Zemědělství nemírného pásma

Autor
Štítky

Ve včerejší diskusi došlo na několik odkazů ohledně zemědělství v "nemírných" pásmech, tedy zemědělství tropické a subtropické. Myslím, že to stojí za větší zmínku, protože o této problematice se v našich krajích málo ví a přitom je to dosti podstatné pro globální obchod s komoditami. Všichni známe nejčerstvější aféry s palmou olejnou kvůli které se kácejí pralesy. 

Takže... Začneme tím tropickým pralesem... Tropický deštný les nemá žádnou půdu. Veškeré živiny jsou soustředěné v biomase a to biomase víceméně živé. Cokoliv co odumře, je v podstatě okamžitě zkonzumováno a v konečném důsledku tropický prales prakticky neprodukuje žádná "hovna". A pokud přece jen nějaké vyprodukuje, voda všechny živiny okamžitě vyplaví a odnese. Tečka. 

Zemědělec tropického pásu postupuje jednoduše. Prales zapálí, ten lehne popelem, popel se promíchá s pískem a jílem v podloží a pár let na tom všechno bujně roste, protože vody je dost, slunce je dost, zimy nejsou a všechno vydrží pár let, než se živiny vyčerpají. Pak je nutné jít dál, znovu zapálit kus pralesa... a vše se opakuje. 

Jiné zemědělství v tropech není možné.  Vody je tolik, že všechny živiny odnese. Moderní technika ještě umožňuje pár let živiny ve velkém rozhazovat, ale to vydrží jen do chvíle, než voda odnese i písek a jíl na holou skálu. Pak je definitivně po všem. Stejné je to i s olejnými palmami, které vyrostou, dodají nějaký ten olej a pak už jen živoří na mrtvé krajině. 

Naštěstí ovšem voda a slunce fungují... za palmami se zase vrátí prales. Po pár letech je všude bažina, po dalších pár letech už to tam bují, stěhují se tam anakondy a za dalších pár let to bude vypadat stejně jako předtím. V tropech je ochrana přírody jednoduchá - stačí přestat zemědělčit a hotovo. 

Zcela opačný případ jsou ovšem stepi. Nejlépe ty stepi, kde už tisíce let chodí gazely, žerou trávu, kadí na zem, mrchožrouti roznášejí v podstatě rovnoměrně kosti zvířat, ty se tam pěkně rozloží a rok za rokem, století za stoletím, najednou máme nekonečné roviny na kterých jsou metry a metry brutálně úrodné půdy. Vody tam je spíš míň než víc a tisíce let se tam mezi hovna a kosti ukládaly sopečné popílky, prach ze sahary a podobně. 

Půda ve stepích je tak úrodná, že Rusům dodnes stačí jednou za čas udělat pořádně hlubokou orbu a tu zdevastovanou půdu z povrchu zaryjí metr hluboko a všechno je v pořádku. Ještě sto let to tak budou moci dělat, pak budou potřebovat poněkud větší pluhy...  Stejné by to bylo i v Africe, ale tam je ještě méně vody a místní úroda je v podstatě vždycky tak slabá, že živiny v perspektivě příštích pěti set let nikdy nedojdou. 

A tam, kam je možné dovést vodu na zavlažování, tam už je v podstatě vydrancováno a nová půda se tam vrátí tak za 5000 let. 

Prakticky všechny kytky v našich květinářstvích jsou z Keni... Kytka je tak lukrativní obor, že zboží je přepravováno takřka výhradně letecky a s obrovským ziskem. Kytky mají malou potřebu živin, ale velkou spotřebu vody, čili holadské korporace v Keni zabraly nejlepší půdu, ohradily ji tisíci kilometry plotů proti slonům, vyvrtaly studny, natáhly potrubí a mají zemědělský byznys před kterým bledne i americká velkoprodukce. 

Je jen dalším smutným faktem, že studny vrtané korporacemi jsou velké, hluboké a zajistily, že nikdo z domorodců v jejich kopaných studničkách vodu nemá. Proto mají v Keni tak dobré běžce - když chodíte každý den s vědrem pět kilometrů i víc pro vodu, tak se vycvičíte. A tu tam nějaké to květinářství zasponzoruje přes Člověka v tísni nějaké to čerpadlo a vrt, který pomůže 0,001% obyvatel v oblasti. 

