Viribus unitis

Dnešní text bych mohl mít jako projev na Václaváku… ale já si na pódium napsal jiný, tak tento dávám do placu:

Když se spojí voliči, spojí se i politici. Nikdy to není naopak. Pětikolka se spojila díky tomu, že její voliči přestali řešit rozdíly mezi nimi. Fiala se stal premiérem díky tomu, že nevadil voličům TOPky, i když šel do voleb s úplně jinými sliby, než co pak začal dělat. Rakušan se stal ministrem vnitra, protože nevadil ani těm voličům Pirátů, které hladce ojebal hned ve volbách. Pětikolka drží pohromadě, protože Dozimetr vadí nám dezolátům, ale žádnému voliči Pětikolky to nezvedá krevní tlak.

Dnes na Václaváku děláme krok k tomu, aby mohla spolupracovat i opozice. Na Václaváku dnes nebudou jen voliči PRO, ale také voliči SPD, ANO a dalších stran. Voliči ANO musejí svým lídrům umožnit, aby mohli udělat koalici s SPD a s PRO. Voliči SPD musejí umožnit, aby Okamura mohl udělat koalici s PRO a ANO. A voliči PRO musejí umožnit koalici s ANO a SPD. Pokud to voličům nebude vadit a naopak si to budou přát, nakonec si to budou přát i předsedové stran. Chtějí uspět ve volbách.

To my, voliči, musíme překonat rozdíly, které mezi těmi stranami jsou. My tam na náměstí musíme překonat rozdíly, které jsou mezi jednotlivými lídry i řečníky. My musíme unést, že politika je umění možného a kompromis. Voliči Pětikolky nepíší Fialovi, ať okamžitě vyhodí Rakušana… I my se musíme vyrovnat s tím, že nikdy nebude úplně dokonale po našem a pokud chceme otočit kormidlo vývoje, budeme muset vydržet hodně dlouho, zkousnout kdejaké nepříjemnosti a tlačit a tlačit a tlačit.

Dnes na Václaváku děláme krok k budoucí spolupráci těch, kteří Fialovu vládu považují za nejhorší katastrofu od roku 89 (a možná i od roku 1918). Jednota zdola. Jednota, díky které bude možná spolupráce mezi těmi, kteří si ji dnes z mnoha důvodů ještě nedovedou představit. Jednota zdola, která může otupit hroty, zahladit staré spory, udělat čáru za minulostí. Jednota těch, kteří mají o budoucnosti různé představy, ale vládu hodnotí naprosto shodně.

Václavák je jednota aktivních. Těch, kteří ve jménu budoucnosti sáhli do vrecka pro peníze, zrušili rodinné oslavy a raději jeli do Prahy demonstrovat. Od doby, co jezdím na demonstrace, mnohem méně diskutuju na internetu a mnohem méně vážně beru ty, kteří radí z gauče. Ale o to víc si vážím těch, kteří se mnou přijdou diskutovat tam pod pódium. To jsou ti, kteří se ptají, co by mohli ještě udělat pro svoji zemi a nedávají podmínky, co se nejprve musí stát, aby také přišli. Nedávají ultimáta, co si kdo musí myslet, jak musí myslet a kde přesně musí stát. V zákopu se člověk neptá, kdo stojí vedle něj. Stačí, že střílí stejným směrem. To jsou ti, se kterými chci dnes být, poslouchat jejich názory, vyslechnout si jejich rady a přemýšlet, jak z toho udělat realitu.

Nevím, jak dnešní demonstrace dopadne. Ale vím, že dnes budu mezi svými. Ať už budou pro svoji budoucnost volit kohokoliv. Dnes budu s těmi, kteří o své volbě budou přemýšlet, protože jim to ještě není všechno jedno.

Od jedenácti hodin mě najdete u pódia. Rád si tam s vámi podám ruku.

Jo... abych nezapomněl.... Zítřejší článek určitě vyjde se zpožděním... mám to z Prahy přece jen daleko

Váš Vidlák

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý kdo pošle dar alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihu (nebo knihy) z nabídky.