Neutopické zemědělství - krizové jaro

V diskusi před několika dny padl dotaz, jak vidím ze zemědělského hlediska letošní jaro. Padly i doplňující otázky, zda se nějak reaguje na aktuální krizi třeba tím, že se seje víc obilovin a míň řepky, nebo jestli se teba používá méně průmyslových hnojiv či agrochemie. 

Takže: 

1. Od chvíle, kdy má Babišův Preol přístaviště na Labi a skladovací kapacitu převyšující období nízkého stavu vody, od té doby jde pěstování řepky v naší zemičce z kopce. Andrej kupuje z Hamburku za světové ceny a světové ceny jsou tak nízké, že se u nás řepka vykupuje pod náklady na pěstování. 

Samozřejmě to není tak přímočaré. I zemědělci mají tu a tam dlouhodobé smlouvy, ne všechna řepka jde do Preolu na MEŘO, ledacos vám skončí i na stole nebo v krmných směsích nebo v řezných emulzích pro soustruhy a podobně. Už několik let u nás osevní plocha řepky klesá. Na statistiky nekoukejte, já vím jak se dělají a je to takové lepší cucání z prstu. 

Letos to bude obzvláště zajímavé, protože když nikdo nikam nejezdí, tak nekupuje benzín. Když se nekupuje benzín, tak se nepřidává MEŘO. Když se nepřidává MEŘO, tak Preol nenakupuje. A když Preol nenakupuje, jde cena řepky totálně a úplně do kopru. 

Každý zemědělec, kterému blbě přezimovala řepka na poli, ji teď zaorává, protože něco dostane od pojišťovny a alespoň zaseje něco jiného, což v našem případě bude především jarní ječmen či kukuřice. Možná někdo zkusí i jarní pšenici, ale z té moc velký výnos nebude. 

Takže abych to shrnul... řepky se letos vypěstuje méně, nikdo ji nebude chtít a každý šelma sedlák se podle toho zařídí. Blbce máme samozřejmě také, ti to budou mít letos hodně těžké. Řepku letos bude pěstovat jen ten, kdo na ni má smlouvu. Nedivil bych se, kdyby její pěstování v realitě spadlo na 60% loňského stavu. 

2. Hlavní problém letošního jara se jmenuje - ano milé děti, hraboš polní. Loni je zemědělci nesměli plošně otrávit a ty potvory velmi dobře přežily zimu. Nic je nevymrazilo, nic je nevyplavilo a i když na polích bylo neurekom volavek, racků, káňat, poštolek i dalších dravců, řekl bych že nesežrali ani přísůstek z porodnosti. 

Takže sice máme zaseto víc obilovin, ale ty ztráty, ty budou stát za to. Loni záleželo na každém zajíčkovi, letos půjde možná třetina úrody do kopru kvůli myšičkám. Teda jestli se teď v těžkých dobách potichu nezařídí, že to prostě plošně otrávíme zvěř nezvěř. 

3. Průmyslových hnojiv se používá pořád stejně, protože bez nich na naší vyčepané půdě nic nevyroste. 

4. Agrochemie se používá pořád stejně, protože bez ní bude všude sněť obilná a plevel - moderní odrůdy bez pravidelného léčení zajdou prakticky okamžitě. 

5. Letošní výnos bude podle mě určitě horší než loňský ve všech ohledech, právě kvůli myším. Bude to platit i pro zeleninu, protože myšičky přijdou i tam. Jen vidláci co to dělají po večerech to asi překonají, protože všichni mají tajné zásoby jedů proti hrabošům a nočními zakázanými postupy zřejmě myšky udrží od svých políček dál.

Jinak všeobecně máme obilnin dost. Měli jsme jich dost vždycky a v tomto ohledu se nic neměnilo. Rozdíl bude jen v tom, že se s tím nebude tak čile obchodovat, protože převozy buď nebudou vůbec nebo budou nerentabilní. Letos budou mít mlynáři těžkou hlavu... tedy nebudou, chemie je mocná čarodějka - pokud si někdy v září koupíte mouku a nic vám z ní doma nevykyne, tak to není vaší blbostí, ale tím, že se mlelo z toho co pole dalo a ne z toho, co by bylo zapotřebí. Takové ty převozy vysokodusíkaté pšenice do Itálie a naopak návozy nízkodusíkaté z Polska, to je asi na dlouhou dobu pasé.

Velké pekárny si s tím poradí - jednak mají vlastní laboratoře, takže alespoň trochu použitelná mouka půjde přednostně k nim a to nepoužitelné se napytlíkuje po kilech a prodá lopatám, ty si to těžko doma otestují a mizerné těsto připíšou vlastní neumělosti k pečení. Jo a velké pekárny i mlýny vědí co do mouky nasypat, aby pak vykynuly i piliny. 

Mnohem zajímavější problém bude ta živočišná výroba. Tam jsme nedostatkoví, ale náhrada masa odjinud se nedá nahradit z měsíce na měsíc. Přece jenom prase roste docela dlouho. Ale zase bych věřil, že čeští chovatelé se po vyšších cenách jen oblíznou a začnou produkovat víc. Stačit to sice nebude, ale úplně maso nedojde. Vy spotřebitelé samozřejmě dostanete ceny patřičně nafouknuté, protože když jsou těžké časy, tak jdou marže hytlermarketů rapidně nahoru. Abyste si na podzim všichni nevzpomněli, že jeden Vidlák má prasátka a třeba by něco pustil... 

Na druhou stranu - zemědělcům hodně pomůže nízká cena ropy. Levná ropa = levná orba =  nepotřebujeme tolik roundupu, protože orání je za míň. Pokud to tak bude, nikdo nebude kupovat chemii, pokud nafta vyřeší jeho problém za stejnou cenu. 

Stejně tak se dá říci, že krize teprve začíná a všechno už je zaseté. Do žní párkrát vyjedou postřikovače a to se dá zvládnout i při velké karanténě. 

A já radím pořád stejně... pořiďte si loupačku na kroupy, případně píchačku, případně žernov. Mouku si doma neumelete, dobrou ji neuděláte. Ale kroupy se dají jíst na sto způsobů. 

Dva nouzové recepty na závěr: 

1. Uzené žebírko 0,5kg do tří litrů vody, uvařit do měkka. Vývar přecedit a po vychladnutí sebrat tuk.  Z kostí obrat maso. Na cibulce orestujeme mrkev a pórek,  dáme do vývaru, přidáme pár brambor a  vše uvaříme. Kroupy mezitím uvaříme zvlášť (tím je zbavíme takové té slizkosti.  Přidáme je do vývaru podle potřeby. Zhruba se jich dává tak čtvrt kila. Ochutíme majoránkou a česnekem. 

2. Vepřová játra pokrájíme na drobné kousky, orestujeme, podlijeme a vytvoříme klasickou játrovku. Osolíme, opepříme, dochutíme dle libosti. Místo rýže použijeme uvařené kroupy, smícháme a hned podáváme.