V diskusi před několika dny padl dotaz, jak vidím ze zemědělského hlediska letošní jaro. Padly i doplňující otázky, zda se nějak reaguje na aktuální krizi třeba tím, že se seje víc obilovin a míň řepky, nebo jestli se teba používá méně průmyslových hnojiv či agrochemie.
Takže:
1. Od chvíle, kdy má Babišův Preol přístaviště na Labi a skladovací kapacitu převyšující období nízkého stavu vody, od té doby jde pěstování řepky v naší zemičce z kopce. Andrej kupuje z Hamburku za světové ceny a světové ceny jsou tak nízké, že se u nás řepka vykupuje pod náklady na pěstování.
Samozřejmě to není tak přímočaré. I zemědělci mají tu a tam dlouhodobé smlouvy, ne všechna řepka jde do Preolu na MEŘO, ledacos vám skončí i na stole nebo v krmných směsích nebo v řezných emulzích pro soustruhy a podobně. Už několik let u nás osevní plocha řepky klesá. Na statistiky nekoukejte, já vím jak se dělají a je to takové lepší cucání z prstu.
Letos to bude obzvláště zajímavé, protože když nikdo nikam nejezdí, tak nekupuje benzín. Když se nekupuje benzín, tak se nepřidává MEŘO. Když se nepřidává MEŘO, tak Preol nenakupuje. A když Preol nenakupuje, jde cena řepky totálně a úplně do kopru.
Každý zemědělec, kterému blbě přezimovala řepka na poli, ji teď zaorává, protože něco dostane od pojišťovny a alespoň zaseje něco jiného, což v našem případě bude především jarní ječmen či kukuřice. Možná někdo zkusí i jarní pšenici, ale z té moc velký výnos nebude.
Takže abych to shrnul... řepky se letos vypěstuje méně, nikdo ji nebude chtít a každý šelma sedlák se podle toho zařídí. Blbce máme samozřejmě také, ti to budou mít letos hodně těžké. Řepku letos bude pěstovat jen ten, kdo na ni má smlouvu. Nedivil bych se, kdyby její pěstování v realitě spadlo na 60% loňského stavu.
2. Hlavní problém letošního jara se jmenuje - ano milé děti, hraboš polní. Loni je zemědělci nesměli plošně otrávit a ty potvory velmi dobře přežily zimu. Nic je nevymrazilo, nic je nevyplavilo a i když na polích bylo neurekom volavek, racků, káňat, poštolek i dalších dravců, řekl bych že nesežrali ani přísůstek z porodnosti.
Takže sice máme zaseto víc obilovin, ale ty ztráty, ty budou stát za to. Loni záleželo na každém zajíčkovi, letos půjde možná třetina úrody do kopru kvůli myšičkám. Teda jestli se teď v těžkých dobách potichu nezařídí, že to prostě plošně otrávíme zvěř nezvěř.
3. Průmyslových hnojiv se používá pořád stejně, protože bez nich na naší vyčepané půdě nic nevyroste.
4. Agrochemie se používá pořád stejně, protože bez ní bude všude sněť obilná a plevel - moderní odrůdy bez pravidelného léčení zajdou prakticky okamžitě.
5. Letošní výnos bude podle mě určitě horší než loňský ve všech ohledech, právě kvůli myším. Bude to platit i pro zeleninu, protože myšičky přijdou i tam. Jen vidláci co to dělají po večerech to asi překonají, protože všichni mají tajné zásoby jedů proti hrabošům a nočními zakázanými postupy zřejmě myšky udrží od svých políček dál.
Jinak všeobecně máme obilnin dost. Měli jsme jich dost vždycky a v tomto ohledu se nic neměnilo. Rozdíl bude jen v tom, že se s tím nebude tak čile obchodovat, protože převozy buď nebudou vůbec nebo budou nerentabilní. Letos budou mít mlynáři těžkou hlavu... tedy nebudou, chemie je mocná čarodějka - pokud si někdy v září koupíte mouku a nic vám z ní doma nevykyne, tak to není vaší blbostí, ale tím, že se mlelo z toho co pole dalo a ne z toho, co by bylo zapotřebí. Takové ty převozy vysokodusíkaté pšenice do Itálie a naopak návozy nízkodusíkaté z Polska, to je asi na dlouhou dobu pasé.
Velké pekárny si s tím poradí - jednak mají vlastní laboratoře, takže alespoň trochu použitelná mouka půjde přednostně k nim a to nepoužitelné se napytlíkuje po kilech a prodá lopatám, ty si to těžko doma otestují a mizerné těsto připíšou vlastní neumělosti k pečení. Jo a velké pekárny i mlýny vědí co do mouky nasypat, aby pak vykynuly i piliny.