Paradoxně je možné říci, že nejlépe je na tom naše krajina. Evropské a ruské zemědělství mírného pásu je sice také drancováno, ale podstatně mírněji a pomaleji než zbytek světa. I přes všechny řepky, hnojiva, agrochemii a podobně, pořád ještě máme v řekách ryby (i raky), pořád ještě máme rybníky s kapry a nejen se sinicemi, máme všude čističky a i přes velkou spotřebu hormonální antikoncepce, ještě pořád se dožíváme slušného věku. 

Jak vypadá dělta Mekongu, Nilu, Brahmapury, Indusu, Konga a Nigeru, to byste měli vidět.  Podobně si stačí prostudovat situaci Aralského jezera.  Většina velkých řek je polomrtvá za první velkou farmou nadnárodní korporce. Paradoxně Amazonka je na tom ještě dobře, protože má vysoký průtok celý rok a i když se tam kácí ve velkém, ono je to tam fakt obrovské a ještě pár let to potrvá. Navíc tam toho dost zůstane, protože prales vyroste i na prudkém svahu, ale traktor se tam pohybuje dost těžko. Oni tam mají hodně svahů a to je zřejmě zachrání. 

V Africe jsou v pralesích zase Boko Haram a podobné skupiny, tam není radno lézt a je lepší tam drancovat diamanty a platinu. Na zemědělství ještě nedošlo. Rtuť a jiné jedy voda rychle vyplaví a odnese do moře a do moře se toho vejde... 

Nejhůř je na tom Asie... ti Indonézané, Filipínci, Vietnamci a další etnika jsou brutálně pracovití a mají mizerné odbory, takže kácejí, mýtí, pálí, vysazují, obchodují, vydělávají a nedělají si starosti s odpady ani s budoucností. Klimatická tíseň, to je diagnóza vlastní pouze a jediněčně bílým sáhibům, kteří v porovnání se zbytkem světa mají půdu, vodu i vzduch nechutně čistý, zemědělství velmi efektivní, čisté a pod kontrolou. Drancováním se zabývají u černých, žlutých a rudých, kteří mají mnohem atuálnější problémy než to co bude s počasím v roce 2050. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4 (50 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Úmyslné pálení stepi za účelem bezpečné pastvy. Říkali, že to je proti hadům. V provincii Mpumalanga.

Průměrný počet slepic: 2.8 (8 hlasů)

Mpumalanga je velká jako ČR (79490 km2 oproti 78866 km2 ČR), ale má jen nějaké 4 miliony obyvatel a spoustu parků. K tomu možnost více úrod ročně. Když si to porovnám, nezdá se mně, že by Afrika měla horší podmínky k uživení svých obyvatel než ČR.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

A subtropech. A to rýžoviště. Téměř 1/4 světové populace jede na rýži.
Stabilní výnosy, nepodléhá to erozi. Vypěstujete v tom i ryby, takže k rostlinné bílkovině i živočišná.
Ale je potřeba kvanta vody, lidské práce a produkuje to kvanta metanu.

Co na to Gréta, dokáže ve vzduchu vidět i metan? Že ho dokáže cítit, bych věřil ;)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

tvorby ornice. Hovno se odpaří a skončí celé v atmosféře. I to hovno anakondy pod tepuí a hovna tisíců psů v Kábulu. Nakonec i u nás. Asi 20 let jsem venčil psy na jedné trase, to je 7300 hoven. Nechával jsem je na místě a nárůst ornice nikde. Nebo poseču louku kosou, pokosy jak sviňa, nechám to ležet třeba 40x po sobě a furt je tam jíl, žádný humus nebo nedejbože černozem.

Průměrný počet slepic: 2.2 (5 hlasů)

když vy jste strašně netrpělivý. Ta přirozená tvorba humusu nejde tak rychle. Když si pořídíte 1500psů a budete je na tu svou trasu chodit osm set let každý den venčit, uvidíte, jak se ten několikametrový pás ve srovnání s okolím pozvedne zazelená!

