Kupecké počty

I když to tak někdy nevypadá, já osobně si vidlácky myslím, že demokracie v naší zemi existuje, poměrně slušně funguje a dokonce je i solidně odolná proti lecjakým útokům, ať už přijdou odkudkoliv. V tomto ohledu si troufám tvrdit, že stejně jako za První republiky to nebude náš stát, který by jako první od demokracie ustoupil a pokud u nás demokracie skončí, tak už nikde okolo nás už dávno žádná nebude. 

Všechny nešvary, které zde na Kydech tepeme, nejsou podle mě deficitem demokracie, ale bohužel jejím naplněním. Zkrátka a dobře náš stát není jen Vidlákův dvorek a kromě lidí našeho smýšlení tu je obrovská škála typů, charakterů, inteligence i debility. Proto si třeba myslím, že poněkud podivný výsledek v ojrovolbách se nemusí vysvětlovat tím, že na Českém statistickém úřadě někdo ve velkém falšuje výsledky, bohatě postačí to, že volební právo mají i ti největší volové. 

Ne vážně... nejsou tu jen pražští kavárníci. Mají i rodinné příslušníky a v každé vesnici (i ve Vidlákově) je dost jedinců, kteří mají deprese z toho, že to tu nežije jako v Práglu. Naštěstí i v Praze žijí lidé, kteří mají poněkud jiný názor, protože i v Praze dostal Babiš i Zeman nějaké ty hlasy. Každá skupina má svoje mlčenlivé, kteří souhlasí, ale i takové, kteří mlčí, ale nesouhlasí. 

Navíc na hranicích se zatím neformují cizí vojska, nikdo nám zatím neunáší ženy a děti jako otroky, velká většina z nás má pořád ještě na jídlo i nájem a i když je milion lidí v exekuci, tak devět milionů v exekuci není. Navíc jsme ateistický národ a nemáme žádné koloniální ambice ani územní požadavky. Tím samozřejmě netvrdím, že se na obzoru nezačínají stahovat mraky. Ale hodně lidí okolo nás zatím vidí jako největší problém, kam pojedou na dovolenou a ne, že se v Německu hromadí džihádisti. Tihle také mají právo volit a také volí. 

Stejně tak mohou volit i ti zelení ekoteroristé, zastydlí ODSáci, bývalí komunisté, kteří ještě v roce 89 vstoupili do strany, váleční štváči, povýšení tuneláři, kterým to prošlo, amnestovaní defraudanti, Vidláci, co všechno řeší zabíjačkou, ba k volbám chodí i Sartre nebo Bohumil Kartouz. Možná, že k volbám chodí i tu a tam nějaký normální člověk, ale v dnešním panoptiku fluidů, homosexuálů, genderových sociologů, nemakačenků a huličů je jich stále méně.  

Pohoršovat se nad tím, že není po našem, to ať si dělá těch Milion chvilek pro demokracii nebo Vlk. Já si to odpustím. Není po mém, protože tu jednoduše není dost lidí, kteří by to tak chtěli spolu se mnou. Není žádný lid, který by na mě delegoval moc. S Vidlákem a jeho náhledem na svět v konečném důsledku souhlasí jen málo lidí. 

To, co jsem teď vyjádřil je v realitě docela zakamuflované. Není to moc vidět.  V televizi to při přenosu z demonstrace nebo při selektivním výběru hostů ve studiu vypadá, že vítězí křik a marketing. Stejně tak se může zdát, že vyhrávají bilbórdy s retušovanými tvářemi politků a nebo fejsbůkové profily. 

Ve skutečnosti ale vyhrávají obyčejné kupecké počty v tajném hlasování. 

Můžete si dělat jaké chcete analýzy volebních vítězství nebo proher, ale vždycky dojdete k tomu stejnému - buď vás volili a nebo nevolili. Dokud u urny nestojí bijec, kterému musíte ukázat lístek nebo venku před volební místností nestojí dav s holemi, nebo se tam neodpaluje nějaký sebevražedný atentátník, do té doby může každý hodit do urny co chce. Nemusí tam ani hodit nic. Ano, na každého působí reklamy, ale každý je svého štěstí strůjcem. 