Mnohem zajímavější problém bude ta živočišná výroba. Tam jsme nedostatkoví, ale náhrada masa odjinud se nedá nahradit z měsíce na měsíc. Přece jenom prase roste docela dlouho. Ale zase bych věřil, že čeští chovatelé se po vyšších cenách jen oblíznou a začnou produkovat víc. Stačit to sice nebude, ale úplně maso nedojde. Vy spotřebitelé samozřejmě dostanete ceny patřičně nafouknuté, protože když jsou těžké časy, tak jdou marže hytlermarketů rapidně nahoru. Abyste si na podzim všichni nevzpomněli, že jeden Vidlák má prasátka a třeba by něco pustil...
Na druhou stranu - zemědělcům hodně pomůže nízká cena ropy. Levná ropa = levná orba = nepotřebujeme tolik roundupu, protože orání je za míň. Pokud to tak bude, nikdo nebude kupovat chemii, pokud nafta vyřeší jeho problém za stejnou cenu.
Stejně tak se dá říci, že krize teprve začíná a všechno už je zaseté. Do žní párkrát vyjedou postřikovače a to se dá zvládnout i při velké karanténě.
A já radím pořád stejně... pořiďte si loupačku na kroupy, případně píchačku, případně žernov. Mouku si doma neumelete, dobrou ji neuděláte. Ale kroupy se dají jíst na sto způsobů.
Dva nouzové recepty na závěr:
1. Uzené žebírko 0,5kg do tří litrů vody, uvařit do měkka. Vývar přecedit a po vychladnutí sebrat tuk. Z kostí obrat maso. Na cibulce orestujeme mrkev a pórek, dáme do vývaru, přidáme pár brambor a vše uvaříme. Kroupy mezitím uvaříme zvlášť (tím je zbavíme takové té slizkosti. Přidáme je do vývaru podle potřeby. Zhruba se jich dává tak čtvrt kila. Ochutíme majoránkou a česnekem.
2. Vepřová játra pokrájíme na drobné kousky, orestujeme, podlijeme a vytvoříme klasickou játrovku. Osolíme, opepříme, dochutíme dle libosti. Místo rýže použijeme uvařené kroupy, smícháme a hned podáváme.
- Log in to post comments
Komentáře
Máme na Kydech jakýsi…
Máme na Kydech jakýsi nepříjemný hackerský útok spojený s chybou. Proto chvílemi nefunguje článek o mladých, co nejspíš dostanou příležitost. Pouštím proto článek zítřejší, abyste nebyli ochuzeni o diskusi.
Vidím, že Kydy začínají někoho
pěkně srát.
Kdyby s tím útokem nebyla spojena pakárna s hledáním průlomu do systému a výrobou následné záplaty, řekl bych, že je to vlastně pochvala Vidlákovi a celému jeho týmu v počtu jednoho Mastera.
K Vidlákovo článku dva přípodoteky:
1/ prasata jsou svině. Nechtějí růst hned a rychle.
2/ můj bývalý kolega vždycky říkal, že miluje zeleninu. Zejména pak tu, která prošla žaludkem jakéhokoli domácího zvířectva, nejlépe pak prasátka.
Já prohlašuji, že kroupy vezmu na milost v momentě, kdy se dozvím, jak je správně prohnat měděnými trubkami a skleněným chladičem.
V Říši středu připravují víno i pálenku
z rýže. Mně nechutná ani jedno z toho, leda na vaření. Ale kdo žízeň má, pije i z louží, jak zpívá paní Hegerová v jedné krásné a smutné písni. Když to jde z rýže, z krup by to nešlo?
Jíst se prý dají, slyšel jsem to v jednom filmu od V&W. Krupp Essen.
Kořalka
Ta čínská kořalka se jmenuje Mao - tai a je to něco mezi čpavkem a technickým benzínem (u čpavku soudě podle vůně).
Re: Godot a Halef Samozřejmě, že
chlast se z krup vymlátit dá. Když se dá pálit ze žita nebo z pšenice, proč by to nešlo z krup...
Jenomže pak bych neměl o čem kydat, vy jedni staří a hloupí kydači.
