A ještě se drze přiznal...

Hospodářský zázrak Mandžuska Otrocká práce a sexuální otrokyně
V roce 1935 byl Nobusuke Kiši jmenován náměstkem ministra průmyslového rozvoje Mandžuska - armáda mu svěřila úplnou kontrolu nad ekonomikou Mandžuska a dala mu pravomoc dělat "cokoli se mu zlíbí, pokud se zvýší průmyslový růst". V roce 1937 vydal Kiši dekret, který nařizoval používat v Mandžukuu otrockou práci s tím, že peníze na zaplacení dělníků nejsou k dispozici. Z těchto důvodů byl v letech 1938-1945 shromážděn a odvezen do Mandžuska asi milion Číňanů .

Příkladem hrozných podmínek v Mandžusku byl uhelný důl Fushun, který zaměstnával asi 40 000 horníků, z nichž 25 000 ročně zemřelo a bylo nahrazeno novými otroky. Čtyři miliony Číňanů byly v Mandžusku využívány jako otrocká pracovní síla; více než 40 % z nich zemřelo.
Po vydání výnosu o otroctví tak může být Kiši osobně zodpovědný za smrt více než 1,5 milionu čínských otroků v Mandžukuu.

V důsledku jeho "velkých úspěchů" v Mandžusku premiér Hideki jmenoval Kišiho v říjnu 1941 ministrem pro střelivo. Byl považován za nejvhodnějšího člověka, který by mohl Japonsko ekonomicky připravit na válku s USA. Kiši ve své nové funkci uplatňoval své metody z Mandžukua a aktivně se podílel na odvádění statisíců Korejců a Číňanů, kteří během války pracovali jako otroci v japonských továrnách a dolech. Většina z nich nepřežila.

Kromě otroků byly čínské a korejské dívky a ženy nuceny stát se sexuálními otrokyněmi nebo "ženami útěchy", jak se jim říkalo v japonské armádě.

Terorismus, drogy, organizovaný zločin a praní špinavých peněz.
Drogová válka je rozhodně nejhorším a jediným známým případem válečného zločinu, kdy docházelo k systematickému a masivnímu vyvolávání drogové závislosti u civilistů. Japonsko bylo jednou ze zemí Osy zla mezinárodního drogového holocaustu, který trval 150 let a v jehož rámci bylo Británií, USA, Japonskem atd. přímo i nepřímo drogami zmasakrováno nejméně 100 milionů Číňanů. Vše se dělo v rámci prosazování volného trhu.
Kiši byl hluboce zapojen do obchodu s opiem. Nápis na náhrobku Hadžime Satomiho - "opiového krále" Mandžuska - vlastnoručně napsal Kiši jako projev osobního vděku. Satomi vedl japonskou firmu Hung Či Šan Tang, která v době japonské okupace ovládala trh s opiem ve střední Číně.

Rasismus a sexismus
Podle Kišiho psi nejsou schopni chápat abstraktní pojmy, jako je zákon, ale mohou být vycvičeni k naprosté poslušnosti vůči svým pánům, totéž platí i pro Číňany, o kterých Kiši tvrdil, že jsou mentálně blíže psům než lidem.
Kiši se domníval, že Číňané se hodí pouze jako "robotičtí otroci" nebo "mechanické nástroje" císařské armády, nelidské automaty, naprosto poslušné svým japonským pánům. Jeho rasistické a sexistické názory se odrážejí v jeho pohledu na čínské a korejské ženy, které považoval za "těla na jedno použití", jež mají být využívána japonskými muži, a proto se neštítil shromažďovat ženy a dívky, aby sloužily jako sexuální otrokyně alias "ženy útěchy" pro japonskou armádu.
 

Biologický zázrak Mandžukua: Jednotka 731

Pitva živých "zvířat" bez narkózy byla rutinní záležitostí, běžná praxe ve všech jednotkách.
"Ten chlapík věděl, že to pro něj skončilo, a tak se nebránil," vzpomínal starý bývalý zdravotnický asistent jednotky japonské armády. "Ale když jsem vzal do ruky skalpel, v tu chvíli začal křičet. Rozřízl jsem ho od hrudníku až po břicho a on strašně křičel a obličej měl celý zkroucený v agónii. Vydával nepředstavitelné zvuky, tak strašně křičel. Ale pak konečně přestal." Bývalý zdravotnický asistent, který trval na zachování anonymity, vysvětlil důvod vivisekce. Čínský vězeň byl v rámci výzkumného projektu záměrně nakažen morem.

