Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu. Dostal jsem vícero zpráv od svých čtenářů, že si dali práci a po prvním kole ve svém okrese překontrolovali některé vyvěšené volební výsledky a všude to sedělo.
Já musím říci, že jako orákulum teď selhávám. Fakt nevím, jak to dopadne a cvrkot na mém blogu, který mi byl vždycky dobrým vodítkem, mi tentokrát nic nesignalizuje. Takže se nebudu ztrapňovat nějakým odhadem. Netroufnu si ani říct, jestli budou výsledky těsné a nebo uvidíme výrazné vítězství jednoho kandidáta. Proto si jen popíšeme, co jsem během kampaně viděl a co jsem neviděl.
Letošní druhé kolo voleb bylo v podstatě soubojem herezí. Dualismus proti chiliasmu. Petr Pavel zdůrazňoval dualistické pojetí dvou světů – toho správného, kde žije on a toho špatného, kde žije Babiš. Svět dobra a svět zla. Lidé na to reagovali. Svět dobra se (nejen) rétoricky pustil do těch zlých. To tak bývá…. palte a řežte, Bůh si rozpozná své věrné… Andrej Babiš zase chiliasticky zdůrazňoval, že když nebude zvolen on, bude to konec světa, protože vláda dostane možnost dokončit svoje plány s ožebračováním tohoto národa. I na toto lidé reagovali a někdy jsem měl pocit, že se vlastně máme dneska odpoledne sejít v bílých pláštích na vrcholu Řípu a tam čekat na apokalypsu. To je totiž to jediné, co si troufám předpovědět… i když jdeme volit Babiše, jsme připraveni na to, že to nedopadne.
Největší fór je v tom, že obě hereze jsou letos pravdivé. Svoboda slova jde do kytek, Paveljugend sbírá v Jablonci i Děčíně první zkušenosti, jsme na hraně přímého zatažení do války, brzy budeme ukrývat uprchlé Ukrajince, aby nemuseli doma do mlýnku na maso… všímáte si, jak se během dvou měsíců plynule přešlo od ukrajinské ofenzívy proti Melitopolu a Krymu k ruské ofenzívě v Doněcké oblasti či proti Záporoží? Aneb, není to obr Koloděj, je to princ Jasoň. ERÚ potvrdil, že lidi nezvládají platit své účty za energie, ale Němci dokázali sehnat dost plynu a zásobit i nás… zatím. Ale nic to nemění na tom, že jsou to pořád hereze a jak se začnou zhmotňovat, tak je vždycky zaděláno na průšvih.
Letos totiž v kampani úplně zanikly jakékoliv umírněné středové proudy. Před pěti roky bylo možné v komentářích najít celou řadu příspěvků, které se snažily posuzovat kandidáty tak nějak objektivně. Dělali jsme to i my na Kydech. Byl to tehdy velký souboj, ale ještě o nic nešlo. Letos jsem zaznamenal pouze Moniku Čírtkovou a Dana Vávru. Ti jediní ještě včera vypadali, že mají nadhled a nedělají z toho ani válku světů ani konec světa. Hlas Michala Kocába, že nemůže volit ani jednoho kandidáta, či hlas Svobodných, to vše v podstatě zaniklo ve vyhrocené diskusi.
V kampani jsem prakticky neviděl žádné pozitivní momenty. Jen chyby. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou situaci, kdyby by se jeden kandidát odpoutal od druhého a i jeho odpůrci by mu přiznali, že byl dobrý, nebo že by se mu povedla debata, případně, že svého soupeře přehrál s rozdílem třídy. Letošní volba není o tom, že by někdo svým umem vyhrál, ale spíš o tom, že někdo si to svými chybami (i chybami jiných) prohrál.
S úsměvem vzpomínám, jak Zeman před deseti lety musel vyrábět téma do voleb z kanálu Dunaj-Odra-Labe… to byly zlaté časy, když se řešilo, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Letos byla témata mnohem přímočařejší – Mír vs. válka, dezoláti vs. lepšolidi, evropská solidarita vs. vysoké ceny energií, referendum o vládě (už druhé), svoboda slova vs. boj proti dezinformacím, Praha a láska proti vsi a nenávisti, dobro proti zlu…
Jak říkával kdysi na svém blogu Petr Kubáč – co lidi chtějí, to taky dostanou – ta témata nejsou falešná. Jsou skutečná. Skutečně se hraje o to, co v kampani zaznělo. Kdyby to lidi nezajímalo, tak to do debaty nikdo nebude vnášet. To platí především pro ty, kteří se cítí být neutrálními a chtějí hlasovat prázdnou obálkou. Ten boj se stejně odehraje, protože je na něj založeno. Teď se odehrává ještě pořád pomocí volebních hlasů. Bude-li se odehrávat pomocí rvaček nebo kulek, k čemu vám bude neutralita, když se dostanete do obousměrné palby? Přemýšlejte o tom. Petr Hampl správně poznamenal, že volby nevytvářejí politikovi moc, ale jsou měřítkem moci. Pomocí voleb nekrvavou cestou zjistíme, kdo by u nás vyhrál občanskou válku. Tak u urny nepoužívejte slepé náboje.
Já mám dnes doma další zabijačku… v době vyhlašování výsledků budu zřejmě zrovna plnit jitrnice a jelita. Reakci na výsledek samozřejmě napíšu, ale určitě nevyjde s předstihem. Tipovat nebudu, netroufám si ani na odhad rozdílu hlasů mezi vítězem a poraženým, jen zopakuji, že letos o vítězi nerozhodne kandidátův výkon, ale spíš chyby, které ten či onen udělal.
V následujících dnech si to podrobně rozebereme.
- Log in to post comments
Komentáře
Donutil - Pohádka o sněhurce
Nebudu to hledat. Ale jistě znáte Donutilovo Pohádku o Sněhurce.
Viděl jsem na Nově i zfilmovanou německou pohádku o Šípkové Růžence, kde princ byl černý učenec z Arábie.
Pro generaci dětských diváků to bude přece přirozený příběh z historie.
pohádkář labus
Nohsled chazarů, lábus vždy hájil páníšky a jejich slouhy, protože zač by jinak dostal jidášský groš?
Je mi líto těch dětiček až za 10-20 let pochopí co jim to vlastně vyprávěl. ,Tedy jestli budou něco chápat, protože k chápání jsou třeba tři věci:
1) zdravý a funkční mozek (podmínkou každý den maso, 21% kyslíku v atmosféře a znalost mateřského jazyka)
2) znalost skutečných dějin lidstva a ne higstoryje (velkých žvástů) a chápání souvislostí (bez Husovy pravdy a formální logiky nemožné)
3) odvaha se ptát, myslet a nahlas odpovídat (v dobách cenzury, bílých podkolenek, bejsbolek a FEMA lágrů nemožné)
Až dojdou heroji nastoupí pšontci a po jejich semletí nastoupí pepíci!!!
Ďuro
Mladým pitomcům chybí kromě…
Mladým pitomcům chybí kromě vlastního názoru, rozumu a znalostí taky jeden "mobilový vodič", který by jim po chodníku razil cestu, aby nenaráželi do lidí (popřípadě do sloupů), kteří jdou po své správné straně.
Musí si prostě zažít to, co v životě nepoznali - nástup do vojenského, zabavení mobilů, konzervy, omezení svobody, srazit paty a alou do boje za císaře pána a jeho rodinu..
Rasputica
Tohle léčebné bahno je v zákopech již připraveno. Jistě vyléčí všechny, ale pro většinu to bude bohužel pozdě. Domů se už nevrátí a ani ýýýýgelitový pytel na ně nezbude. Shnijí v už beztak úrodné ukrajinské půdě.
Vy jste snad byla na vojně?…
Vy jste snad byla na vojně?
Jestli byste si to taky neměla zažít. Pro jistotu.
Lábuse nevypínám,
už se na něho nedívám mnoho let. Takže bohužel ho ani nemohu vypnout.
Kudy a kam vede cesta Západu?
Překlad části 5. kapitoly "Být či nebýt" z knihy "Disintegration" od Andreie Martyanova
Andrei Martyanov se narodil v ázerbájdžánském Baku v roce 1963, po rozpadu SSSR se přestěhoval do USA. V současnosti pracuje jako ředitel laboratoře v komerční letecké skupině. Je autorem mnoha odborných knih a několik jich věnoval společenskému dění.
