O církevním hospodaření

Tímto článkem jsem před pěti roky debutoval na Kose. Jako insider v Českobrtarské církvi evangelické jsem se zamýšlel, jak asi dopadnou církevní restituce. Teď po pěti letech na tom nemusím změnit ani řádek. Tenkrát se ten článek jmenoval: 

Klidně jim ty peníze dejte...  

Není to tak dávno (myšleno padesátá léta), co tento stát vynakládal nemalé prostředky na potlačení vlivu církví. Každý okres měl svoje oddělení, které církevní činnost kontrolovalo, na každého faráře byl nasazen nejméně jeden profesionální detektiv a několik placených udavačů, každé setkání podléhalo státnímu souhlasu a udělat si bez předchozího ohlášení nějaký farní výlet s přespáním, neslo riziko policejní návštěvy. Členové farností a sborů, kteří vykonávali nějakou hospodářskou nebo výchovnou církevní funkci občas nacházeli v květináčích za oknem štěnice a běžný farník, cestující v neděli na  bohoslužby autem, byl sem tam zastaven a jeho auto podrobeno tak důkladné prohlídce, aby ten den už bohoslužby nestihl.  

Takhle se to dělalo. Kromě toho, že stát platil církvím duchovní, ještě si platil několikanásobně větší ansámbl, který duchovní hlídal. K tomu odměňoval rozsáhlou síť špiclů a využíval své složky k tomu, aby kostelní babičky neztrácely bdělost a ostražitost. Ve škole se vyučovalo důsledně jen vědecky, i já pamatuji, jak jsem byl transportován učitelem na stupínek a předveden jako hanba civilizace, protože moji rodiče mě nutí věřit v Boha.

Víte, co to muselo stát peněz? Člověk by čekal, že takové úsilí bezpečnostních složek i tajných služeb bude vynaloženo nejméně na organizaci, která padělá měnu, pašuje drogy a zásobuje se zbraněmi. Ta agenda, to úsilí… kvůli spolku, který tvrdí, že existuje Pánbíček.

Uběhlo pár let a ten stejný stát se stejným obyvatelstvem najednou otočil a chce církve naopak zásobit penězi. Na celkem 150 miliard (je to nakonec méně) se má prý vyšplhat sumička, která byla prý někdy kolem roku 1948, 1918, 1848 a 1781 ukradena chudinkám církvím. Sice to nikdo nedoložil žádným výpočtem, ale náš tatíček Kalousek to určitě spočítal dobře.

Je to samozřejmě sumička kulatá, která, ač rozpočítaná na třicet let bude někde asi chybět a tak se už houfují odpůrci této smlouvy. V parlamentu hřímá Jiří Paroubek, na náměstích zase Lenka Procházková a když je člověk slyší, má pocit, že se už už někde vynoří ti kovaní jezuité, co budou pálit na náměstích kniihy doprovázeni mušketýry s nasazenými bodáky.  Najednou jde z církví strach – dostane velké peníze, získá ekonomickou moc a s penězi bude mít i další a větší vliv na masy nevzdělaných chudáků. Otevřou se vrata arcibiskupského paláce a do ulic napochoduje rota chladných církevních ekonomů a podle vzoru „peníze dělají peníze“  budou rozmnožovat darované bohatství a dostávat lidi do závislosti.  Národ sedí u obrazovek a div se nechvěje hrůzou.

Můžete si za to sami lide český, protože nechodíte do kostela. Ruku na srdce, kolik z vás bylo v posledních dvou letech ve vašem obvodu na bohoslužbách? Kolik z vás má alespoň mlhavou představu, co to vlastně ti farníci v kostelích dělají? A pokud jste tam už zašli, kdo z vás alespoň napůl pochopil, co to tam ten farář vlastně plká? Kdybyste tam totiž zašli párkrát po sobě mimo vánoce, tak byste věděli, jak to s těmi penězi pro církev dopadne – blbě.

Posaďte se celkem kdekoliv do kostela a rozhlédněte se kolem. Průměrný věk farníků je někde kolem padesátky. Farář má sice teologické vzdělání, ale i když čerpá svoje kázání z dost geniální knihy, zpravidla jeho výklady nestojí za zlámanou grešli. Žádný Koniáš ani Martin Luther King – obyčejně semletý proslov o ničem, který nikomu nezvedne krevní tlak. Ani ti nejzasloužilejší církevníci si pak doma u nedělní husy nepovídají o tom, co farář říkal a zpravidla se jakémukoliv hovoru na téma církev a víra vyhýbají.

Faráři jsou sice vzdělaní a placení, ale jejich práce se naprosto míjí účinkem. I když má běžný sbor ještě nějaká děcka v lavicích, málokteré tam zůstane do pětadvacátého roku svého věku. Každých deset let po sčítání lidu se k církvím hlásí poloviční počet než před jednou dekádou. Poločas rozpadu církve je fakt ubohých deset let.

