Tak jsme se dozvěděli, že Ficův atentátník ho vlastně vůbec nechtěl zabít… prý mířil tak, aby Fica neohrozil na životě. Proto mu nasypal půl zásobníku přímo do břicha, což ještě za Druhé světové znamenalo takřka stoprocentní lístek na krchov. Průstřely břicha a střev jsou chirurgická noční můra. Prý o svém úmyslu nikomu neřekl, nikoho do toho nechtěl zatáhnout, rozhodl se dva dny před činem a důvodem byl nesouhlas s vládní politikou.

A samozřejmě se Ficovi omlouvá…

Poctivě jsem si přečetl komentáře k mým posledním dvěma volebním článkům na všech svých platformách a dovolte mi konstatovat, že se od voleb 2021 nic nezměnilo. Zase je to euforie spojená s fandovstvím, zase se k politice přistupuje jako k zápasu Sparty a Slávie, zase to hlavně budí emoce a zbývá jen málo prostoru pro nadhled a racionalitu. Je to sice marné házení hrachu na zeď, ale dáme si dnes ještě jeden volební text, kterým se pokusím zareagovat na některé námitky a připomínky, které mi při čtení komentářů tak nějak utkvěly. Bude to bez ladu a skladu, prosím vás proto o pochopení.

Přátelé, volby do europarlamentu budou za necelé tři týdny. Budou kvalifikací všech stran pro parlamentní volby, ať už se uskuteční v řádném termínu nebo dříve. Jsou důležitější než kdy jindy, protože v EU se bude hlasovat o grýndýlu, bude se hlasovat o pandemické smlouvě s WHO, bude se rozhodovat o dalších zelených šílenostech, ale také se při trošce štěstí budou utvářet nové frakce, protože nespokojenost se současnými euroelitami je něco, co máme v Evropě všichni společné.

Bylo prvního května a v Ostravě se Kateřina Konečná, Jana Turoňová a Petra Rédová vyfotily s Felixem Slováčkem. STAČILO! tam zahájilo ostrou část kampaně do eurovoleb a ačkoliv se to někomu nemusí zdát, celá řada umělců a známých osobností s Kateřinou souzní a nejenže je budou volit, ale dokonce je veřejně podpoří v kampani, což si dneska může dovolit jen skutečně silná osobnost. Felix Slováček je jeden z nich.

Tak se nám do eurovolební kampaně už zapojili všichni, co svou práci dotáhli až k podání kandidátky, splnění všech zákonných náležitostí a zajištění peněz na kampaň. Jako poslední to včera spustil Andrej Babiš, respektive hnutí ANO. Všichni se už představili, všichni ukázali, jakým způsobem na to půjdou a my si dnes krátce probereme volební hesla, protože ta nám dost napoví. Ne, volební heslo opravdu neurčuje volební výsledek, ale dost řekne o taktice.

Moji předci pocházejí od Horní Sloupnice. Jmenovali se Škeříkovi (škeřiti se = šklebiti se) V roce 1749 si pro mého prvního zdokumentovaného předka, Františka, došla vrchnost, neb zjistila, že vyznává nepovolenou evangelickou víru a ani sto let rekatolizace mu nestačilo, aby se polepšil. I sebral se Franc s celou rodinou a utekl za kopečky do Pruska, kde Bedřich Veliký právě nutně sháněl kolonisty, kteří by mu osídlili slezský prales, který na Marii Terezii získal.

Moji dlouhodobí čtenáři vědí, že pokud mě navštíví nějaký politik, dostane ode mě hezký článek ve kterém se snažím vyzdvihnout jeho pozitivní stránky, ukázat to, co je na něm zajímavé a proč stojí za to, ho sledovat. Udělal bych to i pro Fialu nebo Rakušana, kdyby za mnou přijeli, i když uznávám, že by se mi na nich velmi těžko něco pozitivního hledalo.

O uplynulém víkendu jsem měl doma předsedu České strany národně sociální, Michala Klusáčka. ČSNS se stala součástí koalice STAČILO! a sám Michal Klusáček je napsaný (myslím) na desátém místě kandidátky.

Dnes vám povím jeden starý příběh, který jsem si vlastně ani nechtěl vyslechnout. I když se mi díky němu dost věcí ujasnilo, zkazilo mi to pěkně den. A tak si říkám, že vám ho zkazím také. Proč mám být v deprézi jen já.

To bylo tak:

Tak jsme se dozvěděli, že pouhých několik dní po návštěvě sídla CIA v Langley končí v čele Vojenského zpravodajství jeho šéf, Jan Beroun. Sociální sítě už žijí spekulacemi, proč tomu tak je. Skutečně není úplně běžné, že jeden týden jedete jednat s americkými kolegy (a loutkovodiči) a druhý týden skončíte.

Já spekulace trochu přiživím, ale nejprve si o Janu Berounovi něco povíme…