V dnešní Americe by však bylo považováno za rasistické a nepřípustné tvrdit v jakémkoli západním médiu, že bez převážně bílých křesťanských osadníků evropského původu, Euroameričanů, by žádná moderní Amerika neexistovala - právě tato média, která se arogantně považují za tvůrce strategie americké afroamerické menšiny. Analýza nedávného zpravodajství New York Times, kterou provedl David North, přináší kritický pohled na to, jak a proč nejen že rozděluje Ameriku, ale je také velmi od věci:
"Financializace" Timesů probíhala souběžně s dalším rozhodujícím faktorem výběru témat, která noviny zveřejňují a propagují, a sice s jejich ústřední rolí při formulování a agresivním marketingu politiky Demokratické strany. Tento proces sloužil ke stírání vždy chatrných hranic mezi objektivním zpravodajstvím a čistou propagandou. Důsledky finančního a politického vývoje Timesů našly obzvláště reakční vyjádření v projektu 1619. Projekt 1619, vedený Nikole Hannah-Jonesovou a redaktorem časopisu New York Times Jakem Silversteinem, vznikl s cílem poskytnout Demokratické straně historický narativ, který by legitimizoval její snahy o vytvoření volební skupiny založené na prosazování rasové politiky. Projekt 1619, který napomáhá desetiletí trvajícímu úsilí Demokratické strany distancovat se od stotožňování se se sociálním liberalismem od éry New Deal až po Great Society, upřednostňováním rasového konfliktu marginalizuje, ba dokonce eliminuje třídní konflikt jako významný faktor v dějinách a politice.
Posun od třídního boje k rasovému konfliktu se nevyvinul ve vzduchoprázdnu. New York Times, jak si vysvětlíme, čerpá z reakčních intelektuálních tendencí, které kvasily v podstatných částech středostavovské akademické obce po několik desetiletí, a využívá jich.
Politické zájmy a související ideologické úvahy, které motivovaly Projekt 1619, určily bezzásadové a nečestné metody, které Timesy při jeho tvorbě použily. New York Times si byly dobře vědomy skutečnosti, že propagují rasově založený narativ amerických dějin, který nemůže obstát v kritickém hodnocení předních vědců zabývajících se revolucí a občanskou válkou. Redakce časopisu New York Times záměrně odmítala konzultace s nejuznávanějšími a nejpovolanějšími historiky.
Ve skutečnosti, jak ukázaly nedávné nepokoje globalistických hnědých košil - bělošské, ale radikálně protibělošské domácí teroristické organizace ANTIFA a vysoce protizápadně zaměřené organizace Black Lives Matter (BLM), jejíž stoupenci jsou podle všeho převážně běloši -, útok na bílé euroamerické dědictví začal naplno a může s různou intenzitou pokračovat i v budoucnosti Ameriky bez ohledu na Trumpovu prezidentskou prohru, dokud nebudou Spojené státy plně balkanizovány.
Zbývající zbytky svobody slova v Americe mohou nejen ustoupit zastrašování "cancel culture (kultury rušení)", ale být skutečně zlikvidovány silným tlakem ve prospěch zákonů zakazujících nenávistné projevy, které - i když se údajně snaží dát hlas bolestné historické zkušenosti vyděděných indiánů a zotročených afrických národů - ve skutečnosti usilují o dehonestaci role bílých lidí a skutečných historických a statistických údajů, které to potvrzují. Jak již ukázala americká média, univerzity a vysoké školy, tento proces je v plném proudu. Tento proces nabývá groteskních forem, jako je například prohlášení matematiky za "rasistickou" Poradním výborem pro etnická studia (ESAC) na veřejných školách v Seattlu, který koncem září zveřejnil hrubý návrh rámcových pokynů pro etnická studia matematiky, který se pokouší spojit matematiku s historií útlaku. "Výbor naznačuje, že matematika je subjektivní a rasistická, a v jedné části uvádí: "Kdo může říci, zda je odpověď správná?" a v další: " matematika je manipulována, aby umožnila přetrvávání nerovnosti a útlaku..". Aby toho nebylo málo, v rasovém štvaní se nedávno objevil v časopise The Nation článek, který navrhoval započítat hlasy černých Američanů dvakrát, což bylo definováno jako "volební reparace". '- Skutečnost, že tento směšný, a otevřeně diskriminační nápad vůči bílému a dalšímu menšinovému obyvatelstvu Spojených států, byl vůbec hoden prezentace v časopise, který se rovná hlasateli levicového křídla Demokratické strany, je znepokojivým znamením a ukazuje rozsah destruktivní rasistické radikalizace toho, co se ve Spojených státech vydává za převážně bílé "levicové křídlo".
Rozpad Ameriky stojí přímo na základech postmodernismu, jehož účinkem a možná i cílem je nekonečná kulturní fragmentace a šíření nenávisti k těm tradicím, které mají kořeny v přijetí skutečnosti, že pravda je poznatelná a lze se na ní dohodnout. Postmoderna odmítá pojem univerzální pravdy jako takový a otevírá cestu k plošnému rozdvojení společnosti, která je neustále vystavena tlaku na uspokojení každého narativu - pokud tento proces uspokojování slouží základnímu účelu globalismu, zničení národnosti a stavebního kamene každého národa, rodiny, ať už nukleární, nebo rozšířené.
Corelli Barnett považoval liberalismus a jeho roli v rozpadu společenství za hlavní hnací sílu úpadku britské moci.- Barnett však mluvil o liberalismu 19. a počátku 20. století. Tento liberalismus nebyl postmodernistický; zdaleka ne, operoval, jakkoli nedokonale a na základě mnoha falešných předpokladů, s realitou, nebo se ji alespoň snažil uchopit. Rozhodně se vyznačoval relativně svobodnou výměnou myšlenek a byl to průmyslový kapitalismus, kapitalismus zrozený v kolébce páry, oceli, ropy, masivního stavebnictví, tiskařských strojů a rádia, jehož myšlenky vedly k některým z nejdůslednějších politických, ekonomických a vědeckých objevů pro lidstvo. To není případ postmodernismu, masově praktikovaného v západním světě, který se projevuje v bublinách sociální sítí zaměřujících pozornost jedním směrem, v masovém exhibicionismu, sebestřednosti a okamžitém šíření těch nejbizarnějších a nejnepřirozenějších sociálních praktik závislých na dopaminu. Je to doktrína, která odmítá běžné vnímání reality jako takové a překonává fakta tím, že je zahlcuje protinázory. Jakmile se pravda zakalí bouří úhlů pohledu, přestává v jakémkoli funkčním smyslu existovat.
Moderní kultura se stala obětí tohoto stavu; nemůže být aktualizována jako realita bez obecně přijímaných pravd jako svého základu. Moderní realita je stále ošklivější, protože jí chybí pravda v mnoha odvětvích, nejen politických a ekonomických, ale i kulturních a uměleckých. I když je třeba přiznat, že krása je v oku pozorovatele, nelze popřít, že tento potenciálně vylučující truismus funguje jen doposud. Kdyby neexistovalo společné chápání, neměli bychom klasická díla, od umění po architekturu, která jsou odrazem krásy, jak ji lidstvo definovalo po tisíciletí. O kráse Tádž Mahalu nebo Notre Dame, případně evropské vážné hudby nebo druhé velké celosvětově rozšířené hudby, jazzu, se na celém světě vede jen velmi málo sporů, pokud vůbec nějaké - jsou všeobecně přijímány jako měřítka krásy. Dokonce i některé vědecké koncepty jsou krásné v téměř estetickém, matematickém a fyzikálním smyslu. Ne už v anglosaském nebo americkém světě. Vrcholná móda se dnes z velké části skládá z groteskních a ošklivých kolekcí, protože průmysl se obrací k podivnostem, aby vymyslel něco "nového". Jediné, na čem záleží, je nový člověk - konzument "obsahu", z velké části virtuálního, tedy nikoli skutečného, přičemž pocity tohoto konzumenta jsou určeny jakýmkoli narativem, který se média rozhodnou prosazovat. Začala mentální likvidace stávajících stavebních kamenů civilizační paměti, po níž následuje destrukce jejich fyzických reprezentací.
