Má to vůbec smysl?

Je třeba rozlišovat.
Pro soukromou podnikatelskou oblast jsou potřeba schopnosti a, krom jiného, vystudování vysoké školy jistou schopnost napovídá.
Pro oblast státních služeb všeho typu je třeba splnit zvdělanostní kriteria. Mít vysokou školu jedno jakého typu. Tudíž trh nabídl širokou škálu možností jak tohoto stavu dosáhnout.

Jeden člen mé rodiny právě sepisuje bakalářskou práci a jsem z požadavků na ni kladené převelice rozpačitý. Dřív (ano za socíku) by to stačilo na střední škole jen na nějakou dílčí slohovou práci.

Pokud chceme víc vysokoškoláků a nejsme schopni nějak zvýšit IQ národa, pak nutně musí přijít opatření na druhém konci, snížení nároků na dosažení tohoto vzdělání.
Jiných cest není, tudíž zástup malých krčálů roste.

Je dej Bůh, ať se tento proces nepřelije do mediciny a techniky.

Jak už někdo psal,napodobujeme USA ve všem.
Tito rychlo studenti VŠ,svým podvodným způsobem získaný titul,vlastně okrádají stát,firmy,společnosti,ale i občany.
O tom Krčalovi se mluvilo už za Sobotky,jako kandidát na MPSV.
Jak píše věštec,jaké je školství,takovou máme inteligenci.

kdy naši potomci nebudou rozumět funkci věcí, které jsme jim po sobě zanechali. Když jsem v osmdesátých letech končil technickou VŠ, znal jsem ve svém okolí a firmě, kde jsem pracoval, asi 10 inženýrů, z toho 3 elektro, 2 strojaře. Můj konzultant, kterému bylo skoro osmdesát, mi u lahvičky červeného, spočítal z hlavy půlku diplomky na ubrousku. Znal dokonce hodnoty goniometrických funkcí (tedy sinus, tangens) a logaritmy. Diferenciální rovnice taky a veškeré výpočty počítal z hlavy.
Já ještě používal logaritmické pravítko a o tom, kolik mi má něco vyjít jsem měl představu. Nástupem kalkulaček začala postupná degradace a zblbnutí. To, kdo a co učí na školách nyní, je ještě zlaté oproti tomu co bude za dalších deset let. Vzhůru do nevědomí!
Řekl bych, že ještě klasické vzdělání se ještě najde na ruských univerzitách a vybraných placených školách kam posílá děti elita. Tam skutečně učí přírodní zákony a ne ohnuté poučky o tom jak by to mělo fungovat.
Koukněte na film Absurdistán. Ty doby se dožít nechci a asi nedožil, nebo mi to bude už jedno.

A vezměme si, že ti mladí vysokoškoláci s průměrným až podprůměrným IQ odvozují svoji důležitost od správného politického postoje, a ten vnucují ostatním. Celý systém EU plně implementovaný v ČR neoceňuje nové nápady, ale pouze loajalitu - evropským hodnotám, k západní civilizaci, demokracii, lidským právům, penězům a konzumnímu životu, .... Celá státní správa je postavena na principu loajality a neudělat chybu. To jsou hlavní příčiny její zkostnatělosti. Přitom správný přístup by měl být pružnost, ochota vyzkoušet nové nápady a ochota napravit chybu. V momentě, kdy je státní správa odměňována a trestána za to, kolik chyb udělá, je nejlepší strategií nedělat nic nového - kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jenže taková společnost stagnuje a upadá. Důsledkem je vyšší koncentrace blbců v rozhodujících funkcích, kteří ovlivňují život těm ostatním - k horšímu.

http://www.zvedavec.org/komentare/2018/03/7530-pate-pravidlo-aritmetiky…
to stojí za to přečíst. Naprosto přesně vystiženo

Maturitu jsem nezískal za darmo. Byl jsem průměrný žák a abych si udržel status, musel jsem se učit.

Když po 89. říkali, že chtějí zvednout počty vysokoškoláků a středoškoláků řekl jsem si že s tím bude hodně práce. Zvednoutyto počty ve fungujícím systému školství, je mnohem těžší a náročnější, než když se začíná v pologramotné zemi. Musí se hledat drobné skryté rezervy a sofistikovaně je vytěžovat.

V životě měn tenkrát nenapadlo, že oni pouze sníží laťku náročnosti.

Za to, jak zkurvili školství, by měli všechny ministry školství protáhnout sračkama, jako dneska protahují ty ministerské opisovače - ti jsou pouze plod jejich neschopnosti.

Dnes se v souvislosti s procenty neúspěšnosti u maturitních zkoušek řešilo zkvalitnění výuky, náročnost zkoušek aj.

Vůbec se neřeší, že by před střední školou mělo být síto propouštějící na střední školy jen ty, kteří mají pro studium předpoklady a projevují dostatek píle, co ž by u nich umožňovalo předpokládat, že střední školu úspěšně ukončí.

Dále budu hodně zjednodušovat :-):

Ono když se chcete něco tzv. naučit, (např. si zapamatovat násobilku deseti od deseti do sta), musíte si pro každou hodnotu někde ve své emocionální části vytvořit nějakou náladu. A když to chcete předvést nebo jste z toho zkoušeni, musíte si v podstatě nastolit onu náladu a pokud se vám to podaří, naučené reprodukujete (přednesete naučenou znalost). Když se vám v sobě onu potřebnou náladu nepodaří ani nijak přibližně znovu-vyvolat, bere se to že jste za blbce a nenaučili jste se (při opakování neúspěchu dokonce za úmyslného kverulanta a znehodnocovače!).

Samozřejmě všelijakých nálad je nekonečno ale platí, že jakmile začnete vykoumávat pokrok, jsou potřeba jiné nálady -> a z důvodů omezené kapacity množiny prožívatelných nálad má člověk na výběr snažit se buď udržet nálady staré, nebo je opouštět a vbíhat na nálady nové. Jenže udržení těch starých nálad je v tom nejlepším případě možné charakterizovat jako "opakovaný vtip není vtipem" (ale daly by se vybavit i třeba všelijak úsměvné senilnější stavy neudržitelného k-nostalgii-smilného :-)). A přijmutí vytváření jakýchsi nálad inovativních je rizikem, že se (podle zkušeností z různých obratů v minulosti) opět třeba kráčí tzv. "do propasti" :-).

Takže jakýkoliv pokrok vždy nastoluje nové nálady a vzhledem k té omezené kapacitě a neschopnosti předem říci v co se to vlastně vyvine nemůže být nekonfliktním "oprošťování se" od čehosi "přežitého" a "ládování se" čímsi prý "úchvatně novým".

Když jakýkoliv systém přestane inovovat, začne to být všenudná a senilní šedivina, když inovuje, bývá to pestrá pakárna dětinská. :-). A nepomáhá "čerte už nechoď", "babo už drž hubu" a "vrchní, kořalu rovnou do dvoudecáka" :-)