Číňanka nabyla vědomí, když byla vivisekována zaživa. Otevřela oči ... a řekla: 'Je v pořádku mě zabít, ale prosím, ušetřete život mého dítěte'.

Aby se zjistilo, jaký tlak tělo vydrží, byli někteří umístěni do tlakové komory a trpěli strašlivými mukami, než jim oči vylezly z důlků a krev se vytlačila skrz kůži. Aby se zjistilo, jak se léčí omrzliny, vězni v mrazivém počasí vyvedeni ven a ponecháni s obnaženými pažemi, které byly pravidelně polévány vodou, dokud nezmrzly. Paže byla později amputována, lékaři pak proces opakovali na horní části paže oběti až k rameni. Když byly obě paže pryč, lékaři přešli k nohám, až zbyla jen hlava a trup. Toto živé torzo pak bylo využito k pokusům s morem a patogeny.

Oběti byly upalovány plamenomety, vyhazovány do povětří šrapnely, ozařovány smrtelnými dávkami rentgenového záření, roztočeny k smrti v odstředivkách, do žil jim byla vstřikována zvířecí krev nebo vzduchové bubliny, byly nakaženy syfilidou, chirurgicky jim byly odstraňovány žaludky s jícnem, které byly poté připojeny ke střevům, amputovány ruce a znovu přišívány na opačnou stranu, zplynovány v komorách ...

"Obětem jsme říkali 'polena'," řekl. "Nechtěli jsme o nich přemýšlet jako o lidech. Nechtěli jsme si připustit, že bereme životy. Tak jsme sami sebe přesvědčili, že to, co děláme, je jako kácení stromů."

Lékaři experimentovali na dětech a kojencích, dokonce i na třídenním miminku, kterému měřili teplotu jehlou zapíchnutou několik centimetrů do prostředníčku, aby ho udržel rovně a zabránilo se sevření dětské ruky v pěst.

Oběti byly často odváženy na zkušební polygon zvaný Anda, kde byly přivazovány ke kůlům a bombardovány testovacími zbraněmi, aby se zjistilo, jak jsou nové technologie účinné. Letadla postřikovala zónu morovou kulturou nebo shazovala bomby s blechami nakaženými morem, aby se zjistilo, kolik lidí zemře. Japonská armáda pravidelně prováděla i velké "polní" testy, kdy letadla shazovala blechy nakažené morem nad Ningbo ve východní Číně a nad Changde v severní a střední Číně. Japonské jednotky zanášely kultury cholery a tyfu do vodních nádrží, studní a rybníků.

K šíření nemoci vzdušnou cestou se používal bavlněný materiál a peří obalené bakteriemi antraxu; bylo zjištěno, že vlákna jako taková účinně udržují bakterie při životě dostatečně dlouho, aby se dostaly k zamýšleným lidským obětem.
Svědci vzpomínají, že pozorovali japonská letadla, která shazovala směs pšenice, prosa, sójových bobů, rýže, bavlněných vláken, papíru a odstřižků látek a letecky rozprašovala patogeny nad městy. Všechny byly obaleny biologickými organismy nebo blechami a přenášely zárodky nemocí na lidi. Japonci rozdávali místním obyvatelům infikované potraviny, koláče, nápoje, oblečení a dětské bonbony.
Stejné hromadné nákazy se opakovaly po celé Číně s výjimkou Tibetu, Čching-chaj a Sin-ťiangu.

Dva tisíce členů jednotky 731, zatčených americkými okupačními úřady, získalo výměnou za údaje o bakteriální válce založené na pokusech na lidech imunitu před stíháním za válečné zločiny před Tokijským tribunálem v roce 1948. Vedoucím Jednotky 731 byl doktor medicíny Širo Išii A Po válce byl Išii zatčen americkými jednotkami. Stejně jako všem ostatním vedoucím Jednotky 731 mu spojenečtí představitelé poskytli imunitu výměnou za jejich znalosti v oblasti biologické a chemické války. "Podle přednášejícího Richarda Draytona z Cambridgeské univerzity se Ishii přestěhoval do Marylandu ve Spojených státech, aby pokračoval ve výzkumu biologických zbraní."

