Elity a lumpenelity

To by asi byla správná definice.
Opravdu kvalitní člověk se nikdy mezi elitu hlásit nebude. Veškeré pocty jsou mu proti srsti.

Značná část slov v každém jazyce má více významů.
Záleží na kontxtu, v jakém je použita.
Navíc se význam slov v běhu času rycheleji či pomaleji posouvá:

Elita (z latinského eligere = vybírat, vyvolit) je společenskovědní termín, označující kategorie osob, které v určitém systému či subsystému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem, profesionálním kvalitám či sociálnímu postavení.

Původně bylo tohoto termínu užíváno v souvislosti s předměty a výrobky vysoké kvality, až na přelomu 18. a 19. století jím začaly být označovány vysoce postavené společenské skupiny. "

Tak praví teta Wiky.
***
LOLITA DĚLÁ JELITA:
Vím co je elita,
vím, co je kvalita
je-li to jelito jelito Lolity!

Tak praví Jan Vodňanský.
***

Ono je to složitější - do 70tých byl ještě docela schopnej mix komunistů a ukomunistů - komunisti to celkem ještě stačili do určité míry kočírovat, spousta ukomunistů vznikla kolem 48 - chytali vítr, pak jim dost pomohla tzv Gottwaldova výzva, ale ještě to nebyl dominantní prvek, malér byly prověrky po 69 - na uvolněný posty se nacpaly většinou ukomunisti, právě proto že řada poctivců byla odejita.
Problémem byli také ti ortodoxní - bránili potřebným změnám.
89 pak ukázal v plný nahotě stav věci, příčiny jdou hodně do minulosti - až do 19tého století - v podobě odmítání některých poznatků spolvěd - důsledkem byla neschopnost tento problém řešit.
To je ale na tlustou knihu - "úloha deprivantů v politice a společnosti" - soudruzi se oháněli vědeckým řízením společnosti, ale v tomhle ohledu se chovali jako naprostí diletanti.
Tragedií je že informace byly, ale nedokázalo se je použít.