Kudy a kam vede cesta Západu? část2
Zesnulý John Lord, klávesista legendární britské hardrockové skupiny Deep Purple, kdysi v roce 1973 v rozhovoru pro New Musical Express slavně poznamenal: "V roce 1973 jsem se rozhodl, že budu hrát na klávesy: "V té době by se to dalo snadno odmítnout jako arogantní vychloubání, které má přitáhnout pozornost veřejnosti, aby se prodalo více desek. Jak ukázala historie, John Lord nebyl arogantní, byl prorocký. Dnes je hudba Deep Purple známá po celém světě a slavný motiv z písně "Smoke on the water" znají po celém světě, dokonce i v těch nejzapadlejších místech, určitě stejně dobře jako slavné čtyři úvodní tóny Beethovenovy Páté symfonie. Beethoven je jedním ze základních kamenů západního klasického umění, ale stejně tak Deep Purple západního pop-artu, a to v době, kdy pop-music nehráli jen hudební virtuózové, jako byla legendární sestava Deep Purple po celá sedmdesátá léta, ale měla zapamatovatelnou hudbu a melodii, která poskytovala měřítko, na němž vyrůstaly generace lidí za generací. Jinými slovy - vyznačovala se skutečným tvůrčím talentem.
To se začalo měnit v době velkého pseudointelektuálního převratu v sedmdesátých letech a vyvrcholilo zhruba počátkem roku 2000, kdy se situace změnila převratným a znepokojivým způsobem. Stejně jako bigbandové orchestry 30. let ustoupily v následujících desetiletích z finančních důvodů menším skupinám, tak i tyto se na základě stejného principu zredukovaly na jeden plus syntezátor s diskotékou. Není divu, jak došla v roce 2012 jedna studie španělského výzkumníka, že v posledních 50 letech začala hudba znít stále stejně." - Ve skutečnosti je většina toho, co tvoří dnešní pop-music, především sbírkou primitivních postupů, úderů a hluku postrádající jakoukoli skutečně talentovanou kompozici. A proto se samozřejmě "hudební průmysl" začal blížit kolapsu.
Moderní umění v malířství vedlo ke vzniku palety ošklivých exponátů, které jsou vydávány za hodnotné umění, přičemž některé z těchto položek dosahují astronomických částek na aukcích umění, kde se třída zbohatlíků přímo podílí na honosných investicích a platí stovky milionů dolarů za "umělecká" díla, která nejsou ničím jiným než sbírkou nesourodých čar, skvrn a tahů štětcem, jejichž obdoba by se mohla prodávat jako abstraktní domácí umění v každém obchodním řetězci, jako je Ross nebo T. J. Max. za ceny od 19,99 do 49,99 dolarů - což je mnohem přijatelnější, než kdybyste zaplatili 87 milionů dolarů za Malevičovu Supremacistickou kompozici nebo Černý čtverec nebo za ještě dražší "číslované" obrazy od Pollocka nebo Rothka.
Je samozřejmě velmi naivní očekávat, že schopnost přesně ztvárnit lidskou nebo přírodní realitu - nebo dokonce jejich méně reprezentativní zobrazení lidské citové skutečnosti - získá ocenění v tom, co se stalo uměleckým byznysem na současném Západě, přestože v Americe stále přežívá živá realistická umělecká scéna. Takových děl by si ani nevšimla humbukem oplývající, nevkusná a nekulturní americká vyšší třída a její početní následovníci mezi novými západními obecně a americkými zejména mladšími generacemi, kde se prosazují inovace formy a výklad díla je jeho převažující hodnotou. To jim brání pochopit i základní principy krásy a skutečné estetiky, nemluvě o ocenění klasiky, která je dnes jako odraz evropské imperiální kultury vykládána jako utlačující a nehodná studia a uchování. Reprezentativní umění již není považováno za "umění" obchodníky s uměním a kulturou, kteří americké kultuře vnucují estetické formy charakteristické pro zaostalé primitivní společnosti, byť podávané se vší hyperlesklostí moderní elektronické komunikační technologie. Hype umocněný širokopásmovým připojením, který sice nevyžaduje žádný skutečný talent, ale přesto se prodává, zatímco skutečný talent bez něj nikoli.
Tento proces probíhá již dlouho. V Americe se už neprosazují ti nejschopnější. boří se zásadní filtry a pojistné mechanismy, které si společnosti vytvářejí a zavádějí, aby si zachovaly svou soudržnost. Ve světě postmoderny a mlhavých abstrakt nemůže není schopnost měřítkem, protože talent, etiku a morálku nelze definovat. Je to dokonalé prostředí pro finanční kapitalismus, protože degraduje lidstvo do postavení lidských spotřebně-finančních energetických jednotek ne nepodobných těm, které jsou zobrazeny v kultovní klasice Matrix. Ve skutečnosti se dehumanizace stává konečným cílem, dokud je udržována určitá úroveň spotřeby a peněžních toků.
Takové společnosti nevyžadují svobody a zásluhy v žádné profesní oblasti, pokud se člověk drží "konsenzu", který sám o sobě utvářejí především média - prozatím, než se pokusí o zásadní ústavní změny. A pokud se takto konformně chová, může očekávat vyšší šance na kariérní postup. Pokud se někomu zdá, že tento popis až děsivě připomíná reálie Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři, pak má pravdu.
Ve skutečnosti se tato nová realita zavádí právě v době, kdy píšu tento článek. Vyhrožování lidem pouze na základě jejich politických názorů je již normou. Bez ohledu na to, jak se kdo dívá na Donalda Trumpa nebo jeho politickou základnu, ideologická infrastruktura pro prohlašení a označení těchto lidí za bigotní, rasisty, myšlenkové zločince a obecně za lidi, kteří nezapadají do nového amerického narativu "deplorables (odsouzeníhodných) již existuje", tímto drzým názvem je ponížila Hillary Clintonová. Nejenže to odpovídá pravidelným nechutným a nevkusným nadávkám, jimiž se "demokracie" Spojených států proslavila po celém světě, ale tentokrát je to jiné. Lidem se konkrétně vyhrožuje nejen ztrátou jejich současného živobytí v důsledku jejich politických názorů, ale i vyloučením, které se promítne i do budoucnosti. Jennifer Rubinová z deníku Washington Post tuto hrozbu zaznamenala:
Rubinová v této souvislosti uvádí: "Každý kdo, který nyní propaguje odmítnutí voleb nebo vyzývá k tomu, aby se nesledovala vůle voličů, nebo vznáší nepodložená obvinění z podvodu, by nikdy neměl zastávat funkci, vstoupit do správní rady společnosti, najít si místo na fakultě nebo být přijat do "slušné" společnosti. Máme seznam.
Rubinová, která zdaleka není výjimkou, podporuje mnohem těžší legislativní "artilerie" kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, která spolu s některými spojenci z Obamovy administrativy předvídá skutečné politické čistky lidí, kteří spolupracovali s Donaldem Trumpem. Cortezová a další navrhují sestavit seznamy lidí, kteří pracovali v Trumpově administrativě nebo s ní spolupracovali, aby se zajistilo, že budou "pohnáni k odpovědnosti za to, co udělali", což je na hony vzdálené předchozí americké tradici, kdy Američané nikdy nehnali k odpovědnosti osoby praktikující mučení nebo podněcovatele nezákonných a neospravedlnitelných zahraničních válek.
Zařazování lidí na černou listinu je pěkná americká tradice, ale na rozdíl od paranoie z dob McCarthyho, kdy byl dokonce George C. Marshall obviňován ze styků s "nepřáteli", má moderní opakování americké paranoje, rozněcované lží a nepodloženými obviněními převážně demokraty ovládaných médií ze spolčení s Ruskem, které se nepodařilo doložit ani jejich vlastním tolik propagovaným a zdlouhavým Muellerovým vyšetřováním, mnohem chmurnější spodní stránku. Tento proces již nepřipomíná to, jak byly komunistické aktivity 50. let minulého století napadány jako "protiamerické", aby se udržel domácí kapitalismus. Nyní jde o přetvoření Spojených států v diktaturu jedné strany a využití Spojených států jako hlavního hybatele probíhajícího pokusu o globalizaci světa založeného na ekonomických a kulturních "hodnotách", které jsou protikladné většině zbytku světa a nemohou přežít v jiné realitě než v realitě intelektuálně sterilních a ekonomicky upadajících velkých amerických pobřežních měst, z nichž všechna jsou semeništěm postmodernismu a jeho prvního derivátu, neoliberalismu.