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nechcu rejpat, ale moji rodice mali zahradu, neurodnou, a hovna nepouzzili, ale "biomasu", tedy slámu, odpad z domacnosti apod. Jesti dávali hnůj tak do pařáků, ale drtivou většinu plochy předtvořili za 10-20 let, právě biomasou a ani omylem těma hovnama, zde stojím za ládíkem, hovna lepší svět půdu nepřinesou, důležité je hledat humnus z rostlin, věřím výsledků podle roidčů než teoriím, že hovna spasí svět ;)

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Ale i lidský nebo psí výkal je jen jinou formou biomasy více koncentrovanou. Ládik měl jen na příliš velkou plochu příliš malého psa. Místo, aby mu pomohl a přidřepl u cesty taky, tak s tím běžel jinam.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

obálky Země, stejně vyprchá do atmosféry.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Myslíte metan, který vzniká při rozkladu organické hmoty. Ale ten vznikal i daleko dříve před masivním zemědělstvím člověka, a byl absorbován deštěm, vodou nebo v dalších krocích rostlinami. Pro oteplování planety nejsou rozhodující skleníkové plyny, ale úbytek zeleného povrchu na planetě. Následně ubývá na pólech bílý povrch a oteplování nabírá větší obrátky.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

dobre si rozmyslete co vylejete do zachodu, protoze to mozna pujde k vam na pole

kam si tak myslite ze se ty hromady odpadu z cisticek ukladaji ?

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/co-se-deje-s-k…

citace

---
Shrabky z česlí se ukládají na skládkách komunálních odpadů, nebo se spalují ve spalovnách. (Nevím v ČR o výjimce).

Odpadní písek končí většinou také na skládce, zřídka se přidává do průmyslových kompostů nebo zavážek zvláštních objektů, nebo se (v zahraničí) pere ve speciálních pračkách a potom používá k méně hodnotným účelům ve stavebnictví, například na zásypy rýh apod.

Stabilizovaný kal má několik možných způsobů využití, které závisí na jeho vlastnostech, tedy především na obsahu škodlivin (např. těžké kovy).

Kaly s nejnižším obsahem škodlivin mohou být použity přímo ke hnojení polí, pokud odběratel splňuje podmínky zákona o odpadech.

Kaly nízkým obsahem škodlivin mohou být použity jako přísada při výrobě kompostů a potom použity pro hnojení nebo rekultivace.

Kaly s obsahem škodlivin vyšším než jsou zákonné limity se obvykle ukládají na skládky nebo se pálí ve spalovnách. Kvalita kalu je obvykle kolísavá, protože provozovatelé ČOV nemohou kontrolovat vše, co kdo do kanalizace vypustí. Z tohoto důvodu se dnes u nás většina kalů z komunálních ČOV ukládá na skládky. Spalování se u nás teprve rozvíjí, v západní Evropě je však již běžné.

----

Průměrný počet slepic: 4.7 (9 hlasů)

Byla dávné doby, kdy tchán nechával obsah žumpy (šel do něj jen záchod, vana a umyvadla šly do trativodu) vyvézt a rozmetat na pole. V tomto případě bych spíš věřil jemu než Ládikovi, tedy spíš že obsah žumpy se rozložil do hlíny, než se se odpařil. No, dneska hovnocucář musí vystavit potvrzení o ekologické likvidaci v čističce, ale co může být ekologičtějšího, než hovno na poli :-) ?
Jinak to, že prales nemá půdu je pro mě překvapení.

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)

poděly? Už Karel IV. určitě rozmetal fekálie v podhradí - za půl tisíciletí by tam musela být solidní vrstva krásného žírného humusu. Je tam? Nevím, vyhýbám se - ale myslím, že vše se v prach obrátilo. A co lid popelnicových polí, co dneska kremačky? Tolik biomasy ... 7 miliard lidí po 100 kilo, každý umře v 70 letech, to je 100 milionů mrtvých ročně jenom lidí, to je 10 miliard kilo biomasa do hrobů nebo popela a dýmu... kam se to ztrácí? Jsou rozptylové loučky pahorky?

