Postřehy z Afriky

O víkendu jsem měl další zajímavou návštěvu. Přijel tchán s tchýní mého adoptivního syna. Oba z Prahy, ona učitelka, on geolog. Na autě má napsáno, že měří radon, protože každý se musí nějak živit, ale pokud se s ním dáte do řeči, zjistíte, že jen tak mimochodem obešel republiku (obešel po svých, ne v mercedesu) nasbíral, nafotil zdejší horniny a vydal o nich atlas, jaký se naposled v republice udělal v šedesátých letech na univerzitě. A dělal to jen tak, že zábavy... nejdříve chodil, sbíral a fotil a pak hledal někoho, kdo mu to vydá. 

Pokud se s ním zapovídáte déle, zjistíte, že jeho dalším vědeckým koníčkem jsou africké geologické expedice, kde v naprosté divočině hledá pro různé investory zlato. Právě nedávno se vrátil z Etiopie, kde byl na neúspěšném průzkumu zlatonosného ložiska u jakési řeky. Po něčem takovém samozřejmě rád sáhnu a tak jsem se vyptával a vyptával. U vínka a kozího sýra pěkně plynul čas.

To víte, není problém poslechnout si přednášku nějakého altruisty, který jel do Afriky zachraňovat sirotky ve slumu v Nairobi (jednoho takového znám). Stejně tak není problém si poslechnout někoho, kdo byl v buši střílet pakoně, případně kdo prochodil místa, kam noha bílého muže ještě nevkročila (i takové znám). Ale kdy naposled dávali rozhovor s člověkem, který do té Afriky jel normálně pracovat? 

Kdy má člověk příležitost slyšet postřehy někoho, kdo musí v nitru černého kontinentu koordinovat práci desítek černochů, kdo tam odebírá vzorky půdy, probíjí se bušem někam, kde fakt nikdo civilizovaný nežije, je to tam nehostinné a právě na takových místech je šance najít bohatství pod zemí,  protože na povrchu je to strašná mizérie. Příroda má ráda rovnováhu. Kdy jste četli knihu od někoho, za jehož bezpečí zodpovídal masový vrah, protože kmen, který obývá dané území sice nepracuje, ale každý má kalašnikov a buď na vás budou střílet a nebo si je najmete, aby vás chránili.

Včerejší večer jsme strávili nad fotkami kmene, kde mají ženy ten talíř v dolním rtu. Foceno moderním foťákem geologa, bez uměleckého patosu profesionálního fotografa to vypadalo velmi velmi zajímavě. Neméně zajímavě vypadaly fotky etiopských dálnic (jinými slovy rozrytých nezpevněných cest), fotky krajiny, divočiny, zvířat a samozřejmě místních lidí. Poslechl jsem si, jak se uprostřed Afriky dělá geologický průzkum, co se na to používá, jak se tam táboří, vaří a vůbec funguje. A říká vám to člověk, který tam nejede ani za lidskoprávní neziskovku, ani za korumpující korporaci, ani na dovolenou, ani na lup. Dnešní postřehy jsou od člověka, který tam pracoval dvanáct hodin denně po dva měsíce, bez doktora a šance dostat se do nemocnice, nebyl v žádném městě, žádné vesnici a uprostřed divočiny rýpal do země bagrem, pak to vyrýpané promýval na rýžovišti a sepsal o tom zprávu, že to nestojí za vydrancovánía bral antimalarika, protože malárii dostal prakticky ihned.  Dával u toho práci desítkám černochů  a nechal se hlídat od nefalšovaných a nebezpečných divochů. V praxi to prý bylo mnohem méně dramatické než to líčím.  

Tož jdeme na ty postřehy:

1. V Africe najdeme kmeny, kde se opravdu nepracuje. Práce je tam pro ženy a otroky, správný svobodný muž má samopal a dělat nebude. Má trochu dobytka, vede trvale maličkou občanskou válku ze které tu a tam kápne nějaká kořist a tak to bylo a tak to bude. Z hlediska evropana je to prostě líná banda. Ale v té stejné Africe jsou černoši, kteří jsou nesmírně pracovití. Makají v nepředstavitelně primitivních podmínkách mnoho hodin denně, v podstatě pravidelně... ale k ničemu. 

