Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
V záplavě komentářů na třídenní návštěvu čínského prezidenta v Rusku jsem zaznamenal maličkou zmínku o tom, že plnění obchodních dohod mezi Ruskem a dalšími státy se může napříště odehrávat v juanech. Zachytil jsem to jen jednou, byl jsem v časovém presu, ale dovolím si zaspekulovat, že právě tato věc signalizuje to hlavní na čem se medvěd s drakem domluvili.
Asi vám nemusím představovat ruského vojenského blogera, tajného agenta, hybatele separatismu na východní Ukrajině a kdo ví co ještě všechno – Igora Girkina neboli Strelkova. Má velice sledovaný profil a berou si ho do huby především naši Chciválkové, protože je to podobný apoštol apokalypsy jako já. Zároveň je to voják, má spoustu zajímavých informací a jeho předpovědi se zatím vždycky celkem slušně vyplnily. Pokud někdo u nás poukazuje na problémy ruské armády a chyby velení, zdrojem je skoro vždycky Girkin. I zde na Kydech má své apologety.
Do celkové skládačky, jak už brzy slavně zvítězíme nad Ruskem si přidejte další dílek. Klesající akcie evropských bank. Jako obvykle se nám sem přelily problémy z USA, ale oni tam za Atlantikem mají přece jenom lepší možnosti s tím něco dělat, než evropští vazalové. Jejich dolar je pořád ještě rezervní měna (alespoň pro Evropu), pořád si ho ještě mohou tisknout jak chtějí a v posledních měsících docela slušně vydělali na energetických surovinách, které evropští hejlové kupovali nejdráž v historii.
Dnešní článek bude syntezí předchozích dvou. A sonet máme hotový. Renesanční. Teze, antiteze a synteze… není náhodou že právě takhle se psalo v době, kdy se lidský duch po dlouhé temnotě středověku poprvé rozepjal k novému poznání. Kdy lidé nepřemýšleli jen o posmrtném ráji, ale i o životě tady na zemi. Byla to doba, kdy se také hojně bojovalo proti dezinformacím pomocí soudů a hořících hranic. Ale i když byla inkvizice stokrát svatá, Země stejně byla kulatá bez ohledu na to, co vyčetli v Bibli.
Dnešní článek bude naprostou antitezí toho včerejšího. Navíc bude proukrajinský. Bude tak proukrajinský, že to raději hlásím předem, aby vás to příliš nevykolejilo. Dnes se na válku podíváme očima někoho jiného, než Vidláka a jeho rodiny rozptýlené v postsovětském prostoru. Podíváme se na ni z jiného hlediska, než hledání odpovědnosti. To je totiž to, co neustále děláme. Hledáme, kdo to celé zavinil, kdo to rozpoutal, kde ještě byla šance válce zabránit. Jenže válce je naše hledání odpovědnosti úplně ukradené.
V posledních měsících jsem v souvislosti s Ukrajinou vícekrát psal o vyvolávání démonů. Ne, všichni Ukrajinci nejsou nacionalisté, mám mezi nimi spoustu přátel, kteří fakt nefandí Putinovi a jsou na Rusy hodně nabroušení, že vpadli do jejich země. Znám spoustu Ukrajinců, kteří celou tuto válku nepoměřují hodnotami jejich odbojných hrdinů z doby Druhé světové války. Znám i u nás celou řadu lidí, kteří Ukrajincům pomáhají prostě proto, že Rusko vpadlo na ukrajinské území a ne naopak. Nehledají za tím další příčiny. Nepoměřují tuto válku prizmatem přibližování základen NATO k ruským hranicím.
Jak je to dlouho? Jasně, stalo se to minulou sobotu. To měl Jindra Rajchl demonstraci, která podle majnstrýmu vůbec nic neznamenala, nic nedokázala, byla jen marginálním setkáním proruských sil, což dokázalo oněch dvacet blbců na schodech Národního muzea… Byla tak nezajímvá že i prezident PePa řekl, že se tímto signálem vůbec není třeba zabývat a náš premiér Petro Ihorovič Fialenko to ani nekomentoval, že to hovoří samo za sebe a náš hluboce mravní a počestný ministr vnitra, který nejede v žádné korupční kauze prohlásil, že s demonstranty nebude mít slitování.
Ve všeobecně vzrušených dnech zaplněných prezidentskou inaugurací, demonstrací Jindry Rajchla a následných událostí trochu zapadla zpráva, která je dalším smutným hřebíčkem do rakve naší soběstačnosti a našim potravinám. Norská společnost Orkla u nás hodlá uzavřít dva své potravinářské provozy. Zmíněná společnost vlastní značky Hamé, Vitana, Otma a také Znojmia. Důvod? Restrukturalizace kvůli zvýšeným nákladům a přesun výroby někam jinam, kde mají levnější energie. V dnešní globální době propojených dopravních koridorů po celé planetě to není žádný problém.
Sakra, já ten zemědělský článek snad nevydám. Měl vyjít dneska, ale copak to jde, když se nám v Práglu dějí naprosto neuvěřitelné věci? V posledních dnech mám pocit, že jsem naprosto z jiné planety. Sedím si takhle na rodné hroudě a pomalu plánuju, jaká semínka zastrkat do hlíny, jako že svět se může zbláznit, ale zaseto být musí, hodnotím si svoje svoje sobotní vystoupení na demonstraci, říkám si, že to bylo dobré a že ze mě začíná být docela úspěšný vymetač takových akcí…
Původně jsem chtěl dneska už psát o zemědělství… máme tu jaro, práce začínají, Norové přesouvají poslední žalostné zbytky výroby okurek Znojmia kamsi do háje a já k tomu mám tak pěkný komentář… Navíc nám Nekula slíbil, že ceny potravin klesnou… že by si poslechl můj projev…? Asi ne, ale nejspíš zjistil, že až se budou hledat obětní beránci, tak půjde první na řadu. Abych řekl pravdu, znám jen jediného zemědělce, který Nekulovi ještě fandí. Ale znám desítky ba stovky jiných, kteří ho nenávidí až za hrob.
