Motto: Nejsem Putinův obhájce. Jednoduše proto, že moji obhajobu nepotřebuje....

Rusko se vměšuje do západních voleb. Pomocí fejsbůku dokáže pět Rusů ovlivnit úsudek devadesáti milionů američanů, jiná parta stejným způsobem zajistila brexit, náznaky byly v Němceku i Francii, ale tam nakonec voliči volili správně a sociální sítě neměly takovou sílu, aby demokracii zvrátily. Tolik naši majnstrýmoví novináři a jejich pohádky. 

A teď trocha reality...

Tak se nám co nevidět potkají Trump a Putin.  Oba majitelé atomových kufříků, oba lídři jaderných velmocí, oba velitelé fakt nechutně velkých a dobře vyzbrojených armád. Po delší roztržce, ktará začala americkou velkou hrou na Ukrajině a Putinových protitazích, kdy se najednou Rusko a Amerika nemuseli, teď tu máme průlom. Prezidenti se nepotkají někde v kuloárech jiného setkání, ale pokecají si spolu a to dokonce nejspíš i beze svědků. Mám k tomu pár poznámek: 

Máme další chemický útok v Sýrii. Zase za to prý může Asad (a samozřejmě Rusko) a je nutné, aby za to tvrdě zaplatil. Tolik alespoň prohlásil na tweetu nejmocnější muž světa dosazený do funkce ruskými hackery Donald Trump. Třeba zase vystřelí nějaké Tomahawky... 

Za všechno holt může Putin u jedněch a u druhých Zeman. A je možné, že se mi to jen zdá, ale jeví se mi to tak, že všichni argumentují obdobně jako paní Tereza stran obvinění Rusů - bez argumentačního doložení, pouze na základě svých spekulací a doměnek.

Re: Alex - Každý chce mít svého Hanzlíka

Alexi, já se vám divím. Podle vašich klofanců do klábosnice usuzuji, že už také nejste chytrý…, a mladý…, a krásný…, tudíž byste měl vědět, že každý chce mít svého univerzálního Hanzlíka.

Víte, co nebo kdo je Hanzlík?

Dnes jen dva krátké komentáře ke včerejším a předvčerejším událostem: 

Občas mám nutkavou touhu číst. Zpravidla to na mě přijde někdy v prosinci po poslední zabijačce. Dvůr je uklizený, chlívek prázdný, všechna udělátka umyta a uložena na své místo, už zbývá jen udírna a gastronomické zážitky. Do jara není co dělat. A tak sedávám u internetu a čtu si. Dnes jsem dostal chuť na stránky našich prezidentských kandidátů. Prostě tak nějak si počíst to, co o sobě sami napíšou. Jako z Cimrmana:

"A v čem vyniká ten Cimrman?". 

"Prej ve všem."

"A kdo to  něm říká?"

"On."

Ůvod od JF: 

Při prolézání anglofonních zdrojů občas narazím na článek, o který bych se rád podělil s čtenáři. Tentokrát mi to připadlo skoro jako zjevení. Posuďte sám, překlad přikládám. Zvláštní na tom je, že jsem to našel na těžce konservativním serveru The American Conservative. Myslím, že by se autor článku snadno zařadil na čestné místo seznamu Jakuba Jandy.

Samozřejmě jsem neodolal  také jsem se podíval na dokument Olivera Stonea Svět podle Putina. Musím říci, že jsem nebyl zklamán, ale také jsem nebyl nijak překvapen. Obvyklá sada otázek, obvyklé odpovědi. Oliver Stone si s Putinem promluvil, ale stejnou službu už udělal internet, kde si každý s určitou dávkou úsilí mohl posbírat vlastně tytéž odpovědi z různých rozhovorů, které Putin poskytl jiným novinářům.