Štrasburk je oficiálním sídlem Europarlamentu. Nikoliv Brusel. Ale zdejší budovy nejsou tak příšerné óóóbrovské jako v Belgii. Také mi přijde, že je Štrasburk trochu hezčí město. Pod okny zdejších kanceláři šumí voda z kanálů kolem Rýna, v kantýně tu lépe vaří a vlastně by to tady bylo lepší než v Bruseli, ale zdejší budovy se používají vlastně jen 36 dní v roce. O něco víc než měsíc.
Na každé zasedání sem jede vícero kamionů, které z Bruselu převážejí především stohy dokumentů. Europoslanec nechá v pátek před svou bruselskou kanceláří krabici s papíry a v pondělí ji najde před svou kanceláří ve Štrasburku. Budova na týden ožije a pak to tu zase na zbytek měsíce zavřou. Nevím, jestli někdo řeší uhlíkovou stopu, když jsou tu všichni tak pokrokoví, ale řekl bych, že prestiž a symbolika ještě pořád vyhrává nad klimatickým žalem.
Když Británie vystupovala z EU, měla na svém území dvě evropské agentury, které bylo zapotřebí přestěhovat někam na kontinent. Tehdy se vážně uvažovalo, že by parlament zůstal v Bruseli a Štrasburk by se využil právě pro tyto agentury. Sice by to nebylo pět tisíc lidí, jako teď, ale zase by tu byli celoročně. Neprošlo to. Asi tenhle barák pomáhá Francii předstírat, že je pořád ještě velmoc.
Mimochodem… Architektonická kancelář, která navrhovala zdejší novou hlavní budovu, se při návrhu inspirovala obrazem Stavby babylonské věže od Pietra Bruegela staršího. Myslím, že to odpovídá. Jestli na něco v Evropě dojedeme, tak na to „zmatení jazyků.“ Už se prostě na ničem nedomluvíme, protože elity a lid už nesdílejí ani společné ideje a vlastně ani společný prostor.
A aby absurditám nebyl konec, architektonická kancelář předtím, než dostala zakázku na europarlament, stavěla po Francii i jejích koloniích věznice. Ani tomu se nelze divit. Vlastně je to stejné. Mezi celami a kancelářemi zase není až takový rozdíl, ve věznici potřebujete, aby nikdo nemohl jen tak ven, tady zase potřebujete, aby nikdo nemohl jen tak dovnitř. Technické řešení je v obou případech stejné. A když už potřetí za den potkáte Markétu „vy proruská špíno“ Gregorovou, tak si vlastně říkáte, že by stačilo jen dodat mříže na okna a problém evropského panoptika by byl vyřešen jedním otočením klíče. Dokonce i centrální nádvoříčko na dlouhé procházky dokolečka tu mají.
Jednu věc má ale mají Štrasburk i Brusel společné. Když jdete po ulici, tak je to vlastně takový domov bílých důchodců a mateřská školka tmavých dětí. Pokud v tramvaji vidíte mladou holku, tak má buď černou pleť a nebo hidžáb. Mezi tím se ještě motají poslanci a asistenti všech národů Evropy, ale o budoucnosti Západu je už rozhodnuto, to vidíte na první pohled. Je vlastně úplně jedno, jestli starší bílí Němci nebo Francouzi dožijí ze svých stále ještě bohatých důchodů a nebo to vezme nějaký kolaps. Za dvacet, třicet let už se nebude o čem bavit. Děti vidíte takřka výhradně jen u přistěhovalců a i když se stále více mluví o potřebě zastavit migraci a zachránit evropský způsob života, nikdo pro to není ochoten udělat to základní – pořídit si tři děti. Mladý bílý pár tady potkáte takřka výhradně se psem, nikoliv s kočárkem.
Bez ohledu na prestižní budovy olbřímí velikosti, bez ohledu na demokracii, bez ohledu na legislativní proces, bez ohledu na volby a samozřejmě bez ohledu na Evropskou komisi i Uršulu osobně… na ulici už je rozhodnuto. A možná proto dneska vypadá Praha nebo dokonce i Brno mnohem více evropsky, než celý Štrasburk a naše republika má ještě šanci včas zatáhnout za brzdu. Tady už žádná šance není. Tady už se jen rozhoduje, jestli to celé proběhne v klidu a nebo neklidu. Budoucí vítěze ale jasně rozpoznáte na první pohled.