Jelita tvoří především Vidlák. Ta poživatelná.
Ale co se týká toho odpadu, co je dnes vydáván za elitu, za to mohou média. Všechna média, televize především, rozhlas, noviny, časopisy. A hnusná doba. Lidé chtějí ve špatných dobách žít příběh někoho úspěšnějšího a žít v iluzi, že dobro, čest, pravda a morálka vítězí.
Nelze napsat, že Václav Havel chlastal první ligu, Vikárka na Hradě byla jeho oblíbeným domovem, prohulil si plíce, nikdy neodpověděl, co provedl s příspěvky pro disidenty, které ti disidenti nedostali (tedy disidentská šlechta své měla). Potom cestoval po světě, kázal morální pravdy, dostal metály a čestné doktoráty, pojmenovali po něm letiště a děti se dnes povinně učí o jeho dílech.
Nelze napsat, že Bakala se domluvil se Sobotkou, slíbil mu, předat byty za stejnou kupní cenu, za kterou je od státu získal, horníkům, a pak slib nesplnil. A nyní se všem směje za Švýcarska.
Nelze napsat, že Kalousek připravil ČR o několik miliard z těch asi 12, ke kterým vyzývala švýcarská prokuratura vládu ČR, aby se k nim přihlásila. Prohlásil coby ministr financí, že mu žádné peníze nikde nechybí a neudělal nic.
Politici, kteří na úrovni obcí z naivity nebo za prachy rozprodali lukrativní části vodáren a obyvatelé teď platí za vodu nehorázné částky, aby se akcionáři Veolie měli dobře.
Tak bychom mohli pokračovat podobně všemi těmi, co při zhasnutí kradli, když ti, které chytili a soudili, dostali milost. Z polistopadových zlodějů nechytli vůbec nikoho.
Denně vidíme, že se poctivost, čest a morálka nevyplácí. Úspěch je dán přesně opačnými vlastnostmi.
A protože média potřebují přivábit diváky a předložit jim příběhy úspěchu, ukazují nám pochybné existence jako náhražku elity. Už se jim i příčí prohlašovat je za elity, tak vznikly celebrity. Někteří zloději jsou natolik zjevně špatnými lidmi, že je ani televize nemůže ukazovat jako elitu.
Je ale třeba zaplnit vysílací čas a stránky novin a časopisů rozhovory s těmi, kdo by mohli čtenáře zajímat. Kdo se objevuje ve zpravodajství, ten je zván k rozhovorům, po ostatních pes neštěkne nebo mají svou chvilku jen někdy v okrajových médiích.
Nikdy se nestane elitou člověk, který prostě jen normálně pracoval, po nikom nic nechtěl, nemlátil rodinu, nic neukradl, nikoho nezabil, a neměl žádné drahé věci. A za tím vším bylo první Klausovo heslo: "Neumím rozlišit špinavé peníze." Tehdy po 1989 byla šance národy ČR pozvednout a umožnit jim zapomenout na roky hanby 1938 a 1968. Místo toho se moci chopili recyklovaní politici, co napřed budovali nadšeně socialismus, pak v 1968 zázračně procitli, potom přišla hubená léta v disentu, pokud nekamarádili s disidenty prominentními, a teprve po 1989 se zahojili.
Tehdy v 1990 se mohlo vše změnit, nebýt úprku ekonomů před právníky. Tak jsme promarnili šanci na to, aby ti poctiví lidé mezi podnikateli nebyli házeni do stejného pytle se zjevnými zloději.
Média a zábavní průmysl mají svou potřebu určitého počtu ksichtů a mord, které budou předvádět. Obyčejný člověk je nijak nezajímá. Tak vybírají mezi těmi pseudoúspěšnými a vybírají ty, kteří mají prachy. Nebo o kterých si myslí, že prachy mít budou. Do toho pár politiků a pár umělců, na které chodí diváci, k nim pár umělců, na které diváci sice chodí sporadicky, ale o to více řvou mimo scénu. Vhodnými terči jsou Babiš a Zeman. Kdyby je neměli, vyberou si někoho jiného, protože ničím jiným, než vymezením se vůči někomu jinému, nezaujmou.
Pokud už nemají jako terč Babiše se Zemanem, prohlásí se za elitu sami. A za ty nejchytřejší v ČR, kteří mají právo pohrdat vidláky z vesnic, jejichž prachy si štítivě a odporem berou v dotacích, grantech, platech z předražené ČT.
Středověk měl své mnohoobročníky, kteří shromažďovali církevní funkce a z každé brali platy. Dnes máme místo toho politiky zastávající mnoho placených funkcí.
My dnes sklízíme plody plytké zábavy. Kolik lidí si dnes připomene, že Sudetoněmecká strana byla tím impulsem k okradení ČSR o území v Mnichově 29. září 1938? Tedy samotná dohoda byla podepsána těsně po půlnoci 30. září, takže obě data jsou správně. Kolik z těch nedostudovaných si připomene, že to byla Sudetoněmecká strana, která odmítla program národnostní politiky, kterým se vláda Milana Hodži 18. února 1937 zavázala k hospodářské pomoci německým oblastem, přidělování veřejných zakázek a obsazování pozic ve státní správě podle národnostního klíče? Sudetoněmecká stran jej hned 20. února odmítla a místo toho dnešní sudetoněmecká interpretace historie prohlašuje, že k Mnichovské dohodě přispěla politická a diplomatická selhání československé vlády a československá politika sama nese odpovědnost za zničení státu.
To je pohodlné stanovisko, za veškeré události v Mnichově nese odpovědnost nesplnění spojeneckých závazků především ze strany Francie a návazně Velké Británie, které předhodily ČSR Hitlerovi. Sudetoněmecká strana a její Sudetoněmecké Freikorpsy byly teroristické organizace, které bychom mohli přirovnat k dnešnímu Islámskému státu. Sudetoněmecká strana byla fašistickou organizací sloužící k naplnění záměrů Adolfa Hitlera.
28. března 1938 navštívil Konrad Henlein Adolfa Hitlera v Berlíně, přičemž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. 21. dubna Hitler a německé vojenské velení rozpracovali podrobnější zásady plánu Fall Grün. Tedy dávno před Mnichovem 1938 bylo rozhodnuto o odtržení pohraničních oblastí ČSR dohodou Hitlera a Franka.

