Nebudu se nijak navážet do Babišovy rodiny. Snad jen povzdechnutím, k čemupak jsou člověku miliardy, když to nestačí na zdraví jeho dětí... V tomto ohledu je i druhý nejbohatší muž v republice stejně chudý jako poslední samoživitelka s nemocným dítětem. Ba ta samoživitelka je na tom možná lépe, protože její dítě nebude mít tak přímou cestu k lákadlům velkého světa... rychlá auta, povolné ženy, kokain, alkohol, hašiš... 

Miloš Zeman dnes jmenuje Babiše premiérem. Andrej mu musí představit vládu a do měsíce musí požádat sněmovnu o důvěru. Pokud ji dostane, bude vládnout, pokud ne, má třetí pokus o sestavení vlády předseda poslanecké sněmovny. Ať se stane cokoliv, role prezidenta v této chvíli v podstatě končí. 

Máte ještě někdo pocit, že se schyluje k vládě s důvěrou?  Já o tom začínám pochybovat.  ČSSD se vytasila s myšlenkou, že je třeba na důkaz poctivě míněné nabídky vyštípat Okamurovce z vedení sněmovny. A samozřejmě chtějí to vnitro. Komunisti chtějí mít možnost vládu shodit a mít právo veta při výběru ministrů. Andrej chce být premiér a přes to nejde vlak. Zeman chce být v čele a je přede všemi o čtyři kroky napřed. 

Hamáček s Babišem se dohodli, že se dohodnou. Stranické grémium ČSSD to potvrdilo. Všimněte si důležitého rozdílu - v ČSSD mají do vyjednávání co mluvit i jiní lidé ať už v dobrém nebo ve zlém. Tento "hendikep" ANO nemá. Tam si to rozhodně šéf sám a všichni v republice to vědí. Z dlouhodobého hlediska může ČSSD svádět chyby na své jiné už vyhozené (a odsouzené) šíbry. V ANO může za všechno Babiš. Bez ohledu na všechny ostatní. Časem se hříchy nastřádají. 

Volilo se v Britanii a začíná se volit ve Franci. Také u nás se, pomalu ale jistě, začínají blížit volby. Když odhlédnu od skutečnosti, že v podstatě není z čeho vybírat a že ani volební systém není úplně přirozený (analýza tohohle tématu by vydala na dlouhý samostatný článek), zdá se mi, že naši voliči (ale voliči i v jiných zemích) postrádají jakýsi základní instinkt, který by jim v mnoha otázkách politiky a vůbec otázek společnosti poradil nebo naznačil, jak se na věci mají dívat. Tomuto základnímu instinktu by se dalo říkat také politický nebo sociální instinkt.

Stojím o to, aby Vidlákovy kydy nebyly jen o Vidlákových názorech. Nechtěl bych tu mít klub spřízněných duší či sektu kejvalů. Proto chci pustit i následující text od Toma. Vlastně s ním v lecjakých ohledech souhlasím. Jen si nemyslím, že právě osoba Tomia Okamury může být garantem toho, po čem ve svém článku volá. Nicméně přístup na Vidlákův dvorek není lustrován politickým přesvědčením. Tome, je to vaše:

Proč budu volit Tomia Okamuru