Rejž jsme pálili na vojně. Ale už jsem tu o tom psal, tak to nebudu omílat furt dokola.
pálenka
Vypálit samozřejmě lze. Ovšem, aby se kvalita blížila wisky a nebyla to těžká východní samohonka, musí se kroupy nejdříve fermentovat. Čili vyrobit jakýsi náhradní slad.Což je samozřejmě protimluv, protože kroupy nikdy nevyklíčí. Ale jde na jít jinak.Klíčové je rozložit škroby obsažené v kroupách na jednoduché cukry, ty zkvasíme a máme co pálit.Můžeme kroupy buď "pivní technologii" rmutovat nebo jít přes trojmocný bod a tak škroby rozložit. Vše lze udělat v domácích podmínkách prakticky na plotně.
Targusova kořalka z krup
by se mohla jmenovat tá-kú-ťiou, DaGu Jiu, (DaGu = foneticky Targus, Jiu = alkohol) a záleží na tom, jak by se to psalo. Já bych se přimlouval pro zápis 打鼓酒, což by mohlo evokovat představu, že když se toho člověk napije, je to pecka jako když se udeří do bubnu.
Po čem by to smrdělo, zjistíme, až to DaGu, tedy Targus, vypálí.
Re: Halef Smrdět to bude po
mých fuskách, to je jasné. Přidávám totiž jejich esenci jako afrodiziakum do každého svého výtvoru v této branži.
A výtvor spáchám teprve, až mi prozradíte překlad skupiny písmen Targu Jiu. To je pro mne absolutně stěžejní záležitost.
Milerád prozradím, jestli neva, že to bude trochu
delší. Kdybyste měl pocit, že je to zbytečné nebo že učím orla létat, přeskočte/doplňte. Hovořit budu o STANDARDNÍ čínštině resp. pekingském dialektu; dialektů je v Číně moc většina z nich je vzájemně nepodobná a společné mají pouze písmo. Dále doufám, že se Vám zobrazí čínské znaky, bez nich by to bylo trochu zmatenější.
Ne každé jméno jde do čínštiny přepsat napřímo. Čínština je tónový slabičný jazyk a těch slabik není moc, asi+-400 (slovy: čtyři sta). To je opravdu málo, a tak si Číňané přidali ke slabikám různé tóny (čtyři, resp. pět), jimiž lze každou slabiku vyslovit, a tím se počet slabik násobně zmnoží (na cca 2000, ani to není moc) - to jen tak na okraj, pro přepis jména Targus to není až tak podstatné.
Dále je ale potřeba říct, že jedna a táž slabika může nést několik (někdy dost hodně) významů. V písmu se to rozliší různými znaky. Příklad: třeba slabiku "ta" můžu zapsat znakem "大" a pak to znamená "velký", nebo znakem "打", pak to znamená, "udeřit", resp. "úder". Čínština je jazyk, plný homonym, a rozlišuje se podle kontextu. To není tak hrozné, jak by se moho zdát, máme to i v češtině; příklad: "pila" může být sloveso i podstatné jméno s absolutně rozdílnými konotacemi, srv. "Ta pila je tupá" vs. "Moje milá víno pila". V čínštině je toho jevu samozřejmě víc.
Podstatné je, že slabiky "tar" a "gus" se v čínštině nevyskytují, takže převodce musí použít slabiky co nejblíže znějící. Třeba taková Škoda má dost problém: čínské škodovky mají na kapotách nápis, kterž se čte "sí-kche-tá". Takže já jsem více-méně podle citu a invence pro "tar" - "gus" zvolil slabiky, které znějí "tá" a "kú". Jaký těm slabikám dáme význam, záleží na tom, jaké znaky k zápisu použijeme, vybírat máme z čeho.
První slabika "ta" může znamenat - velký/udeřit/dosáhnout/odpověď/... a další neznám, ale bude jich opravdu moc.
Druhá slabika "ku" může znamenat - údolí/zrní/buben/kost/ ... a další neznám, tady jsem se radši díval do slovníku.
Tak nějak podle citu jsem si dal dohromady buď "velký buben" nebo "udeřit buben" e.g. "bubnovat"
Slabika ťiou (v jiném přepisu "Jiu", čteme - ťiou) má taky významů (zápisů) více, ale zde jednoznačně vybírám "alkohol", "pálenka".
Celkem tedy 打鼓酒, DaGu Jiu / ta-ku ťiou znamená něco jako "kořalka, která bubnuje". Navíc foneticky připomíná Vaše jméno. Tohle Číňani přímo milují: třeba Coca Cola se v čínštině píše 可口可乐, čte se to "kche-kchou kche-le" a znamená to "ústa mohou, ústa se radují".
