Vždycky jsem si přál strávit večer s někým, kdo je opravdu z velké dálky. Kdo nezná Evropu ani z rychlíku, nezná naše dějiny a je obklopen úplně jinými sférami vlivu. Byl by to určitě zajímavý rozhovor. Dnes jsem už spíše pecivál a tak musejí cizí zkušenosti přijet za mnou. Snažím se být pohostinný a být vždy připraven uvítat hosty. Vlastně je jen jeden člověk, kterého už znovu nepozvu a paradoxně je to Čech. Jinak je můj dům otevřen každé rase i každé víře (ano i té muslimské) samozřejmě za předpokladu, že pochopí, že je na mém hradě a je host, ne domácí.