Volby skončily a na vládní strany přišla kocovina. Ten, proti kterému nejvíc bojovali, ten všude zabodoval. Ten, který byl vždycky největším ohrožením demokracie, ten je skoro všude převálcoval a co je horší, jeho lidi uspěli i v prvním kole voleb do senátu. Jen v šesti obvodech nepostoupil do druhého kola kandidát za ANO. A to si ještě můžeme škrtnout Vícha a Čunka, kteří jsou spíše kritici vlády, než její příznivci.

Volby nám skončily, výsledky jsou sečteny, vyjednávají se koalice, šampaňské na oslavu úspěchů je vypité, lahve pálenky na žal jsou prázdné. Když je po volbách, tak je před volbami a ty krajské předjímají výsledek parlamentních. Už nebude žádná další kvalifikace, nebude žádný reparát, nebudou ani žádná skutečně tvrdá data a vlastně už ani nebudou žádné necinknuté svobodné volby bez korespondenčních podrazů. A tak si dneska řekneme, co krajské volby znamenají ve světle voleb parlamentních.

Očekával jsem nižší volební účast a je nižší volební účast. I když ne o tolik, kolik bych si myslel.

Očekával jsem potvrzení trendů z eurovoleb a potvrdily se.

Očekával jsem hladké vítězství hnutí ANO a Andrej Babiš vyhrál v jedenácti krajích.

Očekával jsem, že Pětikolka předvede ještě nějakou sílu a předvedla.

Přátelé, dnes od 14.00 pouštím tento text, čistě pro diskusi o volbách. Výsledky budou jasné kolem 19.00. V deset večer vyjde článek s prvním hodnocením.

V této chvíli se zdá, že jsem se v tom málu, co jsem byl schopen predikovat, nespletl. Volební účast bude zřejmě rekordně nízká. V roce 2020 byla volební účast bezmála 38%, v roce 2016 byla volební účast 34,5%, v roce 2012 byla 40%.

Začnu jedním ministerským výsměchem. Včera oznámilo Rakušanovo ministerstvo, že lidé, kteří přišli díky povodním o doklady, že si do 18.00 mohou požádat o nové, aby jim je stihli vydat do voleb… Úplně vidím to nadšení, jak lidi odhodili lopaty, pustili z rukou kýble s bahnem a honem běželi si požádat o občanku. V postižených obcích stále nejde proud ani signál, lidi mají úplně jiné starosti, ale mohou si jít požádat o občanku…

Od pátku jsem v podstatě stále na cestě. Nejprve jízda domů z Brusele, k tomu jsem si musel po republice udělat několik zajížděk a pak jsme byli s rodinou na takovém krátkém výletu v Beskydech. Víceméně jsem nedělal nic jiného, než psal, řídil a rozhlížel se kolem sebe. Ona už je totiž republika otapetovaná bilbórdama, víme? Krajské volby (které předjímají parlamentní volby) jsou za necelých čtrnáct dní a k tomu se obměňuje třetina senátu.

Upřímně, pamatujete si někdo na minulé krajské volby? Byly na podzim v roce 2020. Vzpomenete si bez velkého přemýšlení na něco, co se v nich odehrálo? Upřímně, já politiku sleduju a píšu o ní, ale musel jsem se podívat na mé staré texty z té doby, abych si to nějak připomněl. Mám samozřejmě poznamenané výsledky, ale když jsem si přečetl moje tehdejší prognózy, musel jsem se zasmát. Dějiny šly úplně jiným směrem.

Dnes máme neděli, kdy pouštím spíše odpočinkový článek a protože za čtyři týdny tu máme krajské a senátní volby, tak si dneska poprvé řekneme něco o nich. Zatím jen tak odpočinkově. Je to totiž v podstatě naposled, co ještě každý může mít svá zbožná politická přání a věřit v zázraky. Stejně tak je to pro politické subjekty poslední možnost, jak se vyšvihnout a nebo jak alespoň utéct hrobníkovi z lopaty. Čeká nás semifinále před vyvrcholením politické sezóny – před volbami do poslanecké sněmovny za rok a něco.

...aneb co zůstalo stejné a co jsem přehodnotil.

Dnes bych rád navázal na svůj nedělní článek. Chtěl bych ještě chvíli hodnotit volební víkend a podívat se na volby z trochu většího odstupu. Zároveň jsem si ledacos přečetl - především komentáře vás čtenářů a uvědomil jsem si některé další skutečnosti, které mi v sobotu večer ještě nedocvakly. Některá svá prohlášení budu muset trochu poopravit.