Zločincem, který měl na starosti pokusy s omrzlinami, byl doktor Hisato Jošimura. Na konci války mu americká okupační vojska udělila imunitu. Poté zastával přední akademické funkce, včetně předsedy Japonské meteorologické společnosti, prezidenta lékařské univerzity prefektury Kjóto, profesora na lékařské fakultě v Hjógo a profesora na ženské univerzitě v Kóbe. V roce 1978 mu byl udělen Řád vycházejícího slunce 3. třídy za zásluhy v oblasti biologické adaptace.

Sovětský svaz dopadl 12 důstojníků japonské armády a zdravotníků Jednotky 731 během jejich postupu na východ. Ti byli u Chabarovského tribunálu pro válečné zločiny obviněni z výroby a použití biologických zbraní. Všichni svou vinu přiznali a byli odsouzeni k trestu odnětí svobody.  Obvinění v chabarovském procesu, včetně generálmajora Kijošiho Kawašimy, vypověděli, že již v roce 1941 zhruba 40 příslušníků Jednotky 731 letecky shodilo na čínské město Čchang-te blechy kontaminované morem, což způsobilo epidemické výskyty moru. Proces spolu s důkazy předloženými soudu a jeho hlavními závěry - "které se ukázaly být pozoruhodně přesné" - byly až do 80. let 20. století na Západě odmítány jako komunistická propaganda a zcela ignorovány. V roce 1956 Čína soudila 36 zločinců z jednotky 731 v Šen-jangu.

Metamorfóza: Z monstra Šówa se stal velký vůdce svobodného světa.
Pokud někdy existovalo peklo na zemi, pak to bylo pravděpodobně Mandžusko.Dne 20. června 1957 byl Kiši čestným hostem v americkém Senátu, kde hovořil o ideálech demokracie. Při představování Kišiho viceprezident Richard Nixon bouchl kladívkem a přivítal ho jako čestného hosta, který byl "nejen velkým vůdcem svobodného světa, ale také věrným a velkým přítelem lidu Spojených států". Kiši Nixonovi odpověděl, že je pro něho ctí promluvit v této citadele demokracie. "Že vždy věřil ve vznešené principy demokracie - ve svobodu a důstojnost jednotlivce". Při návštěvě Svobodného světa se tak "monstrum ze Šówa" v "Citadele demokracie" proměnilo ve "Velkého vůdce Svobodného světa".

Kiši se podílel na vzniku Japonské liberálně demokratické strany (LDP), která vznikla sloučením Liberální a Demokratické strany v roce 1955. Od té doby LDP dominuje v Národním parlamentu. V 50. a 60. letech 20. století dostávala LDP miliony od CIA - Kiši byl premiérem v letech 1957-1960. Jeho role při schvalování druhé bezpečnostní smlouvy s USA navzdory všeobecnému nesouhlasu vedla v roce 1960 k jeho rezignaci. Poté byl Kišiho bratr Eisaku Sat druhým nejdéle sloužícím premiérem v historii Japonska (v letech 1964-1972)  a Kišiho vnuk Šinzó Abe byl nejdéle sloužícím premiérem v historii Japonska, který byl premiérem v letech 2006-2007, poté v letech 2012-2020 a tvůrcem japonské politiky až do svého zavraždění v roce 2022. Japonsko po druhé světové válce tak lze výstižně označit za léno klanu Kiši.
 

Důsledky strašlivých zločinů spáchaných v Mandžukuu byly následující:
- Kiši, "monstrum ze Šówa", který byl osobně zodpovědný za smrt více než 1,5 milionu čínských otroků a za řadu dalších zločinů, byl viceprezidentem Nixonem pomazán na "Velkého vůdce svobodného světa" a americké okupační síly mu předaly vládu nad Japonskem, jemuž on a jeho klan od roku 1955 vládnou.

------------------------------------------------------

Tip pro Stanjuru:

Kdyby učitelé po vyučování

vzali kýbl s vodou, vytřeli třídu

a každý z nich kus chodby, škola

ušetří za uklízečky.

