Rozdíl mezi hospodářem a blbečkem

Hodlám dneska reagovat na Admirálův dotaz, zda mám i já stanoveny klimatické cíle, bo je to dneska ve světě populární. Nejenže státy se předhánějí, jak moc sníží do roku 2020, 2025, 2030 své emise, ale přidávají se i města a na svých jednáních si odhlasují, jak budou bezemisní a bezuhlíková a přidají k tomu nějaký ten termín. Zpravidla to má být velmi záhy. Kupříkladu takový Londýn má být bezemisní do roku 2030. Alespoň takhle nám to ve svém článku líčí aktivistka Pixová:

http://blog.aktualne.cz/blogy/michaela-pixova.php?itemid=33401

 Zároveň se ve článku dozvíte, že mít zdravotnictví a školství, či práci pro všechny a důchody je zbytečné, když nás čeká klimatická katastrofa. Vidíte to... Afrika je v pohybu, státy jsou demontovány, uprchlíci se počítají v milionech, jsou negramotní, nevzdělaní a na jejich pohybu se dá mafiánsky vydělat a samozřejmě varovat před nimi je xenofobie a zbytečné rozsévání strachu. Ale varovat před klimatickou katastrofou, jak už je za rohem a pokud v roce 2030 nebudeme bez emisí, tak v roce 2031 už nejspíš nebudem - to je v pořádku.

Já Vidlák samozřejmě žiju v souladu s přírodou, bo mě právě ta příroda živí a tak se ji snažím chránit, nechci jí ubližovat a velmi velmi stojím o to, aby nám ještě chvíli vydržela. Mám o tom spoustu knížek. Věřte nebo ne, nejlepší knihy o ochraně přírody jsou ze středověku. Tedy z doby, kdy lidstvo bylo nepřemnožené, příroda jasně kralovala a její drancování se zdálo být nevyčerpatelné. 

V této době vznikají nejlepší díla o tom, jak získávat v krajině vodu, jak zalesňovat, jak stavět rybníky. Jsou na to dokonce i velmi dobře vymyšlené zákony a pravidla, protože správný rybník musí mít nejen hráz, vodu a ryby, ale také baštýře, který se o rybník stará a první část zisku jde na jeho mísu. Pak teprve se nažere šlechtic, který to postavil. Stejně tak les má nejen zvěř, stromy a svážnice, ale i hájovnu s hajným. 

Naši předci bez jakékoliv mechanizace postavili neuvěřitelná vodní díla. Dokázali jen rukama a lopatou zalesnit hodonínské písky. Dokázali zůrodnit stepi a přitom neměli jediné elektrické čerpadlo, obešli se bez kilometrů potrubí a co víc, jejich díla kultivují krajinu dodnes. Žádné teodolity, žádné mechanizační prostředky, žádná přivedená energie na pohon, jen příroda a fyzikální zákony. 

A dostatek času... 

Zároveň je docela zajímavé, že většina středověkých velkolepých děl vznikla díky nějaké přírodní pohromě nebo jiné formě Božího trestu. Oni si ti rybníkáři v jižních čechách všimli, že už neprší tak často jako před lety. Stejně tak si všimli v Polabí, že se tam už nedají pěstovat melouny. Na jižní moravě se také krajina vysušovala už dávno. 

A co udělali ti naši primitivové bez vzdělání a vysokých škol? Vyhrnuli si rukávy a pustili se do práce. Stavěli náhony, jezy, stoky, přivaděče, zachytávali vodu v rybníkách, zalesňovali... Třeba když zalesňovali poušť (váté písky) na Hodonínsku, tak prostě přidělili chudákům půdu, ti tam museli zasadit borovice, starat se o ně a kolem nich si mohli pěstovat i něco jiného... A ejhle, trvalo to sto let, ale zalesnění se podařilo. 

Rožmberk (rybník) také vznikl jen jeden, protože se ukázalo, že v něm ryby tak neprospívají - byl moc hluboký a měl málo proteplených mělčin. Zkrátka zjistili, že něco udělali špatně a příště to udělali jinak. A tak mohly být na každém potoku mlýny, protože proti proudu byly rybníčky a malé přehrady, v rovinách se dělaly zavodňovací strouhy, kolem koryt potoků se pěstovala zelenina, protože tam byla nejlepší půda a když přišla povodeň, tak se nestalo nic tak hrozného. Voda tekla z kopce, rybníky natekly samy, když se vypustily, tak vytekly samy. Voda nikdy přivaděčem nesměřovala přímo do rybníka, ale strouha šla kolem a měla přepouštěcí stavidlo - inu aby se rybník nezanášel splaveným materiálem. Bagrovat rybníky se musí až od dvacátého století, protože proč udržovat tak dlouhé strouhy že? 

Krajina byla prostě plná různého konání. Lidi neseděli u počítačů a nepsali kraviny o tom, jak musíme opustit civilizaci a nedělat nic, protože to dělá emise a kvůli tomu je sucho. Když bylo sucho, vyhloubili studně a vykopali zavodňovací kanály. Prostě stavěli. V Holandsku takhle vyrvali moři tisíce a miliony hektarů. Na Madeiře postavili levády.  V Izraeli šli s nůšemi k Jordánu, nakopali hlínu, přinesli do pouště, kde vykopali jámu, dali tam tu hlínu a zasadili palmu. Dneska už tam není poušť.  Vody je pořád stejně, jen období, kdy padá rovnoměrně a podle potřeby, těch moc není. Stejně tak slunce je pořád stejné, jen stálé počasí je spíše výjimka než pravidlo. 