Ale samozřejmě kořalku, která bubnuje, zatím neznají; nepochybně by ji milovali. A když budou vědět, že v názvu je skryto i jméno palírníka, budou ji milovat o to víc.
打鼓先生希望你喜欢一点点我写的。ta-ku sien-šeng si-wang ni si-chuan yi-tien-tien wo sie-de. Targusi, doufám, že se Vám to, co jsem napsal, aspoň trochu líbilo.
Re: Halef Kua, vy jste chytrý, jak
rádyjo za Hitlera a při tom víte hovno.
Nebudu zastírat, že jste mne těžce zaskočil, kolik umíte namačkat písmenek, kvůli takovému mamlasovi, jako je Targus.
Průser je v tom, že jste neprokoukl moji maličkou pastičku.
Targu Jiu je rumunské město, v rumunské transkripci se to čte zhruba Tyrgu Žiju.
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%A2rgu_Jiu
Opravdu mě nenapadlo, že to neprokouknete a nevynadáte mi, že si z vás dělám kozy.
Doufám, že jsem vás moc nenasral.
Targusi
Halef to bude mít za Číňanů dobrý. Je připravený.
Re: babaluba Kdo je připraven, není
překvapen.
Já můžu při své vrozené blbosti spoléhat puze na to, že soudruhům z Čajny zašmakuje můj vývar z fuseklí a ožerou se u mně doma tak, že nebudou k rozeznání od Vidlákovo čuňat.
Btw. jestli si myslíte, že kecám, tak vám dám na to afrodiziakum recepis.
Naložíte všechny fusky, co jich máte, do plechového kbelíku, přidáte trochu mazláku, asi tak čtyři vrchovaté bagry (bagr je lžíce), bo na vojně nic jiného nebylo. Tedy bylo, ale permanentní třeskutá finanční nouze mne odnaučila chodit do Army (ofiko to bylo daleko, asi tak patnáct minut pěškobusem) a nakupovat takové šílenosti, jako byl pravý prací prášek.
Pak jste si musela sehnat kamna značky "Petr" (to určo znáte), náruč dřeva a další kbelík, tentokrát s uhlím. Palivo jste umístila do kamen, udělala jste sim sala bim, aby to chytlo a sálalo tak moc, aby voda v kýblu s fuskami začala klokotat. Pak stačilo jen občas promíchat a dolít vyvařenou vodu. Smrad to byl neskutečný, jednak z vařeného mazláku, jednak z vařených mikrobů. Po vyhasnutí kamen jste zanesla kbelík na umývárku, vylila afrodiziakum do koryta (nikoli od prasete, nýbrž od státu, v tom jsme se myli), lehce propláchlla fusky ve studené vodě a bylo hotovo.
Speciální výhoda - tímto způsobem praní fusky elegantně ztrácely původní khaki barvu, pročež se jevilo jejich odcizení poněkud obtížným, jelikož se daly velmi efektivně vystopovat, například při hodinách PŠM (politické školení mužstva), kdy byli všichni vojcli v trepkách a vy jste pouze dlouze zavětřila a pak vyrazila jako ohař po stopě smradlavých zoklí (zokle jsou po našem ponožky, je to z dojčerštiny), abyste nenápadně upozornila soudruha důstojníka na ustrojovací nekázeň příslušného zloděje, který si dovolil mít nezelené prádlo.
:-)
Pokud byly moc ztvrdlé, bylo je nutné před tím rozmlátit kladivem, aby se jich do kvasného kyblíku vešlo patřičné množství a nesnižovalo to výslednou koncentraci destilátu. Destilaci lze provést pouze s maskou a funkčním fitrem na zpuchýřující a dusivé plyny a jé dobré mít sebou měřák na bojové plyny. Pokud ručička překročí kritickou hodnotu, je doporučené varnu opustit a šarži použít jako bojovou látku proti momentálně určenému nepříteli. Momentálně bych se připravil na situaci výrobou "vepřového" spreje z vepřových zbytků, uši nežerte, ale udělejte z nich plácačky na žerdi a vyztužte křesťanskou vírou. Prasečí hnůj bych nalil do obranných příkopů a na každé kulometné hnízdo bych pověsil prasečí hlavu. Ocásky taky nevařit, jsou dobré místo běžného lanka pro tichý boj. Vepř buď pochválen, ámen!
Jako metropolitní parazit, světe div se, mám rád kroupy, tak jak je tu psáno. Uzená žebírka, ve vývaru dovařit dobře proprané kroupy, trochu sádla, majoránka, česnek...a dají se i zapéct v troubě a třeba i s houbami. A je to i dobrý zdroj minerálů neb hlínu ještě žrát nechci...
co si pamatuji
z domova, tak kroupy mají nevýhodu, že se musí vařit strááášně dlouho.