Kudy a kam vede cesta Západu? část3
Přesvědčení mnohých, že Republikánská strana nabízí jakýsi protijed na stále zjevnější totalitarismus prosazovaný demokraty, je naivní a naprosto neopodstatněné. Obě americké politické strany jsou neoliberální globalistické subjekty úzce napojené na různá křídla americké oligarchie. Obě se hluboce podílejí na událostech, které vedou ke stavu, kdy Spojené státy ekonomicky kolabují a jejich politické instituce se rozpadají ohromující rychlostí. Jediný rozdíl mezi demokratickými a republikánskými "elitami" spočívá v tom, že některé segmenty Republikánské strany mají tendenci používat více vzletných frází a hesel o velikosti Ameriky a někteří se dokonce nesměle odvažují k americkému nacionalismu. Jak se nedávno pokusil definovat americký "národ" Seth Kaplan:
Abychom pochopili národnost, musíme definovat "národ". Ernest Renan poskytuje definici ve své klasické přednášce na toto téma: "duše, duchovní princip... touha žít společně a touha nadále investovat do dědictví, které jsme společně obdrželi.... velkou solidaritu tvořenou pocitem obětí, které člověk přinesl, a těch, které je ještě ochoten přinést". To může vyžadovat "zapomenout... i na historický omyl". Národnost, která je produktem dlouhé společné historie, zahrnující jak organický vývoj zdola nahoru, tak socializaci řízenou státem shora dolů, vytváří silný pocit sounáležitosti a společného osudu a identity "imaginárního společenství", jak říká Benedict Anderson. Tento pocit národnosti se udržuje, jak řekl Renan, "každodenním plebiscitem, stejně jako je existence jednotlivce neustálým potvrzováním života". Vyžaduje neustálé posilování, zejména u velkých populací, aby si udržel svou sílu. To platí zejména tehdy, když se štafeta vůdcovství předává z generace na generaci.
Poté Kaplan pokračuje v ignorování mnohasetleté zkušenosti lidstva s formováním národů a zaměňuje územně vynucenou soudržnost státu za nacionalismus. Amerika jistě znala některá období přirozené soudržnosti, ale varování před hrozbou balkanizace Ameriky nejsou ničím novým. V roce 1996 varoval Robert Bork:
Je třeba říci, že americká kultura je eurocentrická a musí zůstat eurocentrická, jinak se zhroutí do nesmyslnosti. Normy evropského a amerického původu jsou jedinými možnými normami, které mohou udržet naši společnost pohromadě a zachovat nás jako kompetentní národ. Pokud je legitimita eurocentrických norem popřena, nic jiného nám nezbývá. ...Vstupujeme tedy do období kmenového nepřátelství. Mezi to, co můžeme očekávat, patří nárůst mezietnického násilí, zpomalení ekonomické produktivity, vulgarizace vzdělanosti (která je již v plném proudu).
Bork byl prozíravý, ale nebyl originální, když varoval, že odmítnutí amerického eurocentrismu povede k ideové dezintegraci, kterou dnes všichni pozorujeme. Zdá se totiž, že politika Demokratického národního výboru si navzdory svým nadýchaným proevropským frázím a frázím o demokracii neuvědomuje, že moderní Evropa sama si nezachovala prakticky nic z toho, co v určitém období učinilo z evropské civilizace centrum vědeckých, uměleckých a ekonomických úspěchů v historicky bezprecedentním měřítku. Dnes se Evropa rozpadá ještě rychleji. Lze si jen představit, co by dnes v moderních amerických nebo evropských mainstreamových médiích vyvolaly výroky, jaké pronesl britský poslanec Enoch Powell ve svém projevu z roku 1968, v němž ostře kritizoval masovou imigraci ze Společenství národů. Evropské společenskovědní akademické prostředí se dnes nachází ve stavu naprosté poznávací uzavřenosti a neposkytuje nic z toho čím by vzdělávání mělo být: učinit studenty znalými a schopnými logicky myslet. Francouzsko-ruská
vědkyně, šéfredaktorka pařížského časopisu Glagol Elena Kondratieva-Saglierová, v rozhovoru pro izraelskou společnost Iron TV nešetřila slovy, když popisovala proces nepřetržitého rozkladu francouzské národní identity - identifikovala neustálou reprodukci viny, která se používá k odstranění jakýchkoli zbytků historického národního vědomí a akademických a uměleckých standardů, přičemž se prosazují politicky korektní a do značné míry protivědecké názory na rasu, gender a kulturu obecně.
Vzhledem k povaze ideologií řízených společenskovědních oborů moderního Západu není překvapivé, že některé seznamy doporučené četby používané na mnoha univerzitách a vysokých školách nejsou ničím jiným než kompilacemi spisů často minimálně vzdělaných "spisovatelů", z nichž velmi mnoho pochází z menšin, popisujících hrůzy otroctví nebo imperialismu Západu, jako by takové chování bylo vlastní a specifické pro povahu západního člověka. Za těchto podmínek se jakákoli zmínka o krvavé expanzi islámu nebo o otroctví, k němuž přispěli sami Afričané, nemluvě o otevřené genocidě, jako tomu bylo ve Rwandě v roce 1994, stává tabu a v mnoha evropských zemích by dokonce mohla být považována za nenávistný projev. Nakonec budou stejné zákony vnuceny i Spojeným státům a první dodatek ústavy chránící svobodu projevu bude buď "upraven", nebo zcela odstraněn, čímž se Spojené státy dostanou na roveň Evropě, která se stále více zdá být na cestě k úplnému poznávacího uzavření a triumfu totalitní ideologie, v níž se myšlenkový zločin stane z historického hlediska poměrně brzy skutečností.
Pozoruhodné je, že hlavními viditelnými motory podporujícími tyto změny jsou média. Ve Spojených státech jsou tato média spojena především s Demokratickou stranou a napěchována lidmi s minimálním vzděláním a zkušenostmi prakticky v jakémkoli oboru vyžadujícím skutečné odborné znalosti, jako je geopolitika, mezinárodní vztahy, armáda nebo věda, které se v moderních Spojených státech deformují potřebou podřídit se ideologickému konsenzu. Jakmile budou lidé schopni vznášet otázky o zaujatosti i tam, kde jde o velká data a algoritmy, pak by mohla být zpochybněna platnost a potřeba mít "svobodu od útlaku" pro jakýkoli obor vědění, ať už jde o newtonovskou mechaniku, chemii nebo teorii operací. Není tedy divu, že bizarní myšlenky okamžitě pronikají do amorfnějších moderních humanitních a společenskovědních oborů na Západě a spojují se do politických ideologií a hesel, které jsou stejně "spolehlivé" nebo založené na realitě jako americká ekonomická nebo volební data, známá pod memem GIGO: Garbage In-Garbage Out (odpad přichází - odpad odchází). Pointa celého tohoto procesu samozřejmě spočívá v tom, že skutečné vědecké obory a disciplíny, ať už teoretické, nebo aplikované, jsou mnohem složitější než cokoli, co se vyučuje ve společenských vědách, a vyžadují zcela jiné myšlení a úsilí. Titul z leteckého inženýrství je mnohem těžší získat než titul z žurnalistiky nebo ze současné západní politické pseudovědy. Ale právě z těch druhých, nikoliv z prvních, vycházejí americké politické elity.