Vinu za rozpoutání druhé světové války vlastně nesou všichni ti signatáři Mnichovské dohody, tedy Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Edouard Daladier. Válku přežil jen Daladier a podle mého názoru se mu mělo dostat spravedlivého soudu v Norimberku hned vedle nacistů, protože měl stejný díl viny za rozpoutání WWII. Nebyl souzen, byl na straně vítězů. Soud by totiž ukázal na obrovský podíl Francie a Velké Británie za počátek WWII, především díky jejich konání 29. září 1938, 15. března 1939 a následně po napadení Polska 1. září 1939.
Kolik lidí si dnes připomene výročí Mnichova?

Jsme dennodenně manipulováni v cizím zájmu a nikdy k našemu prospěchu. Žijeme ve světě pozlátka a virtuální reality, kdy prvotní vnější dojem je důležitější než skutečná pravda. Špatné věci a jevy bagatelizujeme, chyby místo přiznání zakrýváme mediálními prohlášeními, omluvami, oháněním se nutností raději se mýlit se spojencem než mít pravdu s protivníkem. Je to pohodlnější, problémy neřešíme, jen se z nich vymlouváme.
A právě díky tomu, že je nám předkládána upravená historie, upravené životy rádoby celebrit, tam vznikají všechny ty jevy, kdy se z nedostatku skutečných elit za elity vydávají jelita. Skutečných elit prostě není dost na poražení hord jelit, a ti, které bychom mohli za elity prohlásit, se mezi jelity neprosadí. Mezi novináři a reportéry je poptávka po těch lidech, kteří vyhovují těm, kdo určují úspěch médií. Tedy politiků ovládajících média a bohatých inzerentů. Těm jdou média na ruku a proto se mohou jelita tvářit jako elita a požadovat její výhody a autoritu.
Cesta mezi jelita je dnes snadná. Stačí natočit pár videí na You Tube, prohlásit se za influencera, marketingového analytika, politologa, nezávislého novináře, politického nebo klimatického aktivistu, a dostatečně řvát proti těm, které média nenávidí. V našich zemích je to Babiš se Zemanem, v USA je to Trump, v EU je to Putin nebo nedostatečně ideologicky uvědomělí obyvatelé EU, co nežerou kdejakou směrnici z Bruselu. Proti těm všem je možné hlasitě křičet a vyšvihnout se mezi jelita. Ale jen do voleb. Jakmile projdou neúspěšnými volbami, rychlokvašené celebrity mohou také stejně rychle zapadnout.
Když si dovolí nevzdělaní, staří a špatně vydělávající vidláci z venkova volit a mít jiný názor než jelita, tehdy nastávají výkřiky na Letné a demonstrace chvilek pro demokracii, kterých se účastní jelita. Mají právo na vyjádření jejich názoru a demonstraci. Ale ostatní se jejich názorem nemusí řídit bez ohledu na to, jak moc jelita řvou.
Jelita si vystačí sama. Když se jim nedostane nadšeného obdivu vidláků nad jejich genialitou, která neexistuje, prohlásí vidláky za hloupé a nechápající. Raději budu patřit k těm hloupým a nechápajícím vidlákům než k těm mladým, krásným a chytrým jelitům. Pravda a realita je jednou dostihne. Smutné je, že to tak dlouho trvá.

