New Green Deal

Evropa se zadlužuje částkou 750 miliard EUR, které si prostě vypůjčí na finančních trzích slavná EK

New Green Deal (NGD) říká, že:

- více než 75 % skleníkových plynů je svázáno s energetikou a užíváním energií,

- 40 % spotřeby energie je spjato s budovami,

- průmysl recykluje pouze 12% materiálů,

- doprava reprezentuje 25% emisí.

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52019DC0640&from=CS

A také naznačuje směr, kde se budou peníze investovat, a co to má přinést, což se nazývá malovat straky na vrbě:

1.      čistý vzduch, voda a půda,

2.      čistá energie,

3.      recyklace, méně odpadů,

4.      inteligentní mobilita,

5.      zdravější potraviny,

6.      méně pesticidů,

7.      více dobíječek pro elektroauta,

8.      více ekologických produktů v obchodech

 Tak si to proberme postupně.

1.     1.  Čistý vzduch, voda a půda - to už dávno provádíme přesunem špinavé výroby mimo EU do Asie a Afriky. A budeme se rozhořčovat, že ty země neplní klimatické cíle a EU jim napaří clo za špinavou výrobu. Výsledek bude jen zdražení všech výrobků i dovozů.

2.      2. Čistá energie – bude znamenat více solárních a větrných elektráren. Které dovážíme z Číny. V letech 2011 – 2017 čínští výrobci větrných elektráren dodali zboží za 6,8 miliard eur. Solární panely dovážíme z Číny kompletně. Celá částka věnovaná na obnovitelné zdroje energie nakonec skončí v Číně.

3.      3. U recyklace plánují daň 0,80 EUR/kg nerecyklovatelného plastového odpadu. Sice není jasné, jak takový odpad budou počítat, ale budiž. Proč je daň zrovna 0,8 eura? Když si vezmeme, že netříděný recyklovaný odpad je na úrovni mechanických vlastností polypropylenu (PP), tak při porovnání cen zjistíme, že cena recyklovaného PP je obvykle 1,0 až 1,2 eura za kg, zatímco nerecyklovaného originálního PP je kolem 1,5 eura za kg. Přitom recyklované plasty se už v automobilovém průmyslu dávno používají, kde to jen jde, kvůli ceně. Jenže recyklace je tepelný proces, při kterém plast ztrácí své mechanické vlastnosti. Po 4 recyklacích už má materiál zhruba jen 80% mechanických vlastností a hodí se leda jako plnivo do originálního materiálu na snížení ceny výrobku. Plast budeme používat stále v přibližně stejném objemu, ale bude nám narůstat podíl recyklovaného plastu. Dobře, budeme míchat recyklovaný a originální plastový granulát. Jenže příliš velký podíl recykláž v plastu se už projeví na vzhledu dílu. U automobilek to jsou interiérové plasty, co tvoří největší část podílu plastu na autě. Pokud se do recyklát dostane jiný typ materiálu, projeví se to na výsledné kvalitě dílu a na jeho vzhledu.  takže při používání recykláž množství odpadu vzroste a zhorší se jeho mechanické vlastnosti. Konstruktéři to budou muset kompenzovat použitím většího množství plastu, takže současný lehčí díl bude nahrazen těžším s větším průřezem dílu, což bude znamenat větší spotřebu energie při výrobě.

V potravinářství, kde se používají především polyamidy, zase použití recyklovaného plastu bude znamenat, že už nebudeme mít průhledné obaly ze všech stran, ale černé dno a na něm průhledná folie.

Tak co budeme dělat s plastem, který vytřídíme? Už teď se netříděný plast skládkuje, protože se nevyplatí jeho recyklace. A třídit správně plast je složité.

Ale možná v podnicích vzniknou nová pracovní místa specialistů, kteří budou odpad třídit do jednotlivých kategorií. Bude dost nových špatně placených míst pro důchodce u třídících linek?

Výrobci dílů z plastů už recyklované plasty používají kvůli nižší ceně všude, kde je to možné, už dávno kvůli ceně. Další razantní navýšení podílu použití recyklovaných plastů se prostě konat nebude, i kdyby EK vyhlásila 10 New Green Dealů.