Kudy a kam vede cesta Západu? část4
Když si národ vybírá naprostou většinu své politické reprezentace z právnických nebo podnikatelských oborů, je s tím problém. Deindustrializace země byla umožněna pod dohledem korporativistů a to, co se rovná rozvrácení zemí v mnoha geografických lokalitách světa, může být domácími právníky překrouceno tak, že se nejedná ani o mezinárodně zakázané válečné zločiny. Žargon politického diskurzu se kvůli potřebě zamaskovat, co se skutečně děje, stává tak složitým a nepřehledným, že brání i vzdělaným lidem udržet si přehled o dění v zemi. Navíc jakákoli událost v plně postmoderní tradici podléhá interpretaci stran s různými ideologiemi, a tím také postrádá jasné definice jak z právního, tak z etického hlediska. Svět se začíná točit a s ním i hlava průměrného Joea, který si smysl světa kolem sebe dokáže představit pouze prostřednictvím své peněženky, tváří v tvář názorové tsunami lidí, z nichž by se velmi mnozí nekvalifikovali ani na provozovatele samoobsluhy, natož aby se vyjadřovali k tématům reálné ekonomiky nebo mezinárodních vztahů.
Ohlupování Ameriky pokračuje rychlým tempem nejen v jejím školství, včetně toho, co se vydává za jeho elitní část, ale také prostřednictvím samozvaných intelektuálů, včetně hollywoodských celebrit, z nichž většina jsou nevzdělaní lidé, kteří, slovy Ricki Gervaisové, strávili ve škole méně času než Greta Thunbergová. - Právě takovou úroveň vzdělání však vyžaduje moderní kultura Woke (probuzených) nebo Social Justice Warrior (bojovník za sociální rovnost), protože lidé se seriózními intelektuálními schopnostmi rozvinutými hlubokým vzděláním a životními zkušenostmi, které upevňují etické názory na život, budou vždy představovat vážnou překážku globalistické agendy, jejímž jedním z hlavních prostředků je plošná ignorance mas, jejichž souhlas je k jejímu dosažení nezbytný.
Jedním z hlavních cílů mnoha revolucí bylo vytvoření nového člověka. Málokdy se jim podařilo vytvořit to, co si předsevzaly. Ale to, co se na kombinovaném Západě stalo známým jako revoluce probuzených, se těší ohromujícímu úspěchu, pokud jde o účinnost indoktrinace mladé generace, která se sice snaží osvětlit minulé křivdy na černoších, ale zapomíná na útlak a utrpení bílého dělnického obyvatelstva, které stále tvoří většinu národa. Jak upozorňuje známý rusko-americký specialista na kolaps a implozi impérií Dmitrij Orlov, americká generace mileniálů je "masovou generací" určenou k obětování na oltář globalistického snu, zařazenou do kategorie "maso", což je terminologie používaná v dobytkářství rozdělující krávy do kategorií na mléko a maso, a to z důvodu nedostatku jakýchkoli zdrojů, které by bylo možné podojit ve prospěch globalistických elit. - Je to děsivá analogie a obraz, který připomíná scénu z filmové adaptace alana Parkera The Watt od Pink Floyd, kde děti slouží jako zdroj masa pro mlýnek na maso, který sloužil jako ztělesnění britského vzdělávacího systému.
Přesto není pochyb o tom, že transformace amerického vzdělávacího systému z nositele vědomostí na indoktrinační nástroj byla v posledních více než dvaceti letech a dnes pozoruhodně úspěšná. S výjimkou některých elitních a především soukromých škol poskytuje mimořádně účinnou znecitlivující reakci budoucí americké generace na zločiny, lži a morální úpadek. Tento systém na tom pracoval více než 20 let a stále zvyšuje svou "produktivitu" při výchově " masné generace", přesněji řečeno generací.
WTF???
Jenom jsem to přelítl, ale článek bude určitě určen voličům Andreje Babiše.
Vybírám namátkou...
...kteří, slovy Ricki Gervaisové,...
...připomíná scénu z filmové adaptace alana Parkera The Watt od Pink Floyd....
Vilíku, já taky neznám Ricki Gervais
Vilíku, já taky neznám Ricki Gervais, ale tu větu:
"Ohlupování Ameriky pokračuje rychlým tempem nejen v jejím školství, včetně toho, co se vydává za jeho elitní část, ale také prostřednictvím samozvaných intelektuálů, včetně hollywoodských celebrit, z nichž většina jsou nevzdělaní lidé, kteří, slovy Ricki Gervaisové, strávili ve škole méně času než Greta Thunbergová."
považuju za docela výstižnou, srozumitelnou a svým způsobem i za vtipnou i bez toho. Budeš se divit, ale co byly Grétiny záškolácké "pátky pro budoucnost", to vědí i Babišovi voliči. :-) :-) :-)
Inzo,
Ricky Gervais je světoznámý komik a fakt dobrý, uváděl filmové ceny Zlaté glóby.
Ale rozumím tomu, že ho nemusí každý znát.
Ale poplést si The Wall s The Watt...
ad INZA
Malířství nehovím, umím si pro sebe určit jen "líbí - nelíbí" :-), muzika je mi daleko bližší a je naprosto jasné, že dnešní muziku si nikdo za 20 let nepustí. Dnes je konzum všeho a podle toho to vypadá, umělý hudební základ, umělí tvůrci a umělí umělci. Umělé a laciné.
S tím, co se komponovalo dřív (tedy co komponovali ti skuteční umělci, např. jmenovaní Deep Purple, Pink Floyd, Yes, Led Zeppelin, ELO, Qeen..aj.), se s dnešními výtvory nedá vůbec srovnat.
A pak že prý pokrok nezastavíš... :-)
Včelka
Souhlas:-)! "Zeppelíni, Párplíci, Sabbathi a zvláště Pepíček Osbournů", to je muzika. Zrovna včera jsem nedopatřením shlédla a vyslechla několik novodobých. Nic v muzice většinou nevymysleli a je to hlavně o lacinosti! Ale čest výjimkám:-)!
Uřízl jsem si ostudu. No nic, patří mi to.
Ten překlad článku mě zavedl do oblastí, které mi opravdu nejsou blízké. Uřízl jsem si ostudu. No nic, patří mi to. S tím se srovnám.
Větším rozčarováním je pro mě dnešní výsledky voleb. To jak o dění u nás a kolem nás uvažuje většina Čechů. Jak snadno se nechají zmanipulovat tím co jim vytrvale opakují masmédia. Jak snadno to přebírají jako svůj názor a věří tomu.
Nebudeme to mít jednoduchý. Sami se z toho nevyhrabeme. Svět se mění a směřuje k multipolaritě. Doba jediného hegemona jednoznačně končí. Jen se čeká až se v USA objeví nová generace politiků, která tento nezpochybnitelní fakt uzná. Nikdo USA neupírá, aby byly lokální velmocí, která pokud bude chtít něco prosadit ve světě, bude se muset o tom domluvit s ostatními partnery. Doba, kdy v USA rozhodli a svět se začal točit podle jejich přání je skutečně již minulostí.
Jen mě mrzí, že my jdeme proti celosvětovému trendu a vítězí u nás podpora něčemu co už je za svým zenitem a končí. A je to u nás zakořeněné, i v druhé polovině padesátých let jsme světu demonstrovali naši oddanost Stalinovi, stavbou jeho největšího pomníku na světe, i když už bylo po 20. sjezdu KSSS, kdy byl odhalen a odsouzen Stalinův kult osobnosti a zvěrstva s ním spojená. Nenechme se mýlit tím, že zdánlivě ta lokajská podřízenost končícímu hegemonovi a obdiv a oddanost Stalinovi jdou opačným směrem. Ale typ lidí, kteří to prosazují je zcela identický, tenkrát jako dnes a to mě děsí.
Dnes budu hodně skoupý na slovo...
Třicet tři roky "demokratického vývoje" nám přinesly "svobodné volby" lidovým referendem do funkce společensky nejčestnější.
Nebudu přikládat pod kotel přívlastky k oběma kandidátům, které po těch třiatřiceti letech byla schopná doporučit na výsost "nejdemokratičtější část společnosti" o tom si jistě udělá veřejnost obrázek po svém.
Provládní média a spříznění politologové, sázkové kanceláře a "výstavní organizátoři sociologických průzkumů", ti všichni rukou společnou a nerozdílnou vygenerovali "jediné tři možné kandidáty a vhodnou formou odsunuli do pozadí jakékoliv zdání výsostně demokratického a vlasteneckého přístupu veřejnosti.
Do druhého kola si občané zvolili, podle zadání výše uvedených institucí, "nenápadného přání" vládní koalice a pana Koláře st. proti sobě dva, z nichž pro jednoho ty zmíněné instituce připravovaly žumpu a propadák.