Je dobré připomenout veřejně, že ona zmíněná dohoda byla "upečena" už vlastně v lednu 1937, při návštěvě lorda Halifaxe u Hitlera.
Lord tehdy sdělil Hitlerovi názor vlády Velké Británie na řešení problému Rakouska, Československa a Gdaňska. - Pokud bude využito "mírové evoluce" vláda nemá námitek.
Podstatný je použitý termín - mírová evoluce -. Tedy vše je možné využít kromě válečného stavu.
Tedy děj byl dán už rok a půl dopředu s jasným výsledkem. Což také tak trošku objasňuje do jaké pasti Beneše britové chytili.

podle používání sousloví “nějakým způsobem”. Nejlépe v každé druhé větě. Vypadá to odborně a zasvěceně a dají se tím natahovat věty, aby byl elitář dlouho na obrazovce. Obyčejný člověk ví, jakým způsobem, a nemluví o tom.

Hra lumpů na elity nezačala v 50 tých letech, ani náhodou. Kdo si dohledá, jak se ranařilo v parlamentu první republiky a jak se kradlo ze státního. Jak za feudalismu a i předtím. Souvisí s podstatou člověka a je stará jako lidstvo samo.

Zároveň toto téma souvisí s úspěšností daného státu.
Ve vojenství - byla lidská společenství, která bojovala od svého vzniku nebo někdy v ranné historii o přežití. Neměla víc zdrojů, lidí, lepší zbraně, než sousedé. Některá udělala v určitémm čase reformu armády. Že se na velitele, aspoň na nižších a středních stupních ( často i na nejvyšších nebo i když tam byl synek z privilegovaných, musel předem prokázat schopnosti na nižší šarži) dostali lidé, co měli prověřené schopnosti, ne automaticky díky dědičnému postavení rodičů. A rázem zde byla komparativní výhoda. Aztékové, Řím, Čína, později Mongolové, Chetité, Rusko, které se ubránilo muslimským útokům a pak zatlačilo Turky daleko zpět, osvobodilo Balkán a pouze díky pomoci křesťanského Západu Turecku není Konstantinopol hlavním městem evropského a maloasijského Řecka a na východě Turecka není Arménie a Kurdistán. Prusko, které málem zaniklo a pak sjednotilo Německo. Holandsko, kde měšťanský odpor vyhnal elitní španělské pluky. A kde následoval prudký hospodářský vzestup. Sice v nastupujícím kapitalismu neměli zdaleka šance všichni, ale rodové zvýhodnění padlo a šanci měl každý, kdo nashromáždil aspoň nějaký kapitál do začátku, uměl obchodovat a snadno navazoval sociální kontakty. A měl štěstí.
Podobný vývoj následoval v okolních zemích.
Opačný vývoj byl v elitářském Polsku, které rozložily silné nezávislé šlechtické a katolické elity, které se bránily změnám.
Anglie, sestup Španělska (je zajímavé, že v Evropě bylo silně elitářské katolictví) prudký sešup, hospodářský, na to vázaný vojenský, politický a kulturní, muslimských zemí. Přitom to není tak dávno, kdy vedli náboženský džihád až ve střední Evropě a ta bojovala o přežití. (Dá se říct, že Evropu zachránila reformace.)
Vzestup USA. A dnes sestup. Anebo v pozdější době úpadek Říma. Místo občanské společnosti elitářství. A sestup.

Vzestup Švédska. S nemocemi jako křivice apod. z chudé stravy a hladu promořenou populací. Na venkově zoufalá chudoba, negramotnost. Dožití jedno z nejkratších v Evropě. Sociální inženýrství, první na světě. Stát zavedl školní docházku, povinný tělocvik, školní svačiny pro potřebné.
Děti povinně ve škole dostávaly lžičku rybího tuku, sklenici plnotučného mléka a zeleninu. Lékařské prohlídky, očkování. Během pouhých 20ti let vzestup. I ekonomický. Tam byl paradoxně z velké části seshora. Elity se vzdaly svého výsadního postavení.