Re: babaluba Co takhle
tlakáč? Nepomohl by?
fusky
Fusky kladivem nemlátit neb může dojít k mechanickému poškození. My jsme je pro změknutí naložili do soli (sůl desinfikuje) a poté vařili. Někteří borci ani nevařili a přímo oblékli.
Vůbec ne :-)
O městě Targu Jiu jsem neměl ani potuchy, Rumunsko mi sešlo z očí i mysli už dávno. Kdysi jsme do Rumunska jezdívali na vandry, ale co padla Železná Opona, už jsem tam nikdy nebyl. Poslední zážitek z města Cluj - čekali jsme na nádraží, až přijde šnelcuk, aby nás odvezl do Tuzemě, a pozorovali cvrkot. Nějakého Němce vyhodili z jiného vlaku, ačkoli měl lístek a místenku na vlak toho čísla a na ten samý čas, jenže to byl vlak, který měl 24 hodin zpoždění, takže Němec musel asi čekat ještě den a noc, aby nastoupil do správného. Nemohl to, chudák, pochopit.
Takže do pastičky, kterou jste mně nastražil, jsem se chytil dokonale. Máte to u mě. Až tu kořalku z krup vypálíte, napíšu Vám na ni "Nebeský nápoj sedmi draků", ale ve skutečnosti to bude znamenat "Odporný hnůj, který může pít leda Targus".
Uffff
Tý brďo, hezký!
Já si pamatuji jen Škoda - Jin ma (Škoda "ting ma), tedy Škoda - Silný kůň.
Nebylo to o autech, ale o menších turbínách.
Hmmm, laik žasne!
A je to prosím "směroplatné"...?☺
Já jsem neměla portské, jen došlo na dobré červené a rodina nic nevydrží, ale stejně bych prosila,
je-li tu nějaký soudruh čínský čučkař přítomen, či jejich spřátelený čučkař místní, zda by ještě verifikoval to, co píše číslo Nula alias literární Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah, jestli nás netahá za fusekle?!
Jak se v tom pak má taková obyčejná Majka vyznat, k tomu hebrejsky Alef -tak já nevím☺, je to spolupracovník našeho nynějšího vzoru Izraele, nebo čínský či islámu, nebo agent nula -itý, nebo si dělá prdel z nás všech?
Mimo i zde přítomné bubny a vibrace paniky sem dám něco ke čtení (Echo).
Jo a včera ten odkaz paní FITO (tímto jí velice děkuji!) na rozhovor se slovenským odborníkem, tam stojí za poslech i čas od 21 minuty 44 vteřiny......!
Neříkám, že je to svatá pravda (já ale pochybuji ráda a paniky a hysterie nerada), tedy mne prosím nekamenujte, jen se v klidu zamyslete (říká to odborník, ne politik) a nerozčilujte se, není to dobré pro imunitu...
https://www.echo24.cz/a/SyLDa/covid-19-se-precenuje-nas-imunitni-system…
Šmankote...!
Mně můžete plně důvěřovat, jsem duše bezelstná a příliš prostá na to, abych někoho zlovolně obmanul.
Všechno, co píšu, je pravda, nebo by to pravda být mohla, kdyby to pravda byla.
Velice dobré!
Takže, Targus - 打鼓酒 - Satchmo
Kroupy a alkohol
Jelikož jsou kroupy z ječmene, mohlo by třeba Targusovi stačit prostě neudělat z něj kroupy ale slad a uvařit pivo? Jo a pivovice se taky občas vyrábí, ale asi to není nejefektivnější způsob výroby kvalitní pálenky.
Co se týče rozloh oseté…
Co se týče rozloh oseté řepkou v mém okolí, je to řekl bych stejné, jako jiná leta. Řepka se sela loni, o nízkých cenách ropy a kronavíru ani potuchy.
Osobně mám spoustu práce s ekologií. Nachomejt jsem se k likvidaci palety moldavského bílého s příkalem. Obětoval jsem se a vzal na sebe provedení ekologické likvidace.
Pít se to sice dá jen se sebezapřením, je to bez buketu, chuť sražená, bez ovocných tonů obvyklých pro danou odrůdu a deklarovanou kvalitu. Ale po přepálení...
Hledím tedy do budoucnosti s optimizmem. Místo zásob krup budu mít skleněné konzervy plné sluníčka z vinic slunné Moldávie.
