Víte co je největší problém našeho obchodního oddělení? Definovat zákazníka. To není vtip. 

Nejprve krátce na úvod...

Ano, jsem poněkud připraven na případný problém se zásobováním, výpadek v dopravní obsluze, ba dokonce bych nějakou dobu vydržel i při  výpadku elektřiny. Ale i s plným rancem štěstí bych svou osobní výdrž odhadl asi tak na čtrnáct dní. Pak už by začalo být ouvej i vesnickému Vidlákovi. 

Dnes se budu opírat především o vzpomínky našeho dědečka, který byl právě jedním z posledních vesnických diktátorů, který ještě měl v rukou život (i smrt) nejen členů své rodiny, ale i čeledínů a děveček. Do družstva vstoupil sám a dobrovolně, byl z něj vyloučen a tu delší část života strávil jako krmič prasat. Zůstal poněkud v závětří a jako nezničitelný relikt přežil až do dnešní doby.

Stejně jako náš hojně citovaný bloger PetrKubáč, i já mám rád dobu před První světovou válkou a troufám si tvrdit, že nebýt právě těch let válečných, mohli jsme dnes mít společnost mnohem spravedlivější, férovější a přehlednější. Ne, nechtěl bych žít v roce 1900 ani v Rakousku, ani v Německu a už vůbec ne ve Spojených státech nebo Rusku. Doba to byla tvrdá a skutečnými vládci nebyli monarchové, ale domácí diktátoři, kteří měli téměř absolutní moc nad svými manželkami, dětmi i posluhovačkami. 

Včerejší diskusí zarezonovalo naše poměrně časté téma přírody tentokrát ve vztahu k australským požárům a samozřejmě došlo na našeho kůrovce. Proto se chci omluvit Targusovi - jeho článek posuneme o pár dnů, protože kromě přírody, která by nás měla zajímat z podstaty věci, tak navíc pokračuje íránská story, tentokrát plná demonstrantů a britských velvyslanců, aby středověcí ajatoláhové odstoupili. Během dne se dozvíme další informace a zítra to prodebatujeme. Dneska si dáme přírodu... 

Ve včerejší diskusi došlo na několik odkazů ohledně zemědělství v "nemírných" pásmech, tedy zemědělství tropické a subtropické. Myslím, že to stojí za větší zmínku, protože o této problematice se v našich krajích málo ví a přitom je to dosti podstatné pro globální obchod s komoditami. Všichni známe nejčerstvější aféry s palmou olejnou kvůli které se kácejí pralesy. 

Dobře že se vrátil čtenář Donald Trump. Jen znovu zavítal, hned mám mraky témat na články. Tak jen doufám Donalde, že chvíli zůstanete. A stejně tak platí, co jsem Vám včera napsal v komentářích - pošlete mi cokoliv, zveřejním to. O Vás jako autora bych nechtěl přijít ani za milion. Nevím proč jsme spolu nikdy nenavázali kontakt i když jste prý něco posílal. Prosím zkuste to znovu - alespoň krátký mail na zkontaktování. 

Řekne víc než tisíc slov... 

Dnes se ještě vátíme k sobotní Letné. tedy k té velké demonstraci na 30té výročí Plyšáku, kde jsme se dozvěděli, jak je Babiš zlý, Zeman nebezpečný a jak to Minář vyřeší pomocí svého ultimáta do konce roku... Ale o to dnes nejde. Já jsem se totiž speciálně zajímal o ty avizované sedláky, co měli přijet podpořit Chvilkaře proti Agrofertu a drancování krajiny. To víte, moje profesní deformace. Český zemědělský sektor je malý jak podle HDP, tak podle lidských pracovníků. V podstatě se všichni známe se všemi. Tak mě prostě zajímalo, kdo přijel. 

...ale zbytek republiky je v hajzlu.. 

V týdnu jsme byli svědky krásného příkladu, který ilustruje, jak se u nás koncepčně přemýšlí, jak máme na všech důležitých postech kompetentní lidi a jak umíme řešit rozdílné podmínky a různé situace. 

Představme si, že jednoho rána si Vladimír putin přečetl můj blog a usoudil, že jsem pro rozvrácení nepřítele a pomoc Ruské federaci udělal záslužný kus práce a měl bych za to být dobře placen, tutíž vydává rozkaz, aby mi pražské velvyslanectví platilo královský honorář za každý článek. Jen je v tom podmínka, že se každé ráno musím hlásit tam u velvyslance v jeho KGB sekci, aby mi když tak dali správné instrukce nebo mě nechali zmizet.