2. Proč k ničemu? Jednu věc má celá Afrika společnou. Mentalitu. Náš geolog viděl černochy, kteří se spouštějí do nepředstavitelně nebezpečných jam, kde cosi dolují. Dole nakope primitivním mlátkem horninu, pověsí si koš na rameno a vyšplhá na denní světlo po skále. Tam to vysype a jde nanovo. Vedle mu leží dřevěné klády, dráty i lana, ale on si prostě žebřík neudělá. Přijeli geologové z Česka, postavili si tábor, do zkoumaných děr si nadělali žebříky, udělali si rumpály na kliku, aby se nedřeli, dali si na mlátky pořádné násady a vedle místní domorodci dál lezli po skále sice zkušeně jako opice, ale prostě oni si ten žebřík neudělají. Mohli by. Nic jim nebrání, nikdo jim nebrání, ale prostě to neudělají. Nepotřebují to. Napomůže ani osobní příklad bílého evropana, nepomůže jednoznačný výkonnostní rozdíl, kdy pár zhýčkaných civilizovaných  Čechů díky rumpálu a žebříku nakopali mnohem rychleji mnohem více. Ne, expedice odjela a všichni na místě opět lezou po skalách. Tohle má společného sever, jih, východ i západ. Vymyká se z toho arabská část, trochu JAR a trochu ta Etiopie, která je teda děsná díra, ale proti okolním zemím je to africký tygr první kategorie. 

3. Ti černoši nejsou hloupí. Dá se s nimi bavit o všem možném. Pokud umějí číst a psát, nejsou zase tak jiní oproti nám, ale prostě nějak ve svých hlavách nedospěli k tomu, aby si práci usnadňovali. Při jiné expedici byl náš geolog v západní Africe a dostal se tam do řeči s jiným Čechem, který tam zase prováděl zemědělský průzkum. V oblasti byly pravidelné hladomory. Mrtvé dětičky, tenké nožičky ručičky,nafouklá bříška, strašlivá katastrofa skoro každý rok...  Jistá americká nadace se rozhodla, že to tak nemůže nechat a naprosto altruisticky, bez nějakých postranních úmyslů začali do oblasti dodávat GMO osiva, která mají dvojnásobný výnos. Ne prodávat, ne dělat nevýhodné smlouvy pro chudáky černoušky. Dobročinná organizace prostě každý rok dodala osivo, aby si domorodci mohli pěstovat dost jídla. Jenže hladomory nepřestávaly. V té chvíli se tam přimotal právě ten český výzkumník, který zjistil, že problém není v GMO osivech. Oni je tam skutečně sejí, pěstují a sklízejí dvojnásobnou úrodu. Akorát obdělávají poloviční plochu než předtím. Proč? No nevejde se jim ta úroda do chýší a tak sejí méně. Že by si postavili sýpku, že by prostě nějak využili tu možnost... ani náhodou. 

4. Ptal jsem svého hosta, jak se to dívá on sám... Řekl mi, že si myslí, že Západ udělal ve vztahu k Africe dvě chyby. Tu první udělal už dávno - když tam vlezli, zpřevraceli jejich tradiční způsob života a nadělali tam kolonie. A druhou chybu udělali nedávno, když tamodtud odešli.  Od té doby se celá Afrika znovu vrací do doby kamenné, protože jejich mentalita prostě nepřemýšlí dopředu a nesnaží se usnadnit si práci. Žádná pomoc na tom nic nezmění a nic nevyřeší. Budoucnost existuje - Čína. Ta tam poněkud jiným způsobem dělá to, co předtím dělali běloši. Černoši dřou a Číňan to řídí a dohlíží na to. Je jich tam hodně, jsou všude a už dávno mají svoje lidi, kteří znají místní jazyky, umějí se tam pohybovat, znají to a tak krok za krokem nahrazují černocha i bělocha. Afričan bude zase v kolonii, jen jiné  a zřejmě ještě bude rád, protože se mu bude žít lépe. Ne o moc lépe, ale alespoň do dolu poleze po čínském žebříku a bude vynášet horninu čínským rumpálem. A kde to nedělají Číňané, tam to dělají zase po svém zase muslimové. 

5. Mimochodem, africké státy mají velká dovozní cla, protože to je jediný příjem rozpočtu, kterého jsou schopní. Evropské auto je kdekoliv v Africe dvojnásobně dražší než tady. Ale čínské motorky jsou tam neskutečně laciné. Nějak se to těm žlutým klukům podařilo... evropské zboží je drahé, čínské je laciné... i mezi africkými diktátory se to dá nějak udělat. Pokud nekecáte o lidských právech a máte dlouhodobý plán. Pak prolomíte i nařízení o clech. 

6. Černá Afrika pod Saharu je vlastně jediné místo na světě, kde nejsou žádné památky. V Egyptě jsou pyramidy, Čína má Zeď, my máme hrady, zámky, Řekové mají Parthenón, indiáni mají Machu Pichu, všude na světě dokázali už v době kamenné stavět Stonehenge, chrámy či hradby. V Africe nic. Nula. S jedinou výjimkou potvrzující pravidlo - Velké Zimbabwe. V Africe není nic, co by tam za ty stovky generací někdo vybudoval a teď bychom se na to jezdili dívat. Jestli si někdo myslí, že to teď pomocí Evropských hodnot za dvacet let změníme, tak je na těžkém omylu, který nejspíš draze zaplatí.     

Milý Richarde, děkuji ti za pěkný večer. V létě jedeš do Gruzie, tak přivez zajímavé informace i tamodtud.