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Pokud si pamatuji, i dnes je třeba hnůj rychle zaorat, aby plynná složka neunikla celá do atmosféry. Jde asi o 30%. Amazonský prales je závislý na prachu ze Sahary, který spadne právě nad Amazonií a přinese nějaké minerály. Jinak tropické pralesy obecně mají tolik deště, že jsou v podstatě pořád promývány. Kromě toho jsou pravidelné dost velké záplavy, při kterých se ale bahno z hor taky usazuje níže. I tak obrovské množství vody promyje hodně živin. Proto mají pralesy tak málo úrodné půdy.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

A ještě k tomu by těch 1500 psů mělo už během prvních sta let začít žrát výhradně trávu, případně lístky keřů, maximálně nějaké kořínky.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tvrdí, že veškerý půdní humus prošel trávícím traktem žížal. A dle mého táty, to co vypadlo z koní a krav může hned na pole. To co vypadlo z prasat a z lidí, musí dva roky ležet na hnojišti, jinak rostliny spálí. O psech nic neříkal.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

V horských oblastech ornice vzniká rychlostí cca 0,1mm za rok, tedy centimetr za 100 let. Když jsem přebíral své pozemky, musel jsem je hnojit pět let, než se vůbec začalo něco projevovat. A to nebyly pokosy ani pár hoven. V podstatě jsem na každý metr čtvereční naházel ročně přes 10kg hnoje. Rostlina (a tím pádem i hovno) je v podstatě voda, trocha uhlíku a hodně dusíku. Organická hmota je v podstatě jen ten uhlík. Za pět let jsem na každý metr čtvereční vyházel padesát kilo hnoje ve kterém bylo dvacet kilo vody, pětadvacet kilo dusíku, pár stopových prvků a dvě kila uhlíku. Organická hmota přibývá velmi pomalu a půda se tvoří nejen hovny, ale i zadupáváním kopýtky, nánosy prachu větrem, výbuchy sopek a podobně. 

Kdybychom to zprůvěrovali, tak na všech souších by bylo rovnoměrně cca 30 - 50cm půdy. Planeta země nám za nějakou poslední miliardu let víc půdy neudělala. 

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

Když ten sfiňa vítr a déšť vám to furt odnáší... ale nebojte, co se od vás od doby ledové odplavilo, to se nám uložilo v nivách řeky Moravy a Odry... 

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Vono to není žádná legrace, nadělat si do talířa. Jenže mudrlanti cicvilizáce mají mentální problém s krmením ustájených dobytků a hovad, keří musej někam nadělat co jejich těla vyhodila jako odpad, toxický, a smůla je, že je teho tolik že se to blboni naučili vyhazovat jako na jedno místo, gde je teho po dvoutisícách let tolik, že gdyby z teho chtěli stavět tak už do teho nemusej žádné další pojivo přidávat. Že z teho pěstování je potrava co už nemá žádnou sílu. Pro blboňa je tolik tisíc let hromada roků, jenže pro matku zem to je chvilka. No a gdyž něco podobnýho začne dělat lidské tělo u sebe doma tak je z teho nějakej moribundus, zánět, otrava nebo rakovina, páč je teho prostě moc.

V přírodě se to přirozeně roznimrá, jen v matrixu i to musí mít řád. To ale sme zpátky, že co je kultura a co je cicvilizáca. Že ten pré skvělej řád, že to je paráda. Lidi sou vyhnaní do koncentráků, dělají tam kokotiny a ztráty, rozpadají se jim tam rodiny a vyšilují láskou k vrchnosti demogratických zlo dějů a v hlavách jim z teho mrdá a celé to tvrdne až ztvrdne jako beton a umře to na svoji blbost a nenažranost. No páč cicvilizáca není schopna pochopit procesy přesahující její volební období dokazuje už jen svoji drzost a imbecilitu
Typickým příkladem je poslední vyjádření miliardářa kerej jako demograticky vládne bezzemkům, že má pro ně plán kerej eště nigdo neviděl a že se máme v rozkradené zemi zase o něco líp. Druhej hradní matlal si zase všiml, že okradení stavebníci z ha ha ha systému vytvořili dvacetiletej důkaz neschopnosti za konů postavit se za práva blboňů, keří se na dluh chtěli dožít své vlastní střechy nad hlavou, a posměšně prohlásil, že nás to posunulo na krásné sto šedesáté místo na světě v uzákoněném tupanství jako by u teho sám nestál od začátku. No a co teda chcete po takovém zas tupitelském vědění a takovém smyslu pro udržitelnej život. No a gde na takové danajské dary furt brát energii a nekrást, že..Heh