Dnes po čtrnácté hodině se ukáže, do jaké míry se občanská společnost pokusila přání výše jmenovaných aspoň trošku narušit.
Můj závěr?
Babiš není výrazná výhra, ale pravděpodobnost pro mne přijatelnějšího. Pavel není tragédie, ale prohra demokratického vývoje, o který se mnozí politici a jejich příznivci opírají jako o berličku.
Pokud nás nesežere "vyšší moc", než je naše demokraticky a Rychetským zvolená vládní moc, případně jimi rozehraná válka, může se jednat o prohranou bitvu v místní zatím pomyslné občanské válce.
Tedy s jedním i druhým "občanským" prezidentem pokračuje válka dvou (jak tomu říká gen. Pavel) světů.
Který svět představuje aspoň trochu Babiš a který zcela jasně Pavel, s ukázalo v diskusích a co s tím udělá občanská společnost, to se teprve ukáže. Takže žádná tragédie se dnešním dnem nekoná...
Jedeme dál..,. šlapací kolo to je úryvek z písničky, kterou si asi připomenou pamětníci.
ad Dědek z
Respektuji váš názor. Ale obávám se, že pokud to nedopadne dobře pro "nás", bude to tragedie.
Ten "jeden svět", který tvoříme i my, má v případě jejich výhry být
"zašlapán" do země, jako ti co nemají ten jediný "správný názor".A být připraveni o právo na svůj vlastní názor, spoutáni cenzurou!
Vždyť jsme už měli "ochutnávku" v podobě bezprávně zakázaných webů, vnucování jediného pohledu na věc a co se děje teď je jen další, zatím ještě slabé pokračování, které v případě "uzavření kruhu prebend" nabere na síle a rychlosti. A dál bude pokračovat to šílené vymývání hlav a potírání jakékoli neschválené individuality
Takže pro mě to pak bohužel tragédie je. Babiš není jen to "menší zlo", Babiš je momentálně jediným kdo může ještě sypat ten písek do soukolí, brzdit choutky na devastaci lidí této země a doničení a darování toho co nám ještě zůstalo a nikdy ho také ani nenapadlo omezovat svobodu slova a vždy se snažil těm "obyčejným" lidem v mezích svých možností a rozhledu, pomáhat. I to je v dnešní době dost!
Pokud dnes nevyhrajeme, může to být začátek našeho konce na hodně dlouhou dobu. Bohužel.
Tak chci doufat v naše vítězství. Víry v sobě moc nemám, ale naděje mám pořád zatím hodně!
Kdo vyhrál ?
Kdo .... no přece svetr paní Markéty. A dalo se to čekat !
prezident
Je velmi těžké se rozhodovat přes televizní obrazovku, nebo projevu na náměstí, ale dovolím se zachovat jako ten švec co si zaběhl za hraniční kámen ve známé pohádce. Je pár hodin do vyhlášení výsledků, tak jen naivní člověk se může domnívat, že cosi svým názorem ještě ovlivní. Především by každý měl respektovat výsledek voleb a mít úctu k úřadu prezidenta a kdo jej bude vykonávat.
Neberte prosím další řádky jako snahu na někoho ze zájemců na Hrad útočit, nebo jej urážet, ale každý hodí volební lístek na základě racionality, dojmů, nebo životních zkušeností. Babiš, rozhodně není Hernánem Cortésem který nabízí zrcátka, korálky a pentličky za zlato a nikdo mu nemůže upřít nevídanou pracovitost a urputnost. Také chci upozornit, že nikdo z nás také není Mirkem Dušínem a nebude jím ani prezident.
Pavel, osobně jej vnímám jako (omlouvám se) "uspavače hadů", který bude ve svém projevu používat uni argumentů, názorů, kde bude jen jiná časová osa, jména států a politiků nelišící se valně od jakékoliv jiné doby. Dokonce předpokládám, že po zahraniční návštěvě nás bude informovat sametovým hlasem z rozkazu číslo ... Každopádně budeme mít na Hradě zajímavou dvojici, to zase ano.
Vše už bylo o obou pánech jinak řečeno, jen je škoda, že nebyl vygenerován člověk s nenapadnatelnou minulostí. U těchto dvou se to bude stále vracet jako bumerang kdy se to bude hodit.
Každopádně je zajímavé složení podporovatelů obou pánů, především bude velmi složitá obhajoba pro některé politiky, především kolize mezi tím co říkají a na čem stavějí svou politickou kariéru a tím, jaký mají přístup v době volby prezidenta. To by si měl pamatovat každý občan.
14. hodinou by mělo dojít k smíření obou táborů, nebo všichni skončíme nakonec v Bohnicích.
ad 2030
Vašich příspěvků si vážím. Oceňuji i váš smířlivý postoj, ale bohužel se mi v v tuto chvíli vybavují "hlášky" pravdy a lásky v jednom, typu: vykrvit Zemana, pochcaná mrtvola a mnoho a mnoho dalších obludných urážek. Stydím se to tu i znovu napsat, ale z paměti to stejně dostat nedokážu. Tím rozhodně ani trochu nenabádám ke stejné minci, ale bude asi velmi těžké, pokud to pro nás nedopadne dobře, akceptovat to, co se nám budou snažit ordinovat a kam nás budou chtít vláčet. S tím se nebude možné pro mnohé z nás smířit!
Za chvíli budeme vědět. Držme si prosím pěsti! Moc nám přeji ať jsme to my!
Inzo - DÍKY
To je dobrá analýza. Díky. Stojí za to přečíst i dvakrát. Ve šech základních přírodovědných disciplínách, v nichž se konají mezinárodní olympiády středoškoláků, čím dál, tím víc dominuje Čína, přidávají se asijští tygři a zatím se drží na předních pozicích i Rusko - zejména v matematice. Kvalitní technické a přírodovědné vzdělání nahrazujeme genderovými a environmentálními "studiemi", u nichž je předem zjevné, k jakým výsledkům se mají "studie" dopracovat. Matematika jako rasistická věda? To je taková blbost, že lidský slovník nemá na to vhodný výraz ani mezi nevybranými slovy.
Kdysi, v době předcházejíci železné opony se v Západním Německu proslavil vynikající zpěvák, který propagoval a spopularizoval ruskou píseň. Stal se slavným i přes to bipolární politické napětí. Rozený Němec (matka ruského původu). Představte si, že by žil dnes. Ukamenovali by ho. Jmenoval se Hans-Rolf Rippert, ale vybral si umělecké jméno Ivan Rebroff. Opakuji, byl původem záp. Němec, jenž žil v NSR a v Řecku. Přesto kolik lidí by mě DNES jen za tuto připomínku odsoudilo jako "ruského švába"? Nevíme, jak se situace vyvine, takže dokud ještě na YT nějaké písně jsou, tak pro umělecký zážitek a jako poděkování Inzovi:
https://youtu.be/-uq2ceQTR28, https://youtu.be/sZpTWmwOHw0 Příjemný víkend, ať již volby dopadnou jak dopadnou.
Někdo se tu chce proslavit?
Nic, kromě Vidláka jsem nečetl, ale takový/á/ Inza, ale i jiní jsou adepti na Pulicera!!
Inza vložil/a úryvek - kdo nečte, nevidí
A ten úryvek "Být či nebýt" z knihy "Disintegration" je hoden k přečtení, zatímco některé příspěvky neříkají nic, jsou tedy blábolem. Když čertíku Bertíku nechceš číst, proč to zde oznamuješ?
A tohle si také, prosím, nepřečti.
