Moji dlouhodobí čtenáři vědí, že se v mých textech v dobrém mluví především o těch, kteří mě navštívili. S kým se setkám u sebe doma, ten to u mě má dobré. Píšu o tom, co vidím a kdo mě nechá nakukovat, ten se v mých textech vyskytuje. Kdo mě nakukovat nenechá a nestojí o moji přítomnost, o tom píšu jen tehdy, když se ve veřejném prostoru nějak proslaví. Což zpravidla bývá nějaký pořádný průšvih. Často o mně říkají, že kopu tu za Rajchla, tu za Babiše, tu za SPD, ale ve skutečnosti kopu za všechny, kteří jsou ochotni se se mnou bavit a kteří něco dělají.