Vzestup po válce rozbitého Německa. Reformy Konráda Adenauera.

Prostě rovnost šancí, to je to. Nikdy toho nebylo dosaženo, ale každý pokrok, každé uvolnění, vzedmulo energii a počítalo se. Komparativní výhoda.
A vždy byl potřeba étos. Třeba národní. Nebo zemský. Kdo dnes ví, že hodně českých obrozenců byli Němci. Kteří díky étosu cítili sounáležitost a její smysl. Dobromila Rettigová by v německém prostředí neprorazila, v českém ano. Stálo jí za to si změnit jméno, přidat si s hrdostí "ová" a v 50ti se naučit těžký slovanský jazyk.

Tehdy soupeřila buržoasie národních států mezi sebou. Museli něco pustit mezi lidi, bez gramotného, zdravého, vzdělaného národa by v soupeření prohráli. Dnes, v době globalizace a globální oligarchie je národ a jeho lidé nepřítel.

Po roce 89 jsme chtěli vládu odborníků. Dnes je situace daleko horší. Všechna místa do státních úřadů, státních firem, jsou cinknutá. Přes politiky nebo přes známé lidí, co tam pracují. Od ministerstev po obecní úřady. ( Pouze na některá místa ve státní správě na hůře placených pozicich, co vyžadují určitou kvalifikaci, jsou konkurzy skutečné. Na obcích aktuálně právníci a stavaři.) Co to znamená pro stát, čtenář, pokud dočetl až sem, snadno pochopí... I to, proč po válce proběhl vzestup hospodářství v Německu a ne ve Francii, věčném rivalu. Kdo ví, jak to bylo ve Francii se zbrojními dodávkami před II. světovou, má taky jasno, proč to dopadlo, jak dopadlo.

Jsou určité společenské zákonitosti a jedna z nich je, že ti, co se dostanou na vrchol, at už dědičně nebo ve volné soutěži, se snaží stát elitami. Tz. jakoukoliv volnou soutěž zrušit a stát se dědičnými elitami. Oproti tomu existuje tlak a odpor zezdola. Proto vznikají reformace, revoluce, převzetí vlády jiným rodem a pod. Pokud se elitám podaří převzít kontrolu a zakonzervovat stav, svou hostitelskou společnost dříve nebo později zničí. Podle toho, jak jsou ve své "zakonzervovanosti" úspěšné.

Tož tak. A s Čmoudem samozřejmě souhlas.

(Spencerová dnes ráno)

→ Rusko tvrdí, že za uplynulé dva roky zlikvidovalo přes stovku náletů bezpilotníků, které útočily na jeho (aktuálně rozšiřovanou) leteckou základnu v syrském Hmejmímu, přičemž jen za letošek to bylo už šest desítek útoků… i to bude nejspíš důvod, proč izraelští experti Saúdům doporučují, aby si na obranu svých ropných polí před útoky jemenských rebelů namísto amerických Patriotů pořídili ruské systémy Pancir…

→ jemenští rebelové mezitím podnikli vojenskou operaci v jihosaúdském Nadžránu, během níž „padly tři nepřátelské brigády“ a byly zajaty tisíce saúdských vojáků a důstojníků a ukořistěny stovky bojových vozidel… zatímco Saúdové k těmto zprávám mlčí „jako rozřezaní“, rebelové hodlají už dnes veřejně předložit důkazy svého dalšího vojenského úspěchu…

→ španělská bezpečnostní agentura Undercover Global Ltd, která zajišťovala bezpečnost ekvádorské ambasády v Londýně, je vyšetřována kvůli tomu, že americké CIA prý předávala odposlechy a nahrávky Juliana Assangeho…

Konečně někdo dal jasně najevo, že mu vadí alkoholismus - u héreček. Takový člověk by jistě alkoholika prezidentem nevolil, že? Raději volte Okamuru, Vaší frustraci se uleví. A současné vládnoucí lumpenantielity budou dojít stát spokojeně dál.