Vy to berete
po husitsku: nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme.
Hrubá neznalost!
Doporučuju poslech V. Menšíka - neznáte Vománkový víno ???
zemědělství
Pane Vidlák.
To mě leží na srdci,jak to zvládnout všichni zemědělci.
U té řepky,už jsem to psal i Poláci ji přestávají pěstovat a přecházejí na slunečnici.
Možná to vidí více lidí,podzim měl dost vláhy,řepka vyrostlo,až přerostla,že teď vidím,,jak opadá list,žloutne.
Kdo má bioplynky,tak má výměru pro kukuřici včas přichystanou,připravenou.
ZD které sejí kukuřici na krmení,tak třeba můžou osít více,ale zas jde o to ji zkrmit,aby byl dobytek,sice jde ji použít i do bioplynek,ale ne obrácené.Kukuřice určená do bioplynek,nejde použít na krmení.
Teď když jsou raní mrazíky,tak se ledkuje pšenice,aby traktor,rozmetadlo nenadělal koleje,neponičil rostliny.
Bude také záležet,kolik se osází ha brambor,nikdo s touto situaci nepočítal a nikdo nemá sadby navíc.
U té nafty benzinu,tak mě podržte v Polsku nafta vyjde na 23 kč u nás na 29 kč,něco není v pořádku.
Re: zemedelec Dyť vám furt píšu, že
jste starý, hloupý a škaredý!!!
A vy na to furt serete, jak ty Palivcovo mouchy na císaře pána.
http://m.tank-ono.cz/cz/index.php?page=cenik
Brnkněte na tuhle firmu a domluvte si s nimi nějaký závoz, jestli máte do čeho. Jejich cenu u distributora vyjednáte jen ztuha.
ONO
Pane Targus.
ONO mělo vždy levnější poh.hmoty.ale ta kvalita,raději jsem se vyhýbal těmto čerpačkám.
Dokonce to mám s STK,jak jdete na STK,natankujte si kvalitnější palivo,jinak máte problém s emisemi.
Re: zemedelec Už jsem to tu psal,
auto s naftovým motorem dostanete zcela elegantně přes STK, resp. emise, pokud naředíte naftu obyč benálem až do poměru 100 : 30. Obyčejně úplně postačí nějakých 100 : 10.
Na ONO je prý nafta více říznuta řepou, což si ovšem nemyslím, protože řepný hampejz je dražší, než nafta samotná, tudíž by pumpař prodělával.
Taky jsem slyšel, že prý je spotřeba jednoduše vyšší, než při tankování paliv ze značkových čerpaček, ovšem při podrobnějším pátrání jsem přišel na to, že cisterny najížděly na stejné terminály.
Já osobně jsem nic takového, jako nižší kvalitu, vyšší kouřivost, či zmenšený výkon, nikdy nepozoroval. Na ONO jsem občas zajížděl a tankoval málem i pod postel, aby se mi ten prostoj ve frontě aspoň trochu rentoval.
Jinak pokud máte modernější stroje, doporučím jednoduché "obechcání" chytrého systému - namontovat před první drahý filtr zetoráckou bandasku na českou filtrační vložku za půl sta, nebo kolik to dnes stojí.
PH
Pane Targus.
Český člověk si vždy poradí.
Tu nadspotřebu mám odzkoušenou a není to jen ONO.
Re: zemedelec Jo, může být,
na poli by to snad mohlo jít, pokud ovšem úspěšně eliminujete faktor vlhkosti půdy, což si moc neumím představit.
Teď je otázka, zda nadspotřebu nepokryje nižší cena.
Jinak já mám úspěšně vyzkoušenou metodu přechodu na minimální možnou spotřebu u řidičů, kteří mají alespoň minimální zbytky rozumu. Spotřeba zcela nečekaně vždy radikálně klesne v momentě, kdy se nafta platí z řidičových peněz.
Ale o tom jsem tu psal už milionkrát.
Pro pana zemedelce zde mapa se
seznamem čerpaček.
http://www.tank-ono.cz/cz/
Pane Vidláku, tohle muselo…
Pane Vidláku, tohle muselo přijít. Pochybovat o čučkařích, znevažovat elfy, nedštít oheň a síru na Rusko, to by ještě ušlo, na to jsou nasazeni scallop a rk. Ale Vy toho máte na svědomí více - samostatně myslíte (sic!), nestydíte se za to, a dokonce jste připustil vznik komunity podobně smýšlejících elementů, kteří už mají i krycí jména! Ani bych se nedivil, kdyby se spolu znali (samozřejmě dle zásad trojkové organizace, viz komunisté za německé okupace). A to nedomýšlím, co dál - napadají mne jen hrůzostrašné myšlenky, třeba jako fotografování nádraží.