4.     4.  Inteligentní mobilita - EU chce nabízet alternativní způsoby dopravy. Zajímalo by mě, co tím má být. Volský nebo koňský potah na pole? Kdo by s tím oral? Jaké jiné způsoby nám chce EU nabídnout kromě dosavadních? Nevšiml jsem si, že by byl vyvinut antigravitační stroj, takže nám zbývá doprava silniční, železniční, vodní a letecká. Každá je poněkud speciální a má své důvody, proč je používána. Jestli si někdo vsadí na říční dopravu, tak v létě 2019 nebylo dost vody v kanálu Rýn – Rhona a lodní doprava tehdy stála. Rčení až naprší a uschne, dostane v logistice zcela nový význam. Až naprší dost vody pro říční dopravu, dopravíme zboží. O výběru typu dopravy rozhoduje cena a termíny dodání.

5.   5.  Zdravější potraviny a méně pesticidů – Rád bych tomu věřil, kdyby v holandských sklenících nepoužívali tolik pesticidů. Popisoval to už zde Vidlák v jiných článcích, takže stručně. Zdravé potraviny bez chemie vypěstovat nejdou, nějaké minimální množství chemických postřiků je nutné. Méně pesticidů znamená menší úrodu a nutnost dovézt potraviny ze zemí, kde si s postřiky nelámou hlavu. Zvláště u potravin určených na vývoz.

6.   6.   Více dobíječek pro elektroauta – příkladem nám budiž Norsko, kde už tamní dobíjecí síť nezvládá nápor, když všichni chtějí nabíjet auta najednou. Nejsme na to připraveni. Můžeme za enormních finančních nákladů vyměnit a posílit kabely rozvodné sítě, ale kde budeme brát elektřinu pro všechna auta? Ze solárních a větrných elektráren asi sotva, když většina lidí bude auta dobíjet přes noc. A to přinese další komplikace na sídlištích. Nehledě na vysokou spotřebu baterek a nutnost jejich recyklace.  

Mnohem rozumnější cestou by bylo ponechat spalovací motory v provozu a vyrábět benzín Fischer-Tropschovou syntézou https://www.national-geographic.cz/clanky/o-vyrobu-benzinu-z-vody-a-vzduchu-usiluje-nemecka-firma-20141124.html s využitím přebytků elektrické energie vyrobené jadernými elektrárnami. Tím by došlo k regulaci výkonu jaderných elektráren. V době špiček odběru by se výroba benzínu utlumila, v době nízkého odběru naopak zvýšila. Došlo by k odstranění CO2 ze vzduchu a vyhnuli bychom se všem negativním jevům spojeným s elektromobilitou. Zatím je těžba a výroba z ropy pořád levnější než výroba ze vzduchu. Bez levné energie se nám zatím nepodaří vyrábět benzín ze vzduchu v masovém měřítku. Se zdražením elektrické energie kvůli podpoře solárním a větrným elektrárnám se asi levné energie nedočkáme.

7.   7.   Více ekologických produktů v obchodech asi nebude, bez minimálního množství chemie se prostě neobejdeme. Jinou věcí je, že je chemie opravdu nadužívána, ovšem nikoliv zemědělci z Čech, Moravy a Slezska.

A hlavně, spotřeba energie v Evropě je v podstatě stabilní už od roku 1985. https://ourworldindata.org/grapher/primary-energy-consumption-by-region  Hlavní nárůst spotřeby elektrické energie se děje v Asii a křivka krásně odpovídá přesunu výroby zboží do Asie. Zejména do Číny, která se stala dílnou světa.

Takže plán EK utratit 750 mld EUR bude znamenat, že se část těch peněz přesune do Číny. Tedy peníze určené na technologie, protože největší část balíku 750 mld. eur půjde na pomoc Itálii (81 mld dar a 127 mld půjčka) a Španělsku (72,2 mld dar a 67,8 mld půjčka), a tam je zřejmě použijí na udržení státu v chodu ještě dalších pár let. https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/skutecnym-vitezem-jednani-o-fondu-obnovy-je-italie-dostane-28-procent-sumy-40331225

Nakonec je skoro jedno, komu EU peníze přidělí. K běžnému obyvateli EU z neprivilegované vrstvy z nich nedoputuje nic. Co se neumoří na chod státu, spolknou nesmyslné projekty a z nákupu technologií značnou část obdrží Čína.

Jediným důsledkem New Green Deal nakonec bude posílení Číny jako nové supervelmoci na světě a zvýšení závislosti EU na Číně a čínských výrobcích. Dost se divím, že proti tomu neprotestují USA, ale asi si té neúmyslné pomoci Číně ještě nevšimli.