"Vona celá politika je pro malý děti. – No jó, nebo pro takový pitomce, jako je Franc Josef!"
Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Dobrý den. Vrátil jsem se ke Švejkovi, abych trochu rozbil, z mého pohledu, pochmurnou atmosféru posledních dní zde na Vidlákově dvorku. Asi za ní mohu také já, svou polemikou se Čmoudem, navíc o věcech temných. Možná nejtemnějších. Nechci se k potvrzování nebo vyvracení argumentů už vracet, konec konců jsem byl rád, že se ozvala spousta lidí s podobným názorem, včetně pána dvorku. Znovu chci Čmouda ujistit, že jsem si ho přečetl pozorně. A znovu opakuji, že je něčím jiným spravedlivá a legální odplata, než revoluční "spravedlnost". Vznesl jste ale Čmoude mnoho otázek, které by neměly zapadnout a měly by být zde vykydány. Takhle, když jsou navršeny na jeden "hnůj", stávají se nepřehlednými a zapomene se na ně. Nejsem ten, kdo zde nastavuje pravidla hry, ale rozebrat je postupně by asi bylo v pořádku, mohli bychom se soustředit na jednotlivá témata opravdu je vykydat. Ano, Barborka. Havlova amnestie, tak jak byla provedena byla děsivá (jakkoli je amnestie dobrým institutem). Bylo by dobře i dnes si říci, kdo ji poradil, jak ji vyhlásili a co se stalo poté. Ano, i já jsem přesvědčen, že poté měl Havel okamžitě odstoupit. Na stranu druhou není možné tvrdit, že obětí bylo více, než členů UV KSČ(těch bylo několik stovek). Údaje o následných vraždách po amnestii se liší, nejvyšší počet hovoří o 16 lidech, wikipedie a další zdroje běžně mluví o 10 lidech, mezi nimi byla Barborka. Každý mrtvý byla ale tragédie tak strašná, že se o ní bojím i přemýšlet, abych se nezbláznil. A stalo se něco Havlovi a jeho kamarádům, kteří za to mohli? A našel se v té době někdo, kdo by zahájil legální postup vedoucí k jeho odvolání? Naopak, a byl zvolen znovu. Téma k diskutování.
"Prásknutí" našich rozvědčíků novým spojencům. Nu, 2000 jich nebylo, protože tolik neměly SSSR a USA dohromady, oficiální údaje hovoří o 36 nebo 42. V každém případě opět téma k diskuzi velmi rozsáhlé. Jedna zpráva říká, že to Havel nepodepsal a řadu těchto lidí se podařilo stáhnout, jiné údaje mluví o tom, že jeden z jeho spolupracovníků, pozdější ministr, tento seznam nepodepsaný vynesl a odevzdal a asi osm lidí z tohoto seznamu zemřelo různým způsobem. V každém případě došlo, jak praví kuloáry, k úplnému rozbití našich kanálů na Blízkém a Středním východě a v některých případech se podařilo ty lidi zachránit v poslední minutě. Podle mého šlo o velezradu, podle jiných ne. Téma k diskuzi. Vaš? I to je téma k diskuzi. Vážné. A otevírá další otázky, které mohou dle mého názoru otřást celým popisem naší novodobé historie, popisem Svobodovy cesty, úloze mladého Masaryka a jeho zahraniční kontakty a činností mnoha lidí v padesátých letech, kteří se upsali ďáblu, přesto jsou dnes vnímáni pomalu jako mučedníci moderní české historie. Jakkoli šlo dle mého názoru o zločince, bylo mnoho jiných zločinců, kteří mohou za smrt více lidí. Zajímavé Čmoude je, že se o úloze některých lidí mlčí a mlčí o ní i ÚSTR (např. o soudcích). O to více se hovoří o Vašovi. Mimochodem, o Vašovi si myslím, že vadil především samotné straně, která toužila se ho zbavit a nějak jí to nevyšlo. Díky tomu můžeme mí svědectví i této zrůdy (dožila se 96 let), která nemlčela o jiných zrůdách, ale nějak si toho nikdo nevšímá.