Re: Franta Anebo focení Vidlákovo
prasečích chlívků.
A tajné snímání otisků prasečích kopýtek.
A konečně rozbory DNA zavražděných čuníků ze zabavených jelit.
Z toho posledního jsem na prášky.
Tak nevím,
jestli jsem to Vidlákovi kádrově nepolepil, tím příspěvkem výše...
jsme v databázi
Moc bych nedal za to, že Systém ještě nemá podchyceny diskutující na jednotlivých "podvratných webech" a u zvláštních výtečníků navíc propojení na emaily, potažmo vychytralé kecafony. Snad se k těmto databázím dostaneme stejně jako v devětaosmdesátém ke svým kádrovým materiálům. To bylo tenkrát počteníčko, když jsem si tím listoval a nestačil se divit.
Ještě nám ti dnešní kádrováci možná budou chtít trochu zatopit, ale nadlouho to už nebude :-)
Řekl bych...
...že nakonec na to nebude dost času. Ledaže by snaživí našinci seděli v bunkru u ohniště místo před potajmu se pečícím prasetem před noťasem dobíjeným dynamem z nedalekého potůčku...než zazní svolávání z mešity k modlitbě. :)
Databáze
V databázi jsme již dávno nebo mají BIS i Policie možnosti, jak si o nás rychle zjistit informace. Vše závisí na tom, kdo nás vyhodnocuje. Dokud jen kecáme, mohou si elfové, čučkaři a podobní leda trhnout nohou. A protože nehodláme přejít k žádným činům, které by ohrožovaly stát, mohou nám být jejich databáze lhostejné. Tedy teď. Může nastat doba, kdy seznamy vypracované místní policií využije někdo nový, jako se stalo cikánům (název Romové se tehdy neužíval) za okupace Hitlerem, kdy seznamy vypracované policií ČSR využili nacisté k likvidaci cikánů.
Doufejme, že ta doba nenastane nebo seznamy BIS včas skartuje, jako se to povedlo StB u spousty udavačů.
Obávám se, že ta doba se…
Obávám se, že ta doba se blíží, kdy i kecání bude trestný čin proti republice - ale už to třeba nebude ani republika. A nespoléhal bych se na to, že někdo zničí seznamy BIS v době internetové a cloudové to v podstatě ani nejde. Tedy budu se těšit, že vás všechny osobně poznám v biografu na pečkárně.
Setkání
Aby nás tam nebylo více než těch prověřených. Ti nakonec zůstanou jako Jakešův kůl v plotě.
Re: Petr, Gerd Zcela ignorujete nový institut,
zvaný předsudečná nenávist.
Zašijou vás i za kecy.
Já si nejsem jist,
jak to s tou nenávistí před sudem je. Nejsem právník, to by mně tak ještě scházelo, ale volačo také sa mi marí, že náš právní řád nic takového nezná. Se svým právníkem budu brzy probírat jiné věci - jestli si vzpomenu, zeptám se ho i na toto.
Co není, může rychle být....
https://www.epravo.cz/top/clanky/predsudecna-nenavist-110032.html
Protože jde prý boj s těmi, kteří "oslabují režim a rozvrací systém" a zatím na boj chybí jen drobnost - odborníci i peníze, tak uvidíme....
Člověk jen žasne a zírá, mění se jen kulisy, ale "režim a system" mají furt lidi za nepřítele a pak se diví, že to platí i naopak..
Předsudečná nenávist ještě není definována zákonem.
Tak ještě můžeme plácat, i když na nás dohlíží scallop. Co se oslabení demokratického zřízení týká, což je nutná podmínka pro předsudečnou nenávist, zde jsou mnohem větší nebezpečí od zcela jiných skupin zavádějících právo neslučitelné s právem platným v ČR, a to my nejsme. My jsme taková Haškova Strana mírného pokroku v mezích zákona.
Tak nějak jsem si to myslel.
Ale mimochodem - víte-li pak, že scallop, jehož jste tu vzpomněl, je patrně kulak? Mám skutečně důvodné podezření.
Jeho rodina prý přišla k nějakým pozemkům a scallop je osel.
Vidláku, svým článkem jste vybudil
mé mozkové závity a ty pak spáchaly otázku.
