Dnešní zemědělsko politický článek začnu zcela příznačně.

Tak jsme se dozvěděli další jobovku… Akcie Dojče Bank jaksi klesají na hodnotě, investoři jsou patřičně nervózní a protože jde o hóóódně velkou německou banku, která sama sebe označuje za první ligu, tak by její pád měl samozřejmě dalekosáhlé důsledky. Proč se Dojče Bank dostala do problémů? Inu, stejně jako švýcarská Credit Suisse se hodně angažovala na americkém trhu s cennými papíry. Investiční banky už jsou prostě takové. V Americe mají vysokou produktivitu práce především proto, že si navzájem velice efektivně přeprodávají úvěry.

Do celkové skládačky, jak už brzy slavně zvítězíme nad Ruskem si přidejte další dílek. Klesající akcie evropských bank. Jako obvykle se nám sem přelily problémy z USA, ale oni tam za Atlantikem mají přece jenom lepší možnosti s tím něco dělat, než evropští vazalové. Jejich dolar je pořád ještě rezervní měna (alespoň pro Evropu), pořád si ho ještě mohou tisknout jak chtějí a v posledních měsících docela slušně vydělali na energetických surovinách, které evropští hejlové kupovali nejdráž v historii.

Ne, že bych měl sílu a kapacitu sledovat celou obstrukční bitvu okolo valorizace-nevalorizace důchodů, ale samozřejmě mi nemohla uniknout barvotisková scénka, která na veřejnost silně zapůsobila. Totiž jak Andrej Babiš neodešel od pultíku i když mu vypnuli mikrofon a jak ho ostatní opoziční poslanci přišli bránit. A najednou byla celá pětikolka v koncích a nevěděla, jak si s tím poradit. Psal jsem to tu v mnohých obměnách už víckrát – prezidentská volba byla taková naše Finská válka. Byla katalyzátorem, který zacelil rozštípanou alternativu. Mnoho politiků překročilo svůj stín.

Ivan David nedávno informoval o dalším hřebíčku do rakve pro naše zemědělství, který zatloukla evropská komise i evropský parlament. Já jsem z branže, takže nemám už sílu to vůbec komentovat, začali mě totiž číst i můj zcela apolitický tatínek a maminka a zakazují mi používat sprostá slova. Pokud bych měl zjednodušit, kterým směrem tato politika jde, tak mohu jen suše konstatovat, že jde směrem k nepěstování a nechování. Ono se to nějak vyřeší… máme sice henten svobodný trh, který je nejvyšší hodnotou, ale zároveň potřebujeme šílený předpis i na prodej zelí.

Už vícekrát jsem tu psal, že mě letos nejvíc překvapuje, kolik toho ten náš systém vlastně vydržel. Začalo to dobou covidovou, kdy jsme byli dlouhou dobu zavření, mělo to vliv na ekonomiku a doteď na to doplácíme, ale v podstatě pořád se tu dá žít. Teď máme už tři čtvrtě roku válku na Ukrajině, během které se vláda postarala, abychom to fakt neměli jednoduché, ale pořád se před vámi v supermarketu otevřou dveře, pořád vám paní na pokladně „nakliká“ nákup a pořád zaplatíte kartou, mobilem nebo v hotovosti.

O víkendu jsem měl napilno a v hlavě jsem měl samé příjemné věci, jako udírnu, masíčko, vínečko, pálenku a dobrou společnost. Málo jsem se věnoval budoucnosti a pohyboval jsem se mezi přítomností a vzpomínkami na minulost. Čas krásně plynul, řeči se vedly, pivo teklo proudem… O to víc jsem se divil, když jsem se v neděli zase vrátil do reality… Prosím berte to jako jednorázový a neumělý pokus o Terezu Spencerovou.

https://www.litterate.cz/o-cenach-a-menach/

Krátký fejsbůkový úvodník:

Můj vidlácký účet vydržel 24 hodin. A pak už porušoval zásady komunity. Přemýšlím, kdo v této zemičce stihl přijít o účet rychleji. Přemýšlím, u koho se elfíci tak rychle zmobilizovali a bonzovali a bonzovali. Myslím, že ani Donald Trump nestihl nasrat strážce jediné pravdy takhle rychle. Takže jsem asi nebezpečný.