Za dnešní článek děkuji, i když Vám chci osobně říci, že není dobré mít jenom negativní pohled na svět, protože svět, jakkoli je v něm hodně špatného, je také místem, kde můžeme zažít mnoho dobrého a krásného. Rozumím, že máte i takové pohledy.

Gratuluji Gerdovi, který na rozdíl ode mne umí ty věci popsat přesněji a logičtěji s čitelnými závěry. Tak, jako považuji za nejlepšího dnešního českého komentátora Michala Branda, tak zde, na kydech, vždy s netrpělivostí čekám na Gerdovi komentáře, snad se jiní nezlobí. Rád čtu všechny, proto sem chodím, on je ale přesným analytikem (pochopitelně mimo Vidláka). Gerd nám Čmoude dnes řekl, jak to je.
Jsme malým národem (v Číně je dnes přes sto měst, které mají stejný počet obyvatel). Malý národ má málo kvalitních lidí. Sorry jako. Myslím tím ty, kdo umí posouvat vědění světa kupředu jakýmkoli způsobem. To nejsou automaticky jenom universitní profesoři (vezměte takového Putnu, že). Pojem elity si Čmoude opravdu vymyslela média a nikdo jiný. Národ volí jinak. Ukázal to v den pohřbu prostého básníka Seiferta, kdy ve smutných socialistických pražských ulicích stály zástupy těch, kdo se přišli poklonit, aniž je kdo zval. Takže se spolu nemusíme trápit. Ti, o kterých jste mluvil nejsou žádné elity.
A tak je to v mnohých zemích. Měl jsem možnost ve Spojených státech mluvit s některými lidmi, kteří byli označováni za elitu tam, a byl jsem zděšen jejich úrovní vzdělání a sociální kompabilitou. Ani funkce to nezaručuje. Podívejte se na úroveň, kterou předvedl Zelenskyj v tom rozhovoru s Trumpem. Taková míra servility by v normální společnosti znamenala okamžitou abdikaci. Nu a to je prezidentem. Ano, předběhnu, máte pravdu. Je dobře, že nejsou uveřejňovány zápisy z telefonických rozhovorů některých našich politiků s jejich druhy ve světě.... Mnohde by to bylo podobné.
Tedy dle mého názoru je elitou národa ten, kterého si lidé vyberou. A kdo to je? No to přeci víte....

Hezký den. IK

S dumáním o elitách zase jen pár kroků zpět ke Gaetanu Moscovi.
S otazníkem, zda to ještě dneska platí?
Já nevím....

