věřit. Syrští aktéři nám předvedli v přímém přenosu dokonalou šachovou partii jejímž výsledkem je šach - mat pro USA. Včera jsem měl rozpracovaný článek na co bychom v syrském konfliktu neměli zapomenout, ale není nic staršího než včerejší zprávy. Tentokrát jsem to ani nestihl vydat... 

Na druhou stranu jsem si s tím dal práci a tak alespoň shrnu pár nejdůležitějších bodů: 

1. Turecko dlouho předlouho peklo s Islámským státem. Přes Turecko šly zásoby, munice a zřejmě i americké peníze. Do Turecka směřovaly nekonečné kolony cisteren s ropou, neboť peníze nesmrdí a to ani v případě že jde o islámské fanatiky. Obchodní vztahy de facto ukončilo ruské letectvo, které ty nekonečné kolony ropných kamionů prostě rozstřílelo. Kontakty tím samozřejmě neskončily, ale na pouštních silnicích se od té doby nepohnula ni myš, aniž by o ní Rusové nevěděli. 

2. Islámský stát, Al.Kajda a další syrské skupiny byly dlouho předlouho v našem demokratickém a pravdomluvním tisku vydávány za umírněnou opozici proti Asadovi. CNN, BBC a České televizi to vydrželo přesně do toho okamžiku, kdy Islámský stát začal podřezávat americké a britské humanitární pracovníky (blahé památky džihádista John, neboli Mohamed Emwazi, narozen v Británii). Pak se sociální sitě stále více plnily videi z poprav zastřelením, podřezáním, sekáním hlav, přejetím tankem, upálením, utopením, odpálením trhavinou, rozstřílením brokovnicí. Pak přibyly i popravy mladistvých a mladiství popravčí. To už se nedalo úplně přehlížet a až v té chvíli se z demokratické opozice stali normální standardní hrdlořezové. Pokud byste chtěli zdroje - mrkněte třeba na web Drsný svět a podívejte se na videa z příslušných roků. 

3. Nějakou opravdovou syrskou demokratickou opozici jsem nezaznamenal. Ani na CNN, ani v ČT, ani na xenofobních serverech. Jen různé vrahouny, kteří neustále přejmenovávali své islamistické skupinky, aby to znělo přijatelně. Vlastně jediná opozice byli Kurdové, kteří se sice snažili o svojí Rojavu, ale proti Asadovi nikdy vojensky nevystoupili a nepopravovali mu vojáky ani civilisty. 

4. Pravým demokratům a podobným Scallopům to možná nepůjde pod fousy, ale mně vidlácky vůbec nedere nervy, že Asad tyhle hrdlořezné demokraty likvidoval jak na běžícím pásu. Vůbec mě nežere, že je před smrtí podrobil právu útrpnému, aby se dozvěděl, kde mají své džihádistické kamarády, zbraně a kde příště zkusí zaútočit, nachytat si otrokyně a podřezat další civilisty. A že je pak potichu odeslal k Alláhovi, stejně jako to pak po vítězném tažení proti Islámskému státu udělali i Iráčané, kteří milé islamisty dodnes věší po desítkách. 

5. Pokud Scallopové a jim podobní chtějí narušit moje vidlácké vnímání syrského konfliktu, není nic snazšího... mohou mi představit nějakou tu opravdovou a nefalšovanou syrskou demokratickou skupinku, kterou nechal Asad zlikvidovat. Ideálně takovou, která vůbec nevytáhla zbraně, nikoho nepopravovala, neodvozovala svůj boj od Koránu a podobně. Když ten Asad navršil takovou strašnou kupu mrtvol, jak bytostní demokratitvrdí, neměl by to být až takový problém. Případně, protože podobná skupina se bude fakt blbě hledat, postačí mi, když najdou nějakou ozbrojenou skupinu, kterou třeba platili američané a britové, která, ač se zbraní v ruce, nepekla s Islámským státem a nesnažila se dosáhnout svého masovými vraždami civilistů.  Takže šupky dupky na to... pusťte si Al Jazeeru a hledejte šmudlové. 

6. Jediní, kteří by se za alespoň vzdáleně dali označit za demokratickou opozici, jsou Kurdové. A kupodivu, ti sice byli ozbrojení, ale zrušili trest smrti a s Asadem se spíš jen "přetlačovali" než aby bojovali.  Své Rojavy se domohli tak, že ji Asadovi vyrval Islámský stát a Kurdové ji zase vyrvali Islámskému státu. Ale nevím, jestli se kurdští utopičtí levičáci, proti kterým byl Lenin bytostný kapitalista, mohou našim demokratům vlastně zamlouvat. Ostatek té údajné  demokratické opozice můžeme s klidným svědomím hodit do jednoho pytle a přát jim brzký pobyt s huriskami v ráji. 

Pojďme dál... 