Ti, co čtou, ať si všimnou závěr (je to závěr článku: https://www.inadhled.live/uvaha-dne/skutecne-prituhuje/)
"Opusťme dvojici kandidátů a pojďme za ještě větším průšvihem. Pětikoalice je rozhodnuta vtáhnout nás do války. Pod pokličkou voleb potichu a bez křiku opozice připravuje vše pro mobilizaci. Mnohé začalo nenávistí k Rusku dlouhodobě pěstovanou ve velké části polického spektra, v médiích a s jejím přenesením mezi lidi. Dlouhodobé zamlčování faktů a překrucování historie, idealizování režimu představovaného Zelenským a ignorace mnohonásobného upozorňování Moskvy na překračování všech uzavřených dohod Západem, a především anglosaskou částí světa, nás dovedlo na pokraj katastrofy. Na Ukrajině bojují USA a Ruská federace. Za Američany nasazují své životy Ukrajinci, za Rusy bojují ti, kteří mají ke své vlasti kladný vztah. Američanům docházejí Ukrajinci a postupně budou tlačit na to, aby je doplnili další vojáci ze zemí bývalé Varšavské smlouvy. Na řadě jsou Slováci, Poláci, občané Pobaltských zemí a my. Maďaři se vzepřeli, část polských vojáků také, Pobaltské státy budou mít krátkou životnost, my a Slováci jsme nárazníkem Západní Evropy. Ani ta Američany moc nezajímá, nicméně ji může využít k výrobě zbraní dodávaných těm idiotům, kteří se dobrovolně do předem prohrané války s Ruskem pustí. Upřímně, pokud by Rusové chtěli, na Ukrajinu by nedorazil jediný západní tank, zlikvidovali by je hned při nakládání či překročení hranic.
Změny branného zákona a jeho příprava na použití jsou varováním. Většina Čechů, Moravanů a Slezanů je rozhodnuta nebojovat za cizí zájmy u nás prosazované militantní Pětikoalicí. Bohužel klasická česká lenost brání tomu zastavit vše s předstihem. Nevíme, jak si to představujete vy, ale až vám budou odvádět syny i dcery do armády a pošlou je s klidem pod velení nacisticky smýšlejících ukrajinských generálů, bude pozdě začít se tomu bránit. Babiš prohlásil, že by v případě napadení Polska odmítl poslat naše vojáky proti Rusku. Hysterická reakce následující po jeho slovech byla vnímatelná. Zamyslete se nad tím, koho by tam poslal Pavel, když počet našich vojáků je tak nízký, že máme více důstojníků než prostých pěšáků. Došlo by na brance a nikoliv dobrovolné. Tedy na vaše syny, manžele a často i dědečky. Hranice odvodu je totiž až 60 let. A poděkujme za to voličům Pětikoalice a čerstvě i těm, kteří se rozhodují pro generála na Pražském hradu. Nakonec důležité. Ústavní činitelé, poslanci a jejich rodiny jsou ze zákona vyškrtnuti ze seznamu branců. Je tedy jasné, proč je jim vše toto jedno. Jich se to prostě netýká."
xxxx
Závěr pro jistotu ještě jednou: "HRANICE ODVODU JE TOTIŽ AŽ 60 LET. A PODĚKUJME ZA TO VOLIČŮM PĚTIKOALICE A ČERSTVĚ I TĚM, KTEŘÍ SE ROZHODUJÍ PRO GENERÁLA NA PRAŽSKÉM HRADU. NAKONEC DŮLEŽITÉ. ÚSTAVNÍ ČINITELÉ, POSLANCI A JEJICH RODINY JSOU ZE ZÁKONA VYŠKRTNUTI ZE SEZNAMU BRANCŮ. JE TEDY JASNÉ, PROČ JE JIM VŠE TOTO JEDNO. JICH SE TO PROSTĚ NETÝKÁ."
čertik bertik
A čím se můžeš pochlubit ty, adepte na "zlaté lejno". Slabota.
Ani ten tvůj nick není originální, inspirace včelky Máji?
Pulicerova cena, Čertoslave-Bertoslave?
Čertík Bertík prý nic nečte (ostatně jako většina voličů komunistického rozvědčíka..).
No tak potom není divu, že nezná ani ten správný název - Pulitzerova cena.
Cesta
z hnoje do boje a pak z boje do hnoje. Přesně tak to v Česku je. A tak milujte nejen americké, ale i ukrajinské kovboje!
Už
se to tu šikuje, už se to tu řadí. Flanelové košile oblékli si tupci mladí.
Mám
dnes těžkou herezi, opít se sám, anebo se sestrou mé ženy Terezy. Ona, totiž Evička je velice slušná alkoholička. Oba dva jsme podobojí a ten chlast nás vždycky spojí.
Dobrá zpráva pro milovníky přírody a zvířat.
Doslechl jsem se, že na Ukrajině bude zaznamenán nejvyšší výskyt leopardů! Zatím to však nemám potvrzené.
Nemám dnes
v sobě kapku klidu, ve vzduchu cítím veliké vítězství lidu. Češství, ty už navždy zapadni! My jsme hrdí lokajové prozápadní!
Česko bojuje o přežití !
Zlatí komunisti , nejlépe tu bylo za Husáka !
ANO,
za Husáka ještě žili Češi ve své zemi.
v okupované zemi, osle!!!
Kolaborante!!!
Teď bude naše zem patřit…
Teď bude naše zem patřit Washingtonu, Berlínu, Bruselu a budou v ní žít Ukrajinci, na které hloupí Češi budou vydělávat. :-))
.... Teď už máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela...!"
vládcové
vždycky, když nám vládl Slovák, bylo o fous líp
Pche,
ať si kde kdo nadává, lépe bylo za Gustáva!
Blaník
Moc se ti to nerýmuje. Zalezu zas do své sluje.
My jsme národ zelený,
ale jen co se mozků týče. Režim zdá se střelený a kultura má podobu kýče.
Neklid.
Tři hodiny čekání, toť chvíle ještě dlouhá. Vyhlížíme s nadějí, ale potom ouhá! Až to sukno zelené pokryje naší zemi, pak jen tiše zakleji, kurva, má tenhle svět ještě nějaké ceny?
Zauber
Nepřivolávejte to:-). Ještě máme pořád naději, že to budeme my. Ťuk, ťuk:-). Ale dobře z toho očekávání na výsledek není ...
Souboj o Rothschildův…
Souboj o Rothschildův kapitál. Půjdou Češi a padne Evropa dříve či později vojensky s tím a nebo s jiným nepřítelem na oltář záchrany moci Rothschildovy dynastie? Jsou dvě volby. Mír a nebo válka. Uvidíme, zda Češi najdou v sobě pud sebezáchovy a nebo půjdou po vzoru Ukrajinců dát svoji duši i tělo za Rothschilda a jeho rodinu.
ABY BYLO IGNACI JASNO CO CHCE VLADA SATANISTÚ!
Majitele velkých peněz Rockefeller a Rotschild tiskli pres FED dolary,které kryli naftou,EU komise no ta lejno se po 100 letech toho podvodu rozhodla využít zpitomelou německou Zelenou stranu,která věřila,větru a ohlupila s cílem rozbít a deindustrializovat konkurenta USA tím,že auta nebudou jezdit na naftu ale na větrné elektrárny!
Dolar se začal otřasat a některé země na pr Kadafi chtěl zajistit zlatou menu dinár prozatím pro Afriku!TAKHOZABILI!
29.3.2019 se banksteři museli dohodnout na tom jak zlikvidovat kapitalismus a podobně jako ve středověku byl odstraněn feudalismus bude nyní odstraněn i dnešní kapitalismus!
Toto rozhodnutí vypadá,že nejde udělat,ale ono jak vidíte už běží! Natiskolo se takové množství dolarů,že nic jiného nejde udělat než VELKX RESSET a tak ho naší piráti,kterym ve škole bylo vnuceno do hlavy,že jsou nástupci padlých komunitu to nazvali NEOmarismem neboť to bude začínat inflaci,hyperinflaci a pak navazující válkou a po zničeni světa prý zvítězí a zavládne jejich formace satanistú tj námi zvolena prý PETIDEMOLICE jediná a správná!
No ni?
Jasné. Akorát dokud se…
Jasné. Akorát dokud se dolarem neplatí v Číně a Rusku má tenhle plán trhliny. Inlface, která tu je díky tištění peněz, likviduje úspory ale Západu a tím se ničí jakýkoliv potenciál Západu. Když nebudeš mít úspory a jen momentální výdělek dovedeš toho méně než s úsporami. V Číně je inflace ani ne 2%, což se bere za zdravé cílování národními bankami. Když Čína bude mít momentální výdělek plus úspory, pro západní mocipány to nic moc dobrého nevěstí.