pokřivené a prohnilé, nefunkční a neužitečné, prolhané a falešné, drahé a zbytečné.
Ano. A všude to má svá specifika daná prostředím, dějinami, temperamentem... A je tomu tak na celém světě. Tu více, tu méně. Z mého pohledu je to sice důvod k pesimismu /i když mám raději termín "skepticismus"/, ale jsou zde i důvody k optimismu. Ten spočívá v tom, že je patrné, že odpor ke špatným věcem v našem národě tradičně rezonuje. Například v jiných /rádoby "vyspělejších"/ zemích tyhle věci nevyvolávají takový společenský diskurz. Například v Čechách vadilo prodávání odpustků, zatímco v sousedních křesťanských zemích to takové společenské pnutí nevyvolalo. Proč? Protože zde tradičně existuje vysoké procento lidí s vyšší hladinou konektivity k absolutním hodnotám. Na našem území lidi tradičně špatně přijímají nadirigovanou legalizaci špatnosti. Což je dobrá zpráva, ne? Je špatné vědět, že jsem otrok i když mi všichni moudří a vzdělaní /elity/ tvrdí, že jsem svobodný a že jsem nejsvobodnější jak jen jsem v dějinách mohl být? Podle mne je to dobře. Čím víc otroků si to uvědomuje, tím větší míra osvobození se blíží. Největší svoboda totiž nespočívá v tom, že si nemohu dělat, co se mi zlíbí, nýbrž v tom, že vědomě nedělám to, co je špatné. Protože vím, že to špatné je. A když se rozhlédneme, vidíme, že vysoká míra infiltrace zla v západní společnosti, projevující se legislativní a morální legalizací zla a míra rezignace /nebo chceme-li akceptace/ společnosti s tímto stavem, byť se navenek projevuje jako občanská uvědomělost a svoboda, je v porovnání s akceptací téhož u nás nesrovnatelně vyšší, tedy z mého pohledu horší. A nic na tom nemění ani výše materiálního blahobytu a lepší fungování úřadů. Ono totiž v takto mravně mrtvé společnosti není problém přijmout a akceptovat v podstatě cokoli. Od schvalování dobyvačných výprav přes vyhlazování buď rasově nevhodných, nebo naopak souhlas a vlastní etnickou kulturní sebevraždou. Stačí jak se to podá, že? Ale to přece není známkou zdravé a fungující společnosti, ale známkou ztráty základních orientačních pravidel, kterými byl člověk po tisíciletí vybaven. Je to dno.
Tady nám ty doprovodné znaky rozkladu a úpadku ještě vadí, tam už jsou jen zdrojem sebeoblbování přetaveného v pseudokulturní zábavu, na níž se dá vydělat. Jakému procentu obyvatelstva vadí vulgarizace, mravní devalvace zábavy např. v USA, Britanii, Německu...? A jakému zde? V tom jsem tedy opravdu optimistou. Zvlášť když vezmu v potaz, že to co dnes vidíme a pohoršuje nás, nepohoršovalo a nepřekvapovalo obyvatele již ve starém Římě. Čili primárně to celé není o politice, ale o duši. O vyspělosti lidského ducha, který se navenek projevuje mravností a odporem ke špatnostem. Tam hledejme jádro problému. V hodnotovém ukotvení. Ještě stále na tom nejsme tak zle /aby nemohlo být hůř a nebo naopak líp/, jak se na první pohled zdá.... Ale záleží na každém z nás, kdo si to uvědomuje. Protože děti atd... Vždyť víte.

Trochu mimo článek, ale aktuální. Létání je nebezpečné a mohou Vás při něm snadno zatknout. místo dovolené pak strávíte čas někde na policii. Nevěříte? Vzpomínáte na test slovenské policie, kdy cestujícímu do Irska dala do zavazadla atrapu bomby, aby otestovala kvalitu kontrol? https://www.lidovky.cz/svet/slovenska-policie-mu-dala-do-batohu-bombu-i…
Ano, toho automechanika potom irská policie zatkla.Spletl se pes ve výcviku, což se může stát. Do zavazadel strčili osm bomb, psi našli 7. Ale je divné, že tu osmou bombu nechali odletět. Odnesl to náhodně vybraný člověk, který strávil odpoledne na policii v Irsku.

Tak něco podobného se teď podařilo policii české. Zapomněli odstranit atrapu bomby ze zavazadla a letadlo odletělo do Bejrútu, kde ji našli.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/na-letisti-v-bejrutu-nasli-atrapu-…
A v roce 2004 se podobný přehmat podařil Francouzům. Pes nastrčenou bombu nenašel a zavazadlo s ní odletělo.

Pokud si myslíte, že je cestující v bezpečí, když si zavazadlo balil sám, je na omylu. Nevzal v úvahu policejní testy.