--------------------------------------------------------

Nic neplatil a nepoužil, akorát… Rakušan v ohni. Drsné výzvy 25. září 2023👉 @cz24news

ČESKO: Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) používal šifrovaný telefon CryptoCult. Jak uvádí MF Dnes, požádal o něj na podzim roku 2021 někdejšího místopředsedu hnutí STAN Stanislava Polčáka, aby mu ho zajistil. To Rakušan popírá, hovoří také o tom, že jej chtěl kvůli odposlouchávání komunikace a tomu, „že o metodách Andreje Babiše jsme neměli žádné iluze“. Babiš považuje obvinění za sprostou lež a volá po Rakušanově konci.

Ještě loni v červnu ministr vnitra Vít Rakušan tvrdil, jak Petru Gazdíkovi doporučoval, aby šifrovaný telefon rozkopal a vyhodil z okna. Gazdík v té době musel opustit ministerstvo školství, protože měl mít právě skrze šifrovaný mobil kontakt na hlavu zločinecké skupiny okolo kauzy Dozimetr Michala Redla. S ním si měl právě volat přes systém CryptoCult.

To, že měl Rakušan skutečně šifrovaný telefon od Stanislava Polčáka, sám Polčák v rozhovoru pro MF Dnes potvrdil. Potvrdil i jejich setkání s exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, jenž má hlavní slovo ve firmě, která telefony dodává. „Mohu potvrdit, že jsme si v jistý čas přes CryptoCult volali, protože pan předseda ještě nebyl ve funkci ministra a potřeboval mít nějakou zabezpečenou ochranu telefonu,“ uvedl Polčák.

Ještě loni v červenci Rakušan na otázky MF Dnes ohledně CryptoCultu odmítal odpovědět, hovořil pouze o tom, že nějaký šifrovaný telefon má, ale že ho nepoužíval. V současné době již přiznal, že šlo o zařízení od Pavla Němce. Odmítá však, že by o něco takového žádal Polčáka. Podle něj mu Polčák přinesl telefon se speciální aplikací proto, že po volbách do Poslanecké sněmovny existovaly významné indicie, že „naše komunikace je odposlouchávaná“. „A v době, kdy jsme jednali o podobě vlády, jsme nepotřebovali, aby detaily těch jednání znala neblaze proslulá bezpečnostní divize Agrofertu. Tohle měl být jeden ze způsobů, jak komunikaci vyjednávacího týmu lépe zabezpečit,“ sdělil šéf STAN.

„A důvod byl jasný – jak už jsem řekl, naše komunikace byla podle všeho odposlouchávaná a o metodách Andreje Babiše jsme neměli žádné iluze,“ opakoval pak ministr vnitra důvody, proč si telefon pořizoval. A řekl, že jej pouze dvakrát či třikrát použil ke spojení se Stanislavem Polčákem.

„Ježíšmarjá, to je úplně absurdní, sprostá lež. Pokud někdo někoho odposlouchával, bylo to v kauze Šuman, kdy na mě byly nelegální odposlechy, pravděpodobně ze strany bývalé rozvědky,“ zareagoval Babiš na Rakušanova slova. Podle něj by měl Rakušan odejít.

„Pane premiére, váš ministr vnitra Rakušan měl společný šifrovaný telefon s mafiánskou skupinou, která rozkrádala republiku. Z ukradených peněz podle policie financovalo jeho hnutí STAN kampaň. Fakt je stále ve funkci? To se tak bojíte o svou koalici?“ zeptal se na sociální síti X bývalý premiér Andrej Babiš.

„Vykrucování ministra vnitra Rakušana a konspirační výmysl o spiknutí Agrofertu je politické dno. Nebo je to možná spíš k smíchu. Vlastně si nedokážu vybrat. Tak jako tak je to ale na okamžité odvolání,“ dodal na své sociální síti X také někdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).

„Mnozí volali po tom, že by měl Jiří Pospíšil rezignovat kvůli tomu, že měl šifrovaný telefon, který ve skutečnosti neměl. Tak co teď?“ ptal se v té souvislosti moderátor Michal Půr.