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Asfaltový papuchalk tam kape guano už 56 let a pořád se tam nesmí s botama, natož se Zetorem. Celý Island jsou třetihory a S. jsou prvohory, to si vědcové počkají. Nebo ten Malý Dimun na Faerách s ovečkama, co je spiuštějí se skal po laně a stříhají v loďkách. Tam nedojede ani Honza Deere, aby pooral brázdu, a jak tam ty holky furt serou, v celých stádech.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale Surtsey se přeci zmenšuje, zatím z 2,7 km2 v roce 1967 na asi 1,4 km2 z 2002. Jak se v tom má papuchalk vyznat, když se mu pod nohama ostrov pořád mění.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

na hovno a výzkumníci odevzdají výplaty.

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Mandelovci pečou mambu
Inkové zas Urubambu
intenzivně suší.
A Hottentot v buši
z pazourku si dělá hroty.
U nás Ráty Kotty
zavíráme do klece
bobry máme na řece
a do hory Řípu
zarážíme pípu.
Protinožcům hoří prales
korál kdesi v moři zalez
absentuje Targus;
jen ať není chabrus.
Chybí jeho mládí, krása
jako na rožni kus masa.

Průměrný počet slepic: 4 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Já to napíši jinak na popud Grétismu.
Jde se na to z opačného konce,místo ochrany půdy,lesa,vodních zdrojů,budou se stavět nové továrny,provozy,elektrárny,sklady,aby to prý snížilo,zvyšování emisí do ovzduší,ani náhodou.

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

je předmětem pinožení některých států na okrajích Sahary a v |Číně.
- V Africe odkoukali od domorodců, jak chrání svá políčka v oázách, a začali to dělat ve větším rozměru.
Nejdřív zasázejí suchomilné trnité křoví, které chrání vybrané místo před pískem. Za křoví šoupnou místní palmy, vykopou stružku na rozvod vody a zasejí pod nimi stepní trávou. Pak kolem toho chodí pár let po špičkách, čistí stružku a studnu a udržují křoví. Když se palmy a tráva udrží, protáhnou stružku o pár metrů dál, nasázejí další křoví, palmy a kavyl a zase čekají a udržují.
Když všechno klapne, mají po třiceti letech pár metrů půdy, na kterou mohou vysít třeba proso. Trochu prosa. Ale stačí to na uživení se několika místních zaškolených správců-pastevců, kteří se tam usadí a rozšiřují stružku, křoví, palmy a zásobují získanou půdu kozími bobky.
Zjevně to funguje, ale africká populace roste příliš rychle, takže to nestačí.

Čína postupuje jinak.
Místní botanici vytipovali a došlechtili několik druhů stromů, které jsou schopné žít na krajích tamních pouští na písku, štěrku a šutrech. Ty sázejí dost speciálním způsobem v mnohakilometrových pásech směrem od kraje pouště dovnitř a současně ze šutrů budují taková hnízda a zídky na ochranu cca metrových semenáčků.
Nadchlo to tam miliony lidí, takže celé rodiny jezdí o dovolené sázet. Nacionalisti hnusný...

