Krym a Sartre

Uvedené si ohlídejte u Targuse nebo jak. Ten vytahoval neustále další a další nesouvisející témata. Nikoli jen on, ale on asi nejvíc, v podstaě k vlastnímu konfliktu kolem Kerčského průplavu nenapsal ani písmeno. A pak ti, co měli potřebu řešit Kosovo a nebo mne :-))))

I když na druhou stranu ve Vašem zdejším článku je dost věcí, které nejsou až tak úplně pravda (taková ta "nejodlehčenější" že kvůli Krymu nebude nikde dražší chleba - já myslím, že na Ukrajině i jo) a nebo je to podáno takovým způsobem, který zamlžuje podstatu.
Ale protože jsem si při podrobnějším přečtení Vašeho článku uvědomil i ten jen těžko skrývaný odpor proti jiným názorům a faktům a nazývání věcí pravými jmény i u Vás a bagatelizací toho uvedeného "závěrem" - to tak prostě je (a máte pravdu, ale diskuse a názory na článek ap. by měly být myslím o něčem jiném než o pravdě jen jedněch, kdyžtak to tu někde vyvěste, že se sem smí jen s proruskými (pro/proti jakýmikoli jinými) názory), tak já Vám sem pokud možno chodit nebudu, nebojte. Ostatně, i dnes jsem sem vlezl jen díky konkrétním vnějším okolnostem, jinak, musím být upřímný, , byste mne tu nenašli :-)))
Ještě jednou hezký večer .-)

Rusko jen obnovilo stav, na kterém se dohodly mocnosti po II,sv.válce. Krym patřil Rusku a svévolí totalitního režimu Rusko o něj přišlo. Pane Sartre, to je historie !

Vaše názory beru na vědomí, ale debatovat s Vámi nechci.

Mám k Vám jen jednu poznámku: netykejte mi.

Fakta, která média neuvádí: Rusko může mít 25 000 vojáků na Krymu

Zveřejněno 05 března 2014 autorem FreePub

Ukrajina u OSN uvedla, že Rusko nasadilo 16 000 vojáků na Krymu.

Co už ale nebylo uvedeno je to, že tyto údajné „invazní síly“ tam byly po dobu posledních 15 let.

Média, kterým spousta lidí věří, se chovají hystericky ohledně dění na Krymu, popisují přítomnost ruských vojsk jako plnou invazi. „Ukrajina tvrdí, že Rusko vyslalo 16 000 vojáků na Krym,“ píše se v palcových titulcích.

Fakta a prohlášení nejvyšších ruských diplomatů byla zcela ignorována západním „válečným tiskem“.

Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Churkin poukázal na dlouhodobé povolení mít 25 000 vojáků na Krymu, zatímco ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že ruská armáda „striktně dodržuje dohody, které stanovují přítomnost ruské flotily na Ukrajině, a následuje postoje a požadavky vycházející z legitimní moci na Ukrajině a v tomto případě od legitimních orgánů Autonomní republiky Krym.“

Velká část Američanů nechce zapojení USA do ukrajinské krize [VIDEO]
Janukovyč požádal Rusko o vojenskou přítomnost na Ukrajině

Fakta, která vám média obvykle neřeknou

1) Ruská námořní přítomnost na Krymu se datuje až do roku 1783, kdy bylo založeno přístavní město Sevastopol ruským knížetem Grigorijem Potěmkinem. Krym byl součástí Ruska až do roku 1954, kdy jej Nikita Chruščov přenechal Ukrajině.

2) V roce 1997 Rusko a Ukrajina podepsaly dohodu, která určuje osud vojenských základen a lodí na Krymu. Dohoda vyvolala rozsáhlé zběhnutí důstojníků na stranu Ruska a byla ratifikována ruským a ukrajinským parlamentem v roce 1999. Rusko získalo 81,7% lodí flotily po zaplacení 526,5 milionů amerických dolarů ukrajinské vládě.

3) Dohoda o povolení přítomnosti ruské černomořské flotily na Krymu platila až do roku 2017. Byla ale rozšířena o dalších 25 let až do roku 2042.

4) Moskva každoročně odepisuje 97,75 milionů dolarů dluhu Kyjeva za právo používat ukrajinskou vodu a ukrajinské rádiové frekvence a aby kompenzovalo vliv černomořské flotily v oblasti životního prostředí.

5) Ruské námořnictvo má povoleno mít na Krymu:
– 25 000 vojáků
– 24 dělostřeleckých systémů s ráží menší než 100 mm
– 132 obrněných vozidel
– 22 vojenských letadel

6) V Sevastopolu je umístěno pět ruských námořních jednotek zcela v souladu se smlouvou:

– 30. divize lodí tvořená 11. protiponorkovou lodní brigádou, která obsahuje strážní vlajkovou loď Moskva, plavidla Kerch, Ochakovo, Smetlivy, Ladny, a Pytlivy, a 197. brigáda výsadkových lodí skládajících se ze sedmi velkých obojživelných plavidel.

– 41. raketová brigáda lodí, která obsahuje 166. divizi pro rychlý útok skládající se ze vznášedel Bora a Samum, dále malé raketové lodě Mirazh a Shtil, a 295. divize raketových lodí.

– 247. ponorková divize skládající se ze dvou ponorek – B-871 Alrosa a B-380 Svatý kněz Georgij.