Rusko vystoupilo na obranu Asada a jistě si pamatujete, jak na Kose Vlk velmi vážně řešil, jestli nezačne nějaká větší válka poté, co Turci Rusům sestřelili obstarožní bombardér. Já tehdy psal, že Rusko a Turecko mají dlouhé společné dějiny konfliktů i jejich urovnání ve kterých sestřelené letadlo hraje roli pěšáka na šachovnici, kterého stojí za to obětovat. 

A stalo se. Erdogan ustál puč a postupně se stal ruským kamarádem. Není divu, říkám já. Jestliže se vás pokoušejí vaši američtí kamarádi v NATO svrhnout (a tím pádem nechat zabít) tak jim to nezapomenete. Nikdy. Od onoho nezdařeného vojenského převratu je Erdogan americký nepřítel i když se umí ovládat a nedává to najevo. Umí být pragmatik, ale rozhodně na to nikdy nezapomene a neodpustí. 

Od té doby Rusko a Turecko spolupracují. Tu lépe, tu hůře, ale spolupracují. Navíc se k nim přidal Írán (ruské zprostředkování) netrvalo dlouho, Putin dosáhl přesně toho, co mu přineslo úspěch v Rusku. Stal se rozhodčím mocenského boje v Sýrii. Tu a tam někomu dá žlutou kartu, tu a tam pískne, ale jinak nechává mač rozehraný a vede ho směrem, který mu vyhovuje. Ztráty zanedbatelné, prestiž obrovská. Je moc pěkné koukat na reportáže ze severu Sýrie, kam přicházejí ti diktátorští ruští vojáci zrušit demokracii a ti místní je vítají a vítají, že se to ani v ČT nedá utajit. 

Včera jsme pak mohli vidět výsledek. Američané se dle rozkazu svého vrchního velitele stáhli a dneska už se po jejich základnách promenádují Rusové. Američané hráli roli oddělovače kurdskcýh a tureckých vojsk, teď už ji hrají Rusové. Asad, který neměl dost sil, aby s Kurdy bojoval, dosáhl svého, protože proti Erdoganovi je to beránek nejmírumilovnější. Erdogan naopak nebude mít na hranicích Kurdy, ale Asada a to je proti Kurdům beránek nejmírumilovnější.

Svým způsobem se zase tak moc nezměnilo. Turci na Kurdy stříleli z děl už mockrát. Už mockrát překročili hranice a zase zalezli. Už mockrát pouštěli na kurdská města Islámský stát (Kobáni). Mockrát se pak pod tlakem větších hráčů museli stáhnout nebo prostě změnit přístup. Vlastně se stalo jediné... Amíci jsou v tahu. Jejich základny jsou v tahu a v poli toho moc neudělají. Co si myslí Trump, to nevím, ale Putin se zase chechtá, až se Kreml otřásá, protože na Američany si troufnout nemohl ani on. Turci to vyřešili za něj  a američané zase zjišťují, že jsou zase o trochu menší velmoc než si mysleli. 

Každý vlastně něco dostane... 

Putin má své zájmové území bez USA a má úžasného trojského koně v NATO. Kolář s Jakubem Jandou může klidně spát. K čemu by Putinovi byl obstarožní prezident nad hrobem v republice zvící velikosti necelé Moskvy, když má sultána samovládce s druhou největší armádou v NATO, relativně mladého a bezskrupulózního.... Nač chodit ke kováříčkovi.... 

Asad má Sýrii skoro kompletní. Vzhledem k tomu, že před pár lety měl jen některé čtvrti v Damašku a bezprostředně mu hrozila hnusná smrt, je to obrovský pokrok. Co je proti tomu pár kilometrů pouště u tureckých hranic?  

Kurdové dostali přes hubu, ale přežijí to. Rojava nebude, ale pořád ještě mají vlastní správu, vlastní vojáky a na nové syrské a ruské kamarády si nakonec rádi budou muset zvyknout. 

Turci pustili na Kurdy hrůzu a mají pod kontrolou hranici i pěkný kus za ní. To by na vítězný dojem pro istanbulskou lůzu mohlo stačit. Za pár let se to s Asadem doladí... 

Džihádisté jsou nahraní, protože přesně to je podle mě cena, kterou bude muset Erdogan Rusku a Sýrii zaplatit. Brzy se dočkáme dalších rozstřílených nemocnic v Idlíbu, ale nikdo s tím už nic nenadělá.  EU dostane novou uprchlickou vlnu, protože Sultána se musí kritizovat s velkým klackem v ruce a útočit na něj skutečně "masivní letákovou kampaní" nemá moc smysl.  A jsem vážně zvědavý, jak nám  budou tentokrát vysvětlovat, že jsou to uprchlíci před řezníkem Asadem. 

Trump má ukončenou další nesmyslnou válku, ale asi mu to moc nepomůže. 

 Dokonce i Česká republika na tom chvíli vydělá. Naše Superby se nebudou montovat v Turecku...