Mongolové to měli několik tisíc let zmáknutý, dokud žili v jurtách a pásli polokočovně mnohatisícová stáda všeho možného v místní stepi a polopoušti. Stáda kadila, hnojila chudou půdu a tak měli dostatek masa, mléka, sýrů, brusinek i trávy pro pastvu. Pak byli "zdemokratizováni", prodali jurty, "těplušky" a stáda, postavili si slumy na kraji Ulanbataru a když došly peníze, odjíždějí hromadně do montoven v EU koloniích. Celé rodiny; k velké "radosti" učitelů a obyvatel sídlišť.
Těch pár, co se ještě živí pastvou, jednak nestačí uživit zbytek národa a druhak neprodukují dostatek bobků. Poušť jásá, Bobek exportuje Casami koně Przewalského a Mongolsko se může "těšit" na hladomor.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

V Mongolsku Přerovské strojírny postavily cementárnu v "Darchamu" (?) a na uvedení do provozu tam byli navezeni naši lidé. Bydleli v jakémsi malém sídlíšťátku našeho typu. Protože se chlapům bouřily semeníky, tak si pozvali občas nějakou mongolskou děvu. Protože v Mongolsku měli na hygienu jiný pohled, než u nás, tak tu děvu si náš chlap postavil do vany a pořádně ji vydrhnul a to se rozkřiklo a již se na tu očistnou kůru hlásilo stále více zájemkyň (v Mongolsku je zvykem, že před koitem dá chlap ženské po hubě). Těch zážitků z té vzdálené Mongolie jsem vyslechnul mnoho, od rybaření a sbírání polodrahokamů (granátů) v poušti Gobi, kde je obrušoval písek). Ještě se vrátím k včerejšímu tématu : Ukrajinci, kteří u nás pracují (opravdu jsou pracovití), protože nemohli vydržet nástup opravdové demošky doma, k nám vozí jejich semena, které jsou odolné vůči třeba plísni u okurek. Jen ta barva okurek je nevšední - je zelenohnědá. Co s tím? Neporušujeme zákony naší všeobjímající EU, když ty semena nejsou certifikovaná?

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

a vostražitý!!!
Sémě zatajte a získané okurky prodávejte co exotiku alterspotřebitelům za cenu svíčkové. Urvou Vám ruce i s motykou :o))

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

řeky Lučiny vzorky naplavené ornice a zasel do ní lichořeřišnici. Nevzešlo ani ň. A to jezedáci nahoře proti proudu hnojili jak vzteklí. Zato naplavenina Nilu je tak úrodná, že z ní profitovaly celé civilizace. A nahoře u jezera Tana sraly jen antilopy a nějací běžci u studny. Čím to je?

Průměrný počet slepic: 2.3 (4 hlasů)

Příliš velký spád řeky, naplavenina se usazuje po proudu níže. Takže mnoho kilometrů od Ládika.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Jen ten dokáže akumulovat vodu v půdě a ve své hmotě a zajistit život na Zemi. Zvyšování obsahu vody ve vzduchu je na hovno, to vede jenom k destabilizaci přírodních dějů. Každý národ, který vykácel lesy, zahynul nebo zdegeneroval. Pralesy nekácí tamní indiáni ani rusáci, ale naši západní braři, za účelem zisku. Někdy by bylo potřeba ruku trhu useknout.

Průměrný počet slepic: 3.7 (9 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

U nás by bylo useknutých rukou taky dost.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

S tím naprosto souhlasím - les je v našich podmínkách základ. Les je u nás základním zdrojem půdy, vody, kyslíku, klimatizace, všeho. 

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Žiju, nefučím na Kydy, ani na zdejší debatéry, akorát mám problém s Vidlákovo hlídacím psem střežícím zdejší kydací dvorek. A navíc jsem měl na sklonku roku možnost si přivydělat zajímavou sumičku (oprava motoru), tudíž jsem řešil poněkud jiné věci, než je plkání na netu. Toť v kostce prozatím vše.

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tipoval jsem to na nečekanou dodávku kvitu v množství výrazně větším než malém. :-)

Průměrný počet slepic: 1.5 (4 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

v tom hicu.