Kardinální omyl pane Ignáci!Rusko a Čína se zbavuje dolaru
Naopak vidíte vsichni,že za naftu a plyn chce Moskva RUBLY a den ode dne se blíží to na čem se dohodli banksteři!Nejde to už odvolat,ale jen odkládat a posunovat termín , proto je tu název Velký reset tj ukradení všech aktiv a peněz bankstery výměnou za Nepodmíněný Základní Příjem NPZ tj něco podobného jako žetony na tzv levné potraviny vyrobené z ponrav odpadu a kobylek?Rozumíte tomu a pokud ano napište jak
No ni??
Milgramův experiment
Milgramův experiment v různých svých konfiguracích prokázal, že 60-70% lidí se dobrovolně podvolí autoritě a udělá naprosto cokoliv. Dnes se to v reálu opět prokáže na procentuálních výsledcích voleb :)
Ukázka experimentu ve filmu I jako Ikaros (velmi dobrý film o prokurátorovi, který se nebojí jít proti všem) https://www.youtube.com/watch?v=NoQzBbF8Nys
Popis experiementu https://cs.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experiment
Konference o dělení Ruska po vítězné válce svolána do Bruselu
Konference o dělení Ruska po vítězné válce svolána do Bruselu na 31. ledna! Následník Habsburg na ní bude mít svého zástupce, a budete se divit, kdo to bude!
Na 31. ledna 2023 je od 09.30 svolaná do sálu Spaak 5B1 Europarlamentu velká konference o konečném rozdělení Ruska, které bude provedeno po vítězství ve válce!
Ve zvacím textu na konferenci konanou pod záštitou EU se píše: Je naivní si myslet, že Ruská federace po konečné porážce zůstane ve stejném ústavním a územním rámci. Nikdy v historii se nestalo, aby takto centralizovaná říše, podmaňující si tolik národů, zůstala po porážce v klíčové válce nezměněna….Rozbití Ruské federace přinese nezpochybnitelné výhody Evropě i Střední Asii v oblasti bezpečnosti, včetně energetické bezpečnosti, a ekonomiky! …Uvnitř Ruské federace mohou vzniknout nové prozápadní státy, které posílí stabilitu v několika regionech Evropy a Eurasie. Nejsou žádné takové věci jako ruský plyn, ropa, hliník, uhlí, uran, diamanty, obilí, lesy, zlato atd. Všechny tyto zdroje jsou tatarské, baškirské, sibiřské, karelské, oiratské, čerkesské, burjatské, sachské, uralské, Kubanské, Nogaiské atd. Evropský parlament a mnoho dalších parlamentů po celém světě označilo Ruskou federaci za teroristický stát. Takové uznání má určité důsledky. Tato teroristická organizace, i když ji mnozí považují za impérium, by měla být zrušena! Představitele více než 20 národů Ruské federace, se sejdou v Bruselu v Evropském parlamentu, aby projednal vyhlídky na dekolonizaci a deimperializaci Ruské federace. Připojte se k této důležité diskusi, více informací najdete na webu skupiny ECR .
Členové skupiny ECR, která konferenci svolala jsou za Česko – Petr Fiala (ODS, předseda vlády), za Slovensko – Richard Sulík (SaS, do 13. září 2022 místopředseda vlády Slovenska.)
Pro Čechy bude jistě zajímavé, že v 16.30 na konferenci o rozdělování Ruska a jeho přírodního bohatství vystoupí s proslovem Rainhard Kloucek (foto dole), který je v Panevropské Unii zástupcem tzv. prezidenta Karla von Habsburg! K Panevropské unii má blízko i předseda ODS, která je součásti strany ECR! Pokud se podíváte na tento odkaz, zjistíte s kolika “zajímavými” významnými Čechy a Slováky je Rainhard Kloucek přátelí.
Foto: Rainhard Kloucek, zástupce (KASSIER UND GENERALSEKRETÄR) prezidenta Panevropské unie Karla von Habsburg, (moc pěkné fotečky zde) který vystoupí v 16.30 s proslovem na konferenci o rozdělení Ruska jeho přírodního bohatství, konané pod záštitou koalice evropský stran ECR (třeba ODS a SaS), a EU v Bruselu 31.1. K Panevropské Unii měl vždy blízko i Petr Fiala, Jiří Kobza (Okamura, SPD) ho za to nazval Sluha Calergiho Panevropy a v tomto článku popsal historickou spřízněnost Petra Fialy s Panevropskou unií, jejíž byl nejvyšším členem! (Fotky Petra Fialy s Habsburkem)
Kdo se nepoučí z historie, je odsouzen ji opakovat – je moje oblíbené rčení.
Dne 28. července 1914 vyhlásil Franz-Josef I Habsburský První světovou válku, protože Srbsko se nechtělo nechat rozdělit a Rusko mu přišlo na pomoc! 31. ledna 2023, bude zástupce Karla von Habsburg, vnuka posledního rakousko-uherského císaře Karla I, Rainhard Kloucek promlouvat v Europarlamentu o tom, jak a mezi koho je třeba rozdělit Rusko, po té co bude poraženo ve vítězné válce! To nemůže skončit jinak než III. světovou jadernou válkou! Protože Rusové se nenechají rozdělit, stejně jako se nenechali zotročit! EU dopadne stejně jako Rakousko-Uhersko – rozpadne se, doufejme, že dřív, než přiletí ruské rakety!
Navíc celá tato konference nažene Rusku otevřené spojence Čínu, Indii, řadu Afrických i Arabských zemí, protože jejich vlády ihned pochopí, že po rozdělení Ruska by přišlo na řadu rozdělení jejich zemí – i ony jsou, jako Rusko, tvořeny mnoha národy, a podle zvacího textu na konferenci, nemají Indie, Čína, Nigérie a řada dalších zemí nárok na suroviny a zdroje ukryté na svém území, ale nárok mají různé národy, které na těchto územích žijí a jsou součástí jejich států. I tam by tedy po rozdělení Ruska mohly vzniknout nové samostatné prozápadní státy, které mají hlavně sloužit zajištění potřeb Evropy! Putin se musí v Kremlu smát, až se zdi třesou. Tahle konference je stejný dar Rusku, jako když Hitler vyhlásil válku USA a urychlil tak vstup USA do války v Evropě a svoji porážku! Fiala musí být úplný blázen, když nechá ODS, aby tuhle politiku podporovala!
s popisem, fotky a zdroji viz zde: https://www.michalapetr.com/map-1583-konference-o-deleni-ruska-po-vitez…
A jak to poražení Ruska…
A jak to poražení Ruska udělají? Jako Češi se nechají naverbovat, rozhodli si o tom ale pokud Rusko za 5 měsíců zničilo všechny ukrajinské tanky a to jich měla Ukrajina více jak USA, tak myslím, že ani značné počty mladých bez obrněné techniky toho moc proti mnohatisícům tanků neudělá. USA si přímo netroufnou ani na Írána či KLDR. Tohle je prostě pohádka pro jejich evropské poskoky. USA nepůjdou do takového rizika. Mají jiný bezpečný plán. Odzbrojit na Ukrajině Evropu, poslat do Evropy mraky muslimů, původní obyvatelstvo naučit na vše, co muslimové nenávidí, aby vznikla výbušná směs a Araby okolo Evropy svými zbraněmi už vyzbrojili. Pokud bude hořet Evropa a přetnou se vztahy s Ruskem, tak bude odbytem poškozeno, Rusko, Čína a kapitál a mozky budou utíkat do USA. To je jediný plán, který USA může zachránit bez rizika přímé konfrontace s Ruskem, na kterou USA nemají, protože Amíci nemají ještě ani rakety jako Topol-M, které už RUsko vyřazuje.
Ignác
Příspěvek váš i Antonín (michalapetr) nejsou ani jeden od věci a už vůbec ne povzbudivé. Podstatné na nich je to, že se pořád všechno vyhrocuje (ať provokace nebo činy) a je to stále rychlejší:-(
Ignác atd.
Už dávno jsem si všimla, že jsou zde inteligentní lidi, a ti druzí (a ani nemusím říkat, koho volili..:-).
Ti první se od těch druhých hrozně moc se liší. Nejen svými vědomostmi, logikou, ale i samotným stylem psaní.
Díky vám, těm několika málo, že tu jste :-)