Tento článek nevyjadřuje oficiální názor Evropského parlamentu
- Log in to post comments
Komentáře
dost by mně zajímalo
kdo a jak by za tu brzdu měl zatáhnout. Řečněním na fórech a následným propadem do zapomnění? Jak je vědecky dokázáno, lidská paměť je schopná se udržet 14 dní a potom se najde něco jiného a to původní je upozaděno. A tak to jde dál a dál, co je lidstvo lidstvem. Nemyslím si, že to bude nyní jiné. Jenom mlácení prázdné slámy a u nás dvojnásob vyklepané.
Tahám za záchranou brzdu, jak to je jde..
.. zplodil jsem 4 děti. Občas vídávám evropsky vypadající maminku se dvěma tapajícími prcky a třetím v kočárku. Je třeba to podporovat, je toho málo.
Paretovo pravidlo, které platí a funguje pro všechno, co alespoň trochu smrdí člověčinou říká, že 20% úsilí dosáhneme 80% efektu.
Poučení si klidně můžeme vzít od Husáka. Podporoval rodiny, dával slušné živobytí, a za to dostával "klid na práci". Toto je návod i pro elity, které musí pochopit, že úkolem bohatých je dávat práci a obživu chudým. Pokud tak nečiní, koledují si o sociální bouře.
Bonmot o mladých lidech se psy, namísto kočárků mne napadnul už před dvaceti lety, kdy jsem měl v péči štěně německé dogy, jejíž páníček v Chorvatsku několik týdnů vydělával kapitánováním na své jachtě pro nájemce, kteří neměli vlastního kapitána. Docela pohodlně se na ní (to štěně, co bylo větší než dospělý vlčák) v Grébovce lovily hezké pejskařky.. Jenže pejskařka, to je problém. Hafan zvyklý spát u paničky, štěká, škrábe na dveře a dožaduje se vstupu, což fakt není sexy, v posteli blechy, a panička by potřebovala odčervit. Raději nebrat. Pes má mít vlastní pelíšek a pořádné teritorium, v městském bytě trpí.
*
Nejvyšší čas z tohoto spolku kvapně odejít. Žene Evropu do bídy a války.
Porodnost
Nedávno jsem slyšel rozhovor s nějakým demografem a z něj vyplynulo, že všechny opatření pro podporu porodnosti jsou naprosto zbytečné. Že hlavní důvod proč mají ženský málo dětí je, že se chtějí raději realizovat třeba v práci, takže jim pak stačí jen jedno dítě (nebo žádné). A vláda se může postavit na hlavu a neudělá s tím nic. Třeba takový Husákovo děti byli zapříčiněni tím, že se ženy z poválečného baby-boomu dostaly do plodného věku a zároveň za komunistů neměly jinou možnost se realizovat než založit rodinu. A dneska je to samá managerka a my kvůli takovýmhle nakonec všichni vymřeme.....
*
Pak jsou ještě rodiny, co by do toho šly znovu, ale protože tak tak uživí sebe, jednu ratolest a hypotéku, tak zůstanou u jedináčka.
Tohle řešní naení pro demografy, nýbrž pro celou společnost a politiky především. Za komárů se dala dostat půjčka 300 000 Kčs, za což šikovný člověk postavil dům. Zruinovaly ty půjčky režim? Ne.
hlavně
se za Husáka vytvořily dobré finanční podmínky pro rodiny s dětmi. Nižší daně, půjčky na bydlení na 2% úrok, kde byly srážky za každé dítě, delší mateřská dovolená s možností řetězení, nevratné podnikové půjčky, pro matky dřívější odchod do důchodu....
za Husáka
se ženy nemohly realizovat ??? 🤔
není nad švýcarský ráj
Peklo plné domácího násilí. Finalistku miss Švýcarska manžel zardousil, rozčtvrtil a části těla rozemlel.