– 68. brigáda lodí pobřežní obrany tvořená 400. protiponorkových praporem se čtyřmi plavidly a 418. protiminovou lodní divizí, která se také skládá ze čtyř lodí.

– 422. samostatná hydrografická divize lodí, která se skládá z plavidel Cheleken, Stvor, Donuzlav a pozorovacího plavidla GS-402.

7) Rusko má na Krymu také dvě letecké základny, které se nacházejí ve městech Kachaa a Gvardejskij.

8) Ruské pobřežní síly na Ukrajině se skládají z 1096. samostatné protiletadlového raketového pluku v Sevastopolu a z 810. námořní brigády, která má kolem 2000 příslušníků námořní pěchoty.

Úřady ukrajinské Autonomní republiky Krym – kde je více než polovina obyvatel ruská – požádala o pomoc Moskvu poté, co samozvaná vláda v Kyjevě zrušila používání jiného než ukrajinského jazyka jako úředního jazyka.

Charta OSN, Kapitola I. - Cíle a zásady.Článek 1

Cíle Spojených národů jsou tyto:

zachovati mezinárodní mír a bezpečnost a k tomu cíli podnikati účinná kolektivní opatření, aby se předešla a odklidila ohrožení míru a byly zkrušeny útočné činy neb jiná porušení míru a bylo dosaženo pokojnými prostředky a v shodě se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva úpravy nebo řešení těch mezinárodních sporů neb situací, které by mohly vésti k porušení míru;
rozvíjeti mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činiti jiná vhodná opatření na posílení světového míru;

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,Část I

Článek 1

Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj.
Tož tak...

Právo na sebeurčení, definované chartou OSN, zaniklo. V Evropě však platí Helsinské dohovory, podle kterých může autonomní oblast s autonomní vládou vystoupit ze státního svazku. Tuto podmínku Krymská republika splňovala, kdo však ji nesplňoval, bylo Kosovo. Tedy připojení Krymu k Rusku není protiprávní, vznik Kosova je protiprávní. Pokud nevěříte, tak se zeptejte našeho bývalého velvyslance v Rusku, p. Bašty. Ten to v jednom pořadu (v televizi nebo v rozhlase) vysvětloval. Nemáte vůbec pravdu, že právo na sebeurčení nebylo definováno. Bylo právě definováno OSN v souvislosti s bojem proti kolonialismu.

Právo na sebeurčení, definované chartou OSN, zaniklo. V Evropě však platí Helsinské dohovory, podle kterých může autonomní oblast s autonomní vládou vystoupit ze státního svazku. Tuto podmínku Krymská republika splňovala, kdo však ji nesplňoval, bylo Kosovo. Tedy připojení Krymu k Rusku není protiprávní, vznik Kosova je protiprávní. Pokud nevěříte, tak se zeptejte našeho bývalého velvyslance v Rusku, p. Bašty. Ten to v jednom pořadu (v televizi nebo v rozhlase) vysvětloval. Nemáte vůbec pravdu, že právo na sebeurčení nebylo definováno. Bylo právě definováno OSN v souvislosti s bojem proti kolonialismu.

A ještě bych dodal spíše filozofičtější a reflektující pohled(y) velkých bratrů zpoza oceánu od Garyho Brechera z března 2014:

originál: https://pando.com/2014/03/17/the-war-nerd-everything-you-know-about-cri…
zkrácená přel. verze: http://a2larm.cz/2014/03/vsechno-co-vite-o-krymu-je-spatne/

Výborně. takže i tady máme potvrzeno, že Krym postupoval nezákonně v rozporu s Ústavou Ukrajiny (je zde sice nastolen myšlenkový experiment, že Krym jako nestátní subjekt vyhlášením nezávislosti neporušil mezinárodní právo, které se ho vlastně jako nestátního subjektu netýká, ale to je hodně krkolomná teorie, i dkyž u právníků člověk nikdy neví).
Nicméně Krym porušil zákony Ukrajiny a Rusko připojenám Krymu mezinárodní právo (už jen přiojením, vysláním armády to je další porušení téhož).

"Sebeurčovat se podle klasické koncepce můžou pouze národy(peoples). Mezinárodní právo sice přesnou definici národa nezná, panuje ale shoda v tom, že za národ nelze považovat národnostní menšiny žijící na území jiného státu (např. krymské Rusy, nebo kosovské Albánce). Dále platí, že právo na sebeurčení mimo koloniální kontext nezahrnuje automatické právo na odtržení (right to secession) a na vytvoření vlastního státu. Mezinárodní právo, které je ze své podstaty konzervativní a státocentrické, dává přednost tomu, aby se národy sebeurčovaly v
hranicích již existujících států. "

Nic, už končím i s prací, tak i tady :-))))

Udělal jsem docela dost práce. Už jen jak se to pomalu načítalo :-)
Chce to ale zjistit, že pár let už se nepracuje jen přímo u soustruhu. :-)
Krym je mi víceméně stejně jako Ukrajině ukradený :-)), jen mne nepřestane udivovat, kolik lidí nemá ani ponětí o tom, jak funguje právo.
Já za nikoho nebojuji - říkat diskusi a jinému názoru boj je docela ulítlé :-))) Ale všiml jsem sii, že jste tu snad všichni paranoidní :-)))
Pokud to napsat tak expresivně, že za něco bojuji, tak za pravdu.