Jo, tak to mě dneska taky pobavilo - ten ruský agent... To jsem zrovna byla na jedné návštěvě, kde "jela" po celou dobu TV CNN, pročež jsem to výjimečně zaregistrovala (doma žádné zprávy nezapínám). A tam to byla jedna ze zpráv - hned vedle mafiánského Ropušanova telefonu. Hned jsem ji okomentovala jako "důležitou zprávu pro ovčany".

Sice vím, že zde v žebříčku oblíbenosti zrovna neokupuji přední místa, ale jsem zde rád a z vás všech nejdýl, musím se s vámi o něco podělit. Dcera mi oznámila, že je těhotná. Když to dobře dopadne, tak budu v květnu dědeček. Radši bych vnuka, ale malou slečnu beru taky, hlavně ať je to v cajku.

A až to krapet povyroste, už mám připravené básničky, které to budu učit (rodiče asi nebudou moc rádi), a až to ještě o kousek povyroste, budu si to brát do dílny a učit to, jak se svařuje a brousí řetězy a když se něco vyjebe na traktoru, tak co s tím a taky mu budu od mala vštěpovat pravicový postoj k životu. Co si sám neuděláš, to mít nebudeš a to co si uděláš a máš, tak si to taky musíš uhlídat, aby ti to nikdo nevzal.

Už se moc těším. berrnardí pokolení bude pokračovat.

"Když něco chodí jako kachna, kváká to jako kachna, má to peří jako kachna, tak to nejspíš bude kachna."

Správný svazák musí vidět medvěda, i kdyby ho ten "medvěd" štípal svým zobákem do řiti. ;o))

Že je Fiala slaboch jsem napsal už včera. Nyní je nabíledni, že s preVítkem neudělá nic, protože ten má mnohem větší vydírací potenciál než Naďová po orálu. A protože Fiala vsadil vše - a ještě si na to od nás půjčil - na pětihnus, tak bude všechno kolem Stanů obkecávat, retušovat. Lidovci jsou jistí, ti u koryt radši chcípnou než aby si nechali vyfouknout blahobyt a moc; jejich oportunní smířlivost nad deviacemi je toho příkladem. A tak se obávám, že se na dno kalichu hořkosti budeme dívat ještě 2 roky, protože příčinou pádu těchto fušerů může být jen nedostatek plynu v tuhé zimě, či elektriky, abychom přednostně uspokojili německé nároky před našinci.

Jindřich Kulhavý: Svět už je rozdělen? 25. září 2023👉 @cz24news

Na našich stránkách se často zabýváme naší politickou a ekonomickou situací. Posledních pár let je dost bouřlivých a vývoj je tak nějak koordinovaně urychlován. Když se usilovněji zamyslíme, od kdy se nám zdá, že jsou změny k výrazně horšímu, pak za určité celosvětové milníky považujeme newyorskou blamáž s pádem několika budov z 11. září 2001, ekonomickou krizi vzniklou v roce 2008 a samozřejmě covidohysterii a ruskou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Lokálně lze historicky přidat konec Východního bloku a náš vstup do EU. Tento výčet událostí s tragickými důsledky jak pro část světa, tak i především pro nás, je přímo strašidelným.

Součástí událostí znamenajících pro Českou republiku zásadní zlomové okamžiky jsou naše vlády a politická reprezentace. Jejich přístup je většinou spojen s jistou neschopností a nechutí vybudovat silný stát, který by měl ve světě či aspoň v Evropě respekt. Tuto šanci jsme promarnili, byť se po roku 1989 zdálo, že Václav Havel by mohl k něčemu podobnému zemi nasměrovat.

Naše rozlišovací schopnosti byly po tzv. Sametové revoluci značně snížené, takže jsme si Havla nějakou dobu idealizovali, k čemuž samozřejmě přispívala i americká propaganda. Ta na Havlově auře pracovala dlouho před rokem 1989, kdy rádia Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky dělala z tohoto převlékače kabátů hlavu českého disidentu. A také ho tak asi preferovala a platila. Jak už nyní víme, Havlovi předci si s morálkou moc hlavu nedělali ani v době 2. světové války a samotný budoucí prezident koketoval ve svém životě s mnohým. Prolomení Benešových dekretů ve vlastní prospěch už byla jen třešnička na dortu.