Pořád ještě platí, že můžete být jakkoliv velký šíbr a můžete dostávat ceny za nejlepšího ministra financí známého vesmíru, můžete mít lavičky na každém náměstí, bustu v kongresu, můžete být přijat od deseti Trumpů a dvaceti Putinů, můžete si tykat s šéfy jejich tajných služeb, můžete podlejzat Merkelové a perfektně se vyznat v unijním právu. Můžete jezdit do Berlouskoniho vily, zažívat potlesk na summitech G20, můžete mít aplaus v Knesetu, znát kupu vlivných a důležitých lidí, ale pokud nedostanete hlasy, je vám to úplně k ničemu. I ti největší kámoši Ameriky a Německa šli z kola ven, pokud je nezvolil Jarin z Horní Dolní. Jejich loutkovodiči na ně z fleku zapomněli. Podívejte se dneska na Porošenka. Dávám mu posledních pár měsíců života. 

Jeden z mála politiků, který tohle dokonale chápe, je Zeman. Babiš se to teď učí naživo a jestli to pochopil, to se ještě ukáže. 

Zeman ví, že může mluvit jak chce a jezdit kam chce. Ví, že může mluvit jak mu zobák narostl, dělat byznys a dokonce může i nasírat koho chce... pokud dostane ve volbách ty hlasy. Zeman ví, že je nutné objet regiony a dostat se i do těch nejzapadlejších děr, že musí muvit s lidmi jejich řečí a v Praze pak musí mluvit za ně a že mu žádná fukce nepomůže, pokud přestane myslet na voliče. 

Na tohle dojel Sobotka a dojíždí na to ČSSD jako celek. Oni prostě podlehli dojmu, že o jejich politické a možná i existenční budoucnosti rozhoduje Merkelová nebo Trump. Mysleli si, že když dokonale ovládnou technologii moci, vyznají se v propletenci úředníků, vyjednavačů a byrokratů, tak se volební úspěch dostaví tak nějak sám. Podlehli dojmu, že jejich politická kariéra je závislá na zájmech někde venku, na velkých penězích, slavných politicích, na unijních byrokratech. Mysleli si, že mohou být poškozeni pískotem na demonstracích a že o jejich budoucnosti rozhoduje nějaký mluvčí s megafonem. 

U Babiše mám zatím smíšený pocit. Na jednu stranu mu celá opozice a demonstranti  vysloveně vtloukají do hlavy, že bez voličů bude brzy sedět, nejspíš chudý a možná i mrtvý. Na druhou stranu někdy budí dojem, že si může pokračování své politické kariéry koupit za americké vrtulníky nebo za podlejzání Macronovi. 

Přitom jediný, komu je nutné doopravdy podlejzat, hrát s ním fér hru, vážit si ho, milovat ho, ctít ho, vyjednávat s ním, ustupovat mu a vůbec s ním plně obcovat, to je český volič a ty kupecké počty při volbách. To je to jediné, co dostalo Zemana na Hrad, Babiše do Strakovky a co drží Kalouska nad vodou a Hřiba na magistrátě. A ztráta hlasů je to jediné, co spolehlivě vyřazuje z politiky nebo posazuje do tepláků. Babiše nezachrání ani Benešová, ani Zemanova milost. Ale spolehlivě ho zachraňuje prozatímní voličská přízeň. Pokud o ni přijde, nepomůže mu ani Evropský soud, ani Jourová ani Charanzová. Pokud mu tohle dochází, může tu být ještě dlouho. Pokud si myslí, že zdrojem jeho moci je Trump a koupě vrtulníků, či Unie a podpis uprchlických kvót, tak na to brzy doplatí. 

Voliče je možné oblbovat sliby... ale jen chvíli. A český volič možná zapomíná, ale neodpouští.