Okouzlující pár, šťastná rodina, slušní lidé. Jen samé superlativy pěli sousedé na bývalou finalistku Miss Švýcarsko, osmatřicetiletou Kristinu J., a jejího o tři roky staršího manžela Thomase. Pod maskou štěstí a radosti to bylo peklo plné domácího násilí, které vyvrcholilo letos v únoru brutální vraždou. Thomas svou ženu zavraždil, tělo rozporcoval, některé jeho části rozemlel a to, co zbylo, polil kyselinou, napsal deník Daily Mail.
Osudným dnem se stal letošní 13. únor. V jejich domě v Binningenu nedaleko Basileje ji manžel napadl nožem a poté ji po „zpočátku pozitivním rozhovoru“ uškrtil. Tělo v prádelně rozřezal nožem a zahradnickými nůžkami, uvedl portál BZ Basel. Části těla rozmixoval stavebním tyčovým mísičem a poté je rozpustil v kyselině. Než stačil zlikvidovat tímto způsobem celé Kristinino tělo, byly některé její ostatky nalezeny.
.. a motiv?
Zřejmě se mu kurvila.. Zhrzení slabošští paroháči, otrávení partnerčinými feromony natolik, že jí nedokáží poslat světem, dělávají občas hrozné věci a pak roky a roky hnijí v kriminálu, namísto toho, aby si našli jiné slušné děvče a žili šťastný a spokojený život.
Feromony jsou podlá a zákeřná zbraň Matky Přírody. Lidé, kteří jsou navzájem dostatečně geneticky vzdálení tak, aby zplodili zdravé potomstvo, si voní a chutnají. Čich a chuť jsou evolučně nejstarší smysly, zcela obchází Neokortex a vedou rovnou do tzv. Hadího mozku. Jsou vůlí prakticky neovlivnitelné. Matičku přírodu naprosto nezajímají mezilidské vztahy a rodinná harmonie, cílí k výkonnosti a rozmnožení genů. Takové týrané ženy, roky žijící s násilníkem by mohly vyprávět, a naopak, muži, žijící s megerami, co jim dělají ze života pakárnu, to jsou to, čemu vojáci říkají kolaterální ztráty na bojišti. Na druhou stranu, geneticky blízcí lidé se odpuzují, proto je třeba incest velmi zřídkavou záležitostí.
Mladý muž, který svou sestru považuje za naprosto "nemožnou krávu" se bez potíží zamiluje do sestry jiného mladého muže, který má o své sestře naprosto stejné mínění.
Vidím to doma, na svých dvojčatech, je to páreček, neustále se hádají, ba i perou, holka je skoro o hlavu větší, takže není zase tak v nevýhodě, paní učitelka si mi stěžovala, že se dokonce ve škole i okopávají.. Zahrál jsem to do autu s tím, že kopání je jejich obvyklý způsob komunikace, a to již z matčina lůna, ale že udělám vše pro to, aby se naučili komunikovat poněkud sofistikovaněji. Docela se to daří.
Miloš (snad) dodá podrobnosti..
Milda tady
bude akorát velebit greendeal 😕
To si může zkusit!
Odhlasujeme mu v celofórovém referendu doživotní BAN - to aby zažil přímou demokracii na český způsob!
vystrčilovi
by slušel notebook z Taiwanu
Ještě bych něco dodal k tomu…
Ještě bych něco dodal k tomu zvýšení populace. Vzpomněl jsem si na knihu, Zákony profesora Parkinsona. V této knize popisuje, jak je třeba sestavit inzerát, když hledáme někoho, aby udělal něco, co si přejeme.
Tato kapitola má všeobecnou platnost, a netýká se jen inzerátů. Necháme otisknout inzerát v němž jsou popsány všechny požitky a všechny povinnosti které na případného zájemce čekají.
Pokud se na inzerát přihlásí příliš mnoho zájemců, byly povinnosti příliš malé a odměna příliš velká. Pokud se přihlásí málo zájemců, byly povinnosti příliš velké a odměna příliš malá.
Málo dětí se rodí proto že starosti, které z rodičovství vyplývají jsou příliš velké a odměna příliš malá. Tento nepoměr je třeba upravit a pokud to bude málo, znovu a znovu upravit, až docílíme toho, že bezdětní budou chudí a rodiny s dětmi bohaté.
