Vidlák a.a.

Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.  

Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila. 

Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.

Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.   

Články

Kdo se bojí mééédií...

Autor

Myslím, že každý, kdo si zachoval alespoň trochu zdravého rozumu, ten v pondělí musel vidět, jak se věci mají. Ne, nijak jsem to neplánoval, ale vůbec se nezlobím, že události šly právě tímto směrem. Původně jsem myslel, že budu rád, když některá z televizí odvysílá přenos z demonstrace a nevystřihnou můj projev. Nejlepší taktika vždycky byla, mě vymlčet.

Všichni to slyšeli

Autor

Odborářská demonstrace na Malostranském náměstí… První a zároveň určitě poslední, na které jsem se objevil. Ještě jsem ani nedomluvil a twitter byl plný příspěvků, jak se jakási školská platforma od demonstrace distancuje, protože jsou ehm ehm demokrati a s nějakým antisystémovým proruským kolaborantem nemají nic společného. Aneb, když vás sice vláda bere na hůl, ale necháte Českou televizi určovat, kdo je hodný a kdo není. Že, Petro Mazancová?

Agónie...

Autor

Nic tak dokonale neilustruje stav naší vlády, jako blembák na hlavě Markéty Pekarové Adamové v Kyjevě. Přilbu má jen ona. Dokonce i ten Zastrčil je prostovlasý. V moři normálně oblečených lidí vypadá předsedkyně sněmovny s helmou na hlavě jako lejno na oltáři. Není v tom sama. Podobně se povedla fotka s Lipánkem i Fialou… Jako by ta přilba byla odpustek…

Mimochodem… jezdí do toho Kyjeva ještě někdo? Nebo je to stejné, jako když se Fojtík 17. listopadu 1989 vracel z Moskvy?

Očima Vidlákovy schovanky

Autor

Přátelé, ode dneška mám v nabídce třetí a na delší dobu poslední knihu, která se tak či onak dotýká zemědělství. Tentokrát jejím autorem nejsem já, ale moje schovanka Tonička. Když jsem před rokem začal pracovat na vydání knihy, přinesla mi několik zemědělských malůvek. Prý, aby v knize nebyl prázdný prostor mezi kapitolami. Malůvky se mi zalíbily a tak jsem ji povzbuzoval, aby v tom pokračovala. Věděl jsem, že bude ještě druhá kniha, kde bude také zapotřebí oddělit kapitoly.

Všichni vědí...

Autor

Všichni chtějí přidat a to je nezodpovědné! Takhle nám vláda reaguje na blížící se stávku a demonstraci. Považte, učitelé, kteří pobírají 130% průměrné mzdy, chtějí ještě víc. A když jim to vláda dá, tak budou chtít peníze i státní zaměstnanci, hlavně ti z Vnitra, protože pracovat pod Rakušanem, to je jak otroctví v solných dolech. Když vláda povolí, každý přileze a bude chtít přidat. I doktoři budou chtít přidat a ti berou ještě víc než učitelé. A když někomu přidáte, tak to musíte někomu jinému vzít, protože vláda žádné vlastní peníze nemá…

Vezměte sviště do Prahy

Autor

Pamatujete, jak to bylo v listopadu 89? Zpětně dneska víme o onom slavném 17. listopadu, kdy se sešli studenti, aby demonstrovali za svobodu, pak na ně naběhli milicionáři, demonstraci rozehnali, děckám namlátili a „zabili Šmída.“ A pak už se všechno sesypalo jak domeček z karet, Havel na hrad, Gott zpívá s Krylem, Kubišová zpívá, ať Batman dál zůstává s touto krajinou, lidé cinkají klíči, vzniká Občanské fórum, komunistický parlament volí svého oblíbeného disidenta…

Kdo je připraven?

Autor
Štítky

Tak se nám odborářská stávka rozrostla na takřka milion lidí. Bohumír Dufek a Roman Ďurčo dokázali zkoordinovat skutečně velkou akci, ke které se denně přidávají další a další odborové svazy. Akci už podpořili i první starostové obcí a do pondělka jich ještě hodně přibude. Zaznamenávám první zpětnou vazbu od lidí, že se do Prahy také chystají, i když je to na poslední chvíli a ve všední den. 

Výstražná stávka

Autor

Tak nám začíná nabobtnávat stávka odborů. K protestu učitelů a pracovníků ve Škodovce se přidávají další a další odborové svazy v zemi. Je to tak trochu na poslední chvíli, ale velká jednání mezi množstvím organizací taková prostě jsou. Původně měly protestovat školské odbory a KOVO, ale v posledních dnech se přidali dopravci, zdravotníci, knihovny, civilní zaměstnanci u policie… i ČMKOS. Podporu vyjádřila rada seniorů i rada postižených. Největší odborové centrály se dohodly, že budou postupovat společně.

Druhé ohnisko

Autor

Včera jsme probrali válečné ohnisko na Ukrajině, dnes si probereme to druhé na Blízkém východě. I tam se situace dynamicky vyvíjí a konflikt jde poněkud jiným směrem, než to na začátku vypadalo. Než se nám rozhoří třetí ohnisko na Taiwanu (USA se s Čínou v San Francisku dohodli, že se nedohodnou), pojďme si trochu prokydat situaci v Izraeli a Gaze.

Jaké to je?

Autor
Štítky

Pamatujete, jak Šafrův plátek For rum 24 chrlil oslavné ódy na ukrajinskou ofenzívu? Ukrajinci každý den prolomili poslední obrannou linii. Po tři měsíce téměř den co den, Ukrajinci drtili Rusy na severu, pak je drtili uprostřed, pak je drtili na jihu. Pořád je drtili. Skvělá ofenzíva, už brzy Ukrajinci dosáhnou Azovského moře, rozštípnou frontu vedví a za chvíli budou šturmovat na Sevastopol.