Vidlák a.a.

Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.  

Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila. 

Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.

Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.   

Články

Strategický komunikátor v akci

Autor

Otakar Foltýn vzal tu svoji strategickou komunikaci pěkně zostra. Vysvětlil zkoprnělému národu, že Kolumbijec, který chtěl zapálit autobusy je rozhodně v ruském žoldu, protože kdybychom u nás viděli požár garáží pražské MHD, znejistěli bychom a naše důvěra ve státní instituce by klesla. A všechny nás vyzval k důvěře ve stranu a vládu.

Pominu to, že důvěra se nedá ani nařídit ani k ní vyzývat, ta se musí postupně budovat, to zelený mozek vskutku nemusí chápat, ale dovolil bych si panu Foltýnovi položit několik otázek:

Francouzský vzor

Autor
Štítky

Už jsem tu psal, že nejlépe se zřejmě po eurovolbách rozhodl Macron. Rozpustil parlament a vyhlásil volby na šibeničně krátký termín. Vzápětí se rozhádala francouzská pravicová politická scéna a došlo to dokonce tak daleko, že šéf francouzských Republikánů Ciotti byl vyfocen, jak se zbraní v ruce brání sídlo své strany před vlastními vzbouřenci.

Nezapomeňte ho znovu volit!

Autor
Štítky

Vtéhle zemi se všechno hned rozkecá. Takže, když policie poslala pozůstalým závěrečnou zprávu z vyšetřování Dejvyho Kozyho, který střílel před vánocemi na filozofické fakultě, vzápětí měli spis k dispozici i na Mladé frontě a s malým zpožděním doputoval i ke mně. Nebudu znovu zabíhat do podrobností, toho se už zhostili jiní, jen krátce shrnu, co jsme se ze spisu dozvěděli.

Tisíc let temna

Autor

Včera jsem psal o tom, že kádrové rezervy došly… Do politiky se nikomu už moc nechce. Především se nikomu moc nechce mezi liberály. Poslední nadějný frajer sedí v base za znásilnění, Grýndýloví bijci byli odejíti z europarlamentu, ve STANu je to samý dozimetr nebo Síkela a jediné, co se dalo sehnat, je Danuše Nerudová. Personální nouze je tak veliká, že prdel Pavla Novotného dál zůstává zářnou tváří ODS…

Není koho vyměnit

Autor

Pamatujete, jak v roce 2010 Paroubek vyhrál volby? Já jsem teď k němu poměrně příkrý a trochu se posmívám tomu, že ho na demonstraci pozvou vždycky až naposled, když už nikdo jiný nechce přijít a považuju právě jeho přítomnost na pódiu za začátek konce. Ale jinak proti Paroubkovi nic nemám. Vždycky mluvil a psal poměrně rozumně, byl to poslední skutečný sociální demokrat, po něm už nastoupili Sobotkové, Šmardové a další svoloč, která z nejstarší české politické strany udělala kůlničku na dříví.

Konference raketové války

Autor
Štítky

Myslím, že nejlépe zhodnotil mírovou konferenci ve Švýcarsku Petr Hampl, který napsal, že jde v podstatě o konferenci vítězných mocností, které se tam radí, jak naloží s poraženým nepřítelem. Akorát nepřítele ještě zdaleka neporazili. Celá konference je v podstatě snůškou růžových snů o tom, co bude, až Rusko nebude a všichni se tam navzájem přesvědčují, že ten den je už nedaleko. Stačí ještě dodat nějaké zbraně a natisknout nějaké dolary, ze kterých se to zaplatí.

Není o čem...

Autor
Štítky

Dnešním nedělním článkem bych chtěl trochu vykompenzovat dlouhé mlčení těm čtenářům, kteří na Kydy chodí i kvůli zemědělství. O zemědělcích jsem naposled psal při jejich protestech a pak už můj blog ovládla témata politická a válečná. Dnes to trochu vynahradím. Navíc se blíží žně, které letos začnou o čtrnáct dní dřív a určitě si povíme, jak se situace v našem základním sektoru vyvíjí.

Místo míru...

Autor

Dnes začíná ve Švýcarsku ten slavný mírový summit o Ukrajině, kde skoro nikdo nebude. Čína tam nikoho neposílá, Biden tam nepřijede, Saúdové se nechali slyšet, že se na to mohou vykašlat a tak tam vlastně budou jen Ukrajinci a představitelé evropských zemí, kteří tam budou rozebírat, jak to udělat, aby Rusko opustilo všechna zabraná území Ukrajiny i Krym, protože tohle Zelenský slíbil svým občanům a přesně tohle slíbil Fiala i nám.

Zatímco jsme volili

Autor

Evropští papaláši se pár dní báli o svoje pašalíky, protože volby jim nevěštily nic dobrého, pár dní přemýšleli, co to pro ně znamená a pak zavládlo ulehčení. Vítězná ofenzíva liberalismu se sice zadrhla, ti největší inkvizitoři se už do svých kanceláří nevrátí (že, Kolajo?), ale stále jich je ještě hodně. Je to trochu jak v bitvě u Moskvy. Doposud vítězné voje byly vrženy o nějakých sto kilometrů zpět. Propaganda do bez problémů zdůvodní jako náhodu zapříčiněnou mrazem, ale teď prostě nezbývá, než vykopat zákopy a pokusit se v nich udržet.

480 dní

Autor

Přátelé, těsně před volbami jsem napsal, že mě brzy čeká vyhodnocení uplynulých dvou let a následně celá řada obtížných rozhodnutí, protože už prostě není možné, jít zároveň všemi cestami. Tak jsem napsal, že tato rozhodnutí chci udělat společně s vámi, protože od začátku do konce jsem odpovědný vám – čtenářům. Existuju díky vaší podpoře, nikoho jiného.