Doteď jim to nejde, nikoho neoslovují, jejich budovy jsou prázdné, že je musejí ve velkém prodávat, sice ještě umějí udělat efektní podívanou pro kamery podle mešního řádu ze třináctého století, ale ruku na srdce, kdo byste to chtěl vidět každou neděli? To tak jednou za dvacet let, když přijde papež, ale dvaapadesátkrát do roka? Staří umírají, mladí utíkají, kázání jsou nudná a nezajímavá. Dneska tak ještě přijdou lidi do kostela na koncert, to ještě táhne, ale ještě před padesáti lety táhlo farářské kázání víc než kultura. Dneska nic. Prakticky všechny církevní řády a pravidla byly vymyšleny za první republiky a dodnes nikdo ve vedení církve nevzal na vědomí, že Masaryk už nežije.  

 Tohle mají být ti nebezpeční? Doteď nedokázali zaujmout prakticky nikoho pod šedesát let a teď najednou dostanou prachy a ze dne na den se to naučí? Asi tak stejně, jako když vláda přidá učitelům, kteří doteď neuměli učit, ale budou mít na výplatní pásce o dva litry víc a najednou bude každý učitel Aristoteles. U církví je to asi stejné – doteď se neuměli starat ani o peníze, ani o budovy, ani o lidské duše, ale teď se sto padesáti miliardami už jim to půjde?

Víte na základě jakého doporučení přijala naše druhá největší církev svého hlavního ekonoma? Na základě křestního listu… Nikoho z církevního vedení nezajímala předchozí praxe, reference, doporučení, stačil jim doklad, že jmenovaný byl kdysi pokřtěn. On jim pak naprosto amatérsky ukradl deset milionů a když ho chytli, tak se ukázalo, že nemá ani vzdělání, ani kvalifikaci, ale tři čtvrtě roku to v ústřední církevní kanceláři nikdo nepoznal. Ne, tihle nám fakt nedokážou zamotat ani hlavy ani smýšlení.

Jediné, k čemu ty peníze církvím poslouží, bude možnost oddálit nějakou skutečnou reformu, která by tyto spolky převedla z první republiky do globalizace. Ještě dvacet let si nikdo v církvi nemusí dělat starosti. Ještě dvacet let bude možné tajtrlíkovat na kazatelně a prázdné lavice nebrat na vědomí.  Ještě dvacet let si církve budou moci hrát a tvrdit, že jsou něčím významné a přínosné pro tuto zemi.  Pak jim stát přestane platit.

Ty církve, které se teď zachovají rozpočtově odpovědně a všechny peníze si uloží, ty budou schopny z výnosů té státní sumy zaplatit polovinu platu čtvrtině současného počtu farářů. Vzhledem k tomu, že oproti dnešku budou mít jen čtvrtinu oveček, tak se poměrně brzy dočkáme farářů na úřadu práce. Většina normálních lidí má už tak hluboko do kapsy, že těžko zdvojnásobí svoji kostelní štědrost. Ale ani jedna církev nepočítá s tím, že by všechny peníze uložila. Už teď jsou v deficitu, už zpravidla mají problém zaplatit i topení.  

Za dvacet let se jednoho rána probudí církve z finančního mejdanu a zjistí, že mají finanční kocovinu – nemají peníze na nic. Pak začnou přemýšlet. Dokonce možná i něco vymyslí. Možná fakt přijdou na to, že měli už dávno chodit mezi bezdomovce, pomáhat svobodným matkám a zasazovat se za ty, kterým dneska jejich nejvyšší český šéf říká lůza.  Pak možná pomaličku, polehoučku začnou budovat nějakou církev, která bude životaschopnější. A začnou prakticky od nuly. Od Františka s Assisi.

Sto padesát státních miliard dá práci nějakým zedníkům a pokrývačům, aby neteklo do kostelů, zaplatí zdravotní a sociální za nějaké ty faráře a umožní farářským dětem ještě dostudovat. Jednu výhodu totiž církve mají – ty peníze zůstanou tady doma. Na Kajmanské ostrovy je neodkloní. Hospodařit ale neumějí, něco utratí, něco jim ukradnou, protočí se to v ekonomice a pak, až peníze dojdou, tak ve většině kostelů budou vietnamská skladiště a ty ostatní budou patřit obcím.

Kdyby ty peníze nedostaly církve, tak za ně Kalousek nakoupí předražené stíhačky, zkorumpuje pár kamarádů a pěkně nechá ty miliardy schovat na nějakém tajném švýcarském kontě. Když ty restituce projdou, třeba dostane medaili od štěpánovské KSČ.   Bolševik do boje proti prý neexistujícímu pánubohu nacpal za čtyřicet let existence o dost víc peněz a lidských životů  a bezvýsledně. Kalousek to zvládne za třicet let bez jediného konfidenta i STB. Za roční bakšiš ve výši asi 0,2% HDP.

Reklamy