Tak ji sem fláknu:
Jak je možné, že jsme neumřeli hladem, když ještě příroda byla přírodou a pole v létě barevná jak paleta?
Vzpomínám si, že jsme jako děti celé léto brázdili polma a poté plnili džbány, vázy a zavařovačky babiček, tet a další příbuzenské i nepříbuzné havěti kyticemi smradlavých ale krásných kopretin, zvonků, chrp, vlčích máků a dalšího bejlí rostoucího v obilí, na pastvinách a vlastně snad všude.
Dnes jsou pole smutná, jednobarevná, a když náhodou narazíme na ostrůvek lučního kvítí, který se chytil na proužku mezi silnicí a polem, rozněžněle u toho zastavujeme a kocháme se.
A ačkoli máme na polích vytůněné monokultury, mám sílící pocit, že čm vytůněnější, tím víc k ničemu (nebo tím víc k hladomoru).
Odpověď na Vaši otázku…
Odpověď na Vaši otázku Občane se jmenuje chemie...
Díky chemii je možné dělat žitný chleba tak, že tam je žita jen tak aby se nic neřeklo. Díky chemii je možné dělat ze stejné mouky chleba, rohlíky, knedlíky, špagety, bábovky. Díky chemii je možné vypěstovat kuře na dvě kila do pětadvaceti dní. Díky chemii je možné krmiva dělat takřka výhradně na bázi sóji, kukuřice a pšenice - podle toho co je na světě zrovna nejlevnější. Díky chemii představují náklady na jídlo jen zlomek vašich životních nákladů.
Když byla pole jako barevná paleta, pěstovalo se všechno a chovalo se všechno, tak byly náklady na jídlo vysoké a náklady na bydlení nízké. Lidem stačila světnička a jít do paneláku, to bylo jako poskočit o století. Není to ještě ani půl století, co většina domů ve Vidlákově ještě neměla splachovací záchod a chodilo se ven na kadibudku. Na dvoře nebyl trávník ani bazén, ale hnojiště.
Když přišel rok 89, všichni strašně chtěli polívky z pytlíku. Nechtěli vařit, to bylo jen pro ty starý a škaredý. Proč si pěstovat okurky, když se dají koupit za pár korun ze Španělska... Proč něco dělat, když to levně dovezeme? Proč zavařovat, proč si stavět u baráků sklepy? To až teď v posledních letech se to mění. Ale předtím pětadvacet let se dělal přesný opak. Zemědělec tak dělá jen to co mu vydělá.... pět plodin a konec...
Všeho ostatního se zmocnili megakapitalisti. Na mlíku se dá vydělat jen tehdy, když se investuje do kravína alespoň miliarda. Nekecám. Na vepřovém se vydělá, jen když se to udělá moderně - také za miliardu. Stejné je to se zeleninou, ovocem, vším. A kdo má miliardu? Nějaké družstvo? Nějaký podnikatel? Nějaký vesničan? Ne, jen takoví jako je Babiš.
Já jsem ztělesněním toho, že dnešní stav není nezvratný. Já jsem ztělesněním toho, že se to dá dělat i jinak. Já mám zahrádku i záhumenky jako paletu. Já mám doma hnojiště (ale i splachovací záchod), chlívek, prasátka... Ale jsem také ztělesněním toho, že to nefunguje v dnešním velkokapitalismu. Musím to dělat pod rozlišovací úroveň. V malém. Musím to dělat mimo systém, protože veterina mi neschválí prostory pro zabíjení a kdybych měl mít EET, účetnictví a všechny papíry, vykašlal bych se na to.
A jestli neumřeme hlady? To se teď uvidí...
Odpověď - globalizace to tak…
Odpověď - globalizace to tak zařídila. Investice do mega prasečáku, mega slepičáren atd. zvládnou puze obří, většinou nadnárodní, globální korporace.
Malé vidláky si buď koupí, nebo je zničí.
To se možná díky koronavíru změní.
Re: Admirál Nezmění. To by musel někdo
vymyslet korunový virus na prachy.
Jdeš po městě, dostaneš chuť na zmrzku (já rád citrónovou nebo pistáciovou), vezmeš si kornoutek té jedině pravé italské z německého velkoskladu, chceš zaplatit, jako správný mlamodyj dbalý karanténních výzev vytáhneš kreditku a šup - po protažení čtečkou jsou všechny prachy v prdeli. Vytáhneš patlací telefén, že to odpálíš z účtu přes banku - a lup ho, seš v mínusu deset litrů.
Ideální stav, kdy se pustit do produkce zemědělských produktů...