A tak se stavělo. Když nebyla voda, přivedla se akvaduktem. Když bylo moc teplo, sázely se odolné stromy. Když se díky změnám klimatu nedaly pěstovat melouny, tož se pěstoval chmel. Kde je zima, tam se nepěstuje bavlna, ale len.

Je mi jasné, že dneska aktivisti ani nemohou navrhovat nic jiného, než demontáž civilizace. Ono se dneska také nic postavit nedá. Všechno je zablokované, všechno porušuje něčí zájmy a každý křeček je důležitější. Všichni chtějí vodu, ale nikdo nechce přehradu. Všichni chtějí jezdit a nikdo nechce dálnici. V Německu to ještě zdokonalili - tam teď podle všech klimatických cílů nechtějí ani jádro, ani uhlí a ani elektrické vedení, které by od těch větrníků tu elektřinu někam dopravilo. Zároveň se nesmí ve městech jezdit autem a světe div se, klimatické změny trvají dál. 

Vlastně se to učíme od Afriky. Ti také zdědili po Britech koleje, stadiony i silnice. Ale nic s nimi nedělali. Tak to zarostlo džunglí nebo to zasypal písek. Nemají ani průmysl, ani pořádné zemědělství a hele, oni nemají ani přístup k vodě, když přijde chvíli sucho, tak hynou po statisících a možná nevypouštějí žádné emise, ale ráj tam jaksi nenastal. V Ćíně sice mají smog, ale předtím tam chcípali hladem a každý rok se miliony jejich obyvatel nastěhují do toho civilizačního smogového pekla ve městech, protože život v čisté přírodě ale bez technických vymožeností je sakra těžký a krátký. Ale budiž aktivistům útěchou, že bez civilizace se umírá na zápal plic, ale jsou to fakt čisté plíce. 

Já osobně jsem si sehnal velké kanalizační trubky. Takové ty plastové, co mají půl metru v půrměru. Vyráběly se v devadesátých letech a dneska už nesplňují novou ISO normu ohledně zatížení pod silnicí. A tak se vykopávají a nahrazují sice horšími, ale zato s certifikátem. Já je pak velmi levně kupuju. Vždycky je spojím, jak mi to moje zahrádka dovolí, zaslepím na obou koncích a zakopávám je na horním konci zahrady. Nemusím kopat moc hluboko, nejsou nijak velké. Pak do nich napustím vodu. Dělám to bez dotací, levněji a lépe než mi dokáže zajistit Brabec na ministerstvu životního prostředí. Ostatně dotace nejsou pro nás burany. Ty jsou tu od toho, aby zajistily bezpracnou budoucnost firmám, co dodávají nefunkční a předražené řešení. 

Našel jsem si pražáka, který dělá větrná čerpadla pro Afriku. Takže jsou levná a blbuvzdorná. Všechno co stéká ze střech budu brzy schopen zadržet, vyčerpat do horních nádrží a zavlažovat s tím zahrádku. Zřejmě tím lidstvu (a sobě) pomohu víc, než kdybych zdemontoval kotal na uhlí a místo toho si koupil nějaký předražený kondenzační kotel, kterému se každý druhý rok porouchá řídící jednotka. 

Jsem téměř soběstačný v základní zelenině, díky prasátkům mohu každý rok kvalitně hnojit a kultivovat tak půdu. Díky nádržím na dešťovku nevysávám spodní vodu. Jo, dělám to v malém a za své. Kdyby stát vzal deset procent těch dotací na zadržování vody v krajině a naučil i další amatéry, jak si udělat levně nádrže na vodu, zřejmě už byl problém s vodou pomalu vyřešený. 

Ostatně naše vidlákovská čistírna odpadních vod vyčistí denně nějakou stovku kubíků vody. Stojí přímo uprostřed polí. Ať od ní vyrazíte kterýmkoliv směrem, všude půjdete nejmíň kilometr po poli. Přímo kolem čističky v jemném svahu je minimálně pět set hektarů té nejlepší půdy. Myslíte, že někoho s vysokošlským titulem už napadlo, že by se ta vyčištěná voda mohla použít na závlahy? Ani náhodou. Teče trubkou do koryta, které patří povodí Moravy. V loňském roce běhalo po těch polích okolo čističky několik likvidátorů pojišťovny, protože úroda se nějak nevyvedla, protože nebyla voda. Voda v čističce by stačila sama o sobě bez deště nejmíň na sto hektarů. Bez jakéhokoliv zadržování vody. Stačil by vedle malý rybník, aby ta voda stačila na všechny pole v okolí. 

Záměr už se projednával. A hádejte kdo ho zablokoval? Místní ochránci přírody. Prý by to narušovalo krajinný ráz. A tak sucho trvá dál. 

A takhle se milé děti rozezná hospodář od blbečka.