Silná politická reprezentace nám s výjimkou dvou až tří osobností prostě chyběla. V podstatě tu byly tři. Dubček však záhy při nehodě zemřel, Václav Klaus bohužel v některých zásadních případech zachyboval, možná i pod vlivem různých okolností a tlaků, Miloš Zeman je zase spíše levicově zaměřený a přes nespornou inteligenci sám o sobě kola vývoje zastavit nedokázal, nebo to ani nechtěl. Všichni ostatní šli vždy někomu na ruku a český občan byl pro ně pouze součástí stáda pravidelně určeného k totálnímu podojení. Bohužel až v současnosti jsme se dozvěděli, že Havla do funkce dosadil ultragrázl Soros a díky tomu byl náš propad řízen povětšinou zvenčí. Zmizelo veškeré bohatství, na kterém i přes řadu připomínek komunisté pracovali, a rychlost, s níž se z nezadluženého státu stala ekonomická ruina, je obdivuhodná. Co nedokázali pohrobci Gottwalda za 40 let vlády, to ,,zmáknuli“ Havlisté z kotelen, a s nimi za jeden provaz táhnoucí, za pár let. A od našeho vstupu do EU je to jízda z takového kopce, navíc bez brzd, že se konečnému nárazu nebudeme moct divit.

Vynechme nyní úlitby za tento vývoj v podobě možnosti víceméně svobodně cestovat, zapomeňme na srovnávání bohatosti nabídky v obchodech před a po roku 1989. To je jen politická komerce a propaganda. Nikdo tu hladem netrpěl, bylo li třeba cokoliv sehnat, každý měl nějaké známé a v podstatě se tu dalo tak nějak žít. Trvalo to i v proslulých devadesátkách, které byly sice fantastické, bohužel se jimi rozjel život na dluh, byť se zpočátku zdálo, že změny budou jen k lepšímu. Jenže pod rouškou blahobytu a uvolnění svobod došlo k rozkradení všeho, co nebylo přivařené. A nakonec se podařilo ukrást i to. Přiznejme si otevřeně, že Babišova a Fialova vlády už moc z čeho brát neměly. Ne, že by si nenašly zdroje pro obohacení vlastních lidí, jen z bývalého majetku státu už nic nezbylo. A tak se začalo o to usilovněji sahat na ten občanů. Daňové zatížení se především za Fialy razantně navyšuje a společně s Green Dealem a zeleným uvažováním v Bruselu, jakožto od svobod a peněz nás připravujících nástrojů, přichází doslovné ožebračování prostých občanů.

Často si stěžujeme na laxnost a lenost Čechů vzepřít se. Pravdou zůstává, že pár desítek účastníků poklidné demonstrace bez následného efektu v podobě například defenestrace nejsou dostatečným potenciálem vedoucím ke změně. Navíc absentuje jakákoliv drsná náhradní varianta. Taková, která by měla sílu se postavit vývoji. Navíc se zdá, že je pozdě. Svět je přerozdělen a možná jde jen o hru na oko. Vznik BRICSu může být divadlem předcházejícím připravenému pádu dolaru končícího vznikem digitální měny. Od ní už je jen krok ke kreditnímu způsobu života známému paradoxně z tolik kritizované či hospodářsky vyzdvihované Číny. Lidé pořád nechápou, že blížící se konec hotovosti bude dalším totálním zlomem ve vývoji lidstva vedoucím k totalitě. To se stane hračkou v rukách úzké skupiny mocných, kterým budou vlády jednotlivých regionů za určité poskytnuté bonusy pouze sloužit. Což už se ostatně děje nyní, o čemž by Fiala & spol. mohli vyprávět.