Samozřejmě že bohaté budou jen ty rodiny, které se o děti patřičně starají. 😊
tak tohle
asi Husák četl a proto byla tzv. volská daň pro bezdětné. A nestarat se o děti ? To by jim stát dal !!!
Zazvonil zvonec...
...a solidarity je konec. Tak je asi všem, co jsou zde u Vidláka jasno, že s naší výzvou pro finanční pomoc p. Antonínovi a jeho okolí je konec. Co k tomu stačilo ? Jeden Hujer a jeho švestičky. Všechna pomoc měla proběhnout úplně jinak.
Představte si, že se angažujete v komunitě, která vás pokládá, no dejme tomu, za sociálně slabšího. Jste terčem vyhrožování a nadávek od lidí, kteří jsou ze stany Vidláka na hraně vyhazovu. A co Antonín provedl? Tapetoval. Toť asi vše. Mě osobně to je srdečně jedno - zatočím kolečkem a vyřízeno. A pak mu zavolá jeden Mirek Dušín a nabídne mu pomoc. Tonda udělal to, co by udělal každý normální chlap. Poděkoval za pomoc odmítl jí. Pokud by pomoc přijal, klesl by zde u Vidláka opravdu za tu socku a těch pár stovek by ho stejně nespasilo. Já bych na jeho místě udělal přesně to samé.
Všichni máme dušičku. Není vidět, není slyšet, nevoní ani nesmrdí, nedá se na ní ani sáhnout. Ale dokáže nás všechny bolet a být nemocná, o tom není co. A člověk, který má bolavou duši, má i bolavé tělo. A co je nejhorší, blbě, hodně blbě se to léčí. I tomu by byl Tonda vystaven. Je to k pochopení ?
Celá akce na podporu měla proběhnout úplně jinak. Skončila naprostým fiaskem zásluhou diletantského přístupu Mirka Dušína.
Tak asi takto: Vyhlásil jsem akci na finanční výpomoc pro jednu oblast za podpory několika místních týpků a vyzval p. Antonína, aby se ozval. Při takovéto akci jsou jistá pravidla, která musíte dodržet, aby to mělo nějaký cíl a úspěch.
a) Toto není akce "přispějte na operaci našemu Pepíčkovi". Tam můžete posílat peníze třeba půl roku. My zde máme živelnou pohromu, kde můžou být lidé i někde na ulici bez koruny v kapse.
b) Pokud tedy takovouto "akci" vyhlásím, potřebuji peníze lidem poskytnout ihned,a nemohu čekat, jestli někdo něco přispěje a kolik.
c) Co tedy s tím ? No musím sáhnout do své vlastní peněženky, celou akci zafinancovat a kontaktní osobě poslat přiměřenou částku ze svého. To zn. 10 - 15 tisíc, aby to mělo účel a pokud možno IHNED.
d) No a musím doufat, že : Peníze se vyberou postupně. Pokud ne, budu je muset odepsat. Někdo by řekl riziko podnikání. Pověřená osoba mi prachy vrátí. Pokud ne, mám smůlu. Peníze se musejí posílat na účet pověřence. Jinak lidi řeknou, že jsi polovinu ukradl. Tak to je.
e) Pověřenou osobu (v našem případě p. Antonína) požádat, aby se na místě ujmul organizace, nakoupil ve velkoskladu dejme tomu paletu SAVA (toho je třeba nekonečná spotřeba) a zajistil jeho distribuci. PEVNĚ VĚŘÍM, že takovouto pomoc by p. Antonín nikdy neodřekl a byl by naopak velice potěšen, že jsme mu my, zdejší Vidláci takto dali svojí důvěru.
V žádném případě mu nenabízet jako jednotlivci nějaké peníze, může to chápat jako urážku. ( Pozor, neplatí, pokud se bobře znáte a jste jeho osobní přítel.) Ale v tom případě bych to neřešil zde u Vidláka.
Takže děkuji všem za projevenou pomoc a omlouvám se všem, kterým jsme tak krásně nepomohli. Pár dní sem asi nepáchnu, nejsem zvědavý na tu hromadu hoven, co bude jako odměna k mému jménu.
Milan Auředník
v.r.