Průměrný počet slepic: 1.7 (3 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Slyšíte ten rachot šutrů opouštějících levou stranu hrudí zde přítomných? :)

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

ŽUCH!!!!! :o))

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

komu ten Targusův konfrontační styl většinou ozdobený hrubostí a vulgarismy vůbec nechyběl. Ještě že se neodmlčeli všichni ti, které T. bezdůvodně napadl nebo urazil; to by tu moc diskutujících nezbylo...

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Na rovinu, ani mně nechybí příliš konfrontační styl, ale chybí mi zasvěcený strojařský pohled na některé záležitosti. Jsem spíše něco jako humanitně založený člověk (i když se sekerou, kladivem a šídlem si trošičku rozumím) a pociťuji svůj mínus v otázkách techniky, zemědělství apod. Proto sem také chodím :)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Ale jsou lidé kteří hrubě a vulgárně mluví, ale sprostými nejsou.
A pak jsou lidé, kteří mluví tzv. slušně, ale sprostými jsou.
Jednou jsem použila druhou variantu a málem jsem se sama ze sebe pozvracela.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

S tím tropickým zemědělstvím to rozhodně není tak tragické, například v Amazonii se dochovaly zprávy prvního španělského průzkumníka, který sjel Amazonku až k moří a popisoval všude kolem břehů husté zalidnění a mnohakilometrové sídla. Taková populace se nemohla uživit sběrem a lovem, trik byl v tom že po staletí všechny hovínka, kosti a hlavně dřevěné uhlí nosili na pole, takže vznikly metrové vrstvy velmi úrodné půdy, ze které se živiny nevyplavují.
Dřevěné uhlí se totiž v půdě nerozloží, ale je velmi porézní jako houba a natáhne do sebe živiny a vodu, což je v tropech asi klíčové.
Bohužel Španělé nezištně domorodcům při této cestě přinesli i evropské nemoci a tak populace indiánu vymřela, prales se rozšířil zpátky a pozdější cestovatelé už žádné husté osídlení nenalezli, takže se myslelo, že si to ten první španěl vymyslel.
Až mnohem později objevili v pralese oblasti s touto super úrodnou "Terra preta", což znamená černá země a tím odstartovali novodobý boom s "bio uhlem" kdy si někteří naivové myslí, že rozhodí po zahrádce pár kilo dřevěného uhlí a budou mít obří úrodu, ale tak jednoduché to evidentně není...

Průměrný počet slepic: 4.6 (8 hlasů)

To sem taky slyšel, že tam bylo těch španělů na tři lodě a obsadili celou jižní emeriku. Pak sem taky slyšel, že se jako všichni indiáni podělali a dali jim zadarmo všechno zlato co tam měli. Pak sem aji slyšel, že tam indiáni sázeli ryby do země a že z teho pak sklízeli. A pak sem aji slyšel, jak kolem hlavy té jižní emeriky plula ve vodě celá města gde z plovoucích zahrad žili celá plemena co si pak na vánoce, asi, vytrhávala pro zábavu srdce z těla a posílala je do kelu. A pak sem slyšel jak ti indiáni ohlodávali měděnýma pilkama čedičové skály aby si na nejpitoměji dostupných místech stavěli bordely. Že do dneska jako tupani z cicvilizáce netušej jak to kua dělali a jak to stíhali gdyž je tam na hoře takový hnusný počasí. A pak sem na vlastní voči viděl film o Fryčovi, že jako tam našel nějaký listí , ze kerého indiáni z indie vyráběli výluh, kerej byl schopen zachraňovat životy a jeho dcera nebo vnučka , už ani nevím, to matlala psům na tlapy, že to je jako paráda, že si to psejci po rvačkách pochvalují a podle posledních zpráv z teho zbylo jen pár kapek do injekční stříkačky, kerou ta kráva z Ariany, co jí to ten českej špicl z Prahe pro ňu těm čubkám ukrad, jako protijed špiclů ze západu, asi vodněkud z reichu, co ji chtěli zabít jedem, no a vona, div se světe, to vystříkla nepozorovaně na podlahu. Výsledkem pak bylo, že neodletěla na Arianu. Sem si vryl z teho do paměti toto. "Stačí jen jedna kapka navíc, a Bororo už né život, Bororo pak NIC".

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)