Zůstali jsme na chvostu celosvětového dění. Jsme vysátí, nic tu nezbylo, snad jen relativně obrovský majetek v rukách občanů, Je to to poslední, po čem ještě zahraniční korporace půjdou. Začalo to zdražováním energií, potravin, zajímají je nemovitosti, pozemky zvláště, úspory domácností. Proklamované sdílení tak očekávané přitroublou mládeží je posledním důsledkem snahy sebrat nám i to poslední. Rozbití společnosti a degradace základních přírodních pravidel formou rozložení klasických rodin a vznikem a podporou genderu jsou posledním hřebíčkem do rakve. Fiala, Pekarová Adamová a další stvůry už jsou jen produktem této doby a nástrojem k jejímu směřování tak, kam je lidmi, jako jsou Gates, Schwab či Soros, dlouhodobě směrována. Jedeme ve vlaku bez brzd. Dokud se nenajdou lidé či společenství ochotní vzít na sebe zodpovědnost v podobě např. fyzické likvidace či jiného druhu eliminace nepřátel lidstva rodících se v nejvrchnějších patrech, pak už z tohoto balastu není cesty ven. Jakákoliv demonstrace bez následné akce je ztrátou energie. V celospolečenském měřítku rozhodně. Je to smutné, ale ztratili jsme koule a skutečně nás vmanévrovali do role stáda předurčeného na porážku. Platí to pro každého z nás. Zní to tvrdě, ale taková je realita.

AUTOR: Jindřich Kulhavý

Dnešní velkomožní sami neodchází, dokud je skutečně někdo mocnější nenakope do zadku a nepřidá několik platů k tomu.

Ještě mají tu drzost, že se za svůj vyhazov pro neschopnost nebo zločiny soudí se státem o oprávněnost.

Kolik už se vystřídalo ředitelů a náměstků státních a polostátních podniků a institucí?

Za pár let české národní sportovní agentury s rozpočtem 7 miliard (jako ta česká národní bruselvize ) už třetí šéf!

Kdo může vyhnat z koryt ministry?

Prezident? Poslanci? Voliči? Svědomí? 

Ale na to je ještě brzy. Ještě nemáme hlad a není nám zima... Jak tak sleduju vývoj, ještě se toho dočkám.... 🤔 

Vertrauen ist ein Faktor für gesellschaftliche Stabilität. Seit der Staatsgründung 1848 mussten nur eine Handvoll Minister:innen unfreiwillig gehen. Im Bundesrat führen sieben Personen die sieben Ministerien des Landes – bisher 111 Männer und 10 Frauen. In Italien sind bereits seit 1946 nicht weniger als 1300 Minister:innen vereidigt worden.
Důvěra je faktorem sociální stability. Od založení švýcarského spolkového státu v roce 1848 musela nedobrovolně odejít jen hrstka ministrů. Ve Spolkové radě vede sedm lidí sedm sdružených ministerstev země – dosud 111 mužů a 10 žen. V Itálii jen od roku 1946 složilo přísahu nejméně 1300 ministrů a ministryň.

Wie in anderen ausgebauten Demokratien kontrollieren sich in der Schweiz Regierung, Parlament und Justiz gegenseitig – doch die Schweizer Bundesrät:innen müssen sich regelmässig Volksabstimmungen stellen. Und die Mehrheit der Stimmberechtigten sagt auch mal Nein, denn im Schweizer Selbstverständnis sind sie selbst der Souverän.
Stejně jako v jiných rozvinutých demokraciích se vláda, parlament a soudnictví ve Švýcarsku vzájemně kontrolují – ale švýcarští federální radní musí pravidelně čelit lidovým hlasováním. A většina oprávněných hlasujících někdy také říká NE, protože dle vlastního vnímání jsou Švýcaři doma Suverénem.

Das Vertrauen in die Regierung, die Wirtschaft und die Gerichte ist gross in der Schweiz. Es ist aber die Polizei, die das höchste Vertrauen geniesst: In der jährlichen ETH-Studie "Sicherheit" erreicht die Polizei regelmässig den ersten Platz im Vertrauensranking.
Ve Švýcarsku panuje velká důvěra ve vládu, ekonomiku a soudy. Nejvyšší důvěře se ale těší policie: v každoroční studii ETH „Security“ se policie pravidelně dostává na první místo v žebříčku důvěry.

Více v článku Der Faktor Vertrauen: Was ist seine Bedeutung für die Schweiz - Faktor důvěry: Jaký je jeho význam pro Švýcarsko

Koukám, že jste tu semleli kdeco, ale k tématu pramálo. Z mých skrovných  dnešních postřehů  si dovolím  alespoň  tohle pro zasmání :

Ministr Dvořák v PS - Dozimetr není žádná kauza  STANu, ale celé politické scény... STAN si přece nezaložil mafiánskou strukturu...

Na to Juchelka - ne, pane ministře, je to úplně obráceně  .